Transcript Bezpečnostní systém ČR

BEZPEČNOST, BEZPEČNOSTNÍ
SYSTÉM
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
Pojem bezpečnost a jeho definice
• stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru sníženy hrozby pro
objekt („chráněný zájem“)
• výraz security (pasivní, ve smyslu zabezpečení, kroky,
opatření, aktivity: např. safety belt);
• výraz safety (aktivní, ve smyslu bezpečnost, security guard).
Pojmy hrozba a riziko
• Hrozbou se rozumí objektivní skutečnost, která může
znamenat negativní dopad pro některý chráněný zájem.
Hrozbě lze čelit protiopatřeními.
• Rizikem se výsledně rozumí “to, co se podstupuje”, aby snaha
redukovat hrozby nepřekročila únosnou míru nákladů.
Bezpečnostní terminologie
• Věda sama o sobě.
• Záleží na užití termínu v konkrétním kontextu, zemi, instituci.
• Řada jemných vysoce významných odchylek, frekvenční
analýza.
• Terminologický slovník – nekonečný proces aktualizací.
• http://web.mvcr.cz/archiv2008/hasici/planovani/meto
diky/terminslov.pdf
Bezpečnostní politika I
Souhrn základních státních zájmů a cílů, jakož i hlavních
nástrojů k jejich dosažení. Bezpečnostní politika (v případě
demokratických zemí) zpravidla usiluje o:
•
•
•
•
•
Zabezpečení státní svrchovanosti a územní celistvosti státu.
Uchování demokratických základů státu.
Udržení činnosti demokratických institucí.
Zajištění ekonomického a sociálního rozvoje státu.
Zajištění ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních
statků, životního prostředí.
• Zajištění plnění mezinárodních závazků.
Ochrana životního prostředí
DALŠÍ
Prevence krizových situací
Eliminování korupce
Podpora regionální spolupráce
STRATEGICKÉ
Eliminování organizovaného zločinu
Potlačování terorismu
(základní) Lidská práva a svobody
ŽIVOTNÍ
Suverenita, integrita a nezávislost
Existence státu jako takového
Předmět bezpečnostní politiky
Podstoupená rizika
Deficit schopností
Politická odpovědnost
Bezpečnostní politika
Potřebné schopnosti
Dosažené schopnosti
Hrozby ► rizika
Pokrytá rizika
Náklady - cena
(politická, ekonomická)
Výdaje státu
Snížení nákladů
Místo a obsah bezpečnostní politiky
Ostatní politiky
Právní a spojenecký rámec
Vládní politika
Hospodářská
politika
Bezpečnostní politika
Politika vnitřní
bezpečnosti
Obranná politika
Zahraniční politika
Bezpečnostní management jako pojem
ZMÍRNĚNÍ
DOPADŮ
SNÍŽENÍ
ZRANITELNOSTI
Bezpečnostní politika II
• Může se jednat o značně vágní či proměnlivou agendu.
• Kdysi se bezpečností rozumělo převážně vojenství (případně
s ním související hospodářství - merkantilismus).
• Kodaňská škola od 60. let XX. století hovoří například
o ekologické nebo societální bezpečnosti.
• Koncept human security.
• I priority se dramaticky mění: jaderná válka, ozonová díra,
„uhranutí terorismem“, přírodní pohromy, ptačí či prasečí
chřipka, hospodářská krize.
• Pojem sekuritizace (neplést s bankovní terminologií). Umět
nastolit a udržet svou prioritu (s poukazem na její
bezpečnostní kontext).
• Vždycky existuje prostor pro nepředvídatelno.
Bezpečnostní strategie České republiky I
Základní součásti bezpečnostní politiky
•
•
•
•
•
zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu,
obranná politika,
politika v oblasti vnitřní bezpečnosti,
hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu,
politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu.
Bezpečnostní strategie České republiky II
• Základní dokument, vztahující se k tématu zajišťování
bezpečnosti České republiky.
• Na základě bezpečnostních hrozeb a z nich plynoucích rizik
specifikuje bezpečnostní zájmy státu.
• Stanovuje místo jednotlivých složek (aktérů) bezpečnostního
systému ČR při naplňování bezpečnostní politiky státu.
• Obsahuje základní zadání pro bezpečnostní komunitu
v oblasti udržování vnitřní bezpečnosti.
• Shrnuje i vojensko-politické ambice země.
• Od roku 2003 dokument částečně zastaral.
Základní struktura Bezpečnostního systému České republiky
Obranná politika
Informace
politika
bezpečnostní
Vnitřní
Security Policy
Internal
Hospodářství
Zahraniční politika
Bezpečnostní
systém ČR
VNITŘNÍ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM
Ochrana
obyvatelstva
a životního
prostředí
Gesce
MV, MZ, MŽP
Ochrana
veřejného
pořádku
a bezpečnosti
MV
Ochrana
ekonomiky/
kritické
infrastruktury
Subjekty kritické infrastruktury
Vnější a vnitřní bezpečnost:
rozlišování do značné míry ztrácí smysl
Prostřední sloup: vnitřní bezpečnost
•
•
širší význam - ústavní zákon č. 110/1998 Sb.:
–
to, co přímo nespadá do vnější bezpečnosti (vojenské
napadení, ultimáta, migrace, embarga apod.).
–
to, u čeho zdroje ohrožení mají svůj původ a působí na
území státu.
užší význam:
–
např.
vymezení působnosti Ministerstva
vnitra
v kompetenčním zákoně.
–
zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon.
–
vztah k pojmu veřejný (vnitřní) pořádek (působnost
Policie České republiky a dalších ozbrojených
bezpečnostních sborů).
Bezpečnostní systém
• Bezpečnostní systém České republiky tvoří vzájemně
propojené prvky (aktéři) zákonodárné, výkonné a soudní
moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické
osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti
státu a společnosti (respektive zájmů státu v zahraničí
a mezinárodním kontextu).
Ústřední úroveň
předseda vlády
prezident
BIS
vláda ČR
poradní a pracovní
orgány vlády
BRS
ÚKŠ
VKZBP
VOP
VCNP
ministerstvo vnitra
PČR
ÚZSI
VZČ
ministerstvo zahraničních
věcí
ministerstvo obrany
HZS
AČR
VZ
VP
zast.úřady
ostatní subjekty
NBÚ
samospráva
SSHR
další
Vláda
Bezpečnostní
rada státu
Ústřední krizový
štáb
Výbor pro obranné
plánování
Výbor pro civilní
nouzové plánování
Výbor pro koordinaci
zahraniční bezpečnostní
politiky
Výbor pro zpravodajskou
činnost
Kde najdeme více informací?
http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organyvlady/brs/brs-uvod-3851/
Orgány krizového řízení
Řešení krizové situace
Příprava
VLÁDA
C
e
n
t
r
u
m
Výbor pro
obranné plánování
plánování
Výbor pro civilní
nouzové plánování
Bezpečnostní
rada státu
Ústřední
krizový štáb
Výbor pro
zpravodajskou činnost
Výbor pro
koordinaci zahraniční
bezpečnostní politiky
Krizové štáby
resortů
Bezpečnostní rada státu
• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České
republiky, čl. 9, odst. 2: „Bezpečnostní rada státu v rozsahu
pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy
opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky.“
• V čele stojí předseda vlády.
• Složení proměnlivé. Může přizvat koho chce.
• Projednávání klíčových (strategických) bezpečnostních agend.
Působnost BRS I
•
•
•
•
BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti státu
a připravuje vládě návrhy opatření jejímu zajišťování.
Přitom plní zejména tyto úkoly:
zabezpečuje meziresortní koordinaci plánovacích, přípravných
a realizačních opatření v oblasti zajišťování bezpečnosti
České republiky.
posuzuje záměry plánovacích, koncepčních, přípravných
a realizačních opatření.
v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky předkládané
ústředními správními úřady, výbory BRS, Ústředním krizovým
štábem a orgány územní samosprávy.
vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou
krizové situace, a činí
nebo předkládá vládě návrhy na
nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto
rizik.
Působnost BRS II
• posuzuje souhrnné požadavky ústředních správních úřadů
uplatňované v rámci zajišťování bezpečnosti České republiky,
• koordinuje
zpracování
koncepčních
dokumentů
meziresortního charakteru potřebných pro zajišťování
bezpečnosti České republiky,
• posuzuje a následně předkládá vládě k projednání pravidelné
zprávy o stavu zajišťování bezpečnosti České republiky, s
návrhy na opatření,
• spolupracuje s bezpečnostními radami krajů
v oblasti
zajišťování bezpečnosti ČR, posuzuje a následně vládě
předkládá k projednání návrhy na zapojení České republiky
při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti
ozbrojených sil České republiky v mezinárodních operacích na
obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci
České republiky do zahraničí a při zapojení České republiky
do záchranných akcí většího rozsahu v zahraničí,
Působnost BRS III
• při hrozbě vzniku krizové situace a po vyhlášení nouzového
stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu:
– posuzuje vzniklou bezpečnostní situaci státu a tendence
možného ohrožení,
– posuzuje opatření navrhovaná Ústředním krizovým
štábem,
– předkládá vládě návrhy na opatření k řešení vzniklé
krizové situace,
– koordinuje realizační činnosti v oblasti bezpečnosti České
republiky.
Příklady činnosti BRS
• Materiály jednorázové, periodické či dle potřeby.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Bezpečnostní strategie České republiky (ÚV, MV atd.)
Zpráva o bezpečnostní situaci (MV)
Zpráva o extremismu (MV)
Vojenská strategie České republiky (MO)
Koncepce ochrany obyvatelstva (MV)
Plány cvičení krizového managementu.
Vzorové metodiky práce územních orgánů veřejné správy.
Návrhy novel krizové legislativy.
Národní akční plán boje proti terorismu (MV)
Analýza úrovně kybernetického ohrožení České republiky.
Hodnocení přípravy a průběhu reformy bezpečnostních
sborů České republiky.
Pracovní orgány Bezpečnostní rady státu
•
•
•
•
Výbor pro obranné plánování (MO).
Výbor pro civilní nouzové plánování (MV).
Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky (MZV).
Výbor pro zpravodajskou činnost (předseda vlády).
• Stálé výbory. Schází se v daných periodách.
• Projednávají agendu dle své věcné povahy, de facto
odbřemeňují BRS a vládu.
• Ústřední krizový štáb.
Ústřední krizový štáb
• Schází se při hrozbě vzniku krizové situace v České
republice, po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu, při plnění spojeneckých závazků
v zahraničí, při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních
operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci
humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí se stává
pracovním orgánem BRS pro zabezpečení řešení
krizových situací.
• Zřízen usnesením vlády z 11. I. 1999 č. 33 (jako Meziresortní
krizový štáb), s nabytím účinnosti krizového zákona k 1. I.
2001 přejmenován na Ústřední krizový štáb.
• Řídí ho ministr vnitra nebo ministr obrany (podle povahy
situace).
• Složení proměnlivé – z více než 30 na 17 osob. Může přizvat
koho chce.
Kdy je předsedou ministr obrany?
– v případě vnějšího vojenského ohrožení ČR,
– při plnění spojeneckých závazků v zahraničí
– při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích
na obnovení a udržení míru
Kdy je předsedou ministr vnitra?
– v případě ostatních druhů ohrožení státu
– při poskytování humanitární pomoci většího rozsahu do
zahraničí
– při zapojení státu do mezinárodních záchranných operací
v případě havárií a živelních pohrom
ÚKŠ svolává jeho předseda, který může podle obsahu
projednávané problematiky upřesnit, kteří členové štábu se
nemusí zasedání zúčastnit.
Role sekretariátu ÚKŠ. Proces svolávání. Dosažnost.
Příklady důvodů svolání ÚKŠ
• V souvislosti s teroristickým útokem na USA dne 11. IX. 2001
byl svolán ÚKŠ spolu s KŠ některých významných resortů.
Postupně s uklidněním situace se frekvence jednání ÚKŠ
stabilizovala na pravidelné jednoměsíční schůze.
• Příprava summitu NATO v Praze 2002.
• Téma povodní, přívalových dešťů.
Společná zpravodajská skupina
• Těleso připojené k Výboru pro zpravodajskou činnost.
• Na půli cesty mezi praktickou a taktickou oblastí.
• Výhružky, pohyb VIP, pohyb zájmových osob, bezpečnost
Předsednictví.
• Specifická role Národního kontaktního bodu pro terorismus.
Regionální (územní) úroveň
ORP je celkem 205 + 22
částí Prahy.
Územní orgány krizového řízení
Příprava
Ú
z
e
m
n
í
o
r
g
á
n
y
K
Ř
Řešení krizové situace
Pracoviště
krizového řízení
PČR
Kraj
Pracoviště
krizového řízení
složek IZS
Bezpečnostní
rada kraje
prac. KŘ ostatních
spolupracujících
subjektů
krizový štáb
kraje
Bezpečnostní rady
obcí
Krizové štáby
územn. orgánů
(Policie, HZS, AČR
ap.) krizové štáby obcí
Bezpečnostní rada kraje
• BRK je koordinačním orgánem kraje pro přípravu na krizové
situace. Složení BRK (nejvíce 10 členů):
• 1 Hejtman (předseda BRK)
• 2 Zástupce hejtmana
• 3 Ředitel krajského úřadu
• 4 Ředitel krajské správy Policie ČR
• 5 Ředitel hasičského záchranného sboru kraje
• 6 Velitel územně příslušného velitelství územní obrany
• 7 Ředitel územně příslušného územního střediska ZZS
• 8 Zaměstnance kraje zařazený do krajského úřadu,
hejtmanem zároveň jmenovaný tajemníkem BRK
• 9-10 Člen jmenovaný hejtmanem
Úkoly Bezpečnostní rady kraje
• Úkoly dle § 6 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
– projednání zásadních záležitostí (dokumenty, opatření)
k přípravě na řešení krizových situací
• nevojenské krizové situace (viz § 1 krizového zákona)
• po úpravě a doplnění zákona č. 222/1999 Sb. a zákona
č. 240/2000 Sb. bude BRK projednávat i dokumenty a
opatření týkající se přípravy na řešení vojenských krizových
situací (tj. souvisejících se zajišťováním obrany ČR před
vnějším napadením, v rámci působnosti kraje
• vzorový jednací řád bezpečnostní rady - příloha č. 4
k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
KOORDINAČNÍ ORGÁNY
pro přípravu na krizové situace (varianta kraj)
• BEZPEČNOSTNÍ RADA
KRAJE
 Předseda – hejtman
 Zástupce hejtmana
 Ředitel krajského úřadu
 Ředitel kraj.řed.Policie ČR
 Ředitel HZS kraje
 Velitel územ velitelství
územní obrany
 Ředitel územního
střediska záchr. služby
 Tajemník BR
•




STÁLÁ PRACOVNÍ
SKUPINA Krizového štábu
kraje
Tajemník KŠ
Vedoucí pracovních
skupin KŠ
Zástupci složek IZS
Ostatní odborníci
KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE
Složení stálé pracovní skupiny KŠK
• 1. Tajemník KŠK
• 2. Vedoucí pracovních skupin KŠK (pro nasazení sil
a prostředků, pro analýzu, pro materiální zajištění, pro spojení, pro
ochranu obyvatel)
• 3. Zástupci složek IZS
• 4. Odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo
krizové situace (vodohospodáři, lékaři, veterináři, rostlináři, chemici,
meteorologové, geologové, energetici, stavaři, odborníci na
dopravu, spoje, psychologové apod.)
Stálá pracovní skupina KŠK jedná při řešení krizové situace nebo
při koordinaci záchranných a likvidačních prací nepřetržitě.
Krizový štáb kraje
• Koordinačním orgánem na úrovni kraje je krizový štáb
hejtmana kraje.
• Krizový štáb kraje je svoláván operativně, zejména
k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové
situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným
omezením základních práv a svobod.
• Jeho základem je bezpečnostní rada kraje (zástupce
hejtmana, ředitel Krajského úřadu, zástupce Policie České
republiky, ředitel Hasičského záchranného sboru kraje,
zástupce Armády ČR, ředitel územní ZZS a tajemník BRK,
• podle druhu
řešené situace jsou v pracovní skupině
krizového štábu kraje pracovníci KÚ a zástupci složek IZS a
další odborníci.
Bezpečnostní rada (pověřené) obce (ORP)
• Bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a)
zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů, je koordinačním orgánem pro přípravu na
krizové situace. Takto určené obci je hasičským záchranným
sborem kraje uložena povinnost rozpracovat vybrané úkoly
krizového plánu kraje. Předsedou bezpečnostní rady obce
určené je starosta příslušné obce, který jmenuje členy
bezpečnostní rady obce.
• (Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů, Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k
provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.)
Krizový štáb obce
• Koordinačním orgánem na úrovni určené obce je krizový štáb
starosty (primátora).
• Jeho základem je bezpečnostní rada obce (místostarosta,
tajemník, zástupci Policie České republiky, Hasičského
záchranného sboru, velitel dobrovolných hasičů, tajemník
Bezpečnostní rady obce a popřípadě další určení zaměstnanci
obce).
• Podle druhu řešené situace v krizovém štábu obce dále pracují
zástupci obecního úřadu a složek integrovaného záchranného
systému.
HIERARCHIE ORGANIZACE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ V ČR
Orgán KŘ
Dokument
plánování
krizového
Dokument
hospodářských
krizové stavy
(HOPKS)
opatření
pro
Dokument
havarijního
plánování a CO
Parlament ČR
Válečný stav
Stav ohrožení státu
Koncepce HOPKS
Vláda ČR
Ústřední
správní
úřady, ministerstva,
správní úřady
Policejní prezidium
ČR
ČNB
Krizový plán
NMV č.13/2004:
„rozpracování krizového
plánu“
Vyhlašuje
Koncepce HOPKS
Koncepce plánu nezbytných
dodávek, Plán hospodářské
mobilizace
Nouzový stav
Ústřední
poplachový plán
IZS (MV ČR)
stanoví MV: viz Koncepce a
NMV č. 13/2004
podle podkladů
Magistrátu (druh
ohrožení)
Krizový plán v oblasti
měnové
politiky
a
bankovnictví
Stav nebezpečí
Krizový plán kraje
Plán nezbytných dodávek
Krizový plán určené obce
Plán nezbytných dodávek
Plán krizové
připravenosti
Plán opatření
mobilizace
Kraj
Vnější havarijní
plán
jaderných
elektráren, Vnější
havarijní plán,
Havarijní
plán
Poplachový plán
IZS
Obec
Právnické osoby a
podnikající
fyzické
osoby
hospodářské
Vnitřní havarijní
plán,Podklady do
Vnějšího
havarijního plánu
Obecně
závazná
vyhláška o vyhlášení
krizového stavu
Mimořádná událost a krizová situace
• běžná každodenní (standardní) činnosti veřejné
správy a jejich výkonných složek
• VERSUS
•
•
•
•
mimořádné události (mimořádné situace)
ty mohou přerůst až do krizových situací
vyhlašují se krizové stavy
mimořádná opatření umožňující omezení některých
práv a svobod v zájmu ochrany významných
společenských hodnot
Grafické vyjádření procesů krizového řízení
ČR
Zákon č.239/2000
o IZS
Zákon o Policii ČR
Další zákony
KRAJ
POV. OBEC
Požár
Povodeň
Nehoda
OBEC
Běžný
stav
KRIZOVÁ
SITUACE
Ústava (VS)
ú.z. o bezpečnosti ČR
(SOS a a NS)
krizový zákon (SN)
MIMOŘÁDNÁ
UDÁLOST
(VELKÉHO ROZSAHU)
Mim.udál.
mal. rozsahu
Jednotlivé složky IZS
SLOŽKY IZS
HAVARIJNÍ
PLÁNOVÁNÍ
ORGÁNY KRIZ.ŘÍZENÍ
KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ
Nástroje krizového řízení
Přípravná
fáze
KRIZOVÉ
PLÁNOVÁNÍ
Zajištění
připravenosti
KRIZOVÉ
ŘÍZENÍ
Obranné
plánování
Civilní
nouzové
plánování
•Vycvičenost osob
•Nezbytné materielní potřeby a služby
Realizační
fáze
ŘEŠENÍ
KRIZOVÉ
SITUACE
Provádění činnosti s cílem
• potlačit
• překonat
• zmírnit následky
Děkuji za pozornost
[email protected]