Transcript Nástin typických a psychologických rizik v náhradním rodinném

Nástin typických
psychologických a sociálních
rizik v náhradním rodinném
prostředí
PhDr. Lenka Průšová
VŠZSP Bratislava
VOŠSP Praha
Výzkumný soubor
• Děti umístěné v DÚ Dobřichovice v létech
2000-2012 (osvojení, pěstounská péče, osobní
poručnická péče)
• Rodiny, které tyto děti v minulosti přijaly do
své péče (osvojitelé, pěstouni, poručníci, děti
již v rodině integrované)
• Z celkového počtu 1639 dětí bylo umístěno v
NRP ve sledovaném období 214 dětí (13%)
Techniky výzkumu
• Dotazník
• Studium listinných materiálů
• Rozhovory s rodinami a dětmi
• Validita byla zajišťována metodou triangulace
• Předmětem výzkumu jsou souvislosti mezi
jednotlivými situacemi v rodině a jejich význam
pro vývoj konkrétní náhradní rodinné péče.
Sociální klima, do kterého dítě v náhradní
rodině vstupuje
Partnerský vztah
Příbuzní a přátelé rodiny
Děti v rodině
Interakce v rodině
Psychologické limity
• Schopnost náhradní rodiny vnímat dlouhodobost a
náročnost výchovy přijatého dítěte („nikdo nám
neřekl, že vychovat dítě je tak obtížné“)
• Mění se osvojitelské chování na pěstounské
• Rodiče se nechovali rodičovsky x cizí člověk se
chová rodičovsky?
• Deprivace - dítě bez emocí využívá naučené
algoritmy chování („když jsem se omluvil, tak co
ještě chce?“)
Náhradní rodič - jeho rezilience vůči neočekávaným
reakcím přijatého dítěte
• Rozdílná saturace rodičovských či altruistických
potřeb mezi partnery, případně krize ve vztahu
• Širší rodina nesouhlasí s přijetím dítěte nebo není
o přijetí dítěte informována (nepřichází v úvahu
hlídání, návštěvy pod dozorem atd.)
• Finančně dobře zajištěná rodina a dosažené
vysoké vzdělání
• Důraz na maximálně možném vzdělání a rozvoji
přijímaného dítěte
Profil dětí nepřijatých náhradní
rodinou (osvojení)
Nedokáže adekvátně reagovat na realitu (přání vydává za skutečnost)
Při upozornění na nedostatky velmi tvrdě útočí a nerozlišuje sociální
aspekty protistrany (věk, pohlaví..)
Snaží se chovat účelově, ale nechápe význam řádu
Neorientuje se v poskytované zpětné vazbě
Obává se selhání – trpí úzkostí, strachem z nepoznaného
Vnitřní napětí uvolňuje sexuální aktivitou, tabákem, THC, alkoholem
atd.
Ze sociálního hlediska je velmi významná fyzická podoba s rodinou,
případně minimalizace etnické odlišnosti (sklon k nadváze, odlišné
etnikum)
Osvojené děti se velmi obtížně integrují ve vrstevnické skupině (častěji
se vyskytuje šikana)
Profil dětí nepřijatých náhradní
rodinou (pěstounská péče)
Mají zkušenost s častějším střídáním prostředí (v průměru vystřídaly 3
prostředí)
Jsou introvertnější, uzavřenější. Své odlišné názory neventilují (často mají
vlastní vnitřní svět – píší o zlé a hodné postavě)
Pokud jsou nucené k poslušnosti jsou agresivní
Hůře předjímají důsledky svého chování
Mají pozitivnější vztah k náhradní rodině i když jsou umístěné v ústavní péči
Snaží se kontaktovat dospělé. V interakci s dospělými jsou snaživé
Projevy citové deprivace jsou mylně označované za poruchy chování
Výrazně se projevuje nižší rozumová kapacita, která při umisťování do rodiny
není zřejmá (tzv. „opoždění“)
V pěstounské péči se více vyskytují fyzické tresty a vysoká intenzita přípravy
na vyučování
Společný problém
• Děti jsou ze světa totálně odlišného, který je
osvojitelům i pěstounům absolutně cizí,
neznámý a snaží se tomuto světu vyhnout.
• Parta nahradí dětem přijetí, které rodina
nezvládá (toulky, útěky, krádeže).
Profil rodin, které nepřijaly dítě
(osvojení)
Priorita materiálního zajištění dětí v rodině, důraz na vzdělání a všestranný
rozvoj (tlak na dítě v podobě výkonu ve škole nebo tlak v podobě toho,
co nikdy nedosáhne)
Problematický vztah k dítěti má především náhradní matka a tím startuje
deprivační procesy
Vlastní nebo již integrované děti v rodině jsou úspěšné, bez výchovných
obtíží
Problémy s výchovou vyplývají z temperamentu a etnické odlišnosti dítěte
Rodina ze svých představ o dítěti postupně ubírá (rezignuje), dítě
zaznamenává vítězství (potvrzuje si vlastní rezilienci)
Obtíže v komunikaci rodiny s dítětem se vždy projeví v souvislosti s
plněním PŠD
Osvojitelé neřeší formu a způsob předání dítěte do ústavní péče
Profil rodin, které nepřijaly dítě
(pěstounská péče)
Pěstouni mají vyšší věk než osvojitelé. Vlastní děti jsou úspěšné v profesi i v životě
Jsou finančně zabezpečení, ale závislí (živnostník, starobní důchodce…)
Necítí se obohaceni soužitím s dětmi (vnímají jen vlastní vyčerpání z povinnosti
pomáhat dítěti)
Před přijetím dítěte byla v rodině diskutována „rasa, zdraví, věk, inteligence“
Tlak na úspěch „minimálně vyučení“
Okolí je k dětem v pěstounské péči tolerantnější, zejména učitelé a vychovatelé, ale i
sousedé
Pěstouni zdůrazňují svoji toleranci k prostředí a rodině dítěte takovou formou, kterou
dítě čte jako odstup nebo opovržení
Pěstouni hledají způsob, jak se zátěže v podobě nepřijatého dítěte zbavit (např.
nařčením z pohlavního zneužití, umístěním do psychiatrické léčebny atd.)
Problémem je genetická výbava dítěte a nedostatek informací o dítěti („lhaní
úředníků“)
Společný problém
Velká důvěra ve vliv výchovy na chování dítěte,
bagatelizace vlivu genetického potenciálu
(rozdílný přístup Matějček x Koukolík)
Výchova neakceptuje individuální potřeby a limity
dítěte
a) technologická – technologie výkonu
b) emocionální – nasytit a nechat žít
Nepřijetí historie dítěte, vymezení se vůči jeho
genetické, sociální a historické anamnéze
Náměty pro přípravy
Témata, která žadatelé postrádají:
Součástí přípravy by měla být i část týkající se zvládnutí
vlastní bezdětnosti (tím by se snížil tlak na rychlost přijetí
dítěte) a zároveň příprava na případné ukončení NRP
Hyperaktivita, poruchy pozornosti
Impulzivita
Nižší schopnost poučit se ze zkušenosti
Nižší rozumová kapacita
Selhávání v zátěžových situacích
Deprivace , specifika citového přijetí dítěte náhradní matkou
Odborná pomoc
• Dlouhodobá pomoc psychologa a speciálního
pedagoga
• Pomoc pedagoga v MŠ a ZŠ - zvládání
nástupu do kolektivního zařízení
• Dle potřeby odborná pomoc v partnerském
životě
Děkuji za pozornost
Lenka Průšová