Transcript Hodnotová východiska ochrany ŽP a UR

Hodnotová východiska ochrany ŽP a UR
Předpokládá udržitelný rozvoj také
změnu našeho jednání?
Hodnoty
• Hodnoty lze definovat jako přesvědčení o žádoucích
cílech v životě. Jsou to vlastnosti, které jedinec
přisuzuje určitému objektu, situaci, činnosti ve
spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů. Jsou
hierarchicky uspořádány a jsou zdrojem motivací
jednání, ospravedlňování jednání, poskytování
standardů k hodnocení lidí a událostí, směrování
pozornosti a vnímání.
• Hodnoty jsou kritéria, podle kterých hodnotíme a
jednáme (Velký sociologický slovník, 1997).
Otázky k předchozím přednáškám
• Jaké jsou globální problémy životního
prostředí?
• Jak se člověk/lidstvo podílí na těchto
problémech?
• Čím planetě nejvíc škodí?
• Kde hledat příčinu?
• Kde hledat řešení?
Historické proměny vztahu člověka k přírodě
• Člověk sběrač a lovec
• Člověk zemědělec
• Člověk městský
• Jak vnímáme dnes přírodu? Co pro nás
znamená?
Příroda a kultura
• Člověk potřebuje kontakt s přírodou pro svůj
zdravý psychický vývoj a pocit pohody
• Příroda je krásná, smyslové zážitky - hnutí
romantismu (19.století)
• Člověk ovlivňuje přírodu, ale příroda také má vliv
na člověka, jeho zdraví, vnímání atd.
• Přírodu je třeba chránit – kvůli nám nebo kvůli
přírodě?
Příroda a kultura
• Příroda je složitá, nepopsatelná, záhadná (mytologizace
přírody vydržela až do průmyslové revoluce, pak převážil
instrumentální rozum,vznik moderní vědy)
• Důsledkem moderního přístupu je snaha svět
zjednodušovat = redukce
• Extrémní redukce a „paranoidní“ myšlení vnášejí do světa
„pořádek“ za cenu odsunutí mnoha „nepodstatného“ –
zárodek ideologií (ideologie = výklad zjednodušeného
obrazu světa)
• Celkově by bylo možno redukci označit také jako proces
banalizace = potírání detailů a jednotlivostí (S.Komárek,
Příroda a kultura).
Biocentrický x antropocentrický přístup ve
vztahu k přírodě a její ochraně
• Ekologická etika: soustava zásad, které člověku
naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování s
mimolidským světem (E.Kohák)
• Biocentrický přístup: příroda má hodnotu sama o sobě
(hlubinná ekologie – Aldo Leopold, Arne Naess)
• Antropocentrický přístup: příroda má hodnotu pro člověka
(romantismus, ochranářské hnutí, koncept udržitelného
rozvoje)
A Schweitzer: Úcta k životu
Východiska:
• Lidé (druh Homo sapiens) je rovnoprávným
členem společenství všech bytostí
• Země je soustava vzájemných závislostí
• Každý člen biotického společenství má hodnotu
svým bytím, že je
Etika Země –Myslet jako hora
• A. Leopold: americký lesník a učitel
• „Myslet jako hora“ znamená pečovat o rovnováhu
života
• Správné je to, co přispívá k zachování integrity,
stability a krásy celého společenství. Co vede k
opaku, je nesprávné.
• Příklad: vyhubení vlka může vést k destrukci
celého ekosystému díky narušení rovnováhy
Antropocentrický přístup
• Přírodu a životní prostředí je třeba chránit, protože je
člověk existenčně potřebuje.
• Panství nad přírodou – tradiční přístup křesťanství
• Emancipace od boha a vznik moderní vědy v 19.století
• Svět zbavený mýtů –pozitivistický přístup ke světu
• Romantismus
• Ochranářské hnutí
• Udržitelný rozvoj
Hodnoty udržitelného rozvoje
Rozvoj, který uspokojuje naše dnešní potřeby
takovým způsobem, aby to neohrožovalo šance
budoucích generací uspokojovat potřeby jejich.“
(Naše společná budoucnost, 1987)
• S jakými hodnotami se UR pojí?
Hodnoty udržitelného rozvoje
• Orientace na budoucnost
• Prevence a předběžná opatrnost
• Nezatěžovat nadměrně Zemi – průmyslovou
výrobou, v zemědělství, dopravou….
• ….tak mírou spotřeby jednotlivců
Co s nadměrnou spotřebou?
• Žijeme v konzumní společnosti, která je poháněna
čím dál větší spotřebou
• H. Librová –studium alternativních životních
stylů, koncept uvědomělé skromnosti x výběrové
náročnosti
• Dobrovolná skromnost není o askezi, je o
výběrové náročnosti, o radosti ze života místo
radosti z majetku.
Ingelhart –Tichá revoluce (1997)
• V moderních společnostech dochází k zabezpečení
dvou základních potřeb – obživy a bezpečnosti
(hmotný dostatek)
• Tato skutečnost umožňuje posun od materiálních
hodnot k post-materiálním, tj. orientace na
seberealizaci, svobodu projevu, participaci,osobní
vztahy
• Posun od mít k být (E. Fromm)
Ekologická stopa
"Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba
k souvislému zajišťování všech zdrojů, které
potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a
k zneškodnění všech odpadů, které při tom
produkuji?"
Ekologická stopa je měřítkem toho, jak udržitelné
jsou naše životní styly
Výpočet ES: www.hraozemi.cz
Co ovlivňuje ekologickou stopu?
- Klima
- Druh bydlení (velikost bytu,vytápění…)
- Stravování (spotřeba masa, dovážené potraviny,
nadspotřeba…)
- Množství a nakládání s odpady
- Doprava ( na jak velké vzdálenosti a jak často
cestujeme)
Udržitelný rozvoj x udržitelný život
• Narůstající spotřeba v důsledku globalizace
konzumní společnosti je největší slabinou
konceptu udržitelného rozvoje.
• Koncept udržitelného života – klade důraz na
potřebu změny hodnot
• Bez kulturní proměny spojené s proměnou hodnot
usměrňujících jednání jednotlivců a potažmo také
institucí a celých společenství ke snížení zátěže na
životní prostředí nedojde.
J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život
• orientace na dlouhodobý časový horizont
• úcta k živé a neživé přírodě
• ekonomika postavená na čerpání obnovitelných
zdrojů/nedrancování přírodních zdrojů
• kvalita života x kvantita spotřebovávaných statků
• energetické úspory
J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život
• svoboda (informované) volby
• posilování sounáležitosti, solidarity, spolupráce
• vzdělanost/kritické myšlení (racionální myšlení doplňovat
intuicí a citem)
• předběžná opatrnost/hodnocení rizik
• kulturní diverzita, respekt a pochopení jiných kultur
• aktivní občanství
Literatura
• E.Kohák: Zelená svatozář, kapitoly z ekologické etiky,
SLON,2011
• H.Librová: Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné
skromnosti, Veronica – Hnutí DUHA, Brno, 1994
• H. Librová: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém
luxusu, nakladatelství DOPLNĚK, Brno, 2003
• Jan Keller: Přemýšlení s Josefem Vavrouškem, G plus G,
Praha 1995
• S. Komárek: Příroda a kultura. Svět jevů a svět
interpretací. Vesmír, edice Medúza, Praha, 2000.