Transcript 10_autonomni_nerv_system

H-1
Vyvstal mi
studený pot na
čele…
Stoupla mi krev
do hlavy…
… řízení bez naší vůle
NERVOVÁ SOUSTAVA
PNS
CNS
periferní nervová soustava
centrální nervová soustava
MOZEK
MÍCHA
dostředivé
nervy
motorické
sympatikus
parasympatikus
autonomní
odstředivé
nervy
MOZEK
& MÍCHA
CNS
endokrinní
systém
SOMATICKÝ
NERVOVÝ
SYSTÉM
= inervace
kosterní
svaloviny
AUTONOMNÍ
NERVOVÝ
SYSTÉM
= inervace
hladké a srdeční
svaloviny a žláz
PNS
SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS
Charakteristika, znak
cílová - řízená tkáň, orgán
souhrn funkcí
charakter účinku
zapojení vědomé složky
počet neuronů v eferentní
dráze
struktury mimo CNS
přítomnost přepojovacích
ganglií
typ nervových vláken
podle vodivosti a stavby
typ nervových vláken
podle mediátoru
spojení s cílovou tkání
účinek nervového impulzu
na sval (v cílové tkáni)
neurotransmiter/receptor
v cílové synapsi
účinek denervace
SOMATICKÝ NS
AUTONOMNÍ NS
rychlý, cílený – okamžitá
reakce
hladká a srdeční svalovina, některé endokrinní a exokrinní
žlázy, některá tuková tkáň
vegetativní – včetně pohybu ve vnitřních orgánech a
sekrece; kontrola metabolismu
difuznější, odpověď v cílových orgánech přichází s určitým
zpožděním
ANO → volní kontrola
NE → bez volní kontroly
1
2
pouze axony
pregangliové axony, ganglia, postgangliové neurony
NE
ANO (vegetativní ganglia)
rychle vodivá, silná
(9-13 µm), myelinizovaná
pomalu vodivá; pregangliová vlákna slabě myelinizovaná,
tenká (3 µm); postgangliová vlákna nemyelinizovaná a
velmi tenká (kolem 1µm)
cholinergní
cholinergní, adrenergní
nervosvalová ploténka
presynaptická membrána axonu (varikozity, knoflíky) +
receptory v membráně buněk hladké svaloviny, srdeční
svaloviny nebo žláz
pouze excitační:
kontrakce svalu
excitační (kontrakce) nebo inhibiční (relaxace)
kosterní svalstvo
poloha a pohyb
ACh/nikotinový
ochabnutí, atrofie svalu
ACh/muskarinový (parasympatikus - P)
nebo NA/ α nebo β (sympatikus - S)
svalový tonus a funkce přetrvávají; cílové buňky vykazují
hypersenzitivitu
SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS
(dole)
(nahoře)
SROVNÁNÍ SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO REFLEXU
(vlevo)
(vpravo)
somatický motorický reflex
vmezeřený
neuron
autonomní motorický reflex
vmezeřený
neuron
ganglium zadního kořene
ganglium zadního kořene
pregangliový
somatický
motorický
neuron
vegetativní
ganglium
senzorický
neuron
postgangliový
neuron
senzorický
neuron
útroba
Co vyplývá z názvu ?
autonomní = pracuje částečně nezávisle na CNS
vegetativní = týká se takřka všech životních funkcí
Funkce ANS (VNS)
základní funkce je řízení vnitřních orgánů
ovládá srdce, žlázy a hladké svalstvo
autonomní nervový systém je součástí PNS a spojkou mezi CNS a
hormonálním systémem řízení
autonomní nervový systém je uzpůsobený k poskytování
mimovolních odpovědí (okamžitých i dlouhotrvajících) a řídí tělesné
funkce při zajišťování HOMEOSTÁZY
MÍCHA funguje jako prostředník mezi CNS a ANS (jakožto součástí PNS)
MÍCHA funguje jako prostředník v rámci jednoduchých autonomních reflexů
ANS
hladké svaly
a
žlázy
ANS
hladké svaly
a
žlázy
nervy autonomního nervového systému = vegetativní nervy
tyto nervy zabezpečují koordinaci
činnosti vnitřních orgánů; ovlivňují:
ovlivňují ty činnosti organismu,
které pokračují ve spánku a
bezvědomí
vycházejí z autonomních ganglií
žlázy s vnitřní sekrecí
hladké svalstvo
sval srdeční
dýchání
trávení
změny
duševního
stavu
změna
nálady
• zrychlení
činnosti srdce
změny činností
orgánů řízených
ANS
podráždění
nervů ANS
• tvorba potu
• změny
průsvitu cév
zčervenání
autonomní nervy přenášejí vzruch z
CNS tedy nejméně 2 neurony
pregangliový úsek
myelin  „bílá vlákna“
postgangliový úsek
bez myelinu  „šedá vlákna“
PŘÍKLAD
PŮSOBENÍ
ANS
ANEKDOTA
(impulz k smíchu)
zrychlení tlukotu
srdce
krev se vžene do
hlavy  zčervenání
P
• sympatická část (pars sympathica, S)
• „sympathicos“ (řec.) = soucítící
• vlákna vycházejí jen z míchy
• pregangliové neurony vycházejí ze
segmentů C8 – L3 (=hrudní,bederní)
• pregangliový úsek je krátký,
předními míšními kořeny se dostávají
do nervových uzlin sympatického
kmene, které jsou uloženy před
páteří ve 2 řadách
• ganglia jsou podélně i příčně
spojena a vytvářejí sympatický kmen
(truncus sympathicus)
• sympatikus podněcuje orgány k
výkonu a akci (boj, nápor, útěk)
• současně tlumí ty orgány, které mohou
snižovat vrcholnou výkonnost
S
• parasympatická část
(pars parasympathica, P)
• „para“ (řec.) = proti
• vlákna vychází z mozku a křížové
části míchy (S2 - S4)
• pregangliový úsek velmi dlouhý,
ganglia leží těsně u orgánů
• parasympatikus podněcuje
všechny systémy, které slouží k
zotavení, úspoře energie
• zároveň tlumí aktivitu poplašného
systému
• je zváště aktivní např. ve spánku a
během klidného života
SYMPATIKUS
PARASYMPATIKUS
 během lovu
 po lovu
…z
fylogenetického
hlediska…
 maximální zásobení svalů kyslíkem
 zvýšení sekrece žaludečních šťáv
 zvýšení srdeční frekvence
 zvýšení intenzity peristaltiky
 zvýšení krevního tlaku
 rozšíření bronchů
 maximální prokrvení splanchnické
oblasti
SROVNÁNÍ SYMPATICKÉ A PARASYMPATICKÉ ČÁSTI ANS
charakteristika, znak
souhrnná - celková funkce
výstup z CNS
rozsah a distribuce vláken
délky pregangliových vs.
postgangliových vláken
SYMPATIKUS
PARASYMPATIKUS
rychlá mobilizace energetických zdrojů
udržení dynamické stability
organismu
Th1 - L2 resp.C8 – L2 nebo L3
(→ thorakolumbální systém)
mozkový kmen, S2- S4
(→ kraniosakrální systém)
skrz celé tělo (téměř všechny tkáně)
útroby hrudní, břišní dutiny a pánve,
slinné žlázy, oční bulbus,
vzpřimovače chlupu v kůži
pregangliová
< postgangliová
pregangliová
> postgangliová
paravertebrální (v sympatickém řetězci
po stranách páteře), prevertebrální
(podél sestupné aorty)
ve stěně nebo v blízkosti cílového
orgánu
velké (1 pregangliové vlákno může
aktivovat až 20 postgangliových
neuronů)
malé (1 pregangliové vlákno aktivuje
maximálně několik postgangliových
neuronů)
periarteriální (zejména v místech
větvení aorty)
ve stěnách nebo v blízkosti orgánů
gangliové synapse
(neurotransmiter, receptory)
ACh na nikotinové receptory
ACh na nikotinové receptory
cílové synapse
(neurotransmiter, receptory)
NA na α nebo β receptory
ACh na muskarinové receptory
lokalizace ganglií
větvení dráhy v gangliích
pleteně
SROVNÁNÍ PŮSOBENÍ SYMPATIKU A PARASYMPATIKU
SYMPATIKUS
PARASYMPATIKUS
metabolismus
katabolismus (rozklad)
anabolismus (syntéza)
teplota
zvýšení
snížení
srdce
pozitivně chronotropní (↑ frekvence)
negativně chronotropní (↓ frekvence)
koronární
tepny
dilatace (rozšíření)
konstrikce (zúžení)
krevní tlak
hypertenzní (zvýšení)
hypotenzní (snížení)
bronchy
dilatace
konstrikce
svalstvo
trávicí trubice
útlum peristaltiky
zvýšení peristaltiky
žlázy trávicí
trubice
snížení sekrece
zvýšení sekrece
svěrače hladké svaly
konstrikce
dilatace
žlučník
kontrakce, ↓ sekrece žluči
relaxace, ↑ sekrece žluči
produkce moči
↓
↑
močový
měchýř
kontrakce sfinkterů
relaxace m. detrusor
relaxace sfinkterů
kontrakce m. detrusor
pupila
mydryáza (rozšíření zornic)
mióza (zúžení zornic)
oční víčka
široce otevřená (mm. tarsales)
přivřená
sekrece potu
↑ (řídký pot)
sekrece slin
↓ (husté sliny)
↑ (řídké sliny)
genitál
vazokonstrikce, ejakulace, sekrece glandulae vestibulares
majores, kontrakce (děloha, vejcovod, ductus deferens,
glandulae vesiculosae, prostata)
vazodilatace
náplň erektilních těles (corpora cavernosa
penis seu clitoridis)
PARASYMPATIKUS
SYMPATIKUS
Většina orgánů
má sympatickou i
parasympatickou
inervaci. Oba
systémy obvykle
působí proti sobě
– jeden má účinek
aktivační, druhý
tlumivý. Ve své
činnosti se
doplňují.
U některých orgánů
převládá inervace
sympatikem, u jiných
parasympatikem.
SYMPATICKÝ
KMEN
Průběh vláken míšního nervu a jeho spojení s truncus sympathicus
VZTAH CENTRÁLNÍHO, SOMATICKÉHO A AUTONOMNÍHO NS
nervy somatického systému
mícha
společný kořen somatického a
autonomního NS vycházející a
vcházející do míchy
ANS topograficky
souvisí s CNS
začátek autonomního nervu
ganglia autonomního nervu
DRÁHY SYMPATIKU A PARASYMPATIKU
VÝSTUPNÍ DRÁHY SYMPATIKU
PŘÍKLADY SYMPATICKÉ
INERVACE
I když je ANS na naší vůli nezávislý, přesto je jeho činnost
koordinována z CNS – většinou přes hypotalamus.
Jen vyrovnaný poměr regulačních vlivů sympatiku a
parasympatiku udržuje HOMEOSTÁZU.
Pro zdraví organismu je důležité, aby byla zachována rovnováha mezi
obdobími, kdy je aktivován sympatikus a kdy parasympatikus.
Nepřiměřená fyzická námaha a psychické vypětí způsobují, že
převažuje aktivita spojená s činností sympatiku, což se nepříznivě
odrazí na celkovém stavu organismu.