Transcript Csémy, L.: Sociální epidemiologie a determinanty konzumace

Sociální epidemiologie a
determinanty konzumace alkoholu
v ČR se zřetelem k dětem a
mladistvým v evropském kontextu.
Možnosti prevence
Ladislav Csémy
Psychiatrické centrum Praha
Státní zdravotní ústav
Přehled zdravotních rizik
Pět hlavních rizikových faktorů pro vznik onemocnění
a předčasných úmrtí, Evropa
DALYs (000's)*
8000
Tabák
7000
6000
5000
4000
Vysoký krevní tlak
Alkohol
Vysoký cholesterol
3000
2000
Nadváha
Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí
jako rizikový faktor
•
Neuropsychiatrická onemocnění
-
•
•
Gastrointestinální onemocnění
-
Cirhosa jater
-
Esofageální varixy
Akutní a chronická pancreatitis
Metabolická a endokrinní onemocnění
-
•
Epilepsie
Diabetes mellitus
Maligní nádorová onemocnění
-
Ca dutiny ústní a orofaryngu
Ca esofagu
Ca laringu
Ca jater
Ca prsu
Vybraná onemocnění, na nichž se alkohol podílí
jako rizikový faktor
•
Kardiovaskulární onemocnění
-
•
Hypertenzní choroba
Koronární onemocnění srdce
Cévní mozková příhoda (ischemická)
Cévní mozková příhoda (hemoragická)
Srdeční arytmie
Stavy vznikající v perinatálním období
-
Spontánní potrat
Nízká porodní váha
Nezralost
Nitroděložní retardace růstu
Relativní rizika pro hlavní nádorová onemocnění v
závislosti na průměrné denní spotřebě
ŽENY
MUŽI
Spotřeba alkoholu v gramech/den
0-19
20-39
40+
0-39
40-59
60+
Ca dutiny
ústní a
orofaryngu
1,5
2,0
5,4
1,5
1,9
5,4
Ca esofagu
1,8
2,4
4,4
1,8
2,4
4,4
Ca laringu
1,8
3,9
4,9
1,8
3,9
4,9
Ca jater
1,5
3,0
3,6
1,5
3,0
3,6
Ca prsu
1,1
1,4
1,6
Odhad podílu alkoholu na roční mortalitě ČR
Rok 2002
Počet úmrtí
přiřaditelných
alkoholu
Podíl na
mortalitě
Muži
4143
7,6 %
Ženy
2236
4,2 %
Celkem
6379
5,9 %
Zdroj: Vrána K.: Vliv alkoholu na úmrtnost v České republice.
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=496
Sociální důsledky nadměrného pití
•
•
•
•
•
•
•
•
snížená produktivita práce
ztráta pracovního místa i kvalifikace
dlouhodobá nezaměstnanost
rodinné problémy (týrání, zanedbávání,
zneužívání)
rozpad rodiny
ztráta bydlení, bezdomovectví
kriminalita
násilné chování
Vývoj spotřeby alkoholu v ČR a konzumní
chování dospělé populace
Vývoj spotřeby alkoholu v ČR 1950 až 2007
(registrovaná spotřeba dle ČSÚ)
11
litry etanolu na obyvatele
10
9


8
7
6

 
5
4 
3
1950


1955








 

  



 
 
 













1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
2010
Vývoj registrované spotřeby v ČR a SR v letech
1990 až 2012
11
roční spotřeba alkoholu na obyvatele
10
9
8
7
Česká republika
Slovenská republika
6
5
1990
1995
2000
2005
2010
Spotřeba alkoholu ve vybraných zemích (litry č istého alkoholu na dospěléh
obyvatele)
litry 100% alkoholu
18 17,1
16
14
12
16,6
15,8
14,9
13,3
12,5
12
12,1
11,5 11,3 11,2
10
11,5
9,8 9,7 9,7 9,5
9,2 9,2
9,1
8,3
8
6
6,8
7,6
6,3
5,2 5
4
2
Lu
Zdroj: WHO Global Alcohol Database
U
Ka SA
Ja nad
po a
ns
ko
ce
m
Po bur
rtu sk
ga o
lsk
o
Irs
Fr ko
a
N nci
ěm e
R eck
ak
o o
Šv us
ýc ko
ar
s
D ko
á
Šp ns
Ve an ko
lká ěls
Br ko
itá
ni
Be e
lg
Fi ie
H ns
ol
an ko
ds
k
Ř o
ec
ko
I
Šv tálie
éd
sk
Is o
la
N nd
or
Č
sk
Sl es
o
ov ká
en re
sk pu
á
re blik
pu a
M blik
aď a
ar
sk
Po o
lsk
o
0
Výsledky celonárodního šetření
o spotřebě alkoholu v české
dospělé populaci v roce 2012
Sovinová H., Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice
2012. http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/uzivani-tabaku-a-alkoholuv-cr
Cíle výzkumu
• Získat validní poznatky o spotřebním chování české
dospělé populace
• Určit rozsah zdravotně rizikového a škodlivého pití
• Analyzovat vztah mezi vybranými indikátory spotřeby
alkoholu a základními demografickými proměnnými.
• Posoudit opatření, která by mohla účinně přispět k
omezení zdravotních a sociálních škod působených
alkoholem
Indikátory spotřeby alkoholu a
demografické proměnné
• Indikátory spotřeby alkoholu:
• Frekvence pití alkoholu
• Průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech čistého alkoholu na
osobu
• Preference druhu alkoholického nápoje
• Denní spotřeba alkoholu v gramech
• Kategorie konzumentů dle průměrné denní spotřeby
• Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu
• Hlavní demografické proměnné:
• Pohlaví, věková kategorie, úroveň vzdělání, typ bydliště (město
venkov)
Frekvence pití alkoholických nápojů podle
pohlaví
Ženy
8
Denně nebo skoro denně
Muži
23
18
1 - 2 krát týdně
30
35
1 - 3 krát měsíčně
26
23
Několikrát za rok
10
13
Nikdy v posl. roce nepil/a
8
3
3
Nikdy v životě nepil/a
0
5
10
15
20
25
30
Frekvence pití alkoholických nápojů podle pohlaví (%)
35
40
Průměrná roční spotřeba alkoholu vyjádřená v
litrech čistého alkoholu na osobu
Průměrná roční spotřeba alkoholu v přepočtu na litry čistého alkoholu (%)
12
Celý
soubor
11
Věkové kategorie
Pohlaví
10
8.9
8
7.7
7.4
7.9
6
5.1
4
4
2
0
Celkem
Muži
Ženy
15 - 24 let
25 - 44 let
45 - 64 let
65+ let
Spotřeba v litrech podle druhu nápoje a pohlaví –
srovnání s registrovanou spotřebou dle ČSÚ
Muži
Ženy
Celkem
Registrovaná
spotřeba dle
ČSÚ (2011)
Pivo
Víno
Lihoviny
Celkem
7,2
65 %
2,4
22%
1,4
13%
11,0
100%
1,6
39 %
2,0
49%
0,5
12%
4,1
100%
4,3
58%
2,2
30 %
0,9
12%
7,4
100%
4,8
2,2
2,8
9,8
Průměrná denní spotřeba alkoholu
vyjádřená v gramech
Spotřeba vyjádřená
v gramech alkoholu denně je
jen jiným vyjádřením spotřeby
v litrech na osobu a rok
z předchozí tabulky. Tento
přepočet je uveden vzhledem
k tomu, že se v literatuře
často udává denní spotřeba
v gramech a také doporučení
spotřeby přípustné z hlediska
zdravotních rizik se obvykle
udávají v gramech. Limity
bezpečné spotřeby nejsou
jednotné. Nejčastěji se jako
přípustná dávka udává 20
gramů denní spotřeby pro
ženy a 40 gramů pro muže
WHO).
Průměrná denní spotřeba v gramech alkoholu (%)
25
Celý
soubor
23.7
Vzdělání
Pohlaví
20
16.8
16.1
15.6
15
12.8
10
8.8
5
0
Celkem
Muži
Ženy
ZŠ a SOU SŠ s mat.
VŠ
Typ konzumenta podle průměrné denní dávky a
zdravotně přípustných limitů WHO
Pití v mezích
zdravotně
přípustných
limitů
(Mírné pití)
Rizikové pití
Škodlivé pití
13,49
72,53
6,94
7,05
Muži
10,81
72,13
7,71
9,90
Ženy
16,03
72,91
6,72
4,33
Abstinující
Demografické
(Celoživotní a
charakteristiky
v posl. roce)
Celkem
Pohlaví
Nárazové pití nadměrných dávek alkoholu
(Heavy episodic drinking)
Muži
Ženy
40
30
35
34
35
29
28
27
25
25
20
14
15
10
9
5
0
Týdně a častěji
1 krát až 3 krát za měsíc
1 krát až 11 krát za rok
Pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (%)
Nikdy
Pyramida konzumentů alkoholu
4,8 %
Problémoví konzumenti (včetně
závislých)
Konzumenti s vysokým rizikem
16,0 %
Konzumenti s nižším rizikem
48,6 %
30,6 %
Abstinující a umírnění
konzumenti
Zjišťuje lékař jak pijí dotázaní a dává rady
k omezení pití?
Demografické
charakteristiky
Lékař se dotazoval na
pití alkoholu
Lékař doporučil omezit
nebo zanechat pití
alkoholu
Četnost v %
Celkem
Pohlaví
Muži
Ženy
Věková skupina
15-24
25-44
45-64
65+
33,61
8,60
36,48
30,71
10,84
6,32
21,52
29,19
41,49
39,53
4,04
5,70
12,24
12,40
Potřeba vyhledat odbornou pomoc kvůli
problémům s alkoholem
Demografické
charakteristiky
Uvažoval/a o vyhledání
odborné pomoci
Vyhledal/a odbornou
pomoc
Celkem
Pohlaví
Muži
Ženy
22 (1,2 %)
8 (0,4 %)
14 (1,8 %)
8 (1,0 %)
6 (0,8 %)
2 (0,25 %)
Vývoj ústavní léčby závislosti na alkoholu
10
Hospitalizace v tis. pro závislost na alkoholu
140
9
7,942
8
7,082
7
Hospitalizace M a Ž/100 000 popul.
97,1
7,291
99,1
7,496
8,375
8,345
114,3
114,2
108,5
103
7,433
104,1
7,446
105,4
7,312
102,8
120
7,119
6,817
99,3
95,1
100
6
80
5
4
3
2,896 2,885
3,011
3,135
3,303
3,403
3,256
3,431
3,41
3,3 3,186
60
40
2
Muži
1
0
2000
2001
2002
2003
Ženy
2004
20
N/100000 pop.
2005
2006
2007
2008
2009
0
2010
Souvislost mezi pitím alkoholu a kouřením
Prevalence současného kouření tabáku
70
59.1
60
50
46.4
40
29.5
30
20
19.5
10
0
Abstinující (Celoživotní a posl.
roce)
Umírněné pití
Rizikové pití
Škodlivé pití
Shrnutí a závěry
•
•
•
•
•
•
15 % dospělé populace jsou velmi častí konzumenti alkoholu (pití
denně nebo obden), naproti tomu trvale (celoživotně) abstinuje jen 2,5
% dospělých.
Průměrná roční spotřeba je 7,4 l čistého alkoholu, resp. 8,6 l pokud
nezahrneme abstinenty.
Časté pití nadměrných dávek udává 18 % dotázaných (muži 28 %,
ženy 8,6%).
16 % dospělých lze považovat za konzumenty v vysokým rizikem a 4,8
% jsou problémoví pijáci.
Problém s alkoholem si připouští jen 1,2 % dotázaných a odbornou
pomoc vyhledalo jen 0,4 %.
Lékaři u třetiny respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a více
než 8 % doporučili omezit pití alkoholu.
Shrnutí a závěry
• Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Dochází tedy ke
kumulaci zdravotních rizik.
• Doporučení:
• Snížit dostupnost alkoholu rozumně zvolenými regulačními
opatřeními (cena, prodejní místa).
• Zavádět programy časné intervence do oblasti primární
zdravotné péče.
• Zvýšit ochranu dětí a mládeže.
• Věnovat větší prostředky na programy podpory zdraví a na
prevenci.
Pití alkoholu mezi mladými lidmi –
výsledky studie ESPAD
Počet zemí, které se účastnily studie
ESPAD
•
•
•
•
•
26 zemí v roce 1995
30 zemí v roce 1999
35 zemí v roce 2003
35 zemí v roce 2007 (+ 5 v roce 2008)
39 zemí v roce 2011
www.espad.org
Informace o výzkumném souboru
• Studenti, jimž bylo v rok sběru dat 16 let (ročník
narození 1995) Nationally representative samples of
classes
• Přibl. 2.400 z každé země
• V roce 2011: 366 (Liechtenstein) – 6.084 (Srbsko)
• Databázi tvoří informace získané od téměř 105.000
studentů dotázaných v evropských zemích v roce
2011
www.espad.org
Výzkumný vzorek ČR
Velikost českého souboru v mezinárodní
databázi:
• 2 962 jedinců v roce 1995
• 3 579 v roce 1999
• 3 172 v roce 2003
• 3 901 v roce 2007
• 3913 v roce 2011.
Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3a)
Pití alkoholu v posledních 30 dnech (2011_3b)
Pití alkoholických nápojů během posledních 30
dnů. Změny 2007 – 2011) (22a)
Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl
alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)
Průměrná konzumace alkoholu za poslední den, kdy byl
alkohol konzumován (v cl 100% alk.)(2011_4a)
Pití nadměrných dávek alkoholu při jednom posezení (5+
sklenic) (2011_7b)
Pití 5+ sklenek 1x a častěji za posl. 30 dnů.
Změny 2007 – 2011) (24a)
Časté pití nadměrných dávek alkoholu
30,0
26,4
24,0
25,0
23,1
23,5
21,3
20,0
19,9
19,9
17,5
16,8
15,0
16,7
16,2
13,9
12,6
10,4
10,0
6,6
5,0
Chlapci
Celkem
Dívky
0,0
1995
1999
2003
2007
2011
Časté pití nadměrných dávek alkoholu –
srovnání ČR a SR
25,0
%
20,8
19,9
20,0
18,7
16,8
15,0
21,3
17,5
16,0
13,9
10,0
8,8
6,9
Česká republika
5,0
Slovens ká republika
0,0
1995
1999
2003
2007
2011
Srovnání čes kých a dáns kých dos pívajících vůči evrops kém u prům ěru,
ESPAD 2011
120
EUR
Česko
Dánsko
97
100
79
80
57
60
42
28
0
54 56
51
56
42
39
40
20
76
24
17
18
Kouření cig v posl měs
Pití nadměrných dávek v posl měs
Zkušenost s marihuanou
Pití alko v posl měs
Množství alkoholu za poslední konzumní den
Pozitivní a negativní očekávání spojená s alkoholem
Víc bych se bavil/a, víc bych si užil/a zábavu
Byl/a bych přátelštější a otevřenější
Cítil/a bych se uvolněně
Cítil/a bych se šťastný/á
Zapomněl/a bych na své starosti
Nemohl/a bych přestat s pitím
Dostal/a bych se do potíží s policií
Chlapci
Uškodilo by mi to zdravotně
Dívky
Udělal/a bych něco, čeho bych litoval/a
Bylo by mi špatně
Měl/a bych kocovinu
0
20
40
60
% souhlasných odpovědí
80
Očekávané pozitivní a negativní účinky alkoholu
(2011_8)
Problémy způsobené alkoholem a drogami během
posledního roku
% z těch, kdo konzumovali alkohol nebo užili neleg ální drog u
15,5
Rvačka
7,9
16,8
Nehoda nebo zranění (úraz)
9,2
23,5
Problémy ve vztazích s rodiči
14,1
23,2
Problémy ve vztazích s přáteli
16,6
18,3
19,3
Snížená výkonnost ve škole nebo v práci
2,6
3,2
Oběť loupeže nebo krádeže
7,2
Nesnáze s policií
Alkohol
Drogy
5,0
1,5
1,6
Hospitalizace
12,0
Sex bez ochrany
10,0
13,6
Sexuální zkušenost, které litoval/a
7,6
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
Problémy připisované alkoholu (2011_10)
Subjektivně vnímaná míra intoxikace při
poslední konzumaci alkoholu dle typu školy
50,0
Gymnázium
SŠ s mat.
SOU

41,5
40,0

33,4

30,0
20,8
20,0

19,0



15,4
14,2
10,0
12,3
10,4



9,7
9,3
7,4



11,2


4,8

8,7
8,2

5,0
3,6


7,8
6,0


3,4

5,9
5,6
3,4



0,0
1
2
3
4
5
6
7
8
Stupeň opilosti (1= vůbec ne; 10 = velmi silně opilý/á); 11 - nikdy nepije alkohol
4,0
2,7
1,4



3,3
1,7
0,4
9
10



4,8
2,5
2,2



11
Individuální, rodinné a behaviorální souvislosti
častého pití nadměrných dávek alkoholu
Pití nadměrných
dávek
NE
ANO
Pohlaví*
Chlapec
76 %
24 %
Dívka
Žije v úplné rodině (oba vlastní rodiče)*
Vzdělání rodičů (vyšší)*
Dohled rodičů (prům skór)*
Typ studované školy*
Gymnázium
Střední s mat..
SOU
83 %
69 %
20 %
3,3
17 %
61 %
16 %
2,9
88 %
81 %
69 %
12 %
19 %
Průměrný prospěch horší než 2,0*
Záškoláctví (2 dny a více v posl měsíci)*
47 %
7,4 %
Kouření a užívání drog
Kouřil/a cigarety denně*
18 %
31 %
66 %
19,2%
Užíval/a marihuanu v posledním roce*
28 %
54 %
62 %
Užíval/a extázi v posledním roce*
Užíval/a jakékoli jiné drogy než marihuanu*
* P < 0,01
1,6 %
4,8 %
8,7%
19,5 %
Postavení ČR v mezinárodním kontextu z hlediska
rizikovosti ve vztahu k alkoholu a drogám (vybrané
země ESPAD 07)
Alkohol
v posl 12
měs.
Opilost
v posl.
roce
Množství
alkoholu
(posl.
konzumní
den, cl
100%)
Crack,
celoživ.
Kokain,
celoživ.
Česká republika
93
48
4,5
52
45
9
3
1
1
Dánsko
94
73
7,5
60
25
10
5
2
3
Estonsko
87
42
5,1
54
26
9
4
3
2
Finsko
77
45
5,7
34
8
3
1
1
1
Francie
81
36
3,6
43
31
11
4
6
5
Holandsko
84
36
4,9
..
28
7
2
2
3
Itálie
81
27
3,6
38
23
9
4
3
5
Maďarsko
84
42
4,0
36
13
7
4
1
2
Německo
91
50
5,1
..
20
8
5
2
3
Norsko
66
40
5,9
38
6
3
1
1
1
Polsko
78
31
3,9
39
16
7
4
1
2
Portugalsko
79
26
..
56
13
6
2
2
2
Rakousko
92
56
5,5
..
17
11
8
2
3
Rusko
77
40
2,8
32
19
5
1
1
0
Řecko
87
26
3,1
41
6
5
3
2
1
Slovenská republika
88
50
4,2
50
32
9
2
1
3
Švédsko
71
37
5,2
37
7
4
2
2
2
Ukrajina
83
32
2,8
36
14
4
1
0
1
Velká Británie
88
57
6,2
54
29
9
2
3
5
82
39
4,5
43
19
7
3
2
3
Průměr (všechny
země ESPAD
2007)
Nadměrné Marihuana
Jiné
Amfetamin
pití v posl celoživotně
ilegální
y celoživ.
30 dnech
drogy než
marih.,
celoživ.
Souhrn
• Nadužívání alkoholu je mezi českými adolescenty velmi
rozšířené a jeví se jako závažný rizikový faktor pro
zdárný fyzický i psychosociální vývoj jedince.
• Alkohol je preventabilním rizikovým faktorem. Změna
konzumních zvyklostí ve smyslu snížení frekvence pití a
snížení celkové průměrné spotřeby alkoholu by měla za
následek snížení negativních dopadů na zdraví mládeže a
celé populace.
• Rozumná alkoholová politika musí sledovat jak omezení
dostupnosti alkoholu, tak snížení na straně poptávky.
Možnosti preventivních intervencí
Možnosti preventivních intervencí
Možnosti preventivních intervencí
• Regulace dostupnosti (cena, daňová opatření, omezení prodeje)
• Osvěta, edukace – může být efektivní pouze ve spojení s regulací
dostupnosti
• Posun společenských stereotypů (normy) – možné, ale změny
jsou pomalé – trvá léta
• Krátká intervence u ohrožených skupin – moderní, jednoduchý a
vcelku slibný přístup – zahrnuje screening a intervenci, zpravidla
prostřednictvím motivačního rozhovoru.
• Všechny preventivní programy by měly respektovat vodítka pro
vedení motivačního rozhovoru (vyhýbáme se hodnotícím soudům,
sdělujeme informace jednoduchou a srozumitelnou formou,
vysvětlujeme spojitost mezi chováním a rizikem, ztrátou nebo
naopak prospěchem pro jedince).