Transcript Soudní psychiatrie-oblasti činnosti II.

Soudní psychiatrie a právní otázky v
psychiatrii
Soudní psychiatrie
• Soudní psychiatrie
-relativně samostatný vědní obor, nástavbová disciplina
psychiatrie na jejímž podkladě vznikla
-má mezioborový charakter- psychiatrie, právo, psychologie,
lékařská sexuologie atd.
-úkoly soudní psychiatrie (Baštecký 2004):
1. Soudně psychiatrická expertiza
2. Činnost preventivně léčebná
3. Činnost výzkumná
4. Činnost výuková, konzultativní a metodická
Soudní znalec-psychiatr
• Odborně kvalifikovaný psychiatr – atestace v oboru
• Odborné školení – IPVZ – nutno doložit
• Zapsání do rejstříku znalců příslušného soudu
• Zákon o znalcích a tlumočnících 36/1997 v pozdějších zněních
Soudní psychiatrie-oblasti činnosti I.
(podle doc. Dr. Karel Hynek)
• Trestní právo:
- Příčetnost, zmenšená příčetnost (§ 32 tr. z.), nepříčetnost (§ 12 tr. z.)
pachatele pro duševní chorobu
- Rozpoznávací schopnosti, ovládací schopnosti
- Schopnost účasti v trestním řízení
- Společenská nebezpečnost pachatele z psychiatrického hlediska
- Schopnost resocializace
- Ochranná léčba (typy , způsoby OL)
-Ochranná výchova
Soudní psychiatrie-oblasti činnosti II.
• Občanské právo:
- Způsobilost k právním úkonům
- Posuzovaní další občanskoprávních úkonů (např. závět, darovací
smlouva)
- Soudně psychiatrická expertiza při nedobrovolné hospitalizaci
- Posuzovaní bolestného a ztížení společenského uplatnění
- Odpovědnost za způsobenou škodu
Soudně znalecká expertiza v trestním právu
• Objektem posouzení nemusí být pouze obviněný, ale i svědek
či oběť trestného činu
• Trestní právo přičítá důležitost duševním poruchám vyšší
intenzity , pokud je s nimi spojen trestný čin
• Nepříčetnost: -kdo pro duševní poruchu v době spáchání
trestného činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro
společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně
odpovědný –schopnosti rozpoznávací a ovládací jsou
vymizelé.
• Neplatí pokud se pachatel do stavu nepříčetnosti byť z
nedbalosti uvede požitím alkoholického nápoje či omamné
látky.
Soudně znalecká expertiza v trestním právu II
• Dlouhodobě probíhající či rekurentní poruchy vedoucí k
nepříčetnosti:
Schizofrenie, porucha s bludy, akutní polymorfní psychotické
poruchy, bipolární afektivní porucha- manická fáze, scha, těžké
případy depresivní poruchy, demence
• Krátkodobé poruchy – patická intoxikace, patický afekt,
duševní poruchy po úrazech lebky, postkontuzní zmatenost,
duševní poruchy po akutních intoxikacích (průmyslové jedy)
atd.
• Chorobné duševní stavy – mentální retardace
Soudně znalecká expertiza v trestním právu III
Zmenšená příčetnost – podstatné omezení rozpoznávacích či
ovládacích schopností:
-lehčí formy onemocnění – depresivní porucha, bipolární
porucha, iniciální stadia demencí atd.
- Poruchy osobnosti
- Lehká mentální retadace
Ochranná léčba psychiatrická
• Nařizuje soud
• Ambulantní x ústavní
• Psychiatrická, sexuologická, protialkoholní, protitoxikomanická
Soudně znalecká expertiza v občanském právu
• Způsobilost k právním úkonům-ochrana osoby s duševní poruchou
nikoliv represe
• Zbavení či omezení způsobilosti
• Omezení způsobilosti – majetkoprávní a pracovně právní vztahy
• Pro duševní poruchu , která mu znemožňuje vykonávat právní
úkony a která není jen přechodná
• Právní akt v průběhu i přechodné duševní choroby nebo opilosti je
neplatný
Řízení o právní způsobilosti.
• Návrh na zahájení řízení (státní orgán, zdrav.zařízení, rodinný
příslušník aj. ), nebo bez návrhu může zahájit sám soud.
• Určení opatrovníka pro řízení
• Určení opatrovníka po omezení nebo zbavení svéprávnosti (rodinní
příslušníci).
• Vždy je zpracováván znalecký posudek
• Soud opatří znalci spis, kde by měl obsahovat zjištění osobních
poměrů, chování v životě, schopnost starat se o rodinu, schopnost
hospodařit s financemi, projevy na pracovišti.
Poruchy nejčastěji vedoucí k zbavení
způsobilosti k právním úkonům
• Schizofrenie, porucha s bludy, scha, demence,
pokročilé závislosti a s nimi spojený vznik
demence, mentální retardace středně těžká až
těžká.
• Omezení způsobilosti – nemoci postihující
pouze některé složky chování a osobnosti
postiženého. Obtížně lze jednoduše definovatnapř. lehká mentální retardace.
Součásti znaleckého posudku z psychiatrie
• Úvod- proč je posudek vypracováván
• Výpis ze spisu – relevantní oblasti
• Výpis ze zdravotnické dokumentace
• Vlastní vyšetření včetně ev. popisu inkriminované události
• Psychopatologický rozbor
• Závěr
• Odpovědi na otázky soudu
Nedobrovolná hospitalizace
• jedná se o ochranné léčení uložené pravomocným soudním
rozhodnutím
• jedná se o izolaci, karanténu nebo léčení nařízené podle
zákona o ochraně veřejného zdraví
• jedná se o vyšetření nařízení na základě trestního řádu nebo
občanského soudního řádu
• pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe
nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy, touto poruchou
prokazatelně trpí nebo je pod vlivem návykové látky
• zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče
a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.
Právní úprava postupu při nedobrovolné hospitalizaci
(Zákon č. 172/2011 Sb. o zdravotních službách)
•
§ 38
(1) Pacienta lze bez jeho souhlasu nebo v případě nezletilého pacienta nebo pacienta
zbaveného způsobilosti k právním úkonům bez souhlasu zákonného zástupce
hospitalizovat, jestliže
•
a) mu
•
1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové
péče,
•
2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného
zdraví,
•
3. je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření
zdravotního stavu,
•
b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky
duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud
hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo
•
c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje,
aby vyslovil souhlas
(2) Nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním
úkonům lze bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat též v případě, jde-li
o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
(3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v
případě
a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím není
dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo
b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší
pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.
(4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním
úkonům lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce,
a) jde-li o případy podle odstavce 3 písm. b),
b) jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného
poškození zdraví, nebo
c) pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
(5) Pacientovi, který je hospitalizován podle odstavce 1 nebo 2, lze poskytnout
bez jeho souhlasu nebo souhlasu zákonného zástupce pouze neodkladnou péči,
která je v přímé souvislosti s důvodem hospitalizace. Tím není dotčeno
ustanovení § 31.
(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat
osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě
osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu
známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout,
informuje Policii České republiky.
(7) Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta nebo pacienta
zbaveného způsobilosti k právním úkonům (dále jen „zákonný zástupce pacienta“) lze
poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.
Omezení pacienta
•
§ 39
•
(1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít
•
a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem,
•
b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,
•
c) umístění pacienta v síťovém lůžku,
•
d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,
•
e) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta,
•
f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného
pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo
soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo
•
g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f),
(dále jen „omezovací prostředky“).
•
(2) Omezovací prostředky lze použít
•
a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti
pacienta nebo jiných osob, a
•
b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).Zdroj:
•
(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby
•
a) pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav
srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku,
•
b) zákonný zástupce pacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b),
•
c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se
zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický
pracovník a zákonný zástupce,
•
c) pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků;
dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková
opatření, která zabrání poškození zdraví pacienta,
•
d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících
neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník
nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího
prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení,
•
e) každé použití omezovacího prostředku bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené
o pacientovi.
Povinnost zdravotnického zařízení při
nedobrovolné hospitalizaci
• Zdravotnické zařízení má povinnost oznámit nedobrovolné převzetí
pacienta do 24 hodin soudu.
• Soud pak musí do 7 dní od začátku hospitalizace rozhodnout o tom,
zda k nedobrovolnému převzetí došlo v souladu se zákonem.
• Soud do 3 měsíců rozhoduje na základě znaleckého posudku o tom,
zda další držení pacienta ve zdravotnickém zařízení je přípustné,
příp. jakou dobu.
• V případě, že soud rozhodne o další přípustnosti držení pacienta ve
zdravotnickém zařízení, může tak učinit nanejvýše na dobu jednoho
roku.
• Poté musí přijít nové vyšetření a případně nové soudní rozhodnutí o
další hospitalizaci.