Transcript Střední a dlouhé tratě

Trénink běžeckých disciplín
Střední a dlouhé tratě
Dělení běžeckých atletických
disciplín
1) běhy hladké
- sprinty (0-400m)
- střední tratě (800 – 1500m)
- dlouhé tratě (nad 1500m)
2) běhy překážkové
- krátké (60,100,110př.)
- dlouhé (3000m př.)
3) rozestavěné – štafety (4x100,4x400
atd.)
Charakteristika běžeckých
disciplín
běh na střední a dlouhé tratě patří
mezi nejrozšířenější atletické
disciplíny (přímý souboj, menší
nároky na somatotyp)
cyklický pohyb (automatický,
ekonomický)
převažuje švihový způsob běhu,
šlapavý se uplatňuje při startovním
výběhu
Fyziologická charakteristika
běhy na střední a dlouhé tratě = vytrvalostní
disciplíny prováděné nízkou, střední a
submaximální intenzitou
úroveň vytrvalosti je dána:
 funkční schopností oběhového ústrojí a dýchací
soustavy,
 charakterem látkové výměny
 stavem energetických zásob
 stavem nervové soustavy
 koordinaci orgánů a systémů
při pohybu: aerobní a anaerobní pochody - podíl
je závislý na době trvání pohybové činnosti
Aerobní pochody
aerobní vytrvalost - je schopnost organismu zajistit
potřebnou energii ke svalové práci s využitím O2, jehož
přísun do svalů zajišťuje dýchací a oběhový systém
aerobní výkon: maximální spotřeba kyslíku (VO2 max)maximální objem O2, který je člověk schopen za jednu
minutu spotřebovat (v mililitrech za minutu na kilogram
hmotnosti)
maximální aerobní kapacita - schopnost dlouhodobě
využívat co nejvyšší % z VO2 max převážně v aerobním
režimu (doba činnosti příslušné intenzity v % vzhledem k
VO2 max)
aerobní kapacita se rozvíjí tréninkem za aerobních
podmínek
Anaerobní pochody
probíhají ve tkáních při nedostatku kyslíku a
způsobují v organismu hromadění produktů
neúplné látkové výměny. Tyto produkty se
odstraňují částečně již v průběhu trvání běhu,
částečně po jeho skončení, což vede ke zvýšení
spotřeby kyslíku v zotavení - splácení kyslíkového
dluhu
Ukazatele anaerobní kapacity organismu
 Maximální hodnota kyslíkového dluhu
 laktát - kyselina mléčná
anaerobní kapacita se rozvíjí tréninkem za
anaerobních podmínek
Podíl AER a ANR v jednotlivých
disciplínách
400
Aerobní režim
v%
20
Anaerobní režim
v%
80
800
35
65
1500
45
55
5000
80
20
10000
90
10
maratón
97-98
3-2
Disciplína
Struktura sportovního výkonu
Somatické faktory
tělesná výška, tělesná hmotnost,
hodnota podkožního tuku (max.
10%), poměr dolních končetin k
trupu (IDT-index délky trupu)
tři typy běžců:
Odrazový
Atletický
Frekvenční
Osobnostní faktory
důslednost a cílevědomost
vůle po dosažení nejvyšších cílů
schopnost snášet dlouhodobě velké
tréninkové zatížení
schopnost koncentrace ve stavu
dlouhotrvající únavy
vhodné typy: mentálně silný,
vyrovnaný, cílevědomí jedinec
monotónní zátěž – tendence
k introveritě
nevhodné typy: cholerický
typ(vznětlivost),melancholik,
flegmatik (nízká vzrušivost)
Faktory taktiky
správný odhad tempa (na výkon, na
umístění)
dobrá orientace v závodním poli
včasnost reakce na vzniklou situaci
Faktor techniky
určení vhodného poměru mezi délkou
a frekvencí kroku (individuální rozdíly)
závislost na: tělesné stavbě, úrovni
motoriky, stavu trénovanosti, délce
tratě
Kondiční faktory
základem je vytrvalost
- umožňuje provádět velký objem
pohybové činnosti (rovnovážný stav,
aerobní režim)
- udržet intenzitu pohybové činnosti po
delší dobu (střední a ž mírná intenzita)
- umožňuje rychlé zotavení
Charakteristika běžeckých
schopností a jejich rozvoj
Regenerační klus(RK)
Obecná vytrvalost (OV)
 běh nízké intenzity
 běh střední intenzity
Tempová vytrvalost (TV)
 Tempová vytrvalost 1
 Tempová vytrvalost 2
 Tempová vytrvalost 3
Speciální tempo (ST = SV)
Tempová rychlost (TR)
Maximální rychlost (MR)
Tempová vytrvalost
pomocné tempo odpovídající nejbližší delší trati než je
speciální trať
trať
tempová
vytrvalost
odpovídá trati
800
TV1
1500
TV2
3000
TV3
ANP
TV1
3000
TV2
5000
TV3
ANP
TV1
10000
TV2
ANP
TV3
půlmaratón
TV1
ANP
TV2
půlmaratón
TV3
maratón
1500
5000
10 000
Speciální tempo, tempová rychlost,
maximální rychlost
Speciální tempo = speciální vytrvalost
– tempo totožné rychlosti běhu na speciální trati
– maximální intenzita
– intervalový trénink s dlouhým odpočinkem
Tempová rychlost
– tempo nejbližší kratší trati, než trať speciální
– schopnost organismu pracovat i v nejkrajnějších hodnotách
kyslíkového dluhu při vysoké koncentraci LA
– intervalový trénink s dlouhým odpočinkem, maximálním úsilím
Maximální rychlost
– schopnost proběhnout krátký úsek nejvyšší možnou intenzitou,
v co nejkratším čase
– zlepšení nervosvalové koordinace, výbušnosti
Tréninkové prostředky dle
speciálních schopností běžce
Metody běžeckého tréninku
A) souvislé metody
-souvislý rovnoměrný
běh
-souvislý stupňovaný
běh
-souvislý střídavý běh
-fartlek
B) intervalové
- intenzivní intervalová
metoda (2/3
odpočinek)
- extenzivní intervalová
metoda (1/3
odpočinek)
- opakovaná metoda
(sestupná, vzestupná,
pyramidová,
progresivní)
Charakteristika intervalového
tréninku
Tabulka zlepšování výkonnosti
Speciálních běžecké schopnosti dle tratí
Etapy dlouhodobé přípravy
Období
Období
Období
Období
všeobecné přípravy
speciální běžecké přípravy
speciální sportovní přípravy
vrcholové sportovní přípravy
Periodizace ročního tréninkového
období
Přechodné období (2-3 týdny) – začátek října
1. přípravné období (10-12 týdnů) – všeobecný
rozvoj
2. přípravné období (4-6 týdnů) – speciální rozvoj
Halové závodní období (3-5 týdnů)
Odpočinek (1 týden)
3. přípravné období (6-8 týdnů) – všeobecný rozvoj
4. přípravné období (5 – 6 týdnů) – speciální rozvoj
1. závodní období (3 týdny)
2. závodní období (5-7 týdnů)
5. přípravné období (5-7 týdnů) – letní
3. závodní období (4 – 5 týdnů)