Transcript Rust a prirust II

Změna tvaru kmene
je způsobena
neproporcionálním výškovým a tloušťkovým růstem
(výškový růst vrcholí dříve než tloušťkový);
nerovnoměrným ukládáním tloušťkového přírůstu podél
kmene
Výsledkem je změna vzájemného poměru tloušťky kmene v
různých výškách vzhledem k d1,3 nebo d0,1 a také změna
charakteristik tvaru kmene (hlavně výtvarnice) během
života stromu.
1
Změna tvaru kmene
Vývoj hodnot pravé kmenové výtvarnice pro SM a BK
2
Změna tvaru kmene
Vývoj hodnot nepravé kmenové výtvarnice pro SM a BK
3
Objemový přírůst (iv)
je výsledkem růstu tloušťky (kruhové základny), výšky i
změny tvaru kmene.
Na počátku života je iv malý, i když přírůsty tloušťky a
výšky jsou velké. Později se zvyšuje, jeho kulminace je v
pozdějším věku než u ostatních růstových veličin (na
dobrých stanovištích 40-70 roků, na horších 80-120 roků).
Běžný objemový přírůst
iv = v2 – v1
4
Objemový přírůst (iv) – stanovení na
stojícím stromě
1. metoda objemových tabulek
pokud jsou známy hodnoty h a d na začátku a na konci
periody, zjistí se z objemových tabulek objemy v2 a v1
2. metoda totálního diferenciálu
vychází z poznatku, že běžný přírůst je 1. derivací
růstové funkce v = f(d,h)
v 
iv 
5
f
d
f
d
dd 
id 
f
h
f
h
dh
ih
Objemový přírůst (iv) – stanovení na
stojícím stromě
3. metoda parciálních přírůstů
vychází ze vztahu iv = v2 – v1 rozepsané na růstové
komponenty
iv = g2h2f2 – g1h1f1 = g2h2f2 – (g2 – ig)(h2 – ih)(f2 – if)
iv
 ig ih if 
v



g
h
f


 id ih if 
v2



d
h
f


4. metoda přírůstových procent
iv% 
6
iv
v
100  2i d %  i h %  i f %
iv 
v  iv%
100
Objemový přírůst (iv) – stanovení na
ležícím stromě
1. podle Huberova vzorce
7
Objemový přírůst (iv) – stanovení na
ležícím stromě
2. kmenová analýza
Skácený strom se
rozměří na přesné sekce
(absolutní nebo relativní)
a ve středu sekcí se
odřežou kotouče, u
kterých se zjistí přesné
počty a šířky letokruhů
ve stanovených výškách.
Výsledkem je přesný
„záznam“ o
tloušťkovém, výškovém
i objemovém růstu.)
8
Objemový přírůst (iv) – stanovení na
ležícím stromě
9
Porostní přírůsty
P řírů sty stejn ověk ých p orostů
b ěžné
n a h lavn ím
p orostu
10
p rů m ě rné
n a sdru žen ém
p orostu
ú h rn ný
ob jem hlavn ího
p orostu V t
celk ová ob jem ová
p rodu k ce (C O P)
p eriod ický
za n roků
V t - V t-n
roční
(V t - V t-n )/n
celk ový roční
(V t - V t-n + T )/n
n a h lavn ím
p orostu
n a sdru žen ém
p orostu
věk ový (ročn í)
V t /t
celk ový roční
C O P /t
celk ový period ický
(V t - V t-n ) + T
p rů m ěrný m ýtní
V u /u
celk ový m ýtní
C O P /u
T -  p r o bír e k z a n r o kù
u - d ob a ob m ýtní
V t +  p rob írek
Porostní přírůsty
11
Celkový běžný přírůst porostu (CBP)
12
Celkový běžný přírůst porostu (CBP)
13
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) stanovení pomocí růstových tabulek
1. pomocí růstových tabulek
určíme zásobu ve věku t2 (V2) a t1 (V1) pro krátkou
periodu (5-10 let) a CBP se stanoví
CBP = (V1 – V2)/(t2 –t1)
CBP = (379-257)/(40-30) =
122/10 = 12,2 m3/ha/rok
pro periodu 30-35 roků je CBP
12,6 m3, pro periodu 35-40 roků
11,8 m3
14
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) stanovení pomocí růstových tabulek
pro smíšené porosty se musí CBP redukovat
zastoupením dřeviny (a zakmeněním, pokud není
jednotkové)
pro jeden porost jsou údaje z RT nepřesné
(generalizace RT)
RT jsou vyhotoveny pro stejnorodé porosty – ve
smíšených porostech mohou být přírůsty jiné
15
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) –
stanovení pomocí vzorníku
2. metoda přírůstového vzorníku
I v  N  iv  N  F(v, t)
závislost mezi objemovým přírůstem a objemem je
lineární (Šmelko 1967-1986)
střední objemový kmen je zároveň přírůstovým
vzorníkem
závislost objemového přírůstu vzorníku na objemu
středního kmene a věku je popsán těsnou regresní
závislostí
16
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) stanovení pomocí vzorníku
17
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) stanovení pomocí vzorníku
závislost objemového
přírůstu na objemu
středního kmene odvozená z
růstových tabulek
iv  k  v
18
n
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) stanovení pomocí vzorníku
závislost objemového přírůstu na
věku a absolutní výškové bonitě
19
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) –
metoda opakované inventarizace
1. celková změna stavu zásoby („brutto“ změna)
V = V1 – V2
2. přírůst na zásobě porostu („netto“ změna)
IV = V2 – (V1 –VT – VM) – VD = V2 –V1 +VT + VM – VD
V2
V1
VT
VM
VD
20
zásoba ve věku t2
zásoba ve věku t1
vytěžená zásoba
přirozená mortalita
dorost do kmenoviny (stromy, které během sledované periody přerostly
inventarizační hranici 8 cm a ve věku t1 nebyly evidované)
Celkový běžný přírůst porostu (CBP) –
metoda opakované inventarizace
Klasická kontrolní metoda – vhodná pro výběrné lesy
ve stacionárním stavu (výšková ani objemová křivka
závislosti na tloušťce se nemění), využívá průměrkování
naplno, pro stejnověké lesy se nehodí (výškové a
objemové křivky se mění s věkem).
Výběrová kontrolní metoda – využívá stálé zkusné
plochy, vhodná pro velkoplošné inventarizace, pro
stejnověké i výběrné lesy
21
Metoda opakované inventarizace –
příklad
22
Růstové tabulky
vyjadřují vývoj dendrometrických veličin
stejnověkých
stejnorodých (nesmíšených)
plně zakmeněných
podle určitého výchovného
programu odhospodařovaných
porostů na ploše 1 ha
23
Růstové tabulky
číselné přehledy
grafické vyjádření
matematické modely
růstové simulátory
24
Růstové tabulky - účel
bonitace
stanovení zakmenění
stanovení zásoby
stanovení přírůstů
predikce vývoje
porovnání skutečného vývoje s modelem
25
Růstové tabulky - typy
Podle způsobu definice plného zakmenění
normální – pro porosty s maximální zásobou při
daném programu výchovy
optimální – zásoba produkující maximální přírůst
(Assmann-Franz Německo 1963)
modální - skutečné průměrné zakmenění na
daném území (bývalý SSSR)
různá hustota porostů – různý cílový počet
stromů (Litva)
26
Růstové tabulky - typy
Podle velikosti území
všeobecné
oblastní
lokální
stanovištní (Ilvessalo – Finsko)
27
Růstové tabulky - obsah
udávají průměrné hodnoty pro důležité porostní veličiny
stromové
střední (horní) výška
střední (horní) tloušťka
výtvarnice
hektarové
počet stromů
kruhová základna
zásoba
celková objemová produkce
přírůsty
pro porost sdružený, hlavní a vedlejší (podružný, probírkový)
28
Růstové tabulky - obsah
Y = f(t, q, (X))
věk bonita zpřesňující veličina
Bonitační systémy – relativní a absolutní
Bonitační veličiny – střední (horní) výška, CPP
Zpřesňující veličina
produkční úroveň – COP
přírůstová úroveň – běžný objemový přírůst
zásobová úroveň - V(G)/ha
29
Růstové tabulky - konstrukce
Reaumur 1721, Oettelt 1765) – návrhy metodiky,
Paulsen (1787) - realizace
první tabulky konstruované hlavně v Německu
(Schwappach 1896-1916, Wiedemann, Wimmenauer…) a v
Rusku (SSSR) (Šustov, Tjurin, …)
RT jsou empirické modely růstu lesa.
získání podkladového (empirického)
materiálu
odvození růstového modelu
30
Růstové tabulky - konstrukce
Získání podkladového materiálu:
umělé růstové řady - jednorázové zkusné plochy
přirozené růstové řady – trvalé pokusné plochy
porostní vzorníky horních kmenů – jen pro stromové
veličiny
kombinace jednorázových ploch a vzorníků
31
Růstové tabulky - konstrukce
Odvození růstového modelu:
konstrukce bonitního systému
pásová („proužková“) metoda
vyrovnání růstovými funkcemi
metoda empirického směrového pole vývoje
modelová metoda
odvození ostatních porostních veličin pro jednotlivé bonity
základní konstrukční veličiny (základní vztahy –
závislost na věku nebo výšce)
další porostní veličiny („příčné“ dendrometrické vztahy)
řídící vztahy (provázání základních vztahů na bonitní
systém)
32