Transcript mořské ryby (morske_ryby)

Mořské ryby
Bahník australský
Český název: Bahník australský
Bahníkovití
Původ: Austrálie
Maximální velikost: 180 cm
Vhodná teplota: 22 - 28 °C
Potrava: Masožravá ryba
Charakteristika: Tato ryba je chráněna a proto je ji možno chovat jen na zvláštní povolení.
Vzhledem k velikosti je ji možno držet pouze ve výstavních obřích nádržích nebo maxi akvariích,
které musí být dokonale filtrovány a osazeny velkými kameny a dřevem.
Rozmnožování: V přírodě klade velké jikry na rostliny.
Základní informace
• Český název: Bahník australský
• Původ: Austrálie
Maximální velikost: 180 cm
Potrava: Masožravá ryba
Agresivita: Teritoriální ryba
Charakteristika: Tato impozantní ryba je chráněna a
proto je ji možno chovat jen na zvláštní povolení.
Vzhledem k velikosti je ji možno držet pouze ve
výstavních obřích nádržích nebo maxi akvariích, které
musí být dokonale filtrovány a osazeny velkými
kameny a dřevem.
Rozmnožování: V přírodě klade velké jikry na rostliny.
Chov
• Latimérie podivná je ryba ze skupiny
lalokoploutví, dlouhá v průměru 1 metr, se
zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a
modrými šupinami. Latimérie je jediným
zástupcem lalokoploutvých ryb, a proto je
označována jako tzv. živoucí fosílie. Tento
druh ryb byl dlouho považován za vyhynulý
(jeho vymizení se odhadovalo na období
před 70 miliony let). Latimérie jsou
pravděpodobně příbuznými jednoho z
mezistupňů vývoje obojživelníků.
Základní informace
• Česky :Sardinka
obecná
• Velikost: 20-30 cm
• Výskyt
:Madeira,Kanárské
ostrovy
•
Vědecká klasifikace
•
•
•
•
•
•
•
Říše: živočichové
Kmen: strunatci
Podkmen: obratlovci
Třída: paprskoploutví
Řád:
ostnoploutví
Čeleď: makrelovití
Rod:
Tuňák
Informace
• Tuňák obecný, také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi
makrelovitých, rozšířená v Atlantickém oceánu,
Středozemním moři a Černém moři a chovaná také v chovech
poblíž Japonska. Dosahuje běžně délky 2 metry při váze
okolo 500 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých
hloubkách.
• Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy, teplota
některých částí těla tuňáka obecného může být až 21°C nad
teplotou okolní vody.
• Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo sushi. Tuňák
je jednou z nejběžněji lovených ryb, v důsledku intenzivního
lovu se však v oblasti Středozemního moře ocitl na pokraji
vyhubení.
Obrázek
Porovnání
Makrela
Tunák
Úhoř
Úhoř říční je druh ryb z čeledi
úhořovitý Jeho typickým znakem je
protáhlé, válcovité tělo připomínající
spíše hada než rybu. Na rozdíl od
většiny ostatních sladkovodních ryb
nemá břišní ploutve a hřbetní, ocasní a
řitní ploutev splývají v jeden celistvý
lem. Ve sladkých vodách je jeho
zbarvení tmavé a kůže se jeví bez šupin,
v období nástupu tření se však jeho
barva mění na kovově stříbřitou.
Rozmnožování
• Způsob rozmnožování úhořů byl pro
lidstvo po staletí záhadou. Největší
posun v tomto směru nastal na konci
19. a v první polovině 20. století, kdy
byly objeveny jeho larvy a místo
třecího aktu v Sargasovém moři.
Dodnes však není biologie úhoře
známa v potřebné úplnosti.
Potrava
• Úhoř preferuje život při dně, většinu dne zahrabán
v bahně, a na lov vyplouvá až po setmění, popřípadě po
silnějších deštích, kdy je voda zakalená a je v ní možné
nalézt i spláchnuté suchozemské organismy. Tomu
odpovídá i složení jeho potravy, kde převažují bentické
organismy. Jen velmi vzácně konzumuje uhynulé nebo
utopené živočichy. V období tření ostatních druhů ryb,
zejména kaprovitých, vyžírá na trdlištích jejich jikry
Hlavní složkou potravy úzkohlavé formy úhoře jsou
vodní bezobratlí , žijící při dně, zejména korýši, larvy
vodního hmyzu a měkkýši. Naproti tomu širokohlavá
forma loví i ryby a obojživelníky. Podobně jako u
ostatních dravých ryb je i u úhoře běžný
kanibalismus,který zajišťuje, aby v určité lokalitě nedošlo
k přemnožení. Zastoupení jednotlivých složek potravy
závisí především na podmínkách, ve kterých se jedinec
vyskytuje, a také na aktuální dostupnosti kořisti.
Larva
• Larva je bezbarvá, pouze oko je
černé. Tělo má tvar vrbového listu.
Šupiny nejsou vyvinuty. Kostra je
stále ještě chrupavčitá. Na každé
čelisti je 14 zubů. V době, kdy se
začíná měnit ve sklovitého úhoře,
dosahuje délky až 8 cm a výšky 1 cm,
ovšem v průběhu této přeměny se
zkracuje až na 5 cm.
Čtverzubec Fugu
Vědecká klasifikace
• Říše:
Živočichové
• Kmen: Strunatci
• Podkmen:
Obratlovci
• Třída:
Paprskoploutví
• Řád:
čtverzubci
• Čeleď: čtverzubcovití
• Rod:
Takifugu
• Čtverzubec fugu (Takifugu) je rod čtverzubce známý
pod japonským názvem fugu (japonsky „říční prase“). Asi
25 druhů se vyskytuje po celém světě mezi 45° severní a
45° jižní šířky. Živí se mlži, planktonem a drobnými
korýši. Při napadení zvětšují svůj objem a dravec, který
se nenechá odstrašit, zahyne na otravu jedem,
obsaženým hlavně v játrech, pohlavních orgánech a
kůži.Každoročně nicméně zahyne několik lidí na otravu
konzumace neodborně připravené ryby, nebo
podcenění množství jedu ve vysoce jedovatých
orgánech.Ryba obsahuje smrtelnou dávku pro cca 30
lidí.
Ďas mořský
Popis:
• Tělo nízké a široké směrem
k ocasu zeštíhlující
• Ústa lemovaná ostrými zuby
Barva hnědá, černá a tmavě zelená
Břicho převážně bílé
• Dolní čelist značně vystouplá
• Paprskovitá hřbetní ploutev
Rozšíření:
• Severní Atlantik
Potrava:
• Dravá ryba:
Hlavonožci
Korýši
Koníček mořský
(Hippocampus guttulatus; Cuvier, 1829)
Koníček mořský či také koníček mořský skvrnitý je druh mořské ryby z čeledi jehlovitých,
která je známá svým netypickým tvarem těla a hlavy, jež částečně připomíná hlavu koně.
Jedná se o malou rybku o velikosti okolo 15 cm, která žije v oblasti severovýchodního
Atlantského oceánu.Vyskytuje se převážně u dna, kde pomocí chápavého ocasu žije
přichycena k řasám či rostlinám a rypcem na konci vystouplým nasává vodu z níž v ústní
dutině filtruje potravu v podobě drobných korýšů a planktonu, který se vznáší u dna.
Koníčci mají oddělené pohlaví. Odhaduje se, že pohlavní dospělost nastává přibližně v době, kdy
koníček měří 10 cm. Koníček se tře v období od května do června (jiný zdroj uvádí od března do října),
kdy dojde k výběru partnera. Samička následně naklade vajíčka o velikosti 2 mm do břišního vaku
samce, který po 3 až 5 týdnů chová zárodky uvnitř.Po této době se líhnou zcela vyvinutá mláďata o
velikosti 12 mm, která dorůstají do dospělosti ve volné vodě.
Makrela obecná
• velikost 45 cm
• rychle plovoucí dravá ryba s malou ocasní ploutví, se dvěma
hřbetními ploutvemi a s přídavnými ploutvičkami za druhou hřbetní a
za řitní ploutví.
• nežije v hlubinách, nemá dokonale vyvinutý plovací měchýř, aby se
neutopila, musí být v neustálém pohybu, zato může lovit v různých
hloubkách.
• makrely plavou ke tření do velkých vzdáleností, tam, kde jsou
podmínky rybičky nejvýhodnější
• mírně vyšší teplotu vod
• objevily se v Bílém moři, zálivů východního Finska, Grónska
• makrely přezimují v hlubších vodách.
• Makrela má jemné zoubky, kterými loví svoji potravu.
• Nejlepší je uzená makrela
Perutýn ohnivý
• Perutýn ohnivý (Pterois volitans) je jedovatá dravá ryba
z čeledi ropušnicovitých (Scorpaenidae) žijící v Indickém
a Tichém oceánu, a to převážně v mělkých vodách a na
korálových útesech. Pro člověka není jeho jed obvykle
smrtelně jedovatý, ale zasažení bývá značně bolestivé s
dlouhotrvající rekonvalescencí. Perutýn využívá jed
pouze k sebeobraně, a pokud není ohrožen, sám
neútočí.
• Jedná se o samotářskou rybu, která žije v menších
společenstvích jenom v mládí nebo v době
rozmnožování. V současnosti není perutýn ohnivý
evidován jako ohrožený druh.
Platýs obecný
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2-4 m,300 kg
největší platýsovitá ryba
oči má na pravé straně
tělo je kryto malými šupinami
postranní čára v přední třetině zahnutá
žije na písčitém a skalnatém dně v hloubce 50-2000 m za teploty 39°C
tře se v prosinci až dubnu v hloubce 300-1000 m
má až 3,5 miliónů jiker
mladí jedinci 30-35 mm) připlouvají k pobřeží a mění se v obyvatele
dna
živí se rybami, hlavonožci a korýši.
loví se na udici.