Ing. Ivan Lukšíček

Download Report

Transcript Ing. Ivan Lukšíček

Lidická 51, Brno
www.inpartners.cz
Prognózování trendů vývoje oborů
Ing. Ivan Lukšíček
Cíl přednášky
 co je prognóza
 způsob vytváření prognóz
 význam prognóz
Obsah přednášky
 historické příklady
 analogie a zákonitosti okolního světa
 kvantifikovatelnost technického pokroku
 prognózy, funkce, klasifikace, metody a postupy
 vědeckotechnické prognózy, metody a patentová
literatura
 metoda "Prognózování patentové aktivity"
 příklad
Několik historických prognóz odborníků
na slovo vzatých
 "Neexistuje ani nejmenší náznak toho, že atomová
energie bude někdy využitelná."
A. Einstein, 1932
 "Všechno, co mohlo být vynalezeno, už vynalezeno
bylo."
Charles Duell, ředitel amerického patentového úřadu,
1899
 T. A. Edison si myslel, že střídavý proud nebude mít
nikdy žádné využití.
Prognózy, které vzaly v úvahu pouze
současný stav techniky
 V roce 1820 se ze stávajícího růstu dopravního provozu
v centru Londýna odhadovalo, že do roku 1950 budou
všechny ulice pohřbeny pod sedmimetrovou vrstvou
koňského trusu.
 V Americe se v roce 1910 odhadovalo, že do roku 1940
bude nutno zaměstnat všechny dospělé ženy jako
telefonní operátorky, aby bylo možno zvládnout
očekávaný nárůst telefonního systému.
Typy hospodářských cyklů
(podle délky trvání a příčin vzniku)
 Kitchinovy cykly - krátkodobé (3 roky), příčina vlnění je
spojována se změnami cyklu zásob a rozpracované
výroby
 Juglarovy cykly - střednědobé (10-12 let), příčina
spojována se změnami investičního cyklu, protože i
investice podléhají vlnám
 Kondratěvovy dlouhé vlny - dlouhodobé (50 let), bývají
spojovány se zásadními změnami výrobních
technologií, s monetárními jevy a významnými
politickými událostmi
Inovační cykly
 nejedná se o "cykly" v pravém slova smyslu, nýbrž
spíše o shluky inovací
 inovace nejsou rovnoměrně rozděleny v čase, protože
významnější inovace obvykle s sebou přinášejí silné
podněty pro další inovace, které mají návazný nebo
doprovodný charakter
 délka inovačních cyklů závisí na oblasti techniky, např.
při vývoji softwaru se měří na měsíce.
Životní cykly
Mnoho přírodních i společenských jevů prochází
podobnými fázemi:
 1. fáze – prosazování nového jevu
 2. fáze – zrychlený růst
 3. fáze – rovnoměrný růst
 4. fáze – zpomalený růst
 5. fáze – zánik zkoumaného jevu nebo jeho udržování
na určité minimální úrovni
Stádia inovačního procesu
 vědecký objev, identifikace společenské potřeby – badatelský
výzkum, průzkum potřeb
 ideový návrh řešení inovace využitím existujících teorií a technik –
orientovaný badatelský výzkum, aplikovaný výzkum
 ověřování ideového návrhu experimentální cestou v laboratorních
podmínkách – aplikovaný výzkum, vývoj, projekce a zkušební
konstrukce
 pokusná realizace inovace v částečném a plném měřítku spojená
s konstrukčními úpravami nového řešení – projekčně-konstrukční
složky vývoje, výroba, servisní složky výzkumu
 plné, společensky účinné (např. výrobní) zavedení inovace –
výroba, obchod
Technický pokrok
 je kvantifikovatelný
 rychlosti růstu nebo změn jsou přitom v poměrně
dlouhých časových obdobích stálé
 dávají nám tedy možnost předvídat
Darmstädterův seznam důležitých
vědeckých a technologických objevů
 vynálezy a inovace nepřicházejí rovnoměrně, ale ve
vlnách s rostoucí intenzitou
Kapacita přenosových médií
 optické kabely jsou příkladem skokové změny
Výkon leteckých motorů
 technologie může dojít na svou mez danou fyzikálním
principem (pístové motory)
 je překonána novou technologií (proudové motory)
Moorův zákon
 výkonnost počítačů se zdvojnásobuje každých 18
měsíců
Základní pojmy
Prognóza
 systém argumentovaných vědeckých představ a úsudků o
budoucím stavu zkoumaného objektu
 pravděpodobný nebo dostatečně věrohodný charakter
Prognózování
 dynamický proces, který řeší rozpor mezi stávajícím stavem a
stavem systému v budoucnosti
Prognostika
 vědní obor rozvíjející teorii, metody a praxi prognózování
Trend
 vztah mezi dvěma nebo více parametry
 je-li jedním z těchto parametrů čas jedná se o časové řady
sledovaných ukazatelů
Potřeba prognóz
 když je nutné zodpovědně rozhodnout mezi některými
rozdílnými řešeními
 když nesprávné rozhodnutí může mít vážné následky v
budoucnosti
 když lze následky současných rozhodnutí v
budoucnosti obtížně korigovat
 aby preventivně varovaly před nežádoucím nebo
riskantním vývojem
Klasifikace prognóz
 podle objektu zkoumání – prognózy vývoje vědy a
techniky, ekonomické, demografické prognózy
 podle časového úseku, na který se prognózy
vypracovávají – krátkodobé (1-3 roky), střednědobé (37 let) a dlouhodobé (7-20 let)
Kroky tvorby prognózy
 vymezení určité množiny vlastností definovaného
objektu indikující jeho chování
 kvantifikace a měření změn hodnot těchto vlastností v
čase
 extrapolace nalezených časových závislostí do
žádaného horizontu prognózy
Složitý objekt, složitější postup
 hromadění informací o nejdůležitějších funkčních
charakteristikách technického systému a jejich
projekce
 hledání nejdůležitějších tendencí a událostí v
jednotlivých společenských systémech, jež mohou
ovlivnit projekcí naznačený vývoj systému
 hledání nejpravděpodobnějších vyústění technického
rozvoje testováním intenzity nalezených souvislostí
 sestavení množiny nejpravděpodobnějších scénářů
budoucího vývoje
Přístupy k prognózování
 genetický – každý objekt má své zdroje v současnosti a
minulosti, svůj vznik, vývoj i zánik, tedy genezi
 expertní – vypracování prognóz s využitím
heuristických metod
Metody prognózování
 extrapolační – sledování časových řad, korelační a
regresní analýza, metoda obalových křivek
 reflexivní a intuitivní – brainstorming, delfská metoda,
heuristické metody, morfologická analýza
 matematicko-ekonomické – síťová analýza, stromy,
faktorová analýza, ekonometrické modely
Spolehlivost prognóz
 povaha objektu prognózy
 míra neurčitosti při stanovení počátečního stavu
systému
 výběr a kombinace metod a přístupů
 časový horizont prognózy
 vnější vlivy (mezinárodní politická nebo hospodářská
situace)
Vědeckotechnické prognózy
 využití statistického modelování
Podmínky kladené na výchozí údaje:
 musí být kvalitativně homogenní
 dynamické řady musí zobrazovat dostatečně dlouhé
období
 dynamická řada nesmí obsahovat velké kvalitativní
posuny
 metodiky tvorby různých řad musí být pro různé
ukazatele stejné
 výsledky jednotlivých pozorování musí být navzájem
nezávislé
Patentová literatura
 80% nových technických informací je publikováno
pouze v patentové literatuře
 informace o vynálezech přináší s časovým předstihem
3 – 5 let
 vedle technických informací obsahuje i informace o
rozsahu právní ochrany technických řešení a o jejím
časovém trvání
 každý patentový dokument představuje technickou
monografii
 systémy třídění i jednotlivé bibliografické údaje
umožňují provádět výběr relevantních dokumentů
Metody prognózování
vědeckotechnického rozvoje
 extrapolace – modelují a extrapolují se údaje ve směru
průběhu času, tzn. že určují setrvačnost procesu.
 metoda obalových křivek – způsob prognózování
rozvoje technických objektů nebo systémů na základě
grafoanalytické analýzy vývoje charakteristik těchto
objektů
 výpočet klouzavého průměru – určení celkového
zaměření rozvoje (rozvojové tendence nebo trendy) a
omezení vlivu náhodných výkyvů
Základní křivky vývoje
 vývoj podle přímky (polynomu prvního řádu) s lineární
růstem/poklesem
 vývoj podle cyklické křivky
 vývoj podle paraboly (polynomu druhého řádu)
 vývoj podle exponenciály
 vývoj podle logistické křivky („S“ - křivky)
Kvalita extrapolace
 formulace zákonitostí vývoje prognózovaného jevu
nebo procesu
 výběr extrapolační funkce
 těsnost vybrané funkce
 pravděpodobnost prognózy
 vhodnost pro krátkodobé a střednědobé předpovědi
Přínosy vědeckotechnických prognóz
 v 30% případů se znovu řeší již objevené
 informace pro sestavování cílů a plánů v
rozhodovacích procesech
 vytipování perspektivních oborů
 získání základních patentů
Metoda „Prognózování patentové
aktivity“
 popsána ve výzkumné zprávě „Prognóza patentové aktivity“
VÚZT Brno 1985 , Krejčí Jan, Kendereški Dušan)
 odvození induktivní na základě analogie se statistickou
fyzikou (viz. Krejčí Jan, Kendereški Dušan, A Prognosis of
Patent Aktivity Development, World Patent Information, Vol.
8, No. 2 pp 122-142, 1986 a Krejčí Jan, Kendereški Dušan,
Matějka Libor, Žák Vítězslav, Prognosis of Patent Aktivity
Development II, Verification of the Statistical Theory for
Estimating the Rate of Development of the Technical Field,
World Patent Information, Vol 9, No.3, pp 163-180, 1987)
 odvození deduktivní statistickými metodami z atomárních
představ (Krejčí Jan, Kendereški Dušan, Patentové analýzy
a jejich význam jako zdroj informací pro tvorbu plánu
rozvoje)
Postup při provádění analýzy a prognózy
 získání souboru patentů z konkrétní oblasti techniky
pomocí patentové rešerše
 analýza závislosti počtu patentů na datu priority (tzv.
kumuláta patentové aktivity)
 následné počítačové vyhodnocení pomocí programu,
který implementuje výše zmíněnou metodu
Údaje, které lze odvodit z kumuláty
patentové aktivity
 maximální počet patentů, které lze v dané oblasti
techniky vytvořit
 počátek výzkumu dané oblasti techniky v dané zemi
nebo podniku
 období maximálního rozvoje dané oblasti
 období, kdy bude vývoj v dané oblasti pravděpodobně
ukončen pro svou ekonomickou nevýhodnost
Databáze Espace Access A
 dostupná na DVD
 obsahuje Evropské a PCT přihlášky od roku 1978
 využívá software MIMOSA
 poskytuje rešeršní data ve strukturované formě vhodné
k dalšímu počítačovému zpracování
 umožňuje provádět rešerše s využitím různých
selektivních prvků
Selektivní prvky
 MPT – mezinárodní patentové třídění
 Klíčová slova
 Země
 Firmy (jména)
Nejen analýzy trendů jednotlivých oborů, ale také např.
jednotlivých zemí nebo jednotlivých konkurenčních firem
Spalovací motory – zařízení pro úpravu
spalovacího vzduchu (MPT: F02M27)
Celkem nalezených patentů: 204 (z toho 160 primárních)
 primární patentová aktivita v jednotlivých zemích
 primární patentová aktivita v jednotlivých letech
 prognóza patentové aktivity
 seznam primárních patentů
Firma Chrysler
Celkem nalezených patentů: 209 (z toho 123 primárních)
 primární patentová aktivita v jednotlivých zemích
 primární patentová aktivita v jednotlivých letech
 prognóza patentové aktivity
 formát záznamu jednotlivých dokumentů
Rumunsko
Celkem nalezených patentů: 198 (z toho 181 primárních)
 primární patentová aktivita v jednotlivých letech
 prognóza patentové aktivity
Dotazy, poznámky
 INPARTNERS GROUP, patentová a právní kancelář
 Lidická 51, Brno
 tel: 541247251
 www.inpartners.cz
 [email protected][email protected]
Děkuji za pozornost
Lidická 51, Brno
www.inpartners.cz
Prognózování trendů vývoje oborů
Ing. Ivan Lukšíček