Transcript Pestalozzi, Dvořáková E.

Pedagogika 19. století
Johann Heindrich Pestalozzi
(1746 – 1827)
Společnost v období 19. stol.




Etapa velkých ekonomických, sociálních a
politických proměn v Evropě i ostatních
kontinentech
Rozvoj podnikání, průmyslu a obchodu
Zvyšuje se počet obyvatelstva, které se
rychle koncentruje do rozvíjejících měst.
Prosazují se nové požadavky na výchovu a
vzdělání. Rozvíjí se síť školských i
mimoškolských zařízení
Společnost v 19.stol. ve Švýcarsku



Ve feudálním Švýcarsku se od 2. poloviny
18. století začínají rozvíjet kapitalistické
vztahy.
Bída chudého rolnictva se zhoršuje. Děti
pracují v manufakturách a továrnách.
Pod vlivem fr. osvícenství přemýšlí
švýcarská pokroková společnost, k níž
patří i Pestalozzi, jak chudým pomoci.
J. H. Pestalozzi
Život



Narodil se r. 1746 ve Švýcarsku v Curychu.
Otec brzy zemřel. Vychovávala ho matka s
hospodyní.
Studoval teologii a právo. Studia předčasně
ukončil a začal studovat zemědělství.
Pobýval i u svého dědy na vesnici,
kde poznal těžké životní poměry
venkovského lidu  měl touhy
pomáhat chudým.




V roce 1767 se oženil s o 8 let
starší ženou i přes odpor jejích
rodičů.
Ve svém životě několikrát čelil
finančním krachům, protože
všechny peníze vkládal do
zakládání domů pro sirotky.
Zemřel r. 1827 v Bruggu. Příčinou smrti mu
byly deprese způsobené těžkými životními
situacemi a zadlužením.
Náhrobek: „Vše pro jiné, nic pro sebe.“
Odkaz





Řadí se mezi nejvýznamnější vychovatele v 18.
a 19. století.
Přezdívá se mu „Vychovatel velkého srdce“
Už během studií četl fr. i německá
díla filozofů, hlavně díla od Rosseaua.
Byl jeho pokračovatelem. Přijímal jeho nápady
a myšlenky a nadále je rozvíjel, ale zároveň se
od nich částečně distancoval.
Zajímal se o řešení akutního problému
překonání bídy a strádání nejchudších lidí,
hlavně sirotků.
Úmysly a činy

Vytvořil koncepci tzv. industriální výchovy,
která měla zaručit, aby se děti naučily
praktickým dovednostem, díky nimž by
nebyly odkázány na almužny, ale byly
soběstačné.
Neuhof

V r. 1768 zakoupil pozemek (Neuhof).
Chtěl zde vybudovat vzorné hospodářství,
kde by učil zemědělce pokrokovým
metodám. Projekt však zkrachoval.




Po neúspěchu Neuhof přeměnil v r. 1774
na Ústav pro výchovu chudých, žebravých
dětí (50 dětí)
Rodinné prostředí, elementární vzdělání
(číst, psát, počítat) a praktické dovednosti
(příst, tkát, pracovat na poli) – výrobní
práce spojována s učením
Z práce dětí se Pestalozzi snažil ústav
financovat  neúspěch
R. 1780 musel ústav zavřít, protože dluh
mohl splatit jen prodejem pozemku a
peněžitými dary od příbuzných manželky.
Neuhof
Stanz


V roce 1798 byla ve Švýcarsku vyhlášena
Helvétská republika. Pestalozzi byl k
dispozici nové vládě a projevil přání
pracovat jako učitel.
Byl pověřen organizováním péče o osiřelé
děti ve Stanzu. V bývalém klášteře zřídil
útulek pro děti ve špatném tělesném a
duševním stavu (přes 80 dětí, 5-10 let).
Navazuje na svou výchovnou práci z
Neuhofu. V roce 1799 útulek zrušen.
Pestalozzi ve Stanzu
obklopený sirotky
Bývalý klášter ve
Stanzu
Burgdorf

V r. 1800 dostává k dispozici zámek v
Burgdorfu, aby v něm založil výchovný
ústav a také oddělení pro přípravu učitelů.



Neexistovalo tam žádné rozvržení tříd ani
učiva. Žáci pracovali ve skupinách podle
nadání a zájmu, vyučovali se i vzájemně.
Místo učebnic měli na stěně diagramy s
abecedou.
Po rozpadu Helvétské republiky vyzvala
vláda Pestalozziho, aby Burgdorf opustil.
Yverdon




R. 1805 přesídlil do Yverdonu, kde na
starém zámku vybudoval výchovný ústav
pro chovance ze zámožných rodin, často i
z ciziny (70-150 chovanců).
Přívětivost, hry, tělesné cviky.
V ústavu byla SŠ a učitelský seminář, kde
byli připravování kandidáti učitelství.
Při ústavu byl posléze zřízen penzionát pro
výchovu dívek z lepších rodin.

Ústav začal po 10 letech upadat, nakonec
zanikl v roce 1825.
Poslední léta Pestalozziho života


Po zániku jeho institutu v Yverdonu se
Pestalozzi vrací do Neuhofu, kde chtěl
znovu zřídit Ústav pro výchovu chudých,
žebravých dětí.
Než však Ústav stačil realizovat, 17. 2.
1827 umírá (81 let) v Brugu.
Dílo


Večer poustevníkův (1780) – pedagogické
názory na výchovu a vzdělání. Všem lidem
má být dáno nejprve obecné vzdělání, pak
teprve odborný výcvik. Největší význam
má mít rodina, obec a pak společnost.
Linhart a Gertruda (1781) – pedagogický
román o tom, jak by se měl utvářet život
rolníků. Popisuje v něm např. jak děti
předly a přitom je Gertruda učila trivia a
básně. Román měl velký úspěch.



Jak Gertruda své děti vyučuje (1801) –
román, ve kterém jsou shrnuty
Pestalozziho dosavadní pedagogické
zkušenosti. Popisuje život zemědělské
rodiny a přirozenou výchovu dětí v
rodinných podmínkách. Dílo navazuje na
Rousseauova Emila  široké mezinárodní
uznání.
Abeceda názorů
Kniha matek atd.
Pedagogické zásady


Láska k dítěti
Snahy o zlepšení
života nejchudších lidí
Vyučovací zásady a metody

Klade důraz:






smyslové vnímání
názorné vyučování
formální vzdělání
systematičnost ve výuce
soustavnost, postupnost, věková přiměřenost
Cílem je člověk harmonicky vzdělaný
(rovnoměrný tělesný, duševní a mravní vývoj)

Výchova nemá být jednostranná




Zastánce hromadné koncepce výchovy
Domníval se, že výchovou a vzděláním se
nezmění společenské rozvrstvení.
Vyučování spojuje s řemeslnou a
zemědělskou prací (chudí jsou určení k
tělesné práci)  příprava pro budoucí
zaměstnání
Výchovu považuje za sociální povinnost
státu
Elementární vzdělávání



Kritizoval současnou školu pro mechanické
učení a pro dogmatičnost.
Učení má vycházet z lidské přirozenosti,
má směřovat od názorného smyslového
vnímání k objasnění pojmů a k rozvíjení
myšlení
Proto stanovil 3 základní prvky, elementy
poznání:



Číslo
Tvar
Slovo



Podstatou elementárního vyučování je
tedy naučit děti počítat, měřit a ovládat
řeč.
Vyučování a výchova má být založena na
pozorování, tedy rozlišování podstatného
od vedlejšího, srovnávat a zobecňovat =
vnímat smysly.
Vyučoval pozvolna, nové učivo vykládal až
poté co si děti dobře osvojily učivo
předchozí
Metodiky


Pestalozzi položil základy k vypracování
metodik jednotlivých předmětů
Metodika mateřského jazyka – založil ji na
rozvoji řeči dítěte



Nejprve seznamovat s hláskami  rozvoj
slovní zásoby
Nakonec si osvojuje mluvnici, poté se teprve
dítě začíná učit psát
Tvary písmen - nejprve samohlásky, poté
souhlásky = slabiky = slova


Zasloužil se o rozvoj hláskové metody,
zavedl pomůcky pro učení psaní
Jazykové vyučování spojoval s věcným
učením (osvojování poznatků z přírody,
zeměpisu, dějepisu spojoval také s učením
o tvarech, měření, kreslení, psaní)


Vyučování zeměpisu – postupovat od
nejbližšího okolí dítěte k představě o celé
zemi
Počty – pozornost věnoval pomůckám
(nástěnné jednotkové a zlomkové
počítadlo)

Výchova v rodině





Laskavý vztah rodičů k dítěti
Matka je nejlepší vychovatel
Zabýval se obsahem i metodami rodinné
výchovy
Matka má rozvíjet tělesné síly, duševní vlohy,
vychovávat v dítěti lásku k lidem, pracovní
návyky, základní vědomosti
Obraz ideální matky popsal v románu Linhart
a Gertruda
Pokrokovost Pestalozziho díla




Pokrokový cíl výchovy = harmonický
rozvoj sil a schopností člověka
Vyzdvihl úlohu výchovy, usiloval o sblížení
školní a rodinné výchovy Přispěl k rozšíření
vyučování na národní škole = 1. stupeň ZŠ
Dal základy k vybudování metodik
jednotlivých učebních předmětů
Spojení vyučování s prací
Děkuji za Vaši pozornost!