Transcript Posuzování stupně závislosti - Sociální Reforma

Posuzování stupně závislosti
pro účely příspěvku na péči
od 1. ledna 2012
podzim 2011
Návrh novely zákona č. 108/2006 Sb.,
s účinností od 1. 1. 2012
• Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým
na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se
stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných
forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání
základních životních potřeb osob. Náklady na
příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.
• Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu
dnzs potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při
zvládání základních životních potřeb v rozsahu
stanoveném stupněm závislosti, pokud ji tuto
pomoc poskytuje
osoba blízká nebo asistent
sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb.
• O nároku na příspěvek na péči rozhoduje krajská
pobočka ÚP, která provádí rovněž sociální šetření.
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Dlouhodobě
nepříznivým
zdravotním
stavem (dále jen "dnzs") se rozumí pro
účely tohoto zákona zdravotní stav, který
podle poznatků lékařské vědy trvá nebo
má trvat déle než jeden rok a který
omezuje funkční schopnosti nutné pro
zvládání základních životních potřeb.
Nové principy posuzování SZ
Do novely zákona o sociálních službách byl zapracován
nový ucelenější a přehlednější systém posuzování
stupně závislosti pro účely příspěvku na péči podle
schopnosti zvládat základní životní potřeby. Do deseti
základních životních potřeb byly agregovány dosavadní
úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti tak, aby
byly posuzovány skutečnosti, které jsou rozhodující pro
nezávislý život jedince a které poskytují ucelený přehled o
jeho nepříznivé zdravotně sociální situaci. Deset základních
životních aktivit představuje jak skutečnosti hodnocené
v testu základních všedních činností - ADL (Activities of
Daily Living), ale také zároveň deset stěžejních aktivit dle
MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností,
disability a zdraví).
Nové principy posuzování SZ
Nový způsob posuzování stupně závislosti umožní
také víceúčelové využití posudku – pro účely
příspěvku na péči, nároku na dávku mobility anebo
průkazu osoby se zdravotním postižením. Tím se
odstraní případný dyskomfort
řady klientů
systému sociálního zabezpečení, vyplývající
z dosavadní potřeby řady řízení, opakovaného
zjišťování a posuzování zdravotního stavu.
Osoba do 18 let věku se považuje za závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve
•
•
•
•
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
stupni II (středně těžká závislost), jestliže
z důvodu dnzs není schopna zvládat čtyři nebo
pět základních životních potřeb,
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat šest nebo sedm základních
životních potřeb,
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat osm nebo devět základních
životních potřeb, a vyžaduje každodenní
mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou
na pomoci jiné fyzické osoby ve
• stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní
potřeby,
• stupni II (středně těžká závislost), jestliže
z důvodu dnzs není schopna zvládat pět nebo
šest základních životních potřeb,
• stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat sedm nebo osm základních
životních potřeb,
• stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dnzs
není schopna zvládat devět nebo deset
základních životních potřeb,
• a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči
jiné fyzické osoby.
Při posuzování SZ se hodnotí schopnost
zvládat tyto základní životní potřeby:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
mobilita,
orientace,
komunikace,
stravování,
oblékání a obouvání,
tělesná hygiena,
výkon fyziologické potřeby,
péče o zdraví,
osobní aktivity,
péče o domácnost.
Principy hodnocení
• Schopnost zvládat základní životní
potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) –
péče o zdraví se hodnotí ve vztahu ke
konkrétnímu zdravotnímu postižení a
režimu
stanovenému
ošetřujícím
lékařem.
• Schopnost zvládat základní životní
potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) –
péče o domácnost se nehodnotí u osob
do 18 let věku.
Principy hodnocení
• Funkční dopad
Při
hodnocení
schopnosti
zvládat
základní životní potřeby se hodnotí
funkční dopad dnzs na schopnost zvládat
základní životní potřeby; přitom se
nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči,
která nevyplývá z funkčního dopadu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu.
Principy hodnocení
• Příčinná souvislost
Pro uznání závislosti v příslušné základní
životní potřebě musí existovat příčinná
souvislost
mezi
poruchou
funkčních
schopností z důvodu dnzs a pozbytím
schopnosti zvládat základní životní potřebu
v přijatelném standardu.
Principy hodnocení
• Facilitátory
Funkční
schopnosti
se
hodnotí
s využíváním zachovaných potenciálů a
kompetencí fyzické osoby a využíváním
běžně dostupných pomůcek, prostředků,
předmětů denní potřeby nebo vybavení
v domácnosti, veřejných prostor nebo
s využitím zdravotnického prostředku.
Principy hodnocení
u osoby do 18 let věku
• Porovnání
Při hodnocení schopnosti zvládat základní
životní potřeby a při hodnocení potřeby
mimořádné péče se porovnává rozsah,
intenzita a náročnost péče, kterou je třeba
věnovat posuzované osobě se zdravotním
postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat
zdravé fyzické osobě téhož věku.
Principy hodnocení
u osoby do 18 let věku
• Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18
let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která
vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu
stupni biopsychosociálního vývoje.
• Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým
rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně
přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.
Řízení o příspěvku na péči
• Krajská pobočka Úřadu práce zašle
příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení žádost o posouzení stupně
závislosti osoby; součástí této žádosti je
písemný záznam o sociálním šetření a
kopie žádosti osoby o příspěvek.
• Krajská pobočka Úřadu práce přeruší
řízení o příspěvku na dobu, po kterou
okresní správa sociálního zabezpečení
posuzuje stupeň závislosti osoby.
Posuzování stupně závislosti
Při posuzování stupně závislosti osoby
vychází lékař okresní správy sociálního
zabezpečení ze zdravotního stavu osoby
doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z
výsledku sociálního šetření a zjištění
potřeb osoby, popřípadě z výsledků
funkčních vyšetření a z výsledku vlastního
vyšetření posuzujícího lékaře.
Posudek
• Okresní správa sociálního zabezpečení
zašle příslušné krajské pobočce Úřadu
práce stejnopis posudku s uvedením
základních životních potřeb, které osoba
není schopna zvládat, a dále s uvedením,
zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou
hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato
osoba nezvládá základní životní potřeby
v oblasti orientace.
• Toto posouzení je součástí rozhodnutí o
přiznání či zamítnutí příspěvku, které
obdrží žadatel.
Lhůty pro vydání posudku
Lhůta pro vydání posudku činí 45
dní, nestanoví-li orgán, který o
posouzení požádal, lhůtu delší.
Tato lhůta může být prodloužena
ze závažných důvodů o dalších
30 dnů.
Návrh prováděcí vyhlášky
Podle zmocnění v § 119 odst. 2
zákona o sociálních službách
Ministerstvo práce a sociálních
věcí stanoví vyhláškou bližší
vymezení
schopnosti
zvládat
základní životní potřeby a způsob
jejich hodnocení.
Návrh prováděcí vyhlášky
V návrhu nového změní přílohy se
každá základní životní potřeba
vymezuje cca 5 - 6 stěžejními
skutečnostmi, které jsou průřezové
z hlediska věku posuzovaných
osob a rovněž společné pro
všechny osoby bez ohledu na druh
jejich zdravotního postižení.
Návrh prováděcí vyhlášky
Pracovní verze návrhu vyhlášky byla
během
letních
měsíců
podrobena
modelovému testování na uzavřených
případech lékaři posudkové služby ČSSZ
a MPSV. Modelové testování potvrdilo
rovnovážnost přístupů mezi stávající i
navrhovanou
úpravou
s
mírným
benefitem pro děti s interními nemocemi a
v případě osob nad 18 let věku s mírným
benefitem pro osoby s duševními
nemocemi.
Návrh prováděcí vyhlášky
V souvislosti s přípravou navrhovaného prováděcího právního předpisu
byly provedeny konzultace s následujícími subjekty, kterých se daná
tématika dotýká:
•
Česká správa sociálního zabezpečení
•
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (dále jen „NRZP“)
•
Vědecká rada NRZP ČR
•
Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana
Evangelisty Purkyně (dále jen „ČLS JEP“)
•
Sdružení praktických lékařů ČR
•
Společnost sociálních pracovníků ČR
•
Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny ČLS JEP
•
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol
•
Rehabilitační klinika FN Hradec Králové
•
Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK Praha a VFN v Praze
Návrh prováděcí vyhlášky
•
Veřejný ochránce práv
•
Psychiatrická společnost ČLS JEP
•
Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP
•
Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP
•
Společnost sociální pediatrie ČLS JEP
Oslovené konzultované subjekty dostaly k dispozici
písemný návrh zásad prováděcího právního předpisu i
doplňující návrhy NRZP a jejich zástupci se účastnili
diskuzí nad obsahem výsledného návrhu řešení.
V současné době je návrh vyhlášky ve vnějším
připomínkovém řízení spolu s dalšími prováděcími
předpisy.
Návrh prováděcí vyhlášky
• O problematiku nového způsobu
posuzování zdravotního stavu a
stupně závislosti se zajímají i orgány
Poslanecké sněmovny Parlamentu
ČR.
• Uskutečnilo se neveřejné zasedání
Výboru pro sociální politiku, dále
zasedání téhož výboru a kulatý stůl,
který pořádali členové výboru.
Děkuji za pozornost