Krizové řízení

Download Report

Transcript Krizové řízení

Základy krizového řízení
Definice, základní pojmy,
KŘ v ČR
Definice
Co je to krizové řízení?
Zvláštní forma řízení, s nejvyšší prioritou, která má za úkol:
a, zamezit krizi nebo
b, zvládnout krizi
-
V pojetí bezpečnostní politiky ČR, je to souhrn řídicích
činností příslušných orgánů zaměřených na:
- analýzu bezpečnostních rizik
- vyhodnocení rizik
- plánování
- organizování
- realizaci a
- kontrolu činností
prováděných v souvislosti s řešením mimořádných událostí
(MU) nebo krizových stavů (KS)
Základní pojmy
Nebezpečí – vlastnost látky( jevu,děje,…) způsobit
neočekávaný negativní jev; vlastnost, které je „vrozená“
( nelze se jí zbavit); např. hořlavost, toxicita
Riziko – je to kombinace pravděpodobnosti vzniku
negativního jevu a jeho následků
Ohrožení – aktivace nebezpečí=projevení se vlastnosti (
např. únik chlóru – chlor je toxický a proto jeho únik
znamená ohrožení pro lidi, zvířata a životní prostředí)
Základní pojmy
Mimořádná událost – je to událost, která se odchyluje od
normálního stavu, a je způsobena škodlivým působením
sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy,
haváriemi, a vyžaduje provedení ZP a LP
Krizová situace – je taková MU, při níž základní složky
IZS pomocí vlastních sil a prostředků danou MU
nedokážou zvládnout, a je proto potřeba vyhlásit jeden z
krizových stavů
Základní pojmy
IZS – koordinovaný postup složek IZS ( HZS ČR+JPO,
PČR, ZZS) při přípravě na MU a při provádění ZaLP
ZP (záchranné práce) – soubor postupů a činností
sloužících k odvrácení nebo omezení působení rizik
vzniklých MU, především na zdraví, životy, majetek a
životní prostředí
LP (likvidační práce) – činnosti vedoucí k odstranění
následků MU (=dopady a rizika působící na osoby,
zvířata, věci a životní prostředí)
Základní pojmy
Krizový stav - je stavem, který vyhlašuje hejtman kraje,
vláda, nebo Parlament ČR při hrozícím nebezpečí
velkých rozměrů, kdy je potřeba pro ZP a LP využívat i
ostatních složek IZS, nebo dokonce omezit práva
občanů
- v ČR
existují čtyři krizové stavy ( stav
nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný
stav)
Systém krizového řízení v ČR
Je nutné rozdělit tento systém na období:
a, přípravy na krizové stavy (soustava bezpečnostních
rad)
b, za krizových stavů (soustava krizových štábů),
a to především z důvodů, že v každém období je tento
systém poměrně odlišný
Systém krizového řízení v ČR v době přípravy na KS
Bezpečnostní rady
Jsou koordinačními orgány  jejich činnost není vázána na
vyhlášení krizového stavu ( pracují za běžného stavu).
V případě vyhlášení krizového stavu se členové bezpečnostní
rady stávají členy krizových štábů.
Bezpečností rady, jako koordinační orgány řeší především
připravenost území ( stát, kraj, obec) na vznik MU a KS
1. Bezpečnostní rada státu
Je stálým pracovním orgánem vlády, určeným ke koordinaci a
řešení problematiky bezpečnosti ČR; její složení je dáno
usnesením vlády. Předsedou je předseda vlády.
Člení se na: a, Výbor pro koordinaci
zahraniční bezpečnostní politiky
b, Výbor pro obranné plánování
c, Výbor pro civilní nouzové plánování (CNP) a
d, Výbor pro zpravodajskou
činnost
Systém krizového řízení v ČR v době přípravy
na KS
2. Bezpečnostní rada kraje
Koordinační orgán přípravy na KS na úrovni kraje; její
složení kopíruje složení BRS a může mít max. 10 členů.
Předsedou je hejtman kraje, který jako jeden z orgánu
kraje, může pomocí rady naplňovat zákonem
stanovenou povinnost k zajištění připravenosti kraje na
KS.
Závěry k projednávaným otázkám přijímá formou
usnesení, které je pro její členy závazné.
3. Bezpečností rada obce
Koordinační orgán přípravy na KS pro správní území
určené obce. Může mít max. 8 členů, a předsedou je
starosta určené obce.
Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS
Krizové štáby
Jsou pracovními orgány, jež zřizují vedoucí funkcionáři
orgánu krizového řízení, jiných státních orgánů a
právnických osob, při vzniku KS.
Dělení:
a, KŠ orgánů s územní působností
( UKŠ, KŠK, KŠUO, KŠO)
b, KŠ resortů, správních úřadů, orgánů
státní správy, organizací
Každý krizový štáb pro efektivní rozhodování používá
tzv. krizovou plánovací dokumentaci – Krizové plány
krajů a určených obcí, Krizové plány správních úřadů a
určených orgánů státní správy, Plány krizové
připravenosti Plán obnovy a Plán financování obnovy
(PO a PFO)
Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS
1. Ústřední krizový štáb
- pracovní orgán vlády pro řešení KS
- aktivuje se rozhodnutím premiéra v případě:





hrozby vzniku nebo vzniku KS ohrožující bezpečnost ČR
při plnění spojeneckých závazků v zahraničí
při účasti AČR v mezinárodních operacích
při poskytování hum. pomoci většího rozsahu
při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací
- má 36 členů
- předsedou je MV ( v případě nevojenského ohrožení)
nebo MO ( v případě vojenského ohrožení)
- připravuje návrhy na řešení nastalé situace, a tyto
návrhy poté předává BRS, v případě nebezpečí z
prodlení přímo vládě
Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS
2. Krizový štáb kraje
- je zřizován hejtmanem při řešení KS s působností pro území kraje
- svolává se:



při vyhlášení krizového stavu pro cele území ČR nebo část území
patřící do krajské působnosti
při koordinaci ZaLP
při provádění cvičení
- počet členů není stálý, mění se podle druhu a závažnosti nastalé
KS
- členy KŠK tvoří:


Členové bezpečnostní rady
Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ, pracovníci KŮ,
zástupci složek IZS, odborníci)
- stálá skupina KŠ se může dále členit na tzv. odborné skupiny(
nejběžněji: Skupinu týlového zabezpečení, Skupinu analýzy,
Skupina nasazování sil a prostředků)
Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS
3. Krizový štáb určené obce
- je zřizován starostou obce jako pracovní orgán
- svolává se ve stejných případech jako KŠK
- členy KŠUO tvoří:


Členové bezpečnostní rady
Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ,
pracovníci MŮ, zástupci složek IZS, odborníci)
Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS
4. Krizové štáby složek
- složení a fungování těchto KŠ nejsou upravený
zákonem
- tyto KŠ mají za úkol zabezpečit chod institucí a
organizací, a zajistit spolupráci s dalšími složkami
podílejícími se na likvidaci KS
- činnost těchto štábů se řídí vlastní metodikou a plány (
krizové plány a plány akceschopnosti)
Operační a informační střediska
stálé orgány pro koordinaci složek IZS
- každá ze základních složek IZS má své OPIS
- OPIS HZS plní včetně své funkce, i funkci
OPIS IZS při řešení KS
- pomocí OPIS IZS jsou předávány informace o
vývoji KS na OPIS MV-GŘ HZS
-
PŘÍPRAVA
KRIZOVÝ STAV
STAROSTA
OBECNÍ
ÚŘAD
KRIZOVÝ ŠTÁB
OBCE
PŘÍPRAVA
KRIZOVÝ STAV
HEJTMAN KRAJE
BEZPEČNOSTNÍ
RADA KRAJE
KRAJSKÝ
ÚŘAD
KRIZOVÝ ŠTÁB
KRAJE
STAROSTA
BEZPEČNOSTNÍ
RADA OBCE
OBECNÍ
ÚŘAD
KRIZOVÝ ŠTÁB
OBCE
Schéma organizace krizového řízení v Moravskoslezském kraji
správní obvod kraje
Orgán
y
kraje
Zastupitelstvo
kraje
Rada
kraje
Orgány
krizového
řízení kraje
Krajský
úřad
poradní
orgán
Organiz
ace
zřizovan
é krajem
školská
zařízení
zdravotnická
zařízení
sociální
zařízení
kulturní a
sport.
zařízení
Správa silnic
MSK
Určená vzdělávací zařízení dle v.
281
Dodavatelé nezbytných dodávek
Subjekty hospodářské
mobilizace
HZS
MSK
Hejtman
Bezpečnostní
rada kraje
Orgány
obce s
RP
Zastupitelstvo
Rada
Obec
(starosta,)ObÚ)
(zřizované
organizace)
základní složky IZS
PČR
Správa SmK
ostatní složky
IZS
ZZS
ÚSZS MSK
pracovní orgán
21. KVV
Krizový štáb
kraje
Obecní
úřad
Organiz
ace
s krajsko
u
působno
stí
Orgány
KŘ
určené
obce
Bezpečnostní
rada obce
KVetS
pracovní orgán
Povodí
Odry
SME
SmVaK
Obvodní
báňský
úřad
další …
Krizový štáb
obce
správní obvod určené obce (= obce
s RP)
Subjekty kritické
infrastruktury
KHygS
ZdravÚ
Starosta
urč. obce
poradní
orgán
Celní
ředitelství
Právnické a
pod. fyz.
osoby
SMP
další …
BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY
prezident ČR
Systém BRS
vláda ČR
BEZPEČNOSTNÍ
RADA STÁTU
komise pro
koordinaci zahraniční
bezpečnostní politiky
komise pro
obranné plánování
komise pro civilní
nouzové plánování
komise pro
zpravodajské služby
skupina nouzového
plánování
Systém ÚKŠ
Ústřední
krizový štáb
Parlament ČR
ministerstva a další
ústřední správní
úřady
ústřední povodňová
komise
ústřední nákazová
komise
krizové štáby
ministerstev a
dalších ÚSÚ