Transcript KI ČR

Ing. Alexander Minář
Ministerstvo financí
Kritická infrastruktura EU a ČR
Osnova:
• Základní pojmy EKI
• KI EU - EPCIP
• Směrnice č. 2008/114/ES
• KI EU - aktivity mimo Směrnici
-----------------------------------------------------------• Orgány KI v ČR
• Legislativní rámec KI
• Plány krizové připravenosti SKI a krizové plány ÚSÚ
• Finanční zabezpečení KI
• Shrnutí tématu
EKI a KI ČR – základní pojmy
Krizové řízení - souhrn řídících činností orgánů krizového řízení
zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování,
organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
1.
přípravou na krizové situace a jejich řešením a
2.
ochranou kritické infrastruktury (od 1.1. 2011 součástí právního řádu)
Kritická infrastruktura prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků
kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na
bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva,
zdraví osob nebo ekonomiku státu,
Evropská kritická infrastruktura - kritická infrastruktura na území České
republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát
Evropské unie,
Prvek kritické infrastruktury
- zejména stavba, zařízení, prostředek nebo
(veřejná) infrastruktura, určená podle průřezových a odvětvových kritérií;
je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury,
považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury – příloha č.1 – UV
č.934/2011 – nepřipojena z důvodu utajení.
EKI a KI ČR – základní pojmy
Subjekt kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické
infrastruktury; jde-li o provozovatele
prvku evropské kritické
infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické
infrastruktury – příloha č. 1 – seznam KI
Ochrana kritické infrastruktury - opatření zaměřená na snížení rizika
narušení funkce prvku kritické infrastruktury,
Průřezová kritéria - soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu
narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami,
které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví
osob,
mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v
důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo
jiného závažného zásahu do každodenního života – viz příloha č. 2 –
NV č. 934/2011,
Odvětvová kritéria - technické nebo provozní hodnoty k určování prvku
kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství,
potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a
informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná
správa – viz příloha č. 2 – NV č. 934/2011,
ES NATO - Krizové řízení EU
-
Obranné struktury NATO (mezinárodní procedurální
cvičení orgánů krizového řízení NATO
strategické
politicko-vojenské úrovně
CMX
20XX
(Crisis
Management Excercise 20XX).
- Civilní struktury NATO (mezinárodní velitelsko-štábní
procedurální cvičení orgánů krizového řízení Evropské
unie strategické politicko-vojenské úrovně CME 20XX
(Crisis Management Excercise 20XX) pod vedením
ředitele pro krizové řízení a operační koordinaci,
Evropské služby pro vnější akce a Politického a
bezpečnostního výboru EU.
- Vojenský štáb EU (záchranné, humanitární a expertní složky)
Komise EU- EPCIP
Evropský program pro ochranu kritické infrastruktury
Původní cíl 2002:
• Adekvátní prevence, připravenost a schopnost reakce na
teroristické útoky zasahující kritickou infrastrukturu,
• Minimalizace jednotlivých druhů výpadků,
• Rychlá a vyzkoušená opatření obnovy napříč EU,
Záměr (limity) Komise:
• Náklady související s investicemi do bezpečnosti by neměly
negativně
ovlivnit
konkurenceschopnost
příslušného
průmyslového odvětví,
• Při kalkulaci proporcionality nákladů nelze ztratit ze zřetele
potřebu udržet stabilitu trhů, což je zásadní pro dlouhodobé
investice, pro vliv bezpečnosti na vývoj akciových trhů a na
makroekonomickou dimenzi.
Komise EU- EPCIP
Evropský program pro ochranu kritické infrastruktury
2003 - 2004
• Příprava souhrnné strategie pro posílení ochrany kritických
infrastruktur
2005
• Stanoveny politické možnosti pro vytvoření Evropském
programu na ochranu kritické infrastruktury (EKI) a Výstražné
informační sítě kritické infrastruktury
• Potřeba zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v
Evropě a snížit zranitelnost kritických infrastruktur
2006 - 2007
• Konečnou odpovědnost za řízení opatření na ochranu kritické
infrastruktury v rámci svých státních hranic nesou členské
státy,
• Cíl: Vytvořit evropský postup pro určování a označování
evropské kritické infrastruktury a zvýšit její ochranu.
EKI - hlavní principy ochrany
Subsidiarita – klíčový princip EPCIP – primární odpovědnost za
ochranu KI leží na členských státech a vlastnících
(provozovatelích). Komise by se měla zaměřit zejména na
přeshraniční aspekty,
Komplementarita – EPCIP by měl být doplňkem existujících
opatření,
Důvěrnost informací – spolupráce v důvěryhodném prostředí,
Spolupráce - vzájemná spolupráce všech účastníků,
Proporcionalita – strategie a opatření ochrany by měly být
přiměřené k úrovni rizika, protože ne všechny infrastruktury lze
ochránit před každým rizikem,
Zabránění duplicity různých
rozporům mezi nimi.
předpisů
či
ustanovení
nebo
EPCIP A NÁVAZNOST DALŠÍCH
TÉMAT
• Směrnice o EKI
• Varovná informační síť ochrany kritické
infrastruktury (CIWIN)
• Evropská referenční síť pro ochranu kritické
infrastruktury (ERN-CIP)
• Podpora projektů pro ochranu KI (CIPS)
• Spolupráce se třetími státy (nečlenskými
státy EU) – zahraniční dimenze EPCIP
EKI - parametry směrnice
Směrnice o EKI - evidována pod č. 2008/114/ES,
schválená dne 8.12. 2008, vstoupila v platnost dne
12.1.2009 - Úřední věstník Evropské unie – příloha č. 3
– znění směrnice)
Vybraná odvětví evropské kritické
infrastruktury (EKI) - 2 odvětví
- energetika (elektřina, ropa a zemní plyn,)
- doprava (silniční, železniční, letecká, vodní vnitrozemská,
námořní a pobřežní doprava a přístavy).
• technologické hrozby a přírodní katastrofy,
terorismus
Sm. 2008/114/ES - průběh (pramen VCNP)
EKI - aktivity mimo směrnici (pramen VCNP)
EKI - aktivity mimo směrnici (pramen VCNP)
Ministerstvo financí
zásadně nesouhlasí s návrhem
či
„námětem
k zamyšlení“
Komise - JRC k doplnění do
Směrnice o EKI o odvětví „finance“, pododvětví „výběr
obchodů týkajících se zúčtování plateb pro finanční
nástroje“
Zdůvodnění stanoviska MF
Uvedená a související oblasti zúčtování plateb jsou již delší dobu
komplexně legislativně a aplikačně řešeny a realizovány v rámci
Evropského systému centrálních bank, proto je třeba tento a
případné další podobné nerelevantní náměty či návrhy orgánů
EKI
(v tomto případě návrh JRC - Společného výzkumného
střediska Komise) na národní úrovni ČR jednoznačně zamítnout.
2012 – revize Směrnice
Názory členských států EU
•
Oddělit EPCIP od Směrnice o EKI a vnímat jej jako „širší deštník“
Zajistit větší flexibilitu EPCIP
•
Soustředit se na dva typy pohledu: základní služby a nebezpečné
lokality
•
Aktualizovat EPCIP a dát mu co nejširší rozměr se zaměřením
na životně důležité funkce společnosti
•
Specificky se zaměřit na některé oblasti se stanovením časového
omezení
•
Vybírat nové oblasti se zřetelem na jejich přidanou hodnotu
•
Ponechat rozhodování a co největší zapojení na jednotlivých
členských státech EU == > musí se jednat o postup dle vlastní
volby členských států EU, protože některé z nich nejsou v některých
odvětvích zainteresovány,
2012 – revize Směrnice
Názory členských států EU
•
Jasně stanovit, co je kritické z evropského pohledu a především vzít v
úvahu dopady na EU související s přeshraniční dimenzí
•
Najít způsob oddělení EKI, tj. která se týká pouze EU
•
Diskutovat o současném přístupu členských států EU, které se řídí
dle Směrnice o EKI a soustřeďují se na zařízení a ne na systémy
•
Vypracovat analýzy a strategické studie a rozhodovat teprve
na základě jejich výsledků
•
Zvážit postup jak ochránit odvětví a při jednání pokračovat krok
po kroku
•
Najít způsob postupu jednání s odvětvími, která přesahují hranice
států („přeshraniční odvětví“)
•
Vzít v úvahu možnost propojení zásadních priorit EPCIP
s externí dimenzí kritické infrastruktury (například elektřina).
EKI - komunikace Komise - ČS
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ústředí - Výbor
Poradní skupina (zástupci z ČS)
Právní skupina
Koordinátoři
Tématická skupina 1 ( koordinátor, členové)
Tématická skupina 2
Tématická skupina N
Operační manažeři
Ad hoc expertní skupiny
Výzkumná střediska
Spolupráce s národními centry KI – příloha č. 4
Stav implementace Směrnice Rady
č. 2008/114/ES v členských státech EU
Stav implementace dle legislativní služby
Evropské komise:
• 14 členských států včetně ČR – splněno,
• 13 členských států – rozpracováno,
• 11 členských států ze 13 oznámilo Evropské komisi
finalizaci procesu implementace a u 2 členských
států zůstává proces implementace neukončen.
Jednání mezi členskými státy EU o určení evropských
kritických infrastruktur a jejích prvků nadále probíhají.
KI ČR - systém orgánů
•
•
•
•
•
•
•
Vláda ČR
BRS
VCNP – sekretariát VCNP
VOP, MOPS OPSÚ (obranná KI)
MOPS pro ZFS a KI
Ad hoc pracovní a expertní skupiny
Působnost ÚSÚ, ostatních orgánů
státní správy a samosprávy
KI ČR – legislativní rámec
• Zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon
• Zákon č. 430/2010 Sb., účinnost 1.1.2011
(podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury
na národní úrovni). == > zákon č. 118/2011 Sb.
• NV č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické
infrastruktury - stanovena průřezová a odvětvová
kritéria v odvětvích energetika, vodní hospodářství,
potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava,
komunikační a informační systémy, finanční trh a měna,
nouzové služby a veřejná správa
• UV č. 934/2011 - seznam prvků kritické infrastruktury,
jejichž provozovatelem (subjektem kritické infrastruktury)
jsou organizační složky státu – příloha č.1)
KŘ ČR – legislativní rámec
Prováděcí předpisy
http://www.hzscr.cz/clanek/dokumenty-
ke-stazeni.aspx
• Metodika MV k
zpracování plánů krizové
připravenosti subjektu KI podle nařízení vlády č.
462/2000 Sb.
• Metodika MV ke zpracování krizových plánů ÚSÚ
podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení
zákona č. 240/2000 Sb.
• Rozpracování v resortu MF - SKI:
Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství,
Generální ředitelství cel, Úřad pro zastupování státu
ve věcech majetkových, Státní tiskárna cenin
Postup určování prvků kritické infrastruktury
• Předpoklady
– naplnění definice kritické infrastruktury a prvku kritické
infrastruktury
– aplikace odvětvových a průřezových kritérií
(nařízení vlády č. 432/2010 Sb.)
• Dva odlišné postupy určování prvků kritické
infrastruktury
– prvky jejichž provozovatelem je organizační složka státu
– prvky jejichž provozovatelem není organizační složka státu
Určování prvků jejichž provozovatelem je
organizační složka státu
• Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zaslaly
návrhy prvků jejichž provozovatelem je organizační
složka státu Ministerstvu vnitra
• Ministerstvo vnitra zpracovalo seznam a předložilo
jej vládě k určení
• Vláda rozhodla na základě předloženého seznamu
o určení prvků kritické infrastruktury, jejichž
provozovatelem je organizační složka státu - UV č.
934/2011 – příloha č. 1
Určení prvků kritické infrastruktury – státní
• K 31.12.2011 určeno103 prvků kritické infrastruktury
ČR
– 64 z odvětví veřejná správa (5 z resortu MF)
– 35 z odvětví nouzové služby
– 4 z odvětví komunikační a informační systémy
– Probíhá proces určení EKI
Určování prvků jejichž provozovatelem není
organizační složka státu
• Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
určují prvky jejichž provozovatelem není
organizační složka státu opatřením obecné
povahy
(postupují v souladu se zákonem č. 500/2004
Sb., správní řád)
• Následně (bez zbytečného odkladu) informují
Ministerstvo vnitra (rozsáhlá agenda)
Proces probíhá, předpoklad do 2000 prvků
Povinnosti subjektu kritické infrastruktury
• stanoveny krizovým zákonem
– vypracovat plán krizové připravenosti
subjektu
kritické
infrastruktury
do
12.12.2012
– určit styčného bezpečnostního
zaměstnance
– umožnit vykonání kontroly
– oznamovat informace, které by mohly mít
vliv na určení prvku kritické infrastruktury
Plánování KI
• Metodika zpracování plánů krizové připravenosti
(PKP) stanovuje obsahové vymezení náležitostí a
další podrobnosti související se zpracováním plánu
krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
Slouží k zajištění jednotného postupu zpracování
plánů krizové připravenosti subjektu kritické
infrastruktury.
• Plán krizové připravenosti subjektu kritické
infrastruktury je plánovacím dokumentem subjektu
kritické infrastruktury
a nástrojem k zajištění
připravenosti subjektu kritické infrastruktury na
krizové situace, které mohou ohrozit funkci prvku
kritické infrastruktury.
OBSAH PLÁNU KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI
Základní část plánu krizové připravenosti - PKP
• Vymezení předmětu činnosti SKI a úkolů a
opatření, které byly důvodem zpracování
plánu krizové připravenosti
• Charakteristika krizového řízení SKI
• Přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a
analýzy ohrožení a jejich možný dopad na
činnost SKI
Operativní část plánu krizové připravenosti
• Přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného
orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení
• Způsob zabezpečení akceschopnosti SKI pro zajištění
provedení krizových opatření a ochrany činnosti SKI
• Postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze
ohrožení
• Plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů
mobilizační dodávky
• Přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení
• Přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních
předpisů využitelných při řešení krizových situací
• Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na
mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení
• Přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které
byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti
• Zásady manipulace s plánem krizové připravenosti
• Další dokumenty související s připraveností na mimořádné
události nebo krizové situace a jejich řešením.
Plán krizové připravenosti subjektu kritické
infrastruktury
• Obsahem je identifikace možných ohrožení funkce
prvku kritické infrastruktury a stanovení opatření na
jeho ochranu
• Požadavky stanovené na obsah lze zapracovat do
plánovací, organizační nebo technické dokumentace
zpracovávané podle zvláštních právních předpisů
• Je-li prvek kritické infrastruktury členěn do více
samostatných celků, může být pro každý takový
celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové
připravenosti subjektu kritické infrastruktury
Vztah plánu krizové připravenosti subjektu
kritické infrastruktury a krizových plánů ÚSÚ
• Zůstává povinnost ÚSÚ zpracovat
dokumentaci
krizových plánů podle metodiky MV ke zpracování
krizových plánů podle nařízení vlády č. 462/2000
Sb., k provedení zákona č. 240/2000 Sb. - do
12.12.2012
• V případě, že subjekt kritické infrastruktury je
současně ministerstvo, jiný ústřední správní úřad,
Česká národní banka nebo jiný státní orgán, jemuž
krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový
plán, může plán krizové připravenosti subjektu
kritické infrastruktury a krizový plán sloučit do
jednoho dokumentu – takto zpracovaný dokument
musí obsahovat náležitosti obou plánů.
KI ČR - plánovitost finančního zabezpečení
• Výdaje SR spojené s ochranou kritické infrastruktury by měly
být důsledně plánovány v kapitolách příslušných gestorů dané
problematiky v rámci řádného rozpočtového procesu.
Plánování ochrany KI jako takové s sebou nepřináší nahodilé
prvky.
• Ministerstvo financí a vláda by do procesu financování ochrany
(obnovy) KI mělo vstupovat až v situaci nepředvídatelného
narušení KI, které by muselo být řešeno např. prostřednictvím
kapitoly VPS. V tomto smyslu doporučujeme přistupovat
rovněž ke koordinační roli MV, která by se měla týkat věcného
obsahu a koordinace dané problematiky s tím, že související
finanční zajištění bude řešeno v rámci dotčených kapitol SR.
• Z naznačených důvodů požadujeme shora uvedenou větu z
materiálu vypustit a problematiku financování ochrany KI ve
smyslu připomínky MF přepracovat.