Transcript Bolest, teorie vertebrogenní bolesti

Pocity bolesti vznikají v centrálním
nervovém systému spojením procesů
začínajících v receptorech kůže nebo
vnitřních orgánů, od nichž se impulzy
dostávají do mozku.
 Reakce na bolest představuje
nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou
reakci organismu.
 Je vnímána nociceptory.


Z fyziologického hlediska je základní
funkcí bolesti pouze upozornit na to, že
došlo k poškození organizmu.

Nedojde-li k nápravě, bolest nabývá na
škodlivosti a může vést i k těžkým
postižením.
 Bolest
je nepříjemný senzorický i
emotivní zážitek spojený se
skutečným nebo potenciálním
poškozením tkáně
Zjednodušená verze:
Bolest je to, co pacient za bolest
považuje, v místech, kde sám
ukazuje.
je charakterizována zpravidla zřejmým
patofyziologickým podkladem, je lépe
chápána, zpravidla mizí po vyléčení
vyvolávající příčiny.
 Jde o symptom, příznak.
 V bolestivé oblasti je zvýšený svalový tonus,
prokrvení.
 Celková reakce zahrnuje většinou tachykardii,
hypertenzi, dilataci zorniček, pocení na
dlaních a ploskách nohou, snížení motility
gastrointestinálního traktu. V chování
dominuje úzkost a zvýšená podrážděnost.

je charakterizována délkou trvání (min. 3 - 6
měs.), často je patofyziologický podklad
neúměrný k prožívaní bolesti, nebo nemůže
být nalezen. Je charakterizována jako
nepotlačitelná.
 Jde o syndrom, stav.
 Typická bývá porucha spánku, podrážděnost,
nechutenství, zácpa. Objevuje se snížená
tolerance bolesti, psychomotorická
retardace, obecně snížení motorické aktivity.
 U mnoha pacientů se vyvíjí deprese a vznik
tzv. bolestivého chování.

 Jeho
hlavní znaky jsou vysoký stupeň
role nemocného a strach o zdraví,
zasmušilost a trvalý pobyt doma,
omezení sociálních kontaktů i
předchozích zájmů, rezistence k
ujišťování o nezávažnosti stavu, častá
návštěva různých lékařů a závislost na
lécích, klinické známky verbální
(především afektivní) i nonverbální
(grimasování, tření, zaujímání
protibolestivých pozic, používání
opěrných pomůcek atd.) deskripce.
liší se od chronické bolesti tím, že je známa
vyvolávající příčina a je nutná adekvátní
analgetická terapie.
• Při stanovení terapeutického plánu je nutno
vždy brát v úvahu, že u pacienta s
maligním onemocněním může být
přítomna ještě bolest akutní, z jiné příčiny.
• Někdy se ještě uvádí jako specifický typ
bolesti udávají bolest při poranění nebo
poruše nervových struktur a psychogenní
bolest.
•
projev vertebrogenní poruchy - různé bolesti.
• Obtíže, které přivádějí nemocného k lékaři, jsou
buď bolest nebo omezení pohybu popř. obojí.
• Vertebrogenní poruchy se projevují nejčastěji
bolestí v kříži nebo v šíji. Bolesti mohou
vyzařovat do různých míst, do hlavy, do
horních nebo dolních končetin, nebo jen do
jednotlivých oblastí končetin.
• Bolesti v okolí páteře však nejsou vždy nutnou
podmínkou, i když jsou pro tyto poruchy
typické.
•
 Bolest
může být pociťována i na různých
částech těla, například v oblasti břicha,
v krajině srdeční, polykací obtíže atd.
 Vertebrogenní poruchy jsou často
vyprovokovány určitou polohou,
postojem nebo zatížením.
 Příkladem jsou bolesti hlavy, které
nemocný má po ránu, dalším příkladem
je poloha nebo práce v předklonu,
nebo delší stání na jednom místě, což
může vyvolat bolest v kříži.
Bolesti v kříži jsou jedním z nejčastějších
projevů vertebrogenních poruch.
• Bederní páteř a křížo-bederní přechod jsou
z hlediska statiky páteře nejvíc namáhaným
úsekem. Pánev s kyčelními klouby nese celou
váhu trupu, hlavy a horních končetin.
• Z dynamického hlediska se pánev a bederní
páteř pohybují nejen při pohybech bederní
páteře, ale i při pohybu trupu a pohybu
dolních končetin.
• Bolesti v kříži mohou také být následkem
funkční poruchy v jiném vzdáleném úseku
páteře, nebo mohou být podmíněny
onemocněním některého z orgánů břišní
dutiny.
•
• Lumbago-lumbalgii - Tyto bolesti mohou
být provokovány určitým pohybem, např.
delším stáním nebo sezením, nezvyklou
námahou, zvednutím těžkého břemene.
Bolesti se objevují pozvolna a postupně
narůstají, změnou polohy nebo odezněním
námahy mizí.
• Bolesti v kříži s vyzařováním do končetin Lidově označovány jako ischias
onemocnění se silnými bolestmi, které často
vystřelují podél sedacího nervu do jedné nebo
obou hýždí a do jedné nebo obou dolních
končetin.
 Příčina - onemocnění meziobratlového
aparátu bederní páteře, postihuje sedací
nerv,tlak na kořenové nervy může být
způsoben otokem poraněného svalu nebo
výhřezem meziobratlové ploténky
 Projev - nesnesitelná bolest, způsobená tlakem
na kořenové nervy v oblasti bederní páteře.
Průvodním jevem je omezení pohyblivosti.

 Kořenový
syndrom - Je to stav, kdy
mechanickým útlakem nervového
kořene vznikají vyzařující bolesti. Mezi
nejčastější příčiny kořenového syndromu
patří výhřez meziobratlové ploténky
nebo její vyklenování.
 Bolesti v oblasti kyčelního kloubu - Tyto
bolesti mohou být způsobeny funkčními
změnami kyčelního kloubu, nebo
zkrácením a ochabnutím svalů
popřípadě bolestivým svalovým
úponem. Pro udržení pohyblivosti
v kyčelním kloubu je důležitá pohybová
léčba kombinovaná s fyzikální a reflexní
léčbou.
Bolesti v kříži v důsledku poruchy
statiky páteře - Vznikají v důsledku
nerovnoměrného rozložení sil působících na
páteř. Poruchy statiky páteře mohou vyvolat
i funkční poruchy v ostatních úsecích páteře.
 Bolesti v kříži při hypermobilitě - Hypermobilita
je provázena ochablostí vazů, která dovoluje
zvýšený rozsah pohybu. Důsledkem toho je
často vazivová bolest, především
pánevních vazů.
 Bolesti v kříži při onemocnění některého
kloubu dolní končetiny - Nejčastěji se jedná
o kloub kolenní a hlezenní, postižené
degenerativními změnami.

Při bolestech v hrudní páteři velmi často
zjišťujeme reflexní změny na kůži, svalech a
v hlubokých vrstvách měkkých tkání.
Bolesti mohou vyvolat i onemocnění
některého z vnitřních orgánů.
 Bolesti v důsledku funkčních poruch
hrudní páteře - Protože hrudní páteř je
součástí hrudního koše, mohou být bolesti
závislé na nádechu nebo výdechu. Při
výdechových obtížích se často vyskytuje
i funkční blokáda žeber.

Bolesti v zádech s vyzařováním podél žeber Nejčastěji jsou způsobeny funkčními
blokádami žeber. Tyto bolesti jsou provázeny
dechovými obtížemi spojenými s pocitem
nedostatku vzduchu. To je způsobeno
omezenou pohyblivostí hrudního koše, a tím
i nedostatečnou plicní ventilací.
 Bolesti v zádech vycházející ze svalů - Bolesti
v zádech vycházející ze svalů jsou způsobeny
nekoordinovaným, náhlým pohybem, který
vede ke svalovým spasmům, nebo v důsledku
špatného pohybového stereotypu. Postižené
svaly jsou při dotyku bolestivé a mají zvýšené
napětí.




Tyto bolesti vznikají v důsledku nejrůznějších onemocnění
páteře:
Osteoporóza - Při osteoporóze dochází k prořídnutí kostní
tkáně v důsledku poruchy metabolismu minerálů,
především vápníku a fosforu. Vlivem zatížení, kterému je
obratel vystaven, pak pozvolna dochází ke tvarovým
změnám obratlových těl. U osteoporózy těžkého stupně
může dojít i ke samovolným zlomeninám obratl. těl.
Scheuermannova choroba - Choroba postihuje
především chlapce ve věku 12–17 let. Lidé s touto
chorobou mají nadměrně zakulacená ramena a
z profilu kulatá záda. Dochází ke zvětšení a ztuhnutí
hrudní kyfózy, které je doprovázeno bolestmi
v oblasti hrudní a bederní páteře. Po rentgenovém
vyšetření pozorujeme v tělech obratlů ložiska vyplněná
chrupavčitou hmotou.
Skolióza
 Onemocnění vnitřních orgánů


Akutní ústřel hrudní páteře - Vzniká
rychlým pohybem trupu spojeným
s rotací, nebo neobvyklým pohybem
horní končetiny. Projevuje se prudkou
bolestí, která se zhoršuje změnou polohy,
nádechem a výdechem.

Funkční poruchy v krční páteři vyvolávají
různé obtíže, jako je bolest hlavy,
závratě, bolesti vyzařující do ramene a
do horní končetiny až po bolesti mezi
lopatkama. Mohou být příčinou bolesti
v kříži.
•
•
•
•
•
•
Tato bolest sužuje největší počet lidí.
Příčin bolestí hlavy je však mnoho, jednou
z nich jsou i vertebrogenní potíže.
Obtíže v tomto případě většinou nejsou
trvalého charakteru, střídají se různě dlouhá
bolestivá období a období bez bolesti.
Nejčastěji jsou pociťovány bolesti v záhlaví a
to v místě svalových úponů.
Bolesti hlavy po ránu doprovázené ztuhlostí
krku jsou většinou způsobeny nevhodnou
polohou hlavy a krční páteře během
spánku.
Funkční poruchy páteře v oblasti hlavových
kloubů mohou vyvolávat nejen bolesti hlavy,
ale i závratě.
Bolesti v šíji mohou vyzařovat do ramen ,
popř. do ramen a do horních končetin,
nebo nemusí vyzařovat vůbec.
 Tyto bolesti jsou způsobeny omezením
hybnosti krku a hlavy, např. nevhodnou
polohou při práci.
 U většiny pacientů s vyzařujícími bolestmi
se jedná o pseudo-kořenový syndrom
zatímco kořenový syndrom se vyskytuje
u malého počtu nemocných.

Tenisový loket je důsledkem přetěžování
loketního kloubu nebo předloktí fyzickou
prací.
 Toto onemocnění vzniká přetížením
svalů, šlach a jejich úponů v okolí
loketního kloubu, dochází k podráždění
okostice, o kterou se šlachy při pohybu
třou a ke vzniku otoku.
 Bolestivé jsou především pohyby
rotačního charakteru.

Ramenní kloub je nejpohyblivějším kloubem
končetin.
 Při pohybu v rameni se pohybují i přídatné
klouby, tj. kloubní spojení klíční kosti na
jedné straně s hrudní kostí a na druhé straně
s výběžkem lopatky, postižením některé
z těchto struktur vznikají bolesti v rameni.
 Tyto bolesti mohou vznikat také při
funkčních poruchách krční páteře a
horních žeber, nebo mohou být vyvolané
onemocněním některých vnitřních orgánů.

Akutní ústřel krční páteře je způsoben
převážně kloubní blokádou v různých
úsecích krční páteře.
 Může se vyskytovat jako následek
prudkého pohybu hlavou a krku
v kombinaci s fyzickým zatížením, také
jako následek nevhodné polohy hlavy
během spánku.





















Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada.
Buzková, K. (2006). Strečink Praha: Grada.
Čermák, J. et al. (1992). Záda už mě nebolí, Praha.
Haladová, E., & Nechvátalová, L. (1997). Vyšetřovací metody hybného systému. Brno: Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví.
Hálková, J. et al. (2001). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební texty I. část - obecná]. Praha: Česká asociace Sport
pro všechny.
Hošková, B., & Matoušová, M. (2000). Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy. Praha: Karolinum.
Janda, V. (1996). Funkční svalový test. Praha : Grada Publishing.
Kabelíková, K., & Vávrová, M. (1997). Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla).
Praha: Grada Publishing.
Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galém.
Kyralová, M., & Matoušková, M. (1995). Zdravotní TV, Sport pro všechny, Praha.
Kyralová, M., & Matoušová, M. (1995). Zdravotní TV, 2. část, Sport pro všechny, Praha.
Novotná, H. (2001). Děti s diagnózou plochá noha. Praha: Olympia.
Lewit, K. (2003). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha: Sdělovací technika.
Přidalová, M., & Riegerová, J. (2002). Funkční anatomie II. Olomouc: Hanex. .
Rašev, E. (1992). Škola zad. Praha: Direkta.
Riegerová, J., & Ulbrichová, M. (1993). Aplikace fyzické antropologie v TV a sportu (příručka funkční antropologie). [Učební
texty]. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury.
Schreiber et al. (1998). Funkční somatologie. Jinočany: H & H.
Syslová, V. et al. (2003). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební text II. část - zdravotní tělesná výchova při
jednotlivých druzích oslabení]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny.
Tanner, J. (1995). Co s bolavými zády. Bratislava: Perfekt.
Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové
soustavy. Praha: Triton.