Transcript Období třetihor

IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU - 6-33_ geologicky_vyvoj_CR
Anotace
Prezentace – geologický vývoj České
republiky
Autor
Mgr. Michaela Eisenhammerová
Jazyk
Čeština
Očekávaný výstup
Žáci si osvojí údaje o geologickém vývoji
České republiky
Speciální vzdělávací potřeby
Ne
Klíčová slova
Český masív, Karpatská soustava
Druh učebního materiálu
Prezentace
Druh interaktivity
Výklad, doplňování křížovky
Cílová skupina
Žák
Stupeň a typ vzdělávání
Základní vzdělávání – 2. stupeň
Typická věková skupina
12-15 let
Celková velikost
256 kB
Geologická stavba a vývoj
území České republiky
Rozdělení ČR z geologického
hlediska
 1. Český masiv = Česká vysočina
 2. Karpatská soustava
Český masiv = Česká vysočina
Období prvohor:
 hercynské vrásnění - karbon (350 - 285
mil.let) - vyzdvižení okrajových pohoří do
velehorských výšek,
 vrásnění bylo doprovázeno výstupem a
tuhnutím magmatu nehluboko pod povrchem
→ vznik Plutonů (tělesa tvořená převážně
žulou) - Krkonoše, Šumava, Novohradské
hory,Českomoravská vrchovina,
 území střední Evropy se tehdy
nacházelo v tropech
 údolí zarůstala vegetací → ložiska
černého uhlí.
Období druhohor:
 velká mořská transgrese - křída (140 - 63
mil. let)
 zalití celé severní části České vysočiny trvalo 10 mil. let
 vznik křídových sedimentů - Česká křídová
tabule - mocnost sedimentů až 1 km - dnes
nejvýznamnější akumulační oblast
podzemních vod v ČR,
 jihočeské pánve,
 postupné zarovnávání povrchu - po ústupu
moře vznik paroviny.
Období třetihor:
 nové pohyby zemské kůry - reakce na
alpínské vrásnění v sousedství,
 vyklenování území,
 rozlámání Českého masivu do samostatných
ker - vznik zlomů a příkopových propadlin a) Podkrušnohorský prolom - vznik ložisek
hnědého uhlí
b) pokles jihočeských pánví - obnovení
akumulace sedimentů,
 vyzdvižení okrajových pohoří → kerná pohoří,
 oživení vulkanické činnosti,
 České středohoří, Doupovské hory,
 Říp, Bezděz, Ralsko, Kunětická hora,
 Nízký Jeseník,
 změna uspořádání říční sítě,
 na konci celé éry třetihor - období souší.
Období čtvrtohor:
 spojeno s kolísáním klimatu,
 střídání dob ledových (glaciálů) a dob
meziledových (interglaciálů),
 mocná vrstva permafrostu,
 pevninský ledovec - severní okraj Českého
masivu,
 horské ledovce - Krkonoše
- Šumava
- Hrubý Jeseník
Karpatská soustava
 mnohem mladší než Český masiv,
 v ČR pouze vnější okrajová část nasunutá na
Český masiv od J a JV,
 hranice (přibližná linie): Znojmo - Vyškov Přerov – Ostrava,
 Vněkarpatské sníženiny - Dyjskosvratecký
úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval,
Moravská brána, Ostravská pánev.
Období druhohor:
 pokles a zalití mořem.
Období třetihor- svrchní křída:
 alpínské vrásnění,
 vznik příkrovových pohoří Vnějších západních
Karpat, mořské a sladkovodní sedimenty.
Období čtvrtohor:
 severní část Vněkarpatských sníženin je
přemodelovaná ledovcem,
 vznik dnešního hydrografického systému.
Co způsobilo vznik vrásného pohoří?
1. Co vzniklo zarovnáním povrchu po
ústupu moře.
2. Mladší geologická soustava.
3. Období doby ledové.
4. Zalití mořem celé severní části České
vysočiny.
5. Těleso tvořené převážně žulou.
6. Sníženiny v Karpatské soustavě
(např. Dyjskosvratecký úval.)
7. Vrásnění v období třetihor vzniku
Karpatské soustavy.
8. Hora s vulkanickou činností.
Použitá literatura
1. Text:
 KASTNER, Jiří, Milan HOLEČEK a Libor
KRAJÍČEK. Zeměpis naší vlasti. Praha:
Nakladatelství České geografické
společnosti, 2002. ISBN 80-86034-48-8.
 NOVOTNÁ, Marie. Česká Republika. Brno:
Scientia, 2001, 145 s. ISBN 80-7183-229-4.
 HERINK, Josef a Jiří KASTNER. Školní atlas
České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie
Praha, a. s., 2002. ISBN 80-7011-657-9.