KRYOSFÉRA

(řec. kryos = chladný, ledový)

• část FGS, jejíž teplota je po více než dva roky pod bodem mrazu

voda je v pevném skupenství (sníh - led: povrchový a podzemní) • ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách kryogenní pochody - tvary: ◦ mrazové zvětrávání = fyzikální - změny teplot nejintenzivnější u hornin pórovitých a sedimentů - typy: ▪

islandský

(oceánský) malé teplotní výkyvy = slabá vrstva zvětralin ▪

sibiřský (kontinentální)

velké denní teplotní výkyvy = silná vrstva zvětralin (balvanová moře)

◦ činnost sněhu

nivační pochody

= geomorfologická činnost sněhu , který se nemění v led →

sněžníky

působí tavnou vodou (rozmrzá a zamrzá - mrazové zvětrávání + vynášení zvětralin) →

nivační deprese ◦

činnost ledu kryogenní pochody

Permafrost

průměrná roční teplota pod 0 °C = z 90 % podzemní led v létě rozmrzá - činná (aktivní) vrstva - pohybuje se =

soliflukce (půdotok)

starší čtvrtohory (pleistocen) = celkové ochlazení = vznik perma frostu (plocha větší než dnes) a ledovců -

= dlouhodobě zmrzlá půda

střídání dob: tvorba ledovců tání a ústup ledovců ledových (glaciály) = výrazný pokles teplot dob meziledových (interglaciálů) = tepleji =

dnes 24 % souše: severní polokoule (Aljaška, sever Kanady, většina Grónska, sever Skandinávie a Ruska) jižní polokoule (Antarktida) zóna souvislého rozšíření - Jakutsko 500-1 500 m (-10 °C), Grónsko, Kanadské arktické ostro-vy, sever Ruska zóna nesouvislého rozšíření - 300 m (-2 °C až 0 °C) území nejméně zalidněná (nepříznivé životní podmínky) problém hospodářského využití (zemědělství - těžba nerostných surovin - uhlí, ropa, železná ruda - stavba a údržba staveb a komunikací) polární výzkumné stanice (meteorologické) • vědy:

glaciologie

- ledovce

geokryologie

- permafrost