Transcript KRYOSFÉRA
KRYOSFÉRA
(řec. kryos = chladný, ledový)
• část FGS, jejíž teplota je po více než dva roky pod bodem mrazu
voda je v pevném skupenství (sníh - led: povrchový a podzemní) • ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách kryogenní pochody - tvary: ◦ mrazové zvětrávání = fyzikální - změny teplot nejintenzivnější u hornin pórovitých a sedimentů - typy: ▪
islandský
(oceánský) malé teplotní výkyvy = slabá vrstva zvětralin ▪
sibiřský (kontinentální)
velké denní teplotní výkyvy = silná vrstva zvětralin (balvanová moře)
◦ činnost sněhu
nivační pochody
= geomorfologická činnost sněhu , který se nemění v led →
sněžníky
působí tavnou vodou (rozmrzá a zamrzá - mrazové zvětrávání + vynášení zvětralin) →
nivační deprese ◦
činnost ledu kryogenní pochody
Permafrost
průměrná roční teplota pod 0 °C = z 90 % podzemní led v létě rozmrzá - činná (aktivní) vrstva - pohybuje se =
soliflukce (půdotok)
starší čtvrtohory (pleistocen) = celkové ochlazení = vznik perma frostu (plocha větší než dnes) a ledovců -
= dlouhodobě zmrzlá půda
střídání dob: tvorba ledovců tání a ústup ledovců ledových (glaciály) = výrazný pokles teplot dob meziledových (interglaciálů) = tepleji =
dnes 24 % souše: severní polokoule (Aljaška, sever Kanady, většina Grónska, sever Skandinávie a Ruska) jižní polokoule (Antarktida) zóna souvislého rozšíření - Jakutsko 500-1 500 m (-10 °C), Grónsko, Kanadské arktické ostro-vy, sever Ruska zóna nesouvislého rozšíření - 300 m (-2 °C až 0 °C) území nejméně zalidněná (nepříznivé životní podmínky) problém hospodářského využití (zemědělství - těžba nerostných surovin - uhlí, ropa, železná ruda - stavba a údržba staveb a komunikací) polární výzkumné stanice (meteorologické) • vědy:
glaciologie
- ledovce
geokryologie
- permafrost