pudoznalství 1
Download
Report
Transcript pudoznalství 1
PŮDOZNALSTVÍ
Tři vývojové stupně vzniku půd
1. Mateční hornina (Mh) - původní,
pouze na povrchu částečně narušená
2. Zvětralina (půdotvorný substrát) - Mh
rozpadlá fyzikálním zvětráváním a
pozměněná chemickým zvětráváním
3. Půda - produkt především biologické
činnosti
Půdní profil
řez půdou, na
němž je patrné
uspořádání
jednotlivých
půdních
horizontů
Půdní horizont
je vrstva půdy
lišící se
nějakým
znakem (barva,
složení) od
vrstev ostatních
Vrstvy půdního profilu
1. Povrchová vrstva půdy
- orné půdy 20-30cm
- louky 10-15cm
2. Spodina
- první spodina do 50-70cm
- druhá spodina do 130-150cm
3. Podloží
Půdotvorní činitelé
1. matečná hornina
2. klima - působí přímo a nepřímo
3. reliéf zemského povrchu
4. biologické jevy
5. výška hladiny podzemní vody
6. čas
7. činnost člověka
Půdní fáze
Půda
Pevný podíl
organický
živý
živé kořeny rostlin
anorganický
odumřelý
úlomky a zvětraliny,,jíl
Kapalný podíl
Plynný podíl
voda
půdní vzduch
minerální látky
mikroedafon a makroedafon zbytky rostlin a živočichů, hnůj
humus
sorpční komplex
půdní roztok
Proces humifikace
Primární org. látky z půdní organické hmoty
se mění na látky humusové
a) tlením
b) hnitím
c) kvašením
Rozdělení podle obsahu humusu
a) více než 3 % = humózní půda
b) méně než 3 % = středně humózní půda
c) méně než 1 % = slabě humózní půda
Půdní reakce
Vyjadřujeme ji v hodnotách pH
Ustojčivost = schopnost půdy udržet
danou reakci
Půdní reakce
a) aktivní - volné H kationty rozpuštěné
momentálně v půdním roztoku zeminy
b) potenciální výměnná - stupeň
možného okyselení půdy, který by mohl
nastat př. špatným používáním prům.
hnojiv a nedostatečným vápněním
Půdní struktura
= vzájemné seskupení půdních částic
Strukturní půdy - hmota ve formě
agregátů odolných vůči rozpadu.
Vznikají
stmelením
mechanických
elementů, pojivem jsou jílové minerály a
humusové látky.
Půdní sorpce
= schopnost půdy poutat v sobě látky z
půdního roztoku
Tuto schopnost mají koloidy, vytváří
soubory složené především z koloidního
jílu
a
huminových
kyselin.
Na
humusojílovité jádro se poutají ionty a
vzniká koloidní micela, její seskupení
tvoří sorpční komplex půdy
Půdní druhy
rozlišení půd podle zrnitosti
rozdělení podle % obsahu jílových
částic (menší než 0,01 mm)
Obsah jíl.
částic v %
0-10
10-20
20-30
30-45
45-60
60-75
nad 75
Půdní druh Půda podle
zpracov.
písčitá
lehká půda
hlinitopís.
písčitohlin. střední
hlinitá
půda
jílovitohl. těžká půda
jílovitá
jíl
Půdní typy
půdy s konkrétními
vlastnostmi
ovlivňujícími výživu
rostlin
Podle Tomáška (2000)
černozemě
drnové půdy
hnědozemě
ilimerizované půdy
hnědé půdy
oglejené půdy
podzolované půdy
rendziny
nivní půdy
lužní půdy
glejové půdy
rašelinové půdy
slaniska
slance
nevyvinuté půdy
antropogenní půdy