Transcript Správní právo hmotné 2. seminář

Správní právo hmotné
2. seminář
(Dr. Ing. Nový)
Prameny správního práva a zdroje
jejich poznání
Charakteristika pramenů správního práva
Písemná podoba – obecně závazné právní akty
 Objektivizace pravidel chování (norma a její forma)
 Mnohočetnost – dáno rozmanitostí právní úpravy,
nekodifikovanost
 Hierarchičnost – různá právní síla, stupňovitost
(pyramidální výstavba)
 Proměnlivost v čase – různé formy
 Autonomní normativní systémy – relativně oddělené
(statutární předpisy)
= právní řád veřejné správy

Charakteristika pramenů správního práva




Obecnost, abstraktnost
Jednostrannost
Presumpce správnosti, závaznost
Vynutitelnost
Deficity zdrojů poznání práva
Mnohočetnost informačních zdrojů o právu – autentických
i neautentických
 Diskvalifikace autentických zdrojů jako prostředků
pohotového a pohodlného poznávání platného práva
 Úlohu flexibilněji suplují např. neautentická úplná znění
právních předpisů, modifikované automatizované systémy
právních informací, odborný tisk, internetové poradenství
 Skutečné informace o obsahu právního řádu většina
adresátů nezískává studiem Sbírky zákonů, Věstníků či
úředních desek, ale sledováním běžných sdělovacích
prostředků
 Odcizování autentických zdrojů poznání práva adresátovi

Hierarchie pramenů na úrovních




Nadstátní, příp. mezinárodní = právo
komunitární → evropské, závazky
mezinárodního práva
Národní = právní řád ČR – prameny s
celostátní působností
Lokální = autonomní statutární předpisy s
omezenou teritoriální působností
Interní = „paraprávní“ systémy, nejsou
prameny práva, ale mohou mít významné
externí účinky vůči adresátům
Komunitární právo → právo EU







Primární prameny – zřizující, zakládající smlouvy
Sekundární prameny – právní akty EU
Nařízení - závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve
všech členských státech („evropské zákony“)
Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, jehož má být
dosaženo; volba formy a prostředků se ponechává
vnitrostátním orgánům („evropské rámcové zákony“)
Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu, příp. jen pro ty,
jimž je určeno
Doporučení a stanoviska - nejsou závazná
EU může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími
zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, která zavazuje
orgány EU i členské státy
Úřední věstník Evropské unie







vyhlašují se nařízení, směrnice a (obecná) rozhodnutí, u nichž
není uvedeno, komu jsou určena
vychází každý pracovní den ve všech oficiálních jazycích EU
obsahuje dvě řady - L pro právní předpisy a C pro informace a
oznámení a Doplňky (S pro veřejná nabídková řízení)
částí řady L je Adresář platných právních předpisů, odkazuje též
na dohody a smlouvy EU v rámci vnějších vztahů, smluvně
závazné akty EU a jiné nezávazné, pro instituce relevantní akty
v oddíle řady C jsou dokumenty publikovány pouze elektronicky
dostupnost garantuje bezplatné online vydání (např. EUR-Lex,
Portál veřejné správy) nebo placená objednávka tištěných a CDROM verzí u Úřadu pro úřední tisky
Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v pracovních dnech
každému nahlížení do Úředního věstníku Evropské unie
Právní řád ČR - právní předpisy s
celostátní působností





Ústava a ústavní zákony včetně Listiny základních
práv a svobod = ústavní pořádek (součástí např.
ústavní zákon o bezpečnosti ČR)
Zákony – pouze zákonem lze ukládat povinnosti,
uplatňovat veřejnou moc
(zákonná opatření – vydává Senát v případě
rozpuštění Poslanecké sněmovny)
Nařízení vlády – k provedení zákona a v jeho mezích,
na základě generálního zmocnění v Ústavě
Vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních
úřadů – na základě a v mezích zákona, dle
speciálního zmocnění v zákoně
Legislativní proces exekutivy


Dlouhodobě (tradičně) je upraven toliko usnesením
vlády (Legislativní pravidla vlády), tj. vnitřním
předpisem způsobilým úkolovat podřízené v
exekutivě, ne subjekty, které legislativní proceduru
završují nebo uplatňují zákonodárnou iniciativu
(poslanci, senátoři, zastupitelstva krajů)
při přípravě právního předpisu nutno dbát na
přehlednost a formulační jednoznačnost,
srozumitelnost, jazykovou a stylistickou bezvadnost,
na soulad s právními předpisy vyšší právní síly, nálezy
Ústavního soudu, mezinárodními smlouvami
a evropským právem, aby se stal organickou součástí
celého právního řádu
Sbírka zákonů ČR








Význam evidenční, informační, formálně publikační
vyhlašují se celostátní právní předpisy, dnem publikace se
stávají platnými
platný právní předpis se stává součástí právního řádu ČR, ale
nikdo se jím ještě nemusí řídit, neboť není účinný
účinným právním předpisem se musí všichni řídit a jeho normy
jsou vynutitelné (účinnost formální nutno odlišovat od účinnosti
sociální, kdy skutečně začne chování adresátů ovlivňovat)
interval mezi platností a účinností se nazývá legisvakanční
období - k seznámení se s normami právního předpisu
Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují, pokud tak stanoví zákon
nálezy Ústavního soudu
rozsudky Nejvyššího správního soudu
Právní řád ČR a mezinárodní právo





ČR dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva
Vyhlášené, ratifikované mezinárodní smlouvy
odsouhlasené Parlamentem jsou součástí právního řádu,
mají automatickou aplikační přednost před zákonem
Mezinárodní smlouvy sjednává a ratifikuje prezident sjednávání může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem
na její jednotlivé členy
S výhradou v jednotlivých případech prezident pod č.
144/1993 Sb. rozhodl, že přenáší sjednávání a schvalování
mezinárodních smluv dvoustranných i mnohostranných
Adresné zmocnění, jaký druh mezinárodních závazků
může výkonná moc přijímat, v Ústavě výslovně chybí (lze
dovodit negací čl. 49 Ústavy)
Druhy mezinárodních smluv




Vláda rozlišuje mezinárodní smlouvy (úmluva, dohoda, pakt,
ujednání, protokol, statut, memorandum o porozumění)
Prezidentské - k ratifikaci třeba souhlasu obou komor
Parlamentu nebo daného v referendu; takové smlouvy (čl.
10, 10a a 49 Ústavy) mají aplikační přednost před zákonem
Vládní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či
v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na
vládu; upravují otázky přesahující působnost ministerstva
Rezortní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či
v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na
jednotlivé členy vlády; významem nepřesahuje rámec
působnosti ministerstva
Sbírka mezinárodních smluv



závazné mezinárodní smlouvy se vyhlašují sdělením
ministerstva zahraničních věcí v českém překladu i v
jazyce podle mezinárodního práva rozhodném pro
jejich výklad
mezinárodní smlouvy neschvalované Parlamentem
ČR, vztahující se pouze na malý počet fyzických a
právnických osob, se mohou vyhlásit bez uveřejnění
plného znění jejich příloh, jen s odkazem, kde do nich
lze nahlédnout a pořizovat si opisy a výpisy
obdobně se to týká závazných rozhodnutí přijatých
mezinárodními orgány a organizacemi
Administrativa a dostupnost
Sb. a Sb. m. s.





Vydává, zajišťuje tisk a distribuci Ministerstvo vnitra
Za správnost textů předaných k vyhlášení odpovídá
ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal
Ministerstvo vnitra zveřejňuje dálkově stejnopis
Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv
(stejnopis však není autentický)
Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v
pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky
zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního
věstníku Evropské unie
Obce, městské obvody a městské části územně
členěných statutárních měst musí za stejných
podmínek umožnit nahlížení do Sbírky zákonů
Právní řád ČR – lokální působnost
Statutární předpisy územní samosprávy
 Obecně závazné vyhlášky krajů
 Obecně závazné vyhlášky obcí
 Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy
 Výkon státní správy - přenesená působnost, dle
speciálního zákonného zmocnění
 Nařízení krajů
 Nařízení obcí
 Nařízení hl. m. Prahy
(tzv. spojený model správy)

Publikace lokálních pramenů



Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení
kraje nabývá platnosti dnem vyhlášení ve
Věstníku právních předpisů kraje, účinnosti
nejdříve patnáctým dnem po vyhlášení
Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce se
vyhlašují vyvěšením na úřední desce obecního
úřadu po dobu 15 dnů, příp. také způsobem v
místě obvyklým
Vyhlášení právního předpisu hlavního města
Prahy se provede uveřejním ve Sbírce
právních předpisů hlavního města Prahy
Další „prameny“ správního práva





Judikatura Ústavního soudu
Nálezy, jimiž se zrušuje právní předpis (tzv.
negativní zákonodárce)
„Překvalifikování“ některých aktů veřejné
správy na právní předpis
Judikatura správních soudů
Právním názorem, který vyslovil soud ve
zrušujícím rozsudku nebo rozsudku
vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení
správní orgán vázán
Další „prameny“ správního práva


Principy dobré (zdravé, řádné, náležité)
správy: např. principy právnosti,
proporcionality, transparentnosti,
nestrannosti, odpovědnosti, legitimního
očekávání, předvídatelnosti práva
Obecné zásady právní – např. důvěra v
právo, ochrana základních lidských práv,
právní jistota, ochrana dobré víry, zákaz
retroaktivity
Další „prameny“ správního práva



opatření obecné povahy - není právním
předpisem ani rozhodnutím, správní
orgán oznamuje veřejnou vyhláškou
České účetní standardy - použití
účetními jednotkami se považuje za
naplnění účetních metod podle zákona
České technické normy – nejsou obecně
závazné
Vnitřní předpisy a řídící akty





Nejsou prameny práva, zavazují jen vzájemně nadřízené a
podřízené osoby či orgány (služební, pracovní či odborně
motivovaný vztah)
Právní předpisy jejich tvorbu až na výjimky (pracovní řád,
spisový řád, badatelský řád) nekorigují
Mohou mít externí a diskutabilní účinky vůči adresátům –
obsahují totiž pokyny k aplikaci obecně závazných
předpisů
Aplikační posloupnost: zákon → prováděcí právní předpis
(nařízení, vyhláška) → interní instrukce → aplikace
Publikačními nástroji jsou různé věstníky (např. Věstník
vlády pro orgány krajů a orgány obcí, věstníky
ministerstev)
Druhy interních dokumentů






Usnesení vlády
Národní a resortní koncepční, strategické a
programovací materiály
Správní smlouvy podobné veřejnoprávním
smlouvám
Provozní řády veřejných podniků a ústavů
Interní instrukce a pokyny (návody) úřadů
Statutární předpisy zájmové samosprávy
Deficity interní normotvorby






provázanost právních a vnitřních předpisů není vždy zřetelná,
neboť k interní normotvorbě není třeba zvláštního zmocnění
vnitřní normotvorba neumí pružně a zavčas reagovat na
neustálý pohyb a časté výkyvy platného právního řádu
vnitřní předpisy často přežívají navzdory derogačnímu principu,
že s vydáním a účinností nadřazeného právního předpisu by
měly pozbýt aplikovatelnosti
vnitřní předpisy mohou obsahovat limitující podmínky a
povinnosti bez výslovné opory v právních předpisech
přezkoumatelnost souladu vnitřních předpisů s právními
předpisy autoritou odlišnou od původce vnitřního předpisu je
minimální
Vnitřní předpisy mají různorodou hierarchii, názvosloví a četnost
– vyplývá to z tradice příslušného resortu