Transcript Tenké střevo, tlusté střevo (prezentace)

Tenké střevo.
Tlusté střevo.
Somatologie
Tenké střevo – intestinum tenue






Dlouhé 3-5 metrů
Probíhá zde hlavní část trávení a vstřebávání živin
Části:
Duodenum – dvanáctník – navazuje na pylorus,
obkružuje hlavu pankreatu, ústí zde přes papillu
Vateri vývody žlučových cest a pankreatu, je zde
svalový svěrač – Odiho svěrač
Jejunum – lačník – část střeva spíše vlevo nahoře
Ileum – kyčelník – spíše vpravo dole, ústí do
slepého střeva přes Bauhimskou chlopeň, nachází se
zde Meckelův divertikl – výchlipka tenkého střeva
(zbytek embryonální tkáně) – sídlo patologických
změn, podobně jako apendix
Tenké střevo – intestinum tenue


Stavba stěny:
1. sliznice – vybíhá v řasy a klky (villi) – hlavní
štěpení a resorpce potravy, velká plocha – asi 40
m2, pohyby klků – účinkem hladké svaloviny se
smršťují – rychlejší cirkulace krve a lymfy –
bohaté pleteně kapilár a začátek lymfatických cév
- v duodenu a 1.části jejuna jsou řasy kruhovité,
otáčí obsahem a dokonale jej promíchají – hlavní
štěpení potravin
- v 2.části jejuna a v ileu – nižší řasy – resorpce
rozštěpených látek do krevního a lymfatického
oběhu
Tenké střevo – intestinum tenue











Sliznice – pokračování:
Obsahuje žlázky – produkce střevní šťávy
Složení:
Voda
Proteáza – enzym erepsin – štěpí bílkoviny na
aminokyseliny
Střevní amyláza – štěpí cukry na jednoduché – glukóza,
fruktóza, galaktóza
Střevní lipáza – štěpí tuky na glycerol a MK
1 – 3 litry/den
Slabě zásaditá
Produkce je řízena reflexně
Dokončuje štěpení B, C, T za pomoci pankreatické šťávy a
žluče
Tenké střevo – intestinum tenue




2. podslizniční vazivo – řídké, bohaté na
cévní a mízní pleteně
3. svalovina – hladká, 2 vrstvy – vnitřní
kruhová, zevní podélná – peristaltické a
kývavé pohyby – za 1 minutu 10
peristaltických vln
4. peritoneum – kryje jejunum i ileum,
vytváří závěs – mesenterium – fixace střeva
k zadní stěně břišní
Ileus – neprůchodnost střev – onemocnění –
akutní a nebezpečné
Tlusté střevo – colon, intestinum
crassum
konečný, asi 1,5 metru dlouhý úsek GIT
 Dokončuje se zde zpracování chymu –
vstřebávání vody, kvasné a hnilobné
procesy – vytváří se stolice (faeces)

Části tlustého střeva:




1. Caecum – slepé střevo
Nejobjemnější část tlustého střeva, začátek
Ileocekální – Bauhimská chlopeň – slizniční
řasa v místě přechodu tenkého střeva do
tlustého
Červovitý výběžek – appendix vermiformis
– výchlipka caeca, délka 10 – 15 cm, velké
množství mízní tkáně = záněty, jeho poloha i
délka jsou variabilní – McBurneyův bod – na
spojnici pupku a pravého trnu kyčelního – asi
4cm od trnu – při zánětu bolestivost
Části tlustého střeva:





2. colon ascendens – vzestupný tračník – vpravo,
přirostlý k zadní stěně břišní, vstřebává se zde nejvíce vody
3. colon transversum – příčný tračník – pohyblivý, kříží
dutinu břišní zprava doleva
4. colon descendens – sestupný tračník – vlevo,
přirostlý k zadní stěně břišní
5. colon sigmoideum – esovitá klička – v levé jámě
kyčelní, pohyblivá, připomíná písmeno S
6. rectum – konečník – probíhá před kostí křížovou, na
povrch těla ústí análním otvorem – anus – řitní otvor,
sliznice složená do 3 řas – střední řasa – tvořená hladkou
svalovinou – přídatný svěrač rekta – není ovládaný vůlí;
zevní ústí – 2 svěrače – vnitřní – hladká svalovina –
neovládán, zevní – příčně pruhovaná svalovina – ovládán
vůlí
- v podkoží – hodně žilních pletení - Hemoroidy
Stavba stěny tlustého střeva:
1. sliznice – tvoří poloměsíčité řasy,
nevybíhá v klky
 2. podslizniční vazivo – řídké, obsahuje
cévní a nervové pleteně
 3. svalovina – teniae – pruhovité zesílení
podélné vrstvy svaloviny, haustra –
polokruhovité výdutě mezi teniemi
 4. seróza- peritoneum (viscerale,
parietale) – kryje tlusté střevo až ke
konečníku

Funkce tlustého střeva:




Posun chymu pomocí peristaltických a
propulzních pohybů
Zahuštění – resorpcí vody a anorganických látek
Střevní baktérie – Escherichia coli, produkují
vitamín K a některé vitamíny skupiny B – kvasné
bakterie – C, T, celulóza (vzniká alkohol a plyny –
vodík, methan, oxid uhličitý); hnilobné procesy –
hlavně bílkoviny – vytváří jedovaté látky (fenol,
sirovodík, MK a tzv. mrtvolné jedy) – sliznice je
chráněna hlenem
Tvorba plynů
Stolice:
Obsah – nestrávené zbytky potravy, hlen,
voda, mrtvé bakterie a odloučené
epitelové buňky – záleží na skladbě
potravy
 Barva – podmiňují žlučová barviva
 Zápach – způsobuje indol, skatol, a
sirovodík

Vyprazdňování stolice – defekace:







Reflexní děj
Souvisí s činností recta a análního otvoru
Obvykle 1x za 24 hod.
Nahromadění stolice v ampuli konečníku –
zvýšení tlaku – pocit nucení na stolici – ochabují
svěrače – napínání břišních svalů a bránice –
zvýšení tlaku na anální otvor – vyprázdnění
Množství – 150 až 300 g
Defekační reflex lze potlačit vůlí – opakovaně
vede k zácpě
Holzknechtovy pohyby – velké pohyby tlustého
střeva – 1 – 3x denně – posun 5cm za hodinu