Poruchy příjmu potravy

Download Report

Transcript Poruchy příjmu potravy

Autoagresivita
Suicidální chování a jednání
Sebepoškozování
Poruchy příjmu potravy
Suicidalita, Sebepoškozování, Anorexie,
Mentální anorexie, Mentální bulimie,
záchvatovité přejídání






Doporučená literatura
KRCH F. D. Mentální anorexie. Praha: Portál,
2002. ISBN 80-7178-598-9.
VOMASTEK.P. Z deníku anorektika. Praha: Tomáš
Hruška, 2000.
SLADKÁ, ŠEVČÍKOVÁ. Z deníku bulimičky. Praha:
Portál, 2003.
BENEŠOVÁ,L. MIČOVÁ, L. Diety při onemocnění
mentální anorexií a bulimií. MAC, 2003.
PAPEŽOVÁ, H. Spektrum poruch příjmu potravy.
Interdisciplinární přístup. Praha: Grada, 2010.
ISBN 978-80-247-2425-6.
Poruchy Příjmu Potravy - PPP
Většinou ano
někdy
Většinou ne
Mám hrůzu z nadváhy, i když objektivně
nejsem tlustý/á, mohu se tak ale cítit.
2
1
0
Vyhýbám se jídlu, když mám hlad.
2
1
0
Před jídlem se mne často zmocňuje úzkost.
2
1
0
Vynechávám některé hlavní jídlo, nebo
kategorii potravin.
2
1
0
Po jídle se cítím provinile.
Cítím, že ostatní mě nutí do jídla.
2
1
0
2
1
0
Usilovně cvičím, abych spálil/la energii.
2
1
0
Mám rád/a prázdný žaludek.
2
1
0
Snadno se cítím přejedený/ná.
2
1
0
Cítím, že jídlo ovládá můj život.
2
1
0
Orientační test jídelních zvyklostí – do
5 bodů norma, + doplňující otázky





Jsou jedním z nejčastějších a
nejzávažnějších onemocnění ve věkové
kategorii 13-25 let.
Jsou ohroženy převážně dívky a mladé ženy.
Vzrůstá i počet případů PPP u chlapců a
mladých mužů (10-20:1).
PPP má 1 – 3 % dívek.
PPP se objevuje u 6 – 8 % v rizikové
populaci.
PPP - Hypotéza příčiny biopsycho-sociální podmíněnost





Osobnost a jiné psychické charakteristiky
(nedostatek sebedůvěry, přecitlivělost, snížená
schopnost snášet psychickou zátěž, potřeba
každému vyhovět aj.).
Biologické a genetické faktory (ženské pohlaví,
tělesná hmotnost, puberta, menstruační cyklus aj.)
Emocionální faktory (depresivní a úzkostné stavy
včetně obav o tvar postavy a hmotnost aj.).
Sociokulturní faktory (sociální a kulturní význam
jídla, mediální obava z obezity, společenský důraz
na štíhlost, soutěže MISS, modelling, idealizovaný
tvar postavy).
Rodinné okolnosti a životní události (výskyt PPP v
rodině, rozvod, úmrtí blízké osoby, neúspěch,
sexuální zneužívání, domácí násilí…).
Bio-psycho-sociální podmíněnost





Chorobný strach z tloušťky
Chorobný strach z přibírání na váze
Redukce příjmu potravy na minimum
Chuť k jídlu a pocit hladu je zpočátku
vědomě potlačován, postupně mizí
K hubnutí jsou užívané metody: různé,
trvalé a drastické diety, nadměrné cvičení,
úmyslně vyvolané zvracení, projímadla, léky
na snížení chuti k jídlu, léky močopudné,
léky na hubnutí…
Mentální anorexie projevy





Tělesná hmotnost je nejméně 15% pod
předpokládanou úrovní Body Mass Index 15.5 a
méně.
Pokles hmotnosti si způsobuje člověk sám,
vyhýbá se jídlům „po kterých se tloustne“
jedním nebo vícero prostředků: vyprovokované
zvracení, užívání léků na potlačení chuti k jídlu,
projímadel, diuretik, nadměrné cvičení…
Stále přetrvává strach z tloušťky a zkreslená
představa o vlastním těle, sám si ukládá
povinnost mít nízkou váhu.
Rozsáhlá endokrinní porucha.
Opožděné pubertální projevy (zastavuje se růst
nevyvíjí sekundární pohlavní znaky, dětské
genitály).
Mentální anorexie, diagnostická kriteria
dle MKN-10
Kulturní faktory posilující strach z tloušťky
 Tlak médií, hubnoucí ideál krásy (heroinový nebo dětský),
povrchní a jednostranné spojování vyhublosti se zdravím,
skandalizace obezity, přílišný důraz na fyzický výkon –
sebekontrolu a soutěživost, přílišná orientace na vnější
vzhled…
 Médii a komerční reklamou posilovaná představa, že
člověk může získat všechno, co chce.
 Příliš velký důraz na to, co se jí, obezita a diety v rodině,
nevhodné jídelní návyky rodičů a sourozenců.
Individuální faktory: úzkostnost, pedanterie, přílišná
ctižádost, nejistota dospívání,tloušťka, nevhodná
distribuce tuku, zdravotní problémy spojené s dietou.
Faktory posilující strach z tloušťky
Záchvaty přejídání a úmyslně vyvolaného
zvracení.
 Nemocný člověk není tak vyhublý jako
osoba s mentální anorexií.
 Jedinou náplní života se stávají myšlenky
na jídlo.
 Přejídání a zvracení bývá často
pokračováním mentální anorexie.

mentální bulimie - projevy




Neustálé zabývání se jídlem a silná
neodolatelná touha po jídle (žádostivost,
bažení).
Opakované epizody přejídání, nejméně 2x
týdně po dobu 3 měsíců, při nichž je v krátkém
čase konzumováno velké množství jídla.
Snaha potlačit „výkrmný“ účinek jídla:
vyprovokované zvracení, projímadla, diuretika,
léky na hubnutí.
Chorobný strach z tloušťky, člověk si sám
určuje hmotnostní práh, kterého chce za
každou cenu dosáhnout.
Mentální bulimie diagnostická kritéria
dle MKN-10







Opakované epizody přejídání bez hladovek nebo
zvracení.
Během jednoho záchvatu člověk zkonzumuje
velké množství potravin (i ty jež mu běžně
nechutnají), přestože nemá hlad ani chuť.
Záchvat bývá vyprovokován přítomností jídla,
situací, pocitem napětí, stresu, úzkosti.
Pocit ztráty kontroly nad jídlem.
Rychlost polykání, pocit že nemohou ovlivnit
množství snězeného jídla, nemohou přestat jíst,
ani když jsou nepříjemně sytí.
Po přejezení pocit viny, zahanbení ze ztráty
sebekontroly, nezvládání vlastního života.
Více postihuje ženy, často začíná v ve vyšším
věku.
Záchvatovité přejídání








Riziková věková skupina pro mentální
anorexii je 13-20 let.
Riziková věková skupina pro mentální bulimii
je 16-25 let.
Výrazné dietní tendence se objevují již v
osmém a devátém ročníku ZŠ.
50 % 13-14letých dívek udává, že si přejí
zhubnout.
Mentální bulimií trpí v ČR 4-6 % děvčat.
Na 10-20 děvčat připadá 1 chlapec.
Mortalita MA je 2-8%, MB 0-2 %.
50% osob s MA a 60 % s MB se zcela vyléčí.
Riziková věková skupina
Anabell, o.s. – sociální poradenství pro nemocné
anorexií a bulimií. www.anabell.cz
 Poradny a kliniky: Poradna podpory zdraví.
Zdravotní ústav se sídlem v Brně, Stará 25;
Psychiatrické kliniky. Jednotka specializované péče
pro poruchy příjmu potravy. Psychiatrická klinika 1.
LFUK Ke Karlovu 11, Praha 2; Dětská
psychiatrická klinika FN Motol V Úvalu 84, Praha 5;
 Krizové centrum 532 232 078
 Linka naděje 547 212 333

Kde doporučit pomoc?