Transcript Leden 2012 - Fakulta stavební

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Fakulta stavební VUT v Brně
CW – 05
TEORIE ROZHODOVACÍCH
PROCESŮ
6. PŘEDNÁŠKA
Leden 2012
Procesní řízení
© Ing. Václav Rada, CSc.
POKRAČOVÁNÍ
BUDEME POKRAČOVAT
… tentokráte něco o tom,
jak řídit logistické procesy
☺
únor 2012
LOGISTICKÉ PROCESY
Problematika procesního řízení v logistice
není rozdílná od problematiky v rozhodovacím procesu nebo jakém koliv jiném
lidském konání….
Společným rysem je, že (vždy) přímo souvisí
s realizací procesu interoperability s okolím.
Leden 2012
LOGISTICKÉ PROCESY
Součástí problematiky procesního řízení
je i racionalizace rozhodovacího procesu s
využitím prvků procesního řízení a s aplikací matematického aparátu.
… v logistice aplikováno na její pracovní
oblast a tedy „logistickou problematiku“.
Leden 2012
Řízení a rozhodování
Implementace prvků procesního řízení do
rozhodovacích procesů výrazným způsobem
ovlivňuje efektivitu, objektivitu a optimalizaci
rozhodnutí.
V celém tomto procesu je nezbytná vysoká
pečlivost stanovení cílů činností a je v něm
zdůrazňována velká role vědomostního
managementu.
Leden 2010
LOGISTICKÉ PROCESY
Z obecné definice řízení vyplývá pohled na
současný management chápaný jako uskutečňování předmětů řízení a procesů sledujících dosažení perspektivních cílů.
Obsahuje přípravu k rozhodnutí, k vytvoření
potřebných podmínek pro úspěšný průběh
celého rozhodovacího procesu a také pro
implementaci přijatého rozhodnutí.
Leden 2012
LOGISTICKÉ PROCESY
Leden 2012
LOGISTICKÉ PROCESY
Problematika řízení procesů je stará jak
procesy samy – to znamená od nepaměti
lidstva – ALE až současnost přistupuje k procesům systémově a snaží se odhalením (popsáním) jejich zákonitostí o pochopení a následně tedy i o řízení.
Jak to dělat, řeší (a jisté návody dávají) různé metody:
Leden 2012
LOGISTICKÉ PROCESY
empirické …vychází ze zkušeností a
praktic-kých i teoretických poznatků a patří
mezi zá-kladní pozorovací metody, jejichž
úspěšnost je dána hlavně smysly člověka –
pozorovatele a jeho analytických
schopnostech
Leden 2009
LOGISTICKÉ PROCESY
exaktní … teoretické, jsou založené na přesné analýze i syntéze a na indukci i dedukci či
na systémovém přístupu, čímž se liší, neboť
nezávisí na smyslech člověka – pozorovatele
a jeho schopnostech
Leden 2009
LOGISTICKÉ PROCESY
Mimo to existuje celá řada specifických
metod typu:
scénář, strom cílů, pravidla rozhodování za
nejistoty, pravidla rozhodování za rizika, tvůrčího myšlení, morfologická analýza a jiné.
Patří sem i metody modelů zásob, hromadné
obsluhy, teorie grafů, aj..
Leden 2009
Metody
METODY TVŮRČÍHO MYŠLENÍ
brainstorming, brainwriting, morfologická analýza, model tvůrčího
myšlení, podnětová analýza, metody zpětné vazby,…
EMPIRICKÉ METODY
porovnání, analogie, dotazníky, testy, experimenty, reflexe, měření,…
Schema
řazení
metod
březen 2009
EXAKTNÍ METODY
analýza, syntéza, indukce, dedukce, abstrakce, konkretizace, historické
metody, systémový přístup,…
Metody
SPECIFICKÉ ROZHODOVACÍ METODY
scénář, strom cílů, pravidla rozhodování za nejistoty a za rizika,
tvůrčí myšlení, morfologická analýza i metody modelů
SPECIFICKÉ METODY
Schema
řazení
metod
Leden 2009
matematické, statistické, nestatistické, grafické, scénáře, strom cílů,
patentová analýza, rozhodování při neurčitosti, a nejistotě, rozhodovací
tabulky
Metody
vedení
nastupující
vlivy
–
budoucí pojetí
personální
management
politika a
strategie
Logistické
ovlivnění
procesů
zdroje
hnací síly
Únor 2010
LOGISTIKA
spokojenost
zaměstnanců
PROCESY
spokojenost
zákazníků
podn
ikatelské
výstupy
vliv na
úroveň
spokojenosti
výsledky
Měření a hodnocení
Kvalitu logistických procesů a tedy i řetězců
nelze měřit jako absolutní čísla (hodnoty),
nýbrž relativně, jako porovnání k příslušným
hodnotám znaků zkoumané entity.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Hodnoty těchto znaků musí být předem
známy – například zákon, norma, odborným či
zkušenostním odhadem, nebo byly dosaženy
v konkurenčním produktu či procesu apod.

Jsou stanoveny principy, zásady a postupy
pro toto porovnávání - aby bylo na úrovni
měření.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Pro ohodnocení kvality řízení je výhodné
použít dezintegraci do pěti funkcí řízení:
(i)
(ii)
(iii)
(iv)
(v)
plánování
organizování
personalistika
vedení
kontrolování.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - posuzování variant
V rozhodovacím procesu je důležité vytvoření a posuzování jednotlivých variant řešení. Pak vytipování těch, které by přinesly
neúnosná rizika a následně ztráty.
Posuzování variant se provádí prognozováním důsledkům, a to buď za podmínek určitosti, nebo neurčitosti, nebo za určité pravděpodobnosti (matematické naděje).
Leden 2009
Řízení a rozhodování - posuzování variant
Při posuzování variant a jejich důsledků lze
dojít k formulaci nové varianty řešící úlohu
(problém, situaci) jinak.
Zpravidla se postupuje tak, že se nejdříve
hodnotí jednotlivé varianty podle přijatých
kritérií a potom podle váhy kritérií se určuje
pořadí variant.
Leden 2011
Měření a hodnocení
Pro posuzování variant v rozhodovacím
procesu jsou dostačující metody:
- srovnávací
- bodového hodnocení
- váhového hodnocení.
Leden 2012
Měření a hodnocení
Metody srovnávací se řídí zásadami s využitím kritérií – srovnatelnost, obsah, reálnost,
respektování limitů, morální apod. Pro volbu
vhodné varianty stačí zjistit klady a zápory
jednotlivých variant a pak přijmout tu nejvhodnější.
Srovnávací metoda je použitelná především
v jednoduchých případech.
Leden 2012
Měření a hodnocení
Metoda bodového hodnocení se využívá ve
složitějších případech. Stanoví se bodová
stupnice – od nevyhovujících s hodnocením
“0” až po plně vyhovující s hodnocením nejvyšším např. “10” – někdy třeba i „100“.
Součet bodů jednotlivých variant je určité vodítko vyjadřující, že varianta s největším bodovým ohodnocením obsahuje nejvýhodnější
podmínky k dosažení stanoveného cíle.
Leden 2012
Měření a hodnocení
Matematicky lze tuto metodu vyjádřit:
Leden 2012
Měření a hodnocení
Jednotlivé výsledky podle bodového ohodnocení lze také vyjádřit maticí
Leden 2012
Měření a hodnocení
Bodové hodnocení variant nelze považovat
za absolutní měřítko pro rozhodnutí – dává
však informaci o pozitivech a negativech jednotlivých variant a v podmínkách neurčitosti
přináší určité měřítko.
Leden 2012
Měření a hodnocení
Metodou váhového rozhodnutí lze kvantitativním vyjádřením váhy jednotlivých kritérií
získat představu o vhodné variantě.
Problémem a nejdůležitějším úkolem je určit
optimální váhu pro jednotlivá kritéria.
Stejně tak (přesněji řečeno – obdobně) lze
pracovat i s kvalitativním ohodnocením.
Leden 2012
Řízení a rozhodování
Optimální váha pro jednotlivá kritéria:
Leden 2012
Řízení a rozhodování
Vyjádření maticí
Leden 2012
Měření a hodnocení
Vyjádření váhy
Leden 2012
Řízení a rozhodování
Podmínka platí i u dalších variant.
Tak se obdrží hodnoty výsledků jednotlivých
variant a lze je porovnat.
Varianta s vyšší hodnotou “Vv” dává představu o tom, že podle stanovených kritérií “K”
a váhy kritérií je výhodnější než varianta jiná.
Rozhodnutí v žádném případě neznamená
konečný cíl, ale prostředek jak se k cíli
dopracovat.
Leden 2012
Měření a hodnocení
Příklad:
Při řešení úkolu byly vybrány tři varianty:
V1, V2 a V3.
Bodové hodnocení kritérií:
nevyhovuje
vyhovující méně
vyhovující středně
nadprůměrná
plně vyhovující
Leden 2012
0 bodů
1 bod
2 body
3 body
4 body
Měření a hodnocení
Příklad - řešení:
Leden 2012
Měření a hodnocení
Příklad - řešení:
Leden 2012
Třetí varianta má nejvyšší bodové ohodnocení.
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Úloha manažera však nekončí přijetím rozhodnutí, ale jeho implementací kontrolní a
vyhodnocovací činností.
Musí při implementaci rozhodnutí dbát, aby
úkoly byly realizovány správně.
Nedbalá implementace může vést k ohrožení
plnění a ke ztrátám.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
V procesním řízení existují vedle sebe dva
systémy řízení:
funkční
a
procesní.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Procesní řízení je charakterizováno
revolucí znalostí, jejichž nositelé jsou lidé.
Znalosti nelze nikomu odebrat, ale lze je
neomezeně rozšiřovat a množit.
Ve znalostní společnosti je to právě duševní
kapitál, který dominuje a má zcela jiné postavení než dříve.
To vyžaduje jiný pohled na řízení útvarů.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Procesní směr založený na ovládání řídících
a prováděcích procesů se odlišuje od funkčního (operačního) přístupu, běžně v rozhodovacím procesu využívaného, který vychází ze
zásad klasického řízení.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - procesní řízení
SPOLEČNOST
Industriální
společnost
Znalostní (procesní)
společnost
Leden 2010
PŘÍSTUP k řízení
Funkční řízení
Charakteristiky
řízení
 dělba práce
 hierarchické řízení
 industriální člověk
Procesní (znalostní)  procesní orientace
 laterální řízení
řízení
 znalostní člověk
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Procesní řízení je založeno na principu integrace činností do ucelených procesů.
Tedy i dílčí operace je třeba takto sjednotit.
Procesy jsou ovládané procesními týmy.
Každý procesní tým řídí procesy na svém
stupni a podřízeným skupinám dává úkoly,
které vedou k naplnění cíle.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Všechny procesní týmy musí být motivovány
k dosažení optimálních výsledků a všechny
stupně musí při dosahování dílčích výsledků
sledovat splnění konečného cíle.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - implementace rozhodnutí
Funkční přístup se zaměřuje zejména na
výstupy (výsledky), což je vlastně orientace
na důsledky, a ne na příčiny. Je zřejmé, že
hodnocení výsledků nemusí odhalit příčiny
nesplnění cíle. V okamžiku, kdy se zaměříme
na výstupy, zanedbáváme principy prevence.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - procesní řízení
Procesní řízení lze poměrně dobře uplatnit
v organizační struktuře, která má maticový
charakter.
Jedná se o klasickou liniovou strukturu doplněnou o vloženou složku - procesní tým.
Často naráží na tuhý centralismus se snahou
nadřízených ovlivňovat procesy na nejnižších
stupních a nést za ně odpovědnost.
Leden 2012
Řízení a rozhodování - procesní řízení
Zůstává zde hierarchické řízení s funkčním
řízením.
Tato struktura je však výhodná v tom, že uplatňuje vlastnosti vědomostního člověka a
podporuje týmovou práci.
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
V managementu znalostí hmotné statky nemají prvořadou úlohu.
Můžeme je pojmenovat jako intelektuální
bohatství. Jsou to dovednosti, schopnosti,
zkušenosti a znalosti.
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
Znalosti (vědění) jsou dnes považovány za
základní zdroj bohatství.
Management znalostí je systematický proces hledání, vybírání, organizování, analýzy
a prezentování informací způsobem, který
zlepšuje porozumění pracovníka specifické
oblasti zájmu.
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
Jak již bylo uvedeno, znalostní pracovníci se
kromě jiného vyznačují tím, že neustále své
znalosti rozšiřují a využívají ve prospěch organizace. Vyvstává však otázka, jak definovat vytváření znalostí, které produkují nějaký
přínos.
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
V oblasti ekonomiky je vytváření produktivních znalostí znázorněno vzorcem:
PPz = Pg + Pi + Pv
PPz - podnikové produktivní znalosti,
Pg - procesní gramotnost (přechod na procesní myšlení a
zvládnutí základních procesních dovedností),
Pi - zvládnutí inteligence projektu (procesní principy, metody přeprojektování procesů, metody týmové práce, vedení
apod.),
Pv - zvládnutí vizionářství (iniciování cílů a odstraňování
slabých míst, zvyšování produktivních znalostí apod).
Leden 2012
Řízení a rozhodování - procesní řízení
V rozhodovacím procesu musí vedoucí
procesní skupiny (týmu) dbát:
- na podporování původnosti a neobvyklosti
řešení,
- na řízení skupiny tak, aby byly odděleny
zdroje od obsahu informací,
- na zabezpečení uplatnění nezávislého
osobního úsudku a zkušeností,
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
- na udržování otevřené komunikace,
- na posilování sebedůvěry,
- na zabránění zesměšňování,
- na nepovolení rychlých řešení
- na nepovolení krátkodobých výsledků,
- na dosažení konsenzu.
Leden 2009
Řízení a rozhodování - procesní řízení
Pokud není možné, přijmout a implementovat
rozhodnutí (po důsledném vyhodnocení všech
okolností, které mohou mít vliv na dosažení
cíle), je nutné …..
Zřejmě …..
Leden 2011
Řízení a rozhodování - procesní řízení
…. je nutné …..
Zřejmě přijmout jinak definované cíle či jinak
definované kritéria. Nebo zkontrolovat, zda
nedošlo k chybám. Nebo změnit přístup k vyhodnocení výsledků či k jejich interpretaci.
V každém případě jde o vysoce individuální
přístup i postup !!!
Leden 2012
Měření a hodnocení
Výběr znaků kvality vhodných pro měření
v logistickém procesu musí umožnit srozumitelné, reálné a měřitelné zjištění stavu.
Znaky jsou stanoveny jednoznačně včetně
požadovaných hodnot a metod jejich
kvantifikace nebo je nutno znaky stanovit
s ohledem na cíl měření (hodnocení).
Leden 2012
Měření a hodnocení
Výběr musí určit znaky, které budou obrazem kvality (splnění očekávání zákazníka),
jejich počet musí být optimální (musí vyjadřovat podstatu kvality), mají (musí) být
měřitelné konečně musí zohledňovat subjekt
hodnocení (výrobce, distributor, spotřebitel,
………………....).
Leden 2012
Měření a hodnocení
Objektivní metody měření znaků kvality využívají ke zjištění hodnot stanovených
měřicích přístrojů, metod a postupů – respektují doporučení i vnější okolnosti a vlivy - jsou
reprodukovatelné (za shodných podmínek a
se shodnými přístroji).
Obvykle vyžadují větší počet měření, aby
byla možná statistické interpretace, čímž se
vyloučí náhodné vlivy a poruchy.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Subjektivní metody měření znaků kvality připouští silný vliv subjektu - jsou obtížně reprodukovatelné - poskytují převážně orientační výsledky - jsou obvykle levnější než
objektivní metody - většinou mají malou
přesnost (ale dostatečnou pro účel a cíl
měření) - pro kvantifikaci používají i fuzzy a
slovní ohodnocení.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Chyby měření mohou být tyto:
* hrubé – jsou v celém souboru identifikovatelné - jejich odchylka se vymyká - je abnormální
* soustavné (systematické) – zatěžují každé
měření - jsou to vlastě rušivé vlivy okolí, reakce přístrojů na prostředí, apod.
* náhodné - obvykle neidentifikovatelné a
většinou i neovlivnitelné – mají své zákonitosti
- lze je vyjádřit směrodatnou odchylkou
Leden 2012
Měření a hodnocení
Srovnávání skutečnosti s porovnávací
úrovní
Zjištěné hodnoty znaků sledované entity jsou
konfrontovány se stanovenými komparativními
hodnotami.
Vyplyne z toho závěrečný verdikt:
Leden 2009
Měření a hodnocení
* absolutního soudu – odpovídá versus neodpovídá, vyhovuje versus nevyhovuje apod.
– slouží především k verifikačním účelům, pro
posuzování shody, při certifikaci atd.
* relativního soudu – ukazatel vyjadřuje stupeň splnění stanovených kriterií (do jaké míry
odpovídá stanovené porovnávací úrovni).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Pro minimalizační znaky platí vztah:
Qi = Ui / Si
kde:
Qi … je stupeň splnění znaku kvality logistického
procesu jako relativní ukazatel
S … stanovená hodnota porovnávací úrovně
U … naměřená hodnota znaku
i … sledovaná úroveň znaku (pořadí, …).
Leden 2010
Měření a hodnocení
Určení stavu kvality
Informace o splnění jednotlivých znaků kvality
logistických procesů lze získat - často je dostačující a v obecné rovině vyhovující komplexní ukazatel kvality.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Určení stavu kvality
Komplexní ukazatel kvality - v obecné rovině je dán vztahem:
UK = suma (Qi * νi ) ... pro i = 1 až n
Qi ... je stupeň splnění znaku kvality logistického procesu jako relativní ukazatel
νi ... váhový koeficient.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Určení stavu kvality - komplexní hodnocení poskytuje informace o stupni celkového
zlepšení logistických procesů a o posici sledovaného procesu ve srovnatelném prostředí.
Jednočíselný ukazatel umí jako jediný zahrnout kvalitu logistického procesu do řady ekonomických propočtů a kalkulací. Je součástí
všech aplikací metod vedoucích ke zlepšení
výsledné kvality.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Porovnání metod analýzy logistických
systémů
Pro návrh a analýzu jednotlivých částí logistických systémů se používají různé metody.
U fyzické části procesu, která zajišťuje samotný výkon logistického systému, je obvyklé
použití CAD nástrojů (schopných vyjádřit topologii a rozvržení systémů) a simulace (dokáže vyhodnotit chování takového systému v
dynamických souvislostech).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Porovnání metod analýzy logistických
systémů
Simulace části procesu je zaměřena na nalezení optimálního rozvržení systému, identifikaci a odstranění úzkých míst, dimenzování
a umístění výrobních a skladových kapacit a
podobně.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Pro logistický systém jako celek, včetně jeho
řídicí logiky a informačních toků, jsou v závislosti na tom, jaké logistické aktivity chceme
jeho analýzou řešit, používány zejména metody:
* statické výpočty
* dynamická simulace
* metody operační analýzy.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Dynamická simulace
Je jedinou metodou umožňující postihnout
chování i velmi složitých systémů v dynamických souvislostech, s uvažováním:
- vývoje systémů v čase
- všech podstatných interních vazeb a externích vlivů
- náhodnosti probíhajících jevů.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Simulace napomáhá lepšímu porozumění
procesů - její výsledky lze snadno interpretovat. Při použití moderních simulačních nástrojů umožňujících tvorbu modelů blokově
orientovaným způsobem, lze ze známých
vlastností jednotlivých komponent systému a
jeho řídicí logiky vytvořit postupně model velmi
dobře vystihující chování reálného systému.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Simulace je poměrně náročná na metodiku
provádění simulačních experimentů – je
důležité umět:
* zvolit potřebnou úroveň podrobnosti
* simulačních modelů
* simulační modely verifikovat
a podobně.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Pro posuzování výkonnosti systémů bylo
vyvinuto několik metod.
CSF (Critical Success Factors)
Benchmarking,
ABC (Activity Based Costing), alanced Scorecard
atd.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Logistický management
Moderní teorie managementu pochází přibližně z počátku uplynulého století = okamžik, kdy byl učiněn první pokus dosáhnout stanove ných cílů prostřednictvím
skupinové práce.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Logistický management
Za „otce zakladatele“ je považován
F. W. Taylor (1856 – 1912),
který z osobních zkušeností učedníka,
dělníka, přadláka, vedoucího mechanika
se stal hlavním inženýrem u americké
ocelářské společnosti. Poznal důkladně a
důvěrně problémy a postoje pracujících i
možnosti jak zdokonalit kvalitu řízení.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Jeho snahou (na vrcholu pracovní a posléze i
vědecké kariéry) bylo zvýšení produktivity
lepší organizovaností výroby a snižováním
nákladů.
Zavedl vědecké metody do řízení místo tehdy běžných metod řízení „od oka“ či podle
„předchozích“ stavů.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Zavedl používání přesných časových snímků pracovních činností a přesné pohybové
studie vedoucí k úsporám pracovního času
(míněn čas potřebný k vykonání pracovní operace, činnosti).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Výsledky jeho práce charakterizují principy
vedoucí k dosažení maxima prosperity:
* nahradit empirii vědou (organizovanými vlastnostmi)
* místo nesouladu dosáhnout harmonie ve
skupinové činnosti
* místo chaotického individualizmu dosáhnout
spolupráce
Leden 2009
Měření a hodnocení
* místo omezování vstupů pracovat pro jejich
maximalizaci
* zabezpečit rozvoj všech pracujících vedoucí
k dosažení plného využití jejich schopností a
dovedností.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Další jména:
H. L. Gantt,
F. a L. Gilbertovi,
H. Fayol
a řada dalších.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Dnes je východiskem moderní teorie managementu rozdělení průmyslových činností:
* technické (výroba)
* komerční (kupování, směna, prodej)
* finanční (kapitál, výzkum zabývající se jeho
optimálním využitím)
Leden 2009
Měření a hodnocení
* bezpečnostní (ochrana majetku, osob, informací a údajů)
* účetní (vedení financí, fakturace, mzdy a
vše včetně statistik a výsledků)
* manažerské (plánování, organizování, přikazování, koordinování, kontrola).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Jsou stanoveny principy managementu:
* dělba práce – platí i pro manažerské, technické a jakékoliv jiné pracovní činnosti –
specializace činností vyžadované ekonomy
* pravomoc a odpovědnost – vzájemně spolu souvisí a musí být dána i jejich míra (velikost a rozsah), což vše závisí také na hierarchické posici nositele
Leden 2009
Měření a hodnocení
* disciplína – dodržování pracovní kázně
všech pracovníků (na všech hierarchických
stupních)
* jednota přikazování – každý podřízený má
jen jednoho nadřízeného (přikazujícího)
* jednota řízení – každá skupina činností má
mít svůj jedinečný plán a jediného vedoucího
* podřízenost individuálních zájmů společným cílům – nesmí připustit žádný rozpor
Leden 2009
Měření a hodnocení
* odměňování – zřejmé principy a všeobecně
dostupné informace
* centralizace – určuje míru koncentrace
pravomocí
* nadřízenost a podřízenost – musí být skalárem pevně a přesně daným
* pořádek – každé místo je pro někoho (něco)
a každá věc i osoba má své místo
Leden 2009
Měření a hodnocení
* spravedlnost – ve vztahu nadřízený / podřízený i kdekoliv jinde
* stabilita majetku – nepřipustit zbytnosti a
zbytečnosti
* iniciativa – je pojímána jako výsledek
vypracování a realizace plánů
* jednotný (společný) duch – nezbytný jako
základ týmové spolupráce.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Koncepce současného managementu
vznikla v tomto století a reprezentuje
kvalifikaci pracovníků i jejich motivační
faktory, složitost výrobních postupů a
procesů, kooperaci a její vazby, atd.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Koncepce současného managementu má
však i nedostatky:
* dezintegraci (uzavřenost „na vlastním
písečku“)
* zaměření se (jen) na konečné výsledky
* nedostatečná komunikace (bariéra).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Informační management
Celý vývoj lidské společnosti spěje k informační společnosti – tj. společnosti založené na
toku informací = mění se i management.
Prostředky informačních technologií ovlivňují
nejen podnikovou oblast (průmyslovou i
neprůmyslovou), ale i veškerý život.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Informační management
Osvojení si informačních technik a prostředků
je (téměř absolutní) nezbytností.
V užším manažerském pojetí to má vliv na
úkoly, způsoby provádění prací a s tím se
mění i charakter celého podnikání.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Uplatnění informačního managementu jako
jedné z forem logistického managementu je ve
společenském životě velmi rozmanité.
Dotýká se výrobních i nevýrobních oblastí,
průmyslových i neprůmyslových sfér – a to
včetně takových oborů jako je biologie, sociologie i umění.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Předpokladem efektivního a účelného využití je ve většině aplikačních případů podmíněno procesem tvůrčí syntézy:
* umění správně vybrat problémy, které
svým posláním a místem v manažerské práci
odpovídají požadavku efektivnosti – primární
úlohou je plánování a hluboké pochopení účelu řešení dané problematiky spolu s rozeznáním možných důsledků variantního řešení
Leden 2009
Měření a hodnocení
* mít schopnost správně formulovat zvolené
úlohy – předpokládá, že dokáže vyjádřit reálnou problematiku vhodným modelem – podstatné jsou následující hlediska:
- charakter samotného objektu zkoumání a
jeho hodnocení zařazením do určité třídy
- účel použití modelu a tomu odpovídající
subjektivní informace
- nároky na přiměřenost informačního zajištění
Leden 2009
Měření a hodnocení
- požadavky na časové parametry dosažení
výsledků
- nároky na způsob práce s výsledky kvalifikační předpoklady kladené na řešitele i na uživatele výsledků
- návratnost vynaložených nákladů
Leden 2009
Měření a hodnocení
* mít k dispozici vhodné a přiměřené prostředky k reálnému řešení úlohy – patří sem
metody a přístupy, které jsou ekonomicky hospodárné z hlediska nasazení a nejvhodnější
z hlediska zvolených kritérií – nezbytným
předpokladem reálných aplikací jsou
v současné době prostředky informačních
systémů a informačních technologií
Leden 2009
Měření a hodnocení
* mít vhodné spolupracovníky v daném čase
a na daném místě – musí (měli by) mít profesní a kvalifikační předpoklady potřebné ke
zvládnutí celé šíře procesu dané úlohy +
schopnost týmové spolupráce.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Uplatnění informačního a logistického managementu je jedna z podstatných součástí
podnikatelské strategie zajišťující potřebnou
efektivitu.
Vyplyne to z reálných potřeb firmy k zabezpečení dlouhodobých cílů i charakteru činností.
Z hlediska působení je vcelku nepodstatné
jestli se strategie uplatnění vztáhne na část
firmy nebo na celek.
Leden 2009
Měření a hodnocení
K plnému uplatnění je potřeba, aby byly dány
obsahy a následky těchto etap procesu tvůrčího manažerského myšlení (ve skutečnosti se
prolínají - neměly by se zásadně předbíhat či
probíhat odděleně a s přestávkami):
* stanovení základního poslání firmy – stanovení oblasti podnikání a jednotné filozofie působení firmy – stanovení představy vedení,
vlastníků i pracovníků o základním podnikatelském záměru
Leden 2009
Měření a hodnocení
* rozbor silných a slabých stránek firmy
v porovnání s konkurencí – je potřeba znát
chování konkurence i vývoj podnikatelského
prostředí v oblasti, v níž firma podniká (úroveň
rivality, možnost vstupu nového konkurenta,
substituční a doplňkové služby, síla posice „na
trhu“ daná posicí u zákazníků i u dodavatelů
Leden 2009
Měření a hodnocení
* rozbor zdrojových možností rozvoje firmy a
vytvoření specifických podnikatelských předností firmy – propojení silných a slabých stránek a jejich působení ve vztahu ke konkurenčnímu prostředí
* stanovení soustavy cílů – jejich sladění
mezi sebou navzájem i vůči firmě jako celku –
je to záležitost vrcholového vedení firmy – má
rozhodný vliv na budoucnost firmy
Leden 2009
Měření a hodnocení
* formulace scénářů a výběr vhodné podnikatelské strategie – scénář určuje podrobné
rozpracování vybrané celkové strategie, ostatní se pak stávají záložními (reservními) – zahrnuje strategii rozvoje informačních systémů
a její vliv na činnosti firmy
Leden 2009
Měření a hodnocení
* prověření vhodnosti zvolené strategie – mj.
se musí prověřit dynamika a schopnost rychle
a pružně reagovat na požadavky zákazníků a
na změny trhu – není od věci využít možností
simulovat strategii a modelovat její varianty
* realizace strategie – přeměna záměrů do
reality – vytvoření návazných plánů pro realizaci i pro další postupy.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Bylo by zcela jistě chybou využít informační
management pouze nejjednodušším způsobem k manažerskému plánování a organizování.
Leden 2009
Měření a hodnocení
Průběhu informačních procesů může napomoci systémový přístup - pomůže procesy:
* správně strukturovat
* sladit do informačně integrovaných plánovacích soustav
* transformovat do potřebných modelů k řešení analytických a rozhodovacích funkcí
* zpracovat pomocí vhodného SW do systémů
umožňujících využití počítače (hl. u rozhodovacích a řídicích procesů).
Leden 2009
Měření a hodnocení
Reengineering je též vhodným prostředkem
je dávající plné předpoklady k úspěšnému
přechodu formy na novou strategii.
Dává i jistotu integrity práce s informacemi a
její přechod na kvalitativně vyšší úroveň.
Je ale bezpodmínečně nutné zajistit podmínky
pro zvládnutí reegineeringového procesu i
jeho ekonomických dopadů.
březen 2009
Klíčové činnosti
Činnosti, které jsou ve firmě, společnosti či
jiné organizaci (organizované skupině) běžně
vykonávány.
Jsou nezbytné pro realizaci hladkého průběhu hmotných (materiál, suroviny, výrobky,
energie, atd.) i nehmotných (finance, data,
informace, atd.) toků.
Leden 2010
………
cw05 – p. 6
Leden 2012