Transcript Osetrovatelsky_proces

OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
„Sestra má mít vrozenou inteligenci, charisma, má
pomáhat všem potřebným, je profesionálně
empatická, teoreticky i prakticky zdatná, v praxi
tvořivá, rychlá a spolehlivá v rozhodování, má
potřebu celoživotního vzdělávání, je společenská
a musí dbát na to, aby její náročná práce byla
dostatečně zviditelňována
i ve společnosti.“
prof. P. Klener,
přednosta I. interní klin.
HISTORIE
• Konec 60. let 20. stol. z USA do Evropy
• Koncepční model vstřícného přístupu
k ošetřování nemocných
• r. 1967 oše. škola Katolické univerzity
ve Washingtonu – identifikovali 4 fáze
DEFINICE
• série vzájemně propojených činností, které se
•
•
•
provádějí ve prospěch nemocného při
individualizované oš. péči
vědecká metoda řešení problémů nemocných –
(sestra)
kontinuální a cyklický nikdy nekončící vztah mezi
sestrou a pacientem
jednotlivé fáze vzájemně prolínají a opakují se
ve spirále
VÝZNAM OP
• vychází z teoretického modelu
• je základem pro poskytování individualizované
•
•
•
•
•
oš. péče
důkladnější poznání pacienta
plánovaná a cílevědomá individuální péče
adresnost
tvořivost sester
základ správného přístupu v průběhu profesní
přípravy sester
1. FÁZE – „kdo je můj nemocný?“
• Zhodnocení nemocného
• 2 části: 1/ ošetřovatelská anamnéza
2/ zhodnocení současného stavu
nemocného
• rozhovor, pozorování, testování, měření
(viz anamnéza power point)
2. Fáze – „ co ho trápí?“
• identifikace potřeb
• ošetřovatelské diagnózy
• verbalizace současných i potenciálních
problémů i s pacientem
• stanovení priorit
3. Fáze – „co pro něho mohu
udělat?“
• 2 oblasti: 1/stanovení cílů a očekávaných
výsledků
2/ vypracování individuálního
plánu péče
• určení priorit v řešení problému
4. Fáze – realizace plánu
• Plnění své role a úkolů
5. Fáze – „pomohla jsem mu?“
• Zhodnocení efektu poskytované péče
• objektivní měřící techniky
• zjištění dosažení cíle
• analýza jednotlivých kroků+úprava oš.
plánu+získání dalších informací
Zhodnocení nemocného
• vhodné informace-individuální přístup
• identifikace problémů, zvyklostí, vytvoření
dobrých vztahů, příležitost pro dotazy
nemocného-pocit bezpečí a jistot
• předpoklad koordinované a kontinuální
péče
• zjistit efekt péče
Typy hodnocení
• Vstupní (základní)
•
•
- provést max. do 24 hod. po příjmu
- oš. anamnéza+rychlé zhodnocení
závažnosti stavu ( subjekt., objektivní)
Průběžné
- upřesnění diagnostiky, korekce plánu
Závěrečné
- zajištění kontinuity oš. péče (překlad. zpráva)
Obsah hodnocení
• Identifikační údaje
• Info. o současném zdravotním stavu
• Celkové anamnestické informace:
1/Fyzikální hodnocení
(hygiena,spánek,dýchání…)
2/Sociální h.(rodina,přátelé…)
3/Psychosociální h.(mentální stav,rce na nemoc)
4/Medicínská problematika(alergie,léky..)
Zdroje informací
• Pacient
• Zdrav. dokumentace
• Rodina+přátelé
• Členové zdrav. týmu
• Spolupacienti
• Měřící techniky,škály
• Pozorování, rozhovor
Ošetřovatelská diagnóza
(rozeznávat,odlišovat,označovat)
• stanovení na základě vyhodnocení
získaných informací
• verbalizace pacientových potřeb a
problémů
• odpovědnost sestry
• zahrnuje kompetentní oblasti sestry
• popisuje současné i potencionální
problémy
Ošetř. x Lékařská diagnóza
1/ ošetřovatelská dg.
• popisuje reakce pac. na nemoc
•
•
•
•
•
(ovlivnění „normálního“ života)
orientuje se na člověka=jedince
mění se podle změn pac. reakcí a schopností
provázejí ji samostatné oš. činnosti-plánování,
hodnocení
doplňuje lék. dg.
nemá zavedený mezinárodní klasifikační systém
2/lékařská dg.
• popisuje specifický chorobný proces
• orientuje se na patologii-model nemoci
• zůstává konstantní v průběhu trvání
nemoci
• ovlivňují ji ordinace lékaře-některé provádí
sestra
• doplňuje ošetřovatel. dg.
• má zavedený klasifikační systém
Diagnostický proces
=analýza a syntéza získaných
poznatků
• Co je PES?
P- problém
E- etiologie ( identifikace
pravděpodobných příčin)
S- symptomy (určitá
charakteristika,příznaky)
• 1/ utřídění a vyhodnocení informací
- míra soběstačnosti, dosažitelnost laické
péče
• 2/ stanovení problému a potřeb oš. péče
• 3/ formulace oš. dg.
• 4/ seřazení priorit dle naléhavosti
Typy diagnóz:
• Aktuální
• Potenciální
• Kombinovaná- syndromová (porucha
soběstačnosti)
Taxonomie - NANDA
• společný odborný jazyk
• snazší dorozumění v oš. týmu
3. fáze – plánování+cíle
• Vychází z: 1/ oš. dg.
2/ charakteristik oš. péče v
příslušném klinickém oboru
3/ rysů moderního
ošetřovatelství
4/ lékařské dg.
Cíl=žádoucí stav + míru dosažení
• reálný, konkrétní a měřitelný, jasný a
srozumitelný
• Dělení: 1/ obecný- cíle současného
ošetřovatelství
specifický- určitý oš. zákrok
2/ krátkodobý – hodiny, dny
dlouhodobý- do propuštění,
domácí péče
Ošetřovatelské modely
• USA-1.V.Hendersonová pol.20.stol
• teoretická konstrukce-pomáhá plánovat
ošetřovatelskou péči
• vyjadřují vztah 4 základních komponent:
1/zdraví
2/prostředí
3/člověk (pacient)
4/ ošetřovatelská péče (sestra)
Princip vzniku oš. modelů
• 1/ deduktivní způsob
- poznatky z jiných vědních disciplín
• 2/ induktivní způsob
- podnět k zobecnění je specifická
ošetřovatelská situace
• 3/ rozpracování a rozšíření jiného modelu
4 skupiny modelů:
• 1/ Modely potřeb
(Hendersonová, Oremová, Gordonová,
Roperová)
• 2/Interakční modely
oš. péče=mezilidský proces vztahů
(Wiedenbachová 1964, Kingová 1971)
•
•
3/Humanistické modely
- vychází ze subjektivní zkušenosti mezi
pacientem a sestrou
(Patersonová, Watsonová)
4/Modely výsledků
- založený na hodnocení výsledků
poskytnuté péče
(Royová, Neumannová)
M. Staňková,2002