Transcript Porod

POROD
Nikol Kupková
Porod (=partus) je proces, kterým se z plodu stává
samostatný jedinec a zároveň je úspěšným ukončením
těhotenství.
OBSAH
Výživa matky
Předporodní období
Porodní cesty, síly, mechanismus
Průběh porodu (fáze)
Šestinedělí
Nepravidelnosti při porodu
Operační porod
Potrat
Výživa matky
Kouření je jeden z nejškodlivějších faktorů
ovlivňujících vývoj plodu a projevuje se u něho i po
narození.
Kouření je jedním z faktorů snižujících počet spermií v
ejakulátu. Muž, který silně kouří, může ohrozit vývoj
plodu prostřednictvím tzv. "pasivního kouření"
těhotné, jestliže žena, která sama nekouří, dýchá asi
hodinu vzduch v zakouřené místnosti, stoupá v její krvi
hladina oxidu uhelnatého tak, jako kdyby sama kouřila.
Po vykouření jedné cigarety je možné u plodu
ultrazvukem zjistit křečovité pohyby a zvýšenou srdeční
akci – stejné známky, jaké jsou při nedostatku kyslíku –
hypoxii.
Alkohol je možno považovat za jed, který může
poškodit vajíčko i spermii ještě před početím a poté
ještě i vyvíjející se embryo.
Hlavními nebezpečími jsou opožděný duševní vývoj,
pomalý růst a poškození mozku, označované za fetální
alkoholický syndrom.
Alkohol může být též příčinou nitroděložního
odumření plodu.
Je také známo, že alkohol požívaný v těhotenství může
vyvolat různé deformace plodu, od menších ve vývoji
obličeje až po těžké poškození mozku a srdce.
Drogy poškozují plod a ruší jeho vývoj. Po opioidech a
barbiturátech se u plodu vyvine závislost na droze a odejmutí drogy
(po porodu) vyvolá těžkou tělesnou reakci, že je ohrožen i jeho
život. Dítě reaguje podobně jako matka, jeho projevy jsou však
nebezpečnější.
Při užívání hašiše, kokainu, halucinogenů a amfetaminu vzniká jen
psychická, nikoliv tělesná závislost a odnětí drogy není provázeno
tělesnými krizovými stavy.
Kokain může vyvolat u plodu deformaci. V dělící se buňce se může
později (během čtyř týdnů) uplatnit zákon "vše nebo nic", tj. buď
embryo zahyne, nebo není vážně poškozeno.
Větší ohrožení vzniká při závislosti matky. Cévy děložní svaloviny i
cévy plodu se vlivem drogy zužují. Důsledkem bývají předčasné
děložní stahy, snížení průtoku krve až i předčasné odloučení lůžka.
Riziko poruchy placenty je u matek závislých na drogách 10krát
vyšší než u zdravých žen. Více než 30 % těhotenství drogově
závislých těhotných končí potratem. Častější jsou vývojové vady
ledvin a močových cest, vrozené srdeční vady, poruchy vývoje
centrálního nervstva a trávicího ústrojí.
V postnatálním vývoji dětí drogově závislých matek jsou častější
poruchy psychického vývoje.
Předporodní období
Jako předporodní období jsou označovány poslední 3
až 4 týdny těhotenství před porodem. V této době se
dokončují přípravy mateřského organismu k vypuzení
plodu z dutiny děložní do porodních cest.
Dochází k rozvoji dolního segmentu a zrání děložního
hrdla.
Porodní cesty, síly, mechanismus
Porodní cesty jsou prostor, jímž při porodu
prochází plod. Jsou tvořeny kostěnou pánví a na
ni se upínajícími svaly a vazy. Podle toho
rozeznáváme porodní cesty tvrdé (kostěné) a
porodní cesty měkké, představované tkáněmi,
které se podílejí na anatomické skladbě děložního
hrdla, pochvy, pánevního dna a hráze.
Síly, které otevírají porodní cesty a vtlačují plod do
porodních cest, jsou označovány jako “porodní síly”.
Představují je stahy děložní svaloviny a tlak břišního
lisu.
Porodní mechanismus je způsob, jakým plod a jeho
části procházejí porodními cestami (postup: vstup do
pánevního vchodu, sestup porodním kanálem, výstup z
porodních cest). Je dán nutností, aby se plod
přizpůsobil prostorovým poměrům porodních cest,
zejména tvrdých porodních cest.
Porodní cesty tvrdé
Tvrdé porodní cesty představuje
pánev (tvoří ji dvě pánevní kosti,
mezi něž je vzadu vklíněna křížová
kost). Pánev je směrem dolů
otevřená, přechází v tzv. malou
pánev. Rovina, v níž velká pánev
přechází v kostěný porodní kanál,
se nazývá pánevní vchod. Tento
oválný tvar pánevního vchodu
přejde níže v tzv. pánevní šíři. Pod
rovinou pánevní šíře změní
porodní kanál znovu svůj tvar v
tzv. pánevní úžině a vše končí
oválným východem z kostěné
pánve.
Porodní cesty měkké
Představují za porodu souvislý
porodní kanál, nahoře
ukončený děložní dutinou. Je
tvořen měkkými tkáněmi, na
konci těhotenství prosáklými
a poddajnými. Po dobu
těhotenství mají tyto tkáně
jiné uspořádání a jinou
funkci: děložní hrdlo uzavírá
děložní dutinu, pochva je
štěrbinovitá a její přední
stěna leží na zadní, ta
spočívá na vazivově-svalové
vrstvě hráze.
Průběh porodu (fáze)
Začátek porodu
I. doba porodní: otevírací
II. doba porodní: vypuzovací
III. doba porodní: porod placenty
IV. doba porodní: postplacentární
Začátek porodu
Porod začíná ve chvíli, kdy se děložní sval začne
po pravidelných přestávkách stahovat. Během
každého stahu děložního svalu rodička ucítí v
dolní polovině břicha tupý tlak trvající přibližně
20–30 sekund.
Otevírací fáze
První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za
pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování
děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření
souvislého porodního kanálu. Doba mezi stahy se
postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné
časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba
porodní trvá zhruba 10 - 18 hodin u prvorodičky a 6 - 8
hodin u vícerodičky (multipar).
Vlivem pravidelných stahů dochází ke zkracování
děložního hrdla, až se zkrátí na velikost prstenu. Tomuto
prstenu říkáme děložní branka.
V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí
vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu
době během druhé doby porodní, častěji však bývá před
jejím započetím porodníkem vak blan protržen.
Vypuzovací fáze
Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z
dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení.
Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka
(zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i
dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě
vycházelo čelem k matčině hrázi.
Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu
hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v
poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a
nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit
a dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla
plánovaný císařský řez).
U prvorodiček trvá 1 až 1 1/2 hodiny, u vícerodiček 20
až 30 minut.
Porod placenty
Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až
několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být
odstraněna chirurgicky pod narkózou.
Zahrnuje sled tří dějů: odloučení lůžka, vypuzení
(porození) lůžka a zástavu krvácení.
Trvá 15 až 30 minut.
Při odlučování lůžka dochází ke krvácení – krevní ztráta
bývala 100 až 350 ml. Při dnešním způsobu tzv.
aktivního vedení třetí porodní doby se krevní ztráta
snižuje na 50 až 100 ml a trvání se zkracuje na 3 až 5
minut.
Postplacentární fáze
Je to období prvních dvou – tří hodin po
vypuzení placenty, kdy nedělka (žena po
porodu) musí ještě být trvale sledována, neboť v
této první fázi šestinedělí se mohou dostavit
osudná krvácení.
Šestinedělí
Šestinedělí je období šesti týdnů po porodu, ve kterém
se organismus ženy, zejména její porodní cesty vracejí
do původního stavu jako před těhotenstvím.
Podle toho jak byl na těhotenství, porod a šestinedělí
organismus správně připravený, bude nyní žena zvládat
či překonávat toto období.
Tělesným cvičením zlepšíme krevní oběh celého těla a
zesílením svalové práce působíme příznivě na
upravování dělohy.
Nepravidelnosti při porodu
Úzká pánev- toto označení se přenáší na všechny
nepravidelnosti malé pánve
Nepravidelnosti zevních rodidel- hlavně hypoplazie
Nepravidelnosti děložního hrdla-zpomalené
zkracování a rozvinování hrdla a branky, díky
pozánětlivým změnám a operacích
Slabá děložní činnost- projevuje se slabými děložními stahy
v delších intervalech a s kratším trváním, porod je
zpomalený, děložní hrdlo a branka se pomalu rozvíjejí,
sestup hlavičky vázne, někdy se porod zastaví.
Silná děložní činnost- projeví se intenzivními kontrakcemi
v kratších intervalech (5krát za 10 minut) a někdy i déle
trvajícími, tím je redukován průtok krve děložní stěnou, sníží
se možnost látkové výměny mezi mateřskou a plodovou krví
v placentě. To má za následek hypoxii.
Nekoordinovaná děložní činnost- vytvoří-li se v děložní
stěně dvě i více center vzruchu, šíří se z nich kontrakční vlny
různými směry, takže výsledný efekt děložní činnosti se
nakonec jeví jako slabá děložní činnost.
Nepravidelnosti porodního mechanismunepravidelnosti se vyskytují při naléhání a
vstupování hlavičky do pánevního vchodu a
také při sestupu porodním kanálem.
Nitroděložní tíseň plodu- (hypoxie) je
důsledek placentární poruchy výměny plynů
mezi matkou a plodem. V krevním oběhu
plodu je nedostatek kyslíku a nadbytek oxidu
uhličitého, což vyvolá změny v srdeční akci
plodového srdce.
Další nepravidelnosti: porodní šok, embolie
plodové vody, poranění za porodu….
Operační porod
Nejsou-li podmínky pro porod přirozenými cestami,
ukončí se těhotenství buď v zájmu matky, nebo v zájmu
plodu operací (– císařským řezem).
V jiných případech se vyskytují komplikace až v průběhu
porodu, vyžadující ukončení pro ohrožení plodu nebo
rodičky.
Při volbě druhu výkonu záleží na pokročilosti porodu,
buď císařský řez, nebo vybavení plodu extrakcí kleštěmi
nebo vakuumextraktorem. I po porodu plodu je třeba
někdy provést operaci ve třetí porodní době.
CÍSAŘSKÝ ŘEZ
Je to operační výkon, při němž lékař vyjme plod z
dělohy břišní cestou.
K provedení císařského řezu se lékaři rozhodnou
tehdy, jestliže by normální porod představoval
nebezpečí pro matku nebo pro plod.
Císařský řez se provádí v narkóze. Celý výkon je
proto zcela bezbolestný a trvá obvykle 40–50
minut. Lékař otevře břišní dutinu, pronikne do
dělohy a z ní velmi šetrně vyjme plod. Zároveň
vyjme i plodový koláč a blány plodového obalu.
Pak všechny operační rány pečlivě sešije.
EXTRAKCE KLEŠTĚMI
Kleště mají dvě části, zvané kleštiny. Nejprve se
zavádí levá, pak pravá mezi obvodem hlavičky a
poševní stěnou, pak se lžíce spojí v zámku a
obejmou hlavičku. Za kontrakcí je kleštěmi
hlavička vytahována.
K operaci se přistupuje za podmínek normální
pánve, rozvinuté branky, odteklé plodové vody,
dorotované hlavičky a živého plodu. Indikací ze
strany matky je prodloužená druhá porodní
doba, nemožnost využití břišního lisu, únava. Ze
strany plodu je to obvykle hypoxie plodu.
VAKUUMEXTRAKCE
Je to novější způsob extrakce plodu tahem za
pelotu, přisátou uměle vyvolaným podtlakem na
hlavičku. Může se užít i při brance nerozvinuté.
Operace slouží k šetrnému vybavení plodu,
např. při eklampsii, při kardiopatiích rodičky,
plicních a očních komplikacích rodičky. Tah v
pánevní ose se také vykonává zároveň s
děložními kontrakcemi.
Potrat (abortus)
Potrat (zejména časný) může proběhnout jednodobě,
potratí se celé plodové vejce i s deciduou capsularis,
nebo dvoudobě, kdy plodové vejce pukne, potratí se
pouze plod sám nebo plod v amniovém obalu a zbytek
plodového vejce je vypuzen druhotně.
Příznaky potratu. Časný potrat se ohlásí bolestmi (z
děložních stahů) a krvácením. Potrat pozdní začíná
bolestmi, pak odteče plodová voda. Zároveň nebo o
něco později je vypuzen plod a nakonec plodové obaly.
SAMOVOLNÝ POTRAT- Samovolný potrat nebyl
vyvolán ani těhotnou ženou, ani druhou osobou. Podle
toho, kdy nastal, je časný – v prvních 12. týdnech
gravidity, a pozdní, mezi 13. a 28. týdnem gravidity.
INTERUPCE-Jedná se o operační výkon k ukončení
nechtěného těhotenství.
- př. Miniinterrupce se provádí do 8.
týdne těhotenství. Přes roztažené děložní hrdlo se do
dělohy vsune plastická trubička s ostrým hrotem. Je
připojena na silnou vývěvu, podobnou vysavači, ale s
29krát silnějším účinkem. Vývěva roztrhá dítě na
kousky a vysaje jej do nádoby. Poté se do dělohy vsune
kyreta (ocelový nůž zakulaceného tvaru), aby se
vyškrábla placenta a zbytky dítěte.
http://video.google.com/videoplay?docid=-7170052415220169972&q=childbirth
THE END
Režie:
Nikol Kupková
Scénář:
Sylva Roháčková
Poděkování:
Křupkovi za fotky ;o)