Transcript Správní právo hmotné 3. seminář

Správní právo hmotné
3. seminář
(Dr. Ing. Nový)
Principy výstavby a organizace
veřejné správy
Subjekty práv a povinností
Nositelé veřejné správy – vykonavatelé,
jednatelé - tzv. právnické osoby veřejného
práva a další právnické osoby (byť fiktivní) a
fyzické osoby
 Adresáti veřejné správy – fyzické a právnické
osoby
Postavení subjektů je relativní – vykonavatel
může být adresátem a naopak

Osoby veřejného práva



Veřejnoprávní korporace s územní
výsostí – stát, obce, kraje
Veřejnoprávní asociace – institut
členství – profesní komory, dobrovolné
svazky obcí
Osoby fondového typu – účelová
sdružení majetku s právní subjektivitou
– fondy, nadace
Smíšené institucionální formy





Instituce zřízené přímo zákonem nebo na
základě zákona v různé právní formě:
Veřejné podniky a ústavy – spojení osobních
a věcných prvků za účelem poskytování
specifických výkonů
Vysoké školy – akademická obec
Veřejné hromadné sdělovací prostředky (tisk,
rozhlas, televize)
Veřejné (zdravotní) pojišťovny
Jednání osob veřejného práva



Právnické osoby veřejného práva jsou umělé,
vystupují prostřednictvím svých orgánů a
pověřených fyzických osob
Nejrozvětvenější osobou (originární, hlavní
subjekt) je stát, člení se na organizační složky
státu, zahrnuje správní orgány, veřejná
zařízení a ostatní součásti (ozbrojené síly,
bezpečnostní sbory, zpravodajské služby)
Stát přenáší výkon státní správy na jiné
subjekty (hlavně obce a kraje)
Jednání státu (z. č. 219/2000 Sb.)








Organizačními složkami státu jsou především ministerstva
a jiné správní úřady státu
Organizační složka
není právnickou osobou - jednání ve věcech její
působnosti nebo předmětu činnosti je jednáním státu
je zpravidla účetní jednotkou i rozpočtovou kapitolou
Organizační složku může zřídit ministerstvo k plnění úkolů
v rámci své působnosti
Ke zřízení je třeba předchozího souhlasu Ministerstva
financí
O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením, jehož součástí je
zřizovací listina
Takto zřízená organizační složka je vždy účetní jednotkou
Účel organizační složky státu



Správní – zákonem vymezený úsek
působnosti v rámci veřejné správy
Hospodářský – příslušnost hospodařit s
majetkem státu (omezení ze zákona č.
219/2000 Sb.)
Zaměstnavatelský (služebně-právní) – řízení
úředních osob a jiného personálu k plnění
správních a hospodářských úkolů
Jednání jménem státu



Vedoucí příslušné organizační složky může
písemně pověřit pro určité právní úkony
jiného vedoucího zaměstnance (individuální
jmenovité zplnomocnění konkrétní fyzické
osoby)
Vymezit vnitřním předpisem organizační
složky možnost dalších zaměstnanců činit
právní úkony (generální »rozdělovník«
kompetencí např. v organizačním řádu)
Správní úřady a úřední osoby






Správní úřad – základní vykonavatel veřejné správy,
podle čl. 79 Ústavy jej lze zřídit pouze zákonem, jenž
vymezuje
Působnost – okruh otázek, které je úřad povolán řešit
(věcná, územní, osobní)
Pravomoc – souhrn prostředků, jimiž je úřad
vybaven, aby mohl vykonávat působnost
Příslušnost – věcná, místní, funkční (organizační)
Úřední (fyzické) osoby – naplňují působnost a
používají pravomoc správního úřadu
Některé instituce úřady nejsou, ale občas vystupují
vrchnostensky (např. Burza cenných papírů a. s.)
Principy vytváření struktur
veřejné správy



Struktury veřejné správy jsou dynamické,
proměnlivé v čase, obzvláště během reforem
Rozhoduje hledisko účelu, hospodárnosti i
historické souvislosti
Z ustálených, praktických stereotypů
založených na představách a předpokladech
dobrého fungování veřejné správy lze odvodit
některé principy výstavby
Hlavní principy





Věcná a územní specializace
Subordinace a koordinace
Dekoncentrace, decentralizace a
delegace
Monokratický a kolegiátní
Volební, jmenovací, konkursní
Věcná a územní specializace




Věcné vymezení úkolů a jejich plnění
specializovanými organizačními
jednotkami (viz zvláštní část správního
práva)
Územní specializace
Celostátní působnost – ústřední správa
Územní působnost ve správním obvodě
– místní správa
Subordinace a koordinace
Subordinace (nadřízenost – podřízenost) mezi
vyšší a nižší úrovní správní organizace (ve
správním řízení atrakce, devoluce působnosti
a pravomoci)
 Koordinace (souřadnost) mezi správními
prvky na stejné organizační úrovni, odborná
podřízenost v rámci věcné specializace
Vztahy přímého (vertikálního) řízení a vztahy
odborného (horizontálního) řízení

Dekoncentrace (-koncentrace)



Vyčleňování určitých skupin správních činností
a jejich osamostatňování v podobě nových
organizačních jednotek
Horizontální – rozšiřování na jedné úrovni
(např. vznik / zánik nových ministerstev)
Vertikální – přesun působnosti a pravomoci na
nižší (celostátní i místní) úroveň, vzniká
nadřízenost a podřízenost
Decentralizace (-centralizace)




Vyčleňování správních činností a jejich
osamostatňování od státu
územní samospráva
veřejná zájmová samospráva
nepodřízeny státní správě, ale podléhají
dozoru a kontrole
Delegace



Pověření výkonem veřejné správy: v širším
slova smyslu zahrnuje i dekoncentraci a
decentralizaci, v užším významu jde o
Pověření osob veřejného práva odlišných od
státu plněním úkolů státní správy (přenesená
působnost obcí a krajů)
Pověření jiných osob plněním úkolů veřejné
správy (propůjčení veřejné správy, tzv.
nepřímá veřejná správa)
Monokratický a kolegiátní princip


V čele monokratického orgánu stojí
jediný vedoucí, který jej personifikuje,
může k jednání pověřit i další osoby
(ministerstvo - ministr)
Kolegiátní (sborový) orgán tvoří více
členů (vláda, zastupitelstva a rady obcí
a krajů)
Jmenování, volba, konkurs



Jmenování je typické pro orgány státní
správy, provádí je nadřízený prvek – např.
vláda, prezident republiky, vedoucí
organizační složky státu
Volbou se ustanovují orgány územní a
zájmové samosprávy (volí občané, členové
profesní komory aj.)
Konkursní (výběrová) řízení – sporadicky – ze
zákona jen pro některé úředníky územně
samosprávných celků, akademické pracovníky
vysokých škol
Celostátní specializované
správní úřady






Ministerstva
Další ústřední správní úřady
Dekoncentrované (vnější, vnitřní) správní
úřady
Ostatní součásti státní správy
Atypické „nezávislé“ správní úřady
Prezident republiky, ČNB, NKÚ, správa
soudnictví, zastupitelské úřady v zahraničí
Územní správní úřady


Všeobecně příslušné – do r. 2003 okresní
úřady, nyní újezdní úřady, obce s rozšířenou
působností (tzv. III. typu, „malé okresy“)
Specializované – úřady finanční, báňské,
katastrální, práce, správy sociálního
zabezpečení, krajská vojenská velitelství,
správy národních parků a CHKO, územní
inspektoráty
Ostatní součásti státní správy






Policie ČR – podřízena MV
Hasičský záchranný sbor – podřízen MV
(Generální ředitelství HZS)
Vězeňská služba ČR – podřízena MS
Celní správa ČR – podřízena MF
ozbrojené síly ČR (Armáda ČR, Hradní stráž,
Vojenská kancelář prezidenta republiky) –
podřízeny prezidentovi a MO
zpravodajské služby – civilní / vojenské,
rozvědné / kontrarozvědné
Nezávislé úřady a instituce




Úřad pro ochranu osobních údajů
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Akademie věd ČR - pro rozpočtové účely má
postavení ústředního orgánu a zřizuje
jménem státu veřejné výzkumné instituce
(právnické osoby s vlastním majetkem)
Grantová agentura ČR a Technologická
agentura ČR – podpora výzkumu a vývoje
Delegovaná státní správa
(resp. nepřímá veřejná
správa)




Zákony propůjčují podnikatelským výkonům
veřejnou povahu (pověření právnických osob
tvorbou technických norem, akreditační
činností)
Státem řízené státní podniky a obchodní
společnosti, příspěvkové organizace, obecně
prospěšné společnosti
Veřejné stráže – ochrany přírody, lesní,
rybářská, myslivecká stráž (fyzické osoby)
Přenesená působnost obcí a krajů