Transcript Obecná míra plodnosti f

Porodnost a plodnost
Porodnost



Porodnost je jedním z klíčových demografických procesů, spolu
s úmrtností představuje základní složku demografické
reprodukce populací.
Úroveň porodnosti závisí na plodivosti neboli fekunditě, což je
schopnost muže a ženy rodit děti. Jejím výsledným efektem,
vyjádřeným počtem narozených dětí, je plodnost neboli fertilita.
Úroveň porodnosti je také ovlivněna vnějšími "nebiologickými"
faktory jako např. populační politika státu, bytová situace
partnerů, uplatnění na trhu práce, hodnotový systém partnerů,
náboženské vyznání apod.
Při analýze procesu porodnosti se vychází ze statistiky založené
na narozených dětech tzn. nestuduje se událost porodu, ale
narozené děti. Porody se totiž dělí na základě počtu narozených
dětí na jednočetné a vícečetné.
Statistika porodnosti

Statistika porodnosti je založena na Hlášení o narození,
které obsahuje údaje o narozeném dítěti, rodičích a údaje
vztahující se k porodu. Údaje pro toto hlášení jsou na matrice
sbírány na základě podkladů zdravotnických zařízení, matrika
dále předává hlášení Českému statistickému úřadu pro
další zpracování.
Narozené děti se rozlišují podle několika faktorů:
 dle rodinného stavu matky v době porodu - manželské a
nemanželské
 dle projevu, resp. neexistence známek života - živě a mrtvě
narozené
 dle věku matky při porodu
 dle pořadí - tzn. kolikaté dítě matky to je, biologické a v
manželství
 dle sociálně ekonomických charakteristik matky (vzdělání,
povolání, apod.)
Definice vztahující se k
narození dítěte / potratu

Od roku 1988 je opět platná národní definice (dáno
vyhláškou 11/1988 Sb.)
Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení
nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje
alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost
a) 500 g a vyšší anebo
b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu
Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní
pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod
neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší.
Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž
a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než
1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,
b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než
500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,
c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice
Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení
těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.
Základní ukazatele

Hrubá míra porodnosti (hmp) - nejjednodušší ukazatel
vypočítaný jako počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel k
1.7. v daném roce (tzv. střední stav).
Demografická statistika však především zkoumá plodnost tzn. analyzují se
ukazatele, kdy se narození vztahují k ženám.

Obecná míra plodnosti (f) - poměr živě narozených dětí na 1
000 žen v reprodukčním věku. Jde tedy o zpřesnění hrubé míry
porodnosti.
Míra plodnosti dle věku (fx) - poměr počtu živě narozených dětí
ženám ve věku x (resp. v dané pěti či desetileté věkové skupině)
ke střednímu stavu žen ve věku x (věkové skupině). Studuje se
změna plodnosti v závislosti na věku matek.
Základní ukazatele

Úhrnná plodnost (úp) - součet měr plodnosti podle věku
vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém
období (obvykle kalendářní rok). Udává počet dětí, které by se
narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se
hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let. Měří
intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti je
složen z reálných měr plodnosti 35 generací. Číslo 35
představuje počet let reprodukčního období ženy, počítáno s
věkovým rozpětím 15 - 49 let. Jde tedy o počet živě narozených
dětí připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let. Magickým
číslem úp je hodnota 2,1, která zajišťuje udržení početního stavu
populace
Základní ukazatele
Hrubá míra porodnosti ( Nv/P*1000) : Nv Počet
živě narozených dětí za určité období na
sledovaném územíP Zadejte střední stav sledované
populace.hmp = Výsledná hrubá míra porodnosti
vyjádřená na 1000 obyvatel.
 Obecná míra plodnosti f= (Nv/Pž15-49*1000):
Nv Počet živě narozených ve sledované populaci.
Pž15-49 Počet žen v reprodukčním období ve sledované
populaci.f = Výsledná obecná míra plodnosti
vyjádřená na 1000 žen v reprodukčním věku.
 Míra reprodukce: čistá a hrubá (hmr = 0,485 * f)

Vývoj úhrnné a konečné plodnosti v ČR v letech 1950 – 2007
Změny plodnosti podle věku a pořadí v letech 1987 a 2007
Úroveň plodnosti a její trendy ve světě
Klasifikace narozených







pohlaví: stabilní poměr 0,485: 0,515 ž:m,
sekundární a primární poměr pohlaví
vitalita: živorozenost X mrtvorozenost
(mortinalita)
legitimita
zralost plodu: donošenost a zralost plodu
pořadí
socioekonomická skupina
kalendářní měsíc
Kvůli ekonomické krizi se rodí
více dívek
K vychýlení poměru ve prospěch ženského pohlaví dochází
proto, že v období krize se v ženách tvoří více
stresového hormonu, který vyvolává spontánní potrat u
mužského embrya či plodu.
Mechanismus má evoluční význam a vytvořil se u našich
předků žijících v přírodě, kdy se v období přírodních
katastrof a nedostatku potravy rodí záměrně více dívek,
které jsou odolnější a potřebují méně potravy než
chlapci.
Ale stresové hormony ovlivňují také porodní váhu u
chlapců, jejich nadbytečnou přítomností v době gravidity
dochází ke zmenšování plodu, nízké porodní váze a
menší odolnosti novorozených chlapců, kteří tak umírají
častěji než dívky.
pravděp. úmrtí dětí podle
donošenosti a zralosti
Děti (%0)
Nezralé
(do 2,5 kg)
Zralé
(nad 2,5kg)
celkem
Nedonošené 59
Do 37 týd.
11
41
Donošené
Nad 37 týd.
12
1
2
Celkem
41
2
4
Míra plodnosti podle pořadí narozených dětí
Trendy pravděpodobnosti zvětšování rodiny
Změna měr plodnosti podle pořadí a vzdělání (1987,2007)
Mezinárodní srovnání vývoje podílu dětí
narozených mimo manželství (1960 – 2007)
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
1964
1961
1958
1955
1952
1949
1946
1943
1940
1937
1934
1931
1928
1925
1922
1919
%
Podíl narozených mimo manželství na narozených celkem
30
25
20
15
10
5
0
Podíl živě narozených mimo manželství na narozených celkem
podle vzdělání matky
%
70
60
50
40
základní
střední bez maturity
30
střední s maturitou
vysokoškolské
20
10
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
1983
1982
1981
1980
1979
1978
1977
1976
0
Minimum za období:
okres Uherské Hradiště 11,6 %
Maximum za období:
okres Most 53,1 %
Minimum za rok:
okres Uherské Hradiště 8,9 %
Maximum za rok:
okres Most 57,4 %
Legitimita - shrnutí



Do počátku devadesátých let patřila Česká republika (s
méně než 9% dětí narozených mimo manželství)
společně se zeměmi jižní Evropy, Slovenskem, Litvou a
Polskem do skupiny s nejnižším zastoupením
nemanželsky narozených.
V roce 2000 se česká populace zařadila do skupiny zemí
se středními hodnotami podílu narozených manželství,
společně například s Německem (22,1 %) a
Nizozemskem (24,9 %).
V evropském kontextu se jedná spíše o střední hodnoty,
neboť v zemích s největším rozšířením nesezdaných
soužití se rodí mimo manželství 40-60 % dětí (severní
Evropa, Estonsko a Francie).
Vícečetné porody


Geminologie
Vliv asistované reprodukce
Ukazatel vícečetných porodů
4,0
3,5
3,0
Dvojčata na 100 porodů
2,5
Trojčata na 10 000 porodů
2,0
1,5
1,0
Vliv
asistované
reprodukce
0,5
Vícečetné porody v ČR a vliv asistované reprodukce na jejich výskyt
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
1945
1940
1935
1930
1925
1920
0,0
Narození v manželství podle měsíců
přepočetné údaje (v % k průměru)
%
115
110
105
100
20.léta
95
60.léta
00.léta
90
měsíc narození (početí)
12 (3)
11 (2)
10 (1)
9 (12)
8 (11)
7 (10)
6 (9)
5 (8)
4 (7)
3 (6)
2 (5)
1 (4)
85