Transcript EARLY CHILDHOOD EDUCATION AND CARE POLICY IN

ŠKOLNÍ ZRALOST A ŠKOLNÍ
PŘIPRAVENOST
PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.
Pedagogická fakulta UK v Praze
E-mail: [email protected]
Anotace

Příspěvek se věnuje problematice školní zralosti
a školní připravenosti z pohledu relativně
vysokého počtu odkladů školní docházky v
České republice. Vychází z aktuálních podmínek
předškolního a primárního vzdělávání. Zamýšlí
se nad požadavky dnešních rodičů a zároveň
nad rolí pedagogů a jejich kompetencemi
směřující k podpoře i posuzování školní
připravenosti dítěte pro úspěšný vstup do 1. třídy
základní školy.
Zamyšlení před deseti lety


„Již zhruba čtyřicet let se v České republice zjišťuje
školní zralost u dětí nastupujících do první třídy základní
školy. Ukazuje se totiž, že existují šikovné, inteligentní
dětí, které pro dočasné vývojové opoždění či pro nějaký
dílčí nedostatek ve škole zcela zbytečně selhávají. Pokud
jim dáme čas na dozrání tím, že odložíme zahájení školní
docházky o jeden rok, jejich výkonnost se zlepší a děti
mohou následně pracovat plně v souladu se svou
kapacitou. Když se k tomu přidá speciální pomoc
mateřské školy nebo odborného pracoviště, bývá po roce
efekt ještě větší. Je ovšem pravdou, že jsme se
v současné době ocitli v pasti, protože plná čtvrtina
populace nastupuje do první třídy nejméně o rok později.
Jak tedy poznáme, zda je dítě zralé pro školu? Pro které
děti je vhodný odklad školní docházky?...“ (Mertin, V.
2004, s. 136 – 137)
A co nyní? Došlo ke změně?
Východiska







Většina předškolních dětí (cca 90 %) absolvuje
institucionální předškolní vzdělávání.
Vysoké počty odkladů školní docházky (cca 22 %).
Přeplněné kapacity mateřských škol, vysoké počty dětí
ve třídách (63,2 % tříd s výjimkou počtu 25-28 dětí).
Přípravné třídy pro děti sociálním znevýhodněním
(systematická příprava těchto dětí na vstup do
povinného vzdělávání v ZŠ, školský zákone č. 561/2004
§ 47).
Různorodá kvalita předškolního vzdělávání.
Spolupráce MŠ a ZŠ, návaznost preprimárního a
primárního vzdělávání (RVP PV a RVP ZV).
Požadavky rodičů na výchovu a vzdělání dětí.
Školní zralost a školní připravenost


Školní zralost je
charakterizována jako stav
dítěte, který zahrnuje jeho
zdravotní, psychickou i sociální
způsobilost začít školní
docházku a zvládnout
požadavky školní výuky. Jedná
se o výsledek biologického
zrání nervového systému a
celé dosavadní zkušenosti
dítěte.
Kompetence závislé na zrání
organismu (Vágnerová, 2000)



Školní připravenost je chápána
jako aktuální stav rozvoje
osobnosti dítěte ve všech jeho
oblastech s přihlédnutím k
vnitřním vývojovým
předpokladům i vnějším
výchovným podmínkám.
Zahrnuje psychickou vyspělost
(tzn. rozumovou, sociální,
emoční a pracovní, jazykovou,
motorickou atd.) podmíněnou
biologickým zráním organismu
a vlivy prostředí.
Kompetence, které jsou závislé
do jisté míry na prostředí a
učení
Zahájení povinné školní docházky





Velmi důležitý okamžik v životě jedince, který je v naší
společnosti ritualizován.
Významný okamžik nejenom v životě dítěte, ale i v životě
celé jeho rodiny.
Dítě přijímá novou roli školáka, což mu přináší nejenom
vyšší sociální prestiž, ale zároveň změnu životního stylu a
zvýšení nároků.
Role školáka není pro dítě výběrová, dítě ji získává
automaticky, a to po dosažení určitého věku a jemu
odpovídající úrovně.
Zařazení dítěte do školy znamená pro rodiče do jisté
míry i potvrzení jeho normality.
Vstup dětí do základní školy ve
vybraných zemích Evropy
7 let - Finsko, Švédsko, Bulharsko, Litva,
Estonsko,
 6 let - Slovensko, Německo, Rakousko,
Rumunsko, Slovinsko, Portugalsko,
Španělsko, Francie, Itálie, Česká republika
 5 let - Anglie, Skotsko, Řecko, Kypr,
Nizozemsko atd.

Význam předškolního vzdělávání






Součást celoživotního vzdělávání (ISCED 0), přirozené
sociální prostředí vrstevníků činí mateřskou školu
v současné době nenahraditelnou.
Předškolní vzdělávání jako příprava dítěte na život a tím
i na školní vzdělání.
Poskytuje prokazatelné dlouhodobé pozitivní výsledky
pro další život a rozvoj.
Napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před
vstupem do základního vzdělávání
Dítě je subjektem vzdělávání, ne objektem
vychovatelské péče.
Předmět školské politiky (návrh na zavedení povinného
předškolního vzdělávání – programové prohlášení
Současná školská politika podporující
předškolní vzdělávání





Naplňování potřeb dítěte, ale i rodiny x nebezpečí
preferování zájmů společnosti nad zájmy jedince.
Optimální podmínky pro rozvoj schopností a zájmů
každého jedince x nebezpečí přetěžování.
Posilování práv dítěte x nebezpečí absence povinností
dítěte.
Vstřícná sociální politika vůči rodině x nebezpečí
manipulace.
Proces nezávislý, směřující k nejlepšímu prospěchu
dítěte x proces zaměřený na výkon, úspěch, uplatnění a
spotřebu.
Jak vychovat úspěšného školáka





Požadavky rodiny, požadavky ZŠ, požadavky
MŠ směřující k permanentní aktivizaci dítěte.
Nadstandardní nabídky pro děti předškolního
věku (kvalitní předškolní vzdělávání, zájmové
kroužky, příprava na školu).
Výběr základní školy (rodiče stojí fronty a
požadují zapsat dítě na jinou než tzv. spádovou
ZŠ).
Ochraňovat dítě či vystavovat tlaku společnosti.
Informovanost, prezentace.
Předškolní vzdělávání v 2011/2012
Zajišťováno ve 4 931 mateřských školách,
 ve 108 mateřských školách speciálních,
 v přípravných třídách 198 základních škol a v
přípravných stupních 57 základních škol speciálních.
 celkový počet dětí v předškolním vzdělávání 342 521, tj.
meziroční nárůst o 4,2 %,
 podíl všech dětí v předškolním vzdělávání k populaci 3–
5letých 98,8 %,
 vysoká účast pětiletých dětí v předškolním vzdělávání,
nepovinné nabídky bez úplaty využívá více než 89,1 % z
populace pětiletých dětí (http://www.csicr.cz).

Statistika
Sledovaný parametr ČR
Počet dětí v PV celkem
2010/2011 2011/2012
328 612
342 521
92,1
89,1
Podíl dětí se SVP z celkového počtu dětí v
PV (v %)
2,9
2,8
Podíl cizinců v PV (v %)
1,3
1,4
Podíl dětí mladších 3 let v PV (v %)
10,0
9,2
Podíl dětí s odloženou povinnou školní
docházkou z celkového počtu dětí v PV
(v %)
22,5
22,8
39 483
49 186
Podíl 5letých dětí z celkové populace 5letých
dětí (v %)
Počet odmítnutých žádostí o přijetí k PV
Zdroj: http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-8cae-7384d9dba60c
Zamyšlení nad odklady školní docházky









Odklad školní docházky není chápán jako selhání dítěte či rodiče.
Odklad školní docházky není ve společnosti vnímán jako handicap,
ale mnohdy jako výhoda.
Respektování samotné hodnoty dítěte a významu dětství v životě
člověka.
Respektování potřeb dítěte a jeho individuálních předpokladů.
Napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem
do základního vzdělávání (děti cizinců, se sociálním znevýhodněním
atd.)
Poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními
vzdělávacími potřebami.
Vyšší informovanost rodičovské veřejnosti.
Zvládnutí nároků při zápisu do 1. tříd, „přijímací zkoušky“.
Kompenzace rodinné výchovy (vysoká rozvodovost, výchova, časová
zaneprázdněnost atd.)
Iniciátor doporučení k odložení
povinné školní docházky (v %)
Zdroj: http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-8cae-7384d9dba60c
Úskalí vyhodnocování
Současná mateřská škola neusiluje vyrovnat
výkony jednotlivých dětí, ale vyrovnat jejich
vzdělávací šance, což způsobuje nepochopení.
 Výsledky předškolního vzdělávání není
jednoduché okamžitě vyhodnotit.
 Představa o výsledku předškolního vzdělávání je
nejenom u rodičů, ale i pedagogů do jisté míry
subjektivní.
 Školní zralost dítěte se již neposuzuje z tzv.
medicínského pohledu, ale posuzuje dítě v
souvislostech.

Školní nepřipravenost, příčiny OŠD

„Polovina dětí má vadu
řeči, další neposlouchají,
jiné neumějí správně
držet tužku. To je vzkaz,
který posílají základní
školy školkám. Ty však
kontrují: Chcete od dětí u
zápisu nesmysly, které
nemusí znát…“ (MF Dnes,
24. 1. 2013)





Příčiny OŠD:
logopedické vady a
poruchy řečí (31,9 %),
poruchy pozornosti a
soustředění (31,3 %),
nerozvinutá
grafomotorika (14,6 %)
opožděný vývoj řeči (11,2
%).
Posuzování školní připravenosti
Opustilo se izolované pojetí.
 Neposuzuje se jen tzv. úroveň zrání organismu.
 Zohledňuje se komplexní přístup, který zahrnuje
vedle posouzení somatické zralosti dítěte i
oblasti školní připravenosti, například
emocionální, sociální, pracovní, kognitivní a
další.
 Významnou roli sehrává i tzv. zralost rodiny a
zralost školy.

Míra stimulace


Adekvátní stimulace dítěte
(rodiče se dítěti enormně
věnují, dítě má staršího
sourozence, od kterého se učí
nápodobou, dítě je
motivováno, podporováno a
chváleno, což podporuje jeho
další činnosti (hru, učení a
experimentování)
Některé děti jsou tzv.
šikovnější, chytřejší a bystřejší,
avšak neznamená to, že jsou
talentovanější

Přemíra stimulace vede k
nerespektování vývojových a
individuálních potřeb dítěte a
může vyvolat až
psychosomatické reakce a
psychické poruchy

Nedostatek stimulace – dítě
může působit jako zaostalejší,
nešikovné a méně bystré.
Časté problémy prvňáčků
(z pohledu ZŠ)
Nesamostatnost
 Nesoustředěnost
 Nerespektování pravidel
 Úroveň grafomotoriky
 Úroveň řečového projevu
 Problémy v komunikaci
 Chybné držení tužky
 Specifické problémy učení

Použité zdroje

KROPÁČKOVÁ, J. Má mateřská škola za
úkol děti připravovat na školu, nebo ne?
In Vstup do školy. Praha, Nakladatelství
Dr. Josef Raabe, s. r. o. 2012.
 KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka.
Praha, Portál 2007.
 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie.
Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál
2000.
DĚKUJI ZA POZORNOST

Respektujme
osobnostní
předpoklady a
možnosti každého
dítěte.