Plavání - Fakulta tělesné kultury

download report

Transcript Plavání - Fakulta tělesné kultury

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY PLAVÁNÍ
PhDr. Michal Botek, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc
Základní charakteristika
• individuální sport ve vodním prostředí
• cyklická činnost v horizontální poloze = zlepšený žilní návrat
= plnění srdce = nižší SF než při chůzi nebo na kole (10 - 25%)
• na sportovce ve vodě působí hydrostatický tlak (dýchání)
vztlak a zvýšená tepelná vodivost (termoregulace, teplota vody)
• Diving reflex: bradykardie vyvolaná reflexně přes n. vagus
: apnoická pauza, expozice obličeje chladu a tlaku
: redistribuce krve do mozku a srdce - potápění
• plavecké způsoby: kraul, motýlek, prsa a znak
• charakter zatížení: kontinuální
• vodní prostředí - ideální pro lidí trpící obezitou (aqua-aerobic)
Disciplíny a distance
Distance v 50 m bazénu:
• 50 m, 100 m, 200 m, 400m, 800m a 1500m (volný způsob)
• 50 m, 100 m a 200 m (motýlek)
• 50 m, 100 m a 200 m (znak)
• 50 m, 100 m a 200 m (prsa)
• 4x100 a 4x200 (volný způsob)
•
4x100 polohový závod (znak, prsa, motýlek, kraul)
Somatická charakteristika
• vyšší postava
•široká ramena
• dlouhé paže
♂
♀
• větší noha (12-16)
• % tuku
♂ 5-10 %
♀ 14 – 19%
Somatická charakteristika
(Grasbruber-Cacek 2008**, Ústav sportovní medicíny 2010****, Genadijus 2000*****)
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/plavani.html
DISTRIBUCE SVALOVÝCH VLÁKEN:
POPULACE vs SPORTOVCI
podíl II.B vláken (%)
GENETICKÁ PODMÍNĚNOST JAK RYCHLOSTI TAK VYTRVALOSTI !
NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY
+ ZRANĚNÍ a příčiny vzniku
o přetěžování určitých sv. skupin + kloubů (rotace – motýlek, kraul, znak)
o problémy se zánětem spojivek, nachlazením, plísněmi, dermatologické
obtíže
o chronické problémy s ramenním kloubem, kolenními vazy (menisky)
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/plavani.html
(Kučera & Dylevský, 1999)
DETERMINANTY výkonnosti u plavání:
GENETICKÉ DISPOZICE
typ svalových vláken
tělesná stavba - somatotyp
akční – reakční rychlost
EKONOMIKA POHYBU
produkce energie – ATP
TRÉNOVATELNOST
ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ
PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI
ZAPOJENÍ ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ
N - nevýznamné
(převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)
PŘÍSPĚVĚK METABOLICKÝ SYSTÉMŮ U STŘEDOTRAŤAŘŮ
N - nevýznamné
(převzato od Neuls, 2010, výukové materiály FTK)
VZTAH MEZI RYCHLOSTÍ PLAVÁNÍ A DISTANCÍ
(Neumann et al., 2005)
Energetická náročnost různých plaveckých způsobů (Havlíčková)
METABOLICKÝ OBRAT PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH
Trať (m)
Kraul
100
200
400
1500
Znak
100
200
Motýlek
100
200
Prsa
100
200
(Havlíčková, 1993)
Výdej energie
Rychlost (m/s)
kJ/min
Nejekonomičtější
185
151
131
65
Nejrychlejší
1,67
1,56
1,49
1,18
201
155
1,51
1,39
186
143
1,53
1,38
139
117
1,20
1,10
FYZIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
(Neumann et al., 2005)
Maximální spotřeba kyslíku - VO2max
: běh na lyžích
: cyklistika silniční
: plavání
: fotbal
80-90 ml.kg.-1min-1
70-80 ml.kg.-1min-1
60-70 ml.kg.-1min-1
~ 6 L. min-1
: judo
60-65 ml.kg.-1min-1
~ 60 ml.kg.-1min-1
: házená
: basketbal
55-65 ml.kg.-1min-1
42-63 ml.kg.-1min-1
: netrénovaní
45-47 ml.kg.-1min-1
Stanovení VO2max u plavců
protiproudové plavecké tunely - flume
PLAVECKÝ ERGOMETR
Stanovení VO2max u plavců
vs.
92,5 % hodnoty VO2max na kole/běhu (Astrand et al., 2003)
Mechanická účinnost 6-7 % kraul a 4-6 % prsa
(Astrand et al., 2003)
Protokol testu do vita maxima
• VE/VO2 – ventilační ekvivalent sig. nižší při plavání než na kole 27,0 vs 35,5
: podmínky relativní hypoventilace při shodném arteriálním pO2
• odlišná mechanika dýchání (tlak vody), která se synchronizuje s plav. způsobem
(Astrand et al., 2003)
DYNAMIKA LAKTÁTU PO TESTU DO VITA MAXIMA
SPECIFITA VODNÍHO PROSTŘEDÍ – HYDRO. VZTLAK
• ženy mají nižší VO2 při dané rychlosti (z. prsa) než muži (ekonom. pohybu)
• důvodem je vyšší zastoupení % tuku u žen usnadňující splívání
(Astrand et al., 2003)
ÚNAVA jako limitující faktor
DISTANCE 25 M – 50 m
: limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP
ve svalové buňce a jeho novotvorba z CP a AN-GLy
: mírný pokles pH zhoršuje sv. kontrakci (vyplavování Ca2+)
DISTANCE 100 – 200 m
: maximální rychlostí lze plavat kolem 40 s (elitní plavci)
: tvorba ATP dominantně z AN-Gly a nadprodukce laktátu (20 mmol/l)
a H+, pokles pH a lokální acidóza, redukce resyntézy ATP inhibice PFK
: v 2.1/2 závodu na 200 m na produkci ATP a utilizaci LA = AE systém !!!
STŘEDNÍ A DLOUHÉ DISTANCE (400 – 1500 m)
: limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku, AN-Gly,
INT hydrolýza ATP, pokles pH a lokální acidóza
: záleží na rychlosti AN metabolizovat LA a pufrů neutralizovat H+
PLAVECKÝ TRÉNINK
• vrcholový plavci trénují zpravidla 2 x denně (ráno a odpoledne),
dávkování se liší dle periodizace
• sprinter
cca. 5-6 km/trénink doba 1.5-2.5 hod (vyšší intenzita)
+ suchá příprava (expandéry)
ročně absolvují 423-517 TJ (Garcia, 2005)
• Vytrvalec až 6-7 km/trénink doba 2.0-2.5 hod (nižší intenzita)
+ suchá příprava (silová vytrvalost)
ročně absolvují 950-1200 TJ (Garcia, 2005)
TÝDENNÍ DÁVKA 80 – 100 km
ROČNĚ AŽ 3000-3500 km
• technická cvičení, strategii závodů, psychologický trénink