Transcript BIOPLOLYMERY(Zeman M..

Biopolymery
Zpracoval
Martin Zeman
5.C
Rozdělení
• Proteiny
• Nukleové kyseliny
• Polysacharidy
Proteiny ( bílkoviny )
•
•
•
•
•
•
z aminokyselin složené makromolekulární přírodní látky s relativní
molekulární hmotností 103 až 106.
Jsou podstatou všech živých organismů.
Aminokyseliny v jejich struktuře se na sebe váží tzv. peptidickou vazbou
–NH–CO–
Hlavní řetězec se skládá z pravidelně opakujících se struktur
NH-CHRi-CO-NH-CHR(i+1)-CO- …Postranní řetězce z R(i+n) aminokyselin
určují strukturu a vlastnosti proteinu.
Podle počtu aminokyselin v molekule rozlišujeme oligopeptidy (2–10
aminokyselin), polypeptidy (11–100) a proteiny (více než 100
aminokyselin).
Funkce proteinů :Stavební (kolagen, elastin, keratin)
Transportní a skladovací (hemoglobin, transferin)
Zajišťující pohyb (aktin, myosin)
Katalytické, řídící a regulační (enzymy, hormony,
receptory…)
Ochranné, obranné (imunoglobulin, fibrin, fibrinogen)
Struktura proteinů
•
Rozlišujeme primární, sekundární, terciární a u některých složitějších
proteinů ještě kvartérní strukturu bílkovinného řetězce.
•
Primární struktura: Je pásek s přesným pořadím aminokyselin za sebou
v polypeptidovém řetězci.
•
Sekundární struktura: Je prostorové uspořádání hlavního řetězce části
proteinu.
•
Terciální struktura: Je prostorové uspořádání celého peptidového
řetězce.
•
Kvartérní struktura: Je dána vzájemným prostorovým uspořádáním
řetězců složených proteinů.
Primární struktura …………………………….
Sekundární struktura:………………………...
Terciální struktura:……………………………
Kvartérní struktura:……………………………
Nukleové kyseliny
•
Nukleová kyselina je makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým
řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci.Tím
vlastně určují program činnosti buňky (a organizmu jako takového).
•
Nalézají ve všech živých buňkách a virech.
•
Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová
(DNA) a kyselina ribonukleová (RNA).
•
Polynukleotidový řetězec je z chemického hlediska polymerem nukleotidů
( látky složené z nukleové báze, pětiuhlíkatého monosacharidu a jedné
nebo více zbytků kyseliny fosforečné. )
•
Tyto nukleotidy jak pro DNA(cytosin, guanin, adenin a thymin), tak i pro
RNA(místo thyminu je uracil ) jsou vždy čtyř druhů a jejich různým
pořadím lze dosáhnout nezměrného počtu kombinací. Právě různý sled
jednotlivých druhů nukleotidů v sobě uchovává genetickou informaci.
DNA
Polysacharidy
•
Polysacharidy jsou polymerní cukry. Jsou tvořeny
monosacharidovými jednotkami, které jsou spojeny
glykosidickou vazbou. Často jsou amorfní, nerozpustné
ve vodě a nemají sladkou chuť (jak se můžeme mylně domnívat ).
•
Polysacharidy můžeme popsat obecným vzorcem Cn(H2O)n−1
•
Obvykle má polysacharid 102-103 monosacharidových jednotek.
•
Řetězce mohou být větvené nebo nevětvené.
•
Prostorové uspořádání může být lineární, helikální nebo globulární.
•
Pokud se molekula polysacharidu skládá pouze z jednoho druhu
monosacharidových jednotek, jedná se o homoglykany. V opačném
případě hovoříme o heteroglykanech.
Polysacharidy
Škrob:
•
Je to bílý prášek bez chutě a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná
se o konečný produkt fotosyntézy rostlin.
•
Hromadí se v některých orgánech jako zásobní látka.
•
Sumární vzorec (C7H10O5)n
•
Skládá se z dvou různých polysacharidů: amylózy a amylopektinu,
tvořených několika tisíci až desetitisíci molekulami glukózy
•
Hlavními zdroji škrobu jsou brambory, rýže, pšenice a kukuřice.
Polysacharidy
Glykogen:
•
Neboli tzv. živočišný škrob je rezervní látkou u živočichů. Jeho struktura
odpovídá struktuře amylopektinu(sumární vzorec (C6H12O6)n ).
•
Glykogen vysoce větvený polymer glukózy (polyglukan) s glykosidovými
vazbami. Skládá z mnoha molekul glukózy (až 120 000 molekul glukózy)
•
Je uložen ve formě granulí v cytoplazmě některých buněk vyšších
živočichů, zejména v buňkách jater a svalů, ale též u hub a kvasinek.
•
Jaterní glykogen udržuje stabilní hladinu krevního cukru zvláště při
hladovění, svalový glykogen je okamžitě využitelný ke svalové práci jako
bezprostřední zdroj energie. Jestliže jsou zásoby glykogenu nízké nebo
zcela vyčerpané, jsou jako nový zdroj energie použity bílkoviny (proteiny)
a lipidy (tuky).
Glykogen
Polysacharidy
Celulóza:
•
Celulóza tvoří větší část rostlinné tkáně a je jednou z hlavních složek
dřeva. Je obecně hlavní stavební látkou rostlinných primárních
buněčných stěn.
•
Je tvořena glukózovými jednotkami, spojenými β-vazbou.
•
Sumární vzorec [C6H10O5]n
•
Člověk a ostatní živočichové nedokážou celulózu metabolizovat, protože
nemají příslušné enzymy. Zvířata, která se živí rostlinou stravou mají ve
střevech bakterie, které dokážou celulózu rozložit.
•
Používá se v papírenském a textilním průmyslu. Celulosa je hlavní
složkou papíru a bavlny. Jejím derivátem jsou umělá vlákna. Nitrací
celulosy vzniká nitrocelulóza, známá také jako střelná bavlna.
Celulóza