Transcript rizikové faktory

Zdraví, jeho
determinanty, poptávky
po zdravotní péči,
specifika zdrav.služeb,
externality
Iveta Radošťanová
Vymezení pojmu zdraví
•Negativní
•
•
vymezení
stav organismu bez choroby
staticky posuzovaný stav organismu, který není vystavovaný účinkům
choroby
Pozitivní vymezení
•
•
•
stav organismu, který je schopen snášet zvýšené tělesné a duševní
zatížení
zdraví jako proces
•
•
zdraví jakožto životní proces se neustále mění, a to v závislosti
na změně a reakci obou prvků systému, tj organismu i vnějšího
prostředí, ve kterém se uplatňují zpětné vazby a multifaktorální
charakter prvků přírodního a sociálního prostředí
zdraví lze definovat jako soubor schopností člověka vyrovnat se s
nároky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních
funkcí
Definice zdraví
•Definice
•
zdraví dle WHO:
stav kompletní tělesné, duševní a sociální
pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci či
vady
Determinanty zdraví
•
vnější vlivy – ovlivnitelné
•
životní styl 50%
•
•
stav prostředí 20%
•
•
kouření, nevyvážená výživa, nadměrná
spotřeba alkoholu, nedostatek pohybu,
stres, užívání drog, podceňování rizika
úrazu a nepříznivých účinků pracovního
prostředí
kvalita ovzduší, pitné vody, potravin,
nejrůznější druhy záření, hluk
úroveň zdravotnictví 10%
Determinanty zdraví
•vnitřní
•
vlivy – neovlivnitelné
genetické faktory 20%
•
zděděné dispozice, genetický základ, věk,
pohlaví
Determinanty zdraví
Prvky životního stylu
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
výživa (výživové chování)
pohybová aktivita
kouření (aktivní i pasivní)
konzumace alkoholu (alkoholismus)
stress, psychosociální faktory
sexuální chování
konzumace drog (drogové závislosti)
hygienické návyky (vztah k infekčním chorobám)
práce a pracovní podmínky
relaxace, odpočinek
Působení faktorů životního stylu na
zdraví
•
rizikové faktory
•
•
vliv, který zvyšuje riziko určitého
onemocnění, zvyšuje pravděpodobnost, že
člověk po určité době vystavení faktoru
onemocní
ochranné, protektivní faktory
•
snižují pravděpodobnost vzniku určitého
onemocnění, do jisté míry chrání před
onemocněním, zvyšují odolnost organismu
Žebříček faktorů dle významu, kterým se podílejí na úmrtí
(podle WHO)
•
•
•
•
•
•
1. kouření
2. nadměrná konzumace
alkoholu
3. nadváha
4. pracovní rizika
5. nedostatek zeleniny a
ovoce ve výživě
6. chudoba
•
•
•
•
•
•
7.nezaměstnanost
8. závislost na drogách
9. dopravní úrazy
10. nedostatek pohybu
11. přemíra živočišných
tuků ve výživě
12.exhalace v ovzduší
Poptávka po zdravotní péči
liší se od poptávky po běžných statcích
• individuální poptávku po zdravotní péči
lze charakterizovat jako
•
•
•
nepravidelnou
nepředvídatelnou
Grossmanova teorie poptávky po
zdravotní péči
•
Grossman
•
•
•
•
zajímal se o to jak jedinci alokují zdroje k produkci
zdraví
model jde za tradiční analýzu poptávky po zdraví a
má velký vliv na ekonomiku zdraví
formuluje (využívá) myšlenku, že jedinec je
producent zdraví (nejen spotřebitel)
také představuje myšlenku investování do lidského
kapitálu (zdraví a vzdělání) ke zlepšení výkonů v
obou sektorech – jak tržním (práce) tak netržním
(domácnosti)
Klíčové předpoklady
•
•
•
•
•
•
poptávka po zdravotní péči je odvozena z poptávky
po zdraví
poptávka po zdraví je odvozena z užitku (pracovní
dny, volný čas)
jedinci nejsou pasivními spotřebiteli zdraví, ale
aktivní producenti, kteří utrácejí peníze k vytváření
zdraví
zdraví lze vidět jako proces trvající v čase –
znehocuje se (proto může být analyzováno jako
kapitálový statek)
jedinci si cení zdraví ale necení si ho nadevše (kdyby
ano, nepřejídali byse, nekouřili by, nejezdili příliš
rychle)
máme omezené příjmy pro financování hdraví a
ostatních aktivit
Zdraví jako kapitálový statek
•
•
osoba se narodí s počáteční „zásobou“
zdraví, kterou investicemi zvyšuje
míra produkce zdraví bude záviset na
účinnosti investic do zdraví
H Stockt = H Stockt-1 – dep’n ) + inv. in H (I)
Investice do zdraví
•investice
do zdraví
•mezní náklady = mezní užitek
•mezní
náklady = r + 
• r = úroková míra jiné ivestice
  = míra znehodnocování zdraví
•mezní
užitek = míra návratnosti = (W*G)/C
• W = mzdová sazba
• G = mezní produkt (míra návratnosti) investice do
zdraví, což podléhá poklesu mezních výnosů
• C = přímé náklady na investice do zdraví
•MEC
= mezní efektivita capitálu
Poptávka po kapitálu zdraví
Cost of capital
X
r+ð
MEC
H*

V bodě X se mezní náklady rovnají meznímu užitku
Health Stock
Poptávka po zdravotnických službách
PHC
Di
•
HCi = vyšší spotřeba
zdravotnických služeb už
nepřináší další zlepšení zdraví
•
Di = individuální poptávka po
zdravotní péči
•
DEFi = efektivní poptávka po
zdravotní péči v systému
100% veřejného
financováni zdrav služeb
DEFi
•
HCi HC
Zaplacené pojistné
představuje ve chvíli
spotřeby utopené
náklady, a tak
požadované množství
služeb není závislé na
jejich ceně
Poptávka versus potřeba
•
subjektivní potřeba
•
•
zhodnocení vlastního zdravotního stavu ze
strany jedince
objektivní potřeba
•
značí situaci, kdy by zdravotník zhodnotil
zdravotní stav jedince jako stav vyžadující
léčbu
Poptávka
•
potřeba jedince, která je realizována
vyhledáním lékařské pomoci
•
•
ne každá potřeba se promění v poptávku a
stejně tak ne každá poptávka je potřebou
rostoucí charakter
•
demografický vývoj – stárnutí obyvatel
Demografická struktura
Zdravotní péče x péče o zdraví
•
zdravotní péče
•
•
zdravotnické služby a materiální spotřeba
péče o zdraví
•
souhrn ekonomických, kulturních, sociálních a
zdravotnických opatření v rámci hospodářské,
sociální a kulturní činnosti společnosti
Zdravotnické služby
•
Mají:
•
•
•
•
omezenou možnost kvantifikace výkonů (především
prostřednictvím hodnotových ukazatelů)
omezenou možnost konstrukce agregovaných ukazatelů
efektivnosti
problémy kvantifikace na úrovni parciálních ukazatelů
souvisejících s hodnocením efektivnosti
omezenou možnost kvantifikace a hodnocení kvality,
dostupnosti a přiměřenosti poskytování zdravotnických
služeb
Nadužívání zdravotní péče
•
jak ze strany lékařů
•
•
nutí pacienta absolvovat řadu vyšetření u
několika specialistů v krátkém časovém
rozmezí
tak ze strany pacientů
•
lékařská péče se jeví jako péče zdrarma, a
proto je její nadužívání racionální
Informační asymetrie
•
Omezení spotřebitelské suverenity
•
•
•
neznalost vlastního zdravot. Stavu
nejistá budoucnost, resp.
nepředvídatelnost - kolik a čeho si tedy
předpolatit?
neschopnost odhadnout, (verifikovat,
porovnat...) cenu
•
•
jak zhodnotit užitek ze zlepšeného zdraví
pro jiné?
existence elity, která ví lépe co je
v zájmu zdraví jednotlivce?
Regulační poplatky
•
cílem je zamezit plýtvání ve
zdravotnictví a nadužívání zdravotní
péče
•
během prvního čtvrtletí tohoto roku
klesl počet receptů o 40%
•
klesly i celkové náklady z veřejného
zdravotního pojištění na léky, a to o
20% (úspora cca 1,75mld kč)
Externality ve zdravotnictví
•
výskyt externalit je spojen s určitými
onemocněními, především s přenosnými
nákazami, z obavy před epidemií můžeme
považovat za vhodné zavést preventivní
opatření (karantény nebo povinné očkování)
•
tržní selhání umožňuje přežívat neefektivním
zdravotnickým zařízením
•
trh zdravotních služeb je charakterizován
nedokonalými informacemi a nedokonalou
konkurencí
Rozdíl mezi trhy zdravotní péče a standardními
konkurečními trhy
•
•
•
Standardní konkureční
trhy
velké množství
prodávajících
zisk, který maximalizují
firmy
•
homogenní komodity
•
dobře informovaní
nakupující
•
spotřebitelé platí
•
Trhy zdravotní péče
•
jen omezené množství
nemocnic
•
většina nemocnic je
nezisková
•
heterogenní komodity
•
špatně informovaní
nakupující
•
přímo pacienti hradí jen
část nákladů
Trh zdravotní péče
•
jestliže je komodita heterogenní a jedinci nemají
dokonalé informace, potom je pro ně velmi složité
zjistit, zda nižší cena komodity je signálem
informujícím o výhodnější koupi nebo její nižší
kvalitě
•
pokud nejsou spotřebitelé informováni o cenách,
mohou firmy zvýšit cenu nad konkureční hladinu a
ztratí jen omezenou část zákazníků
•
trh zdravotní péče nedisponuje množstvím
poskytovatelů zdravotní péče na sobě nezávislých,
chybí suverenita spotřebitele, cena neplní
kriteriálná funkci
Nedokonalé informace
•
pacient nakupuje u poskytovatele zdravotní péči, který
disponuje značnou informčaní převahou nad
potřebitelem
•
pacient musí spoléhat na úsudek lékaře
•
současně je postup lékaře ovlivněn moemntálním
stavem organismu pacienta
•
při stejném onemocnění a při stejném léčebném
postupu reaguje každý organismus jinak
•
proto je mnohem složitější ocenit různé lékaře než
ocenit různé komodity
•
informační převaha poskytovatele se na trhu
zdravotnických služeb projevuje jako selhání tržního
chování spotřebitele s následky selhání mechanismu
cenové tvorby
•
to je důvod, proč na sebe vláda již dávno vzala některé
úlohy
Nedokonalá konkurence
•
nedokonalé informace snižují stupeň efektivnosti konkurence
•
potenciální pacienti, kteří vidí lékaře s nižší cenou než jeho
konkurence, mohou usuzovat, že o takového lékaře není velký zájem,
a proto se snižováním cen své nabídky snaží nalákat více zákazníků
•
nedostatek poptávky po jeho službách se může jevit, že není dobrým
lékařem
•
k srovnání ceny a kvality, heterogenita zdravotnických služeb brání
efektivnímu rozšiřování informací
•
k redukci konkurenčních tlaků vede i skutečnost, že lékaři potebují
často vzájemně konzultovat a že se dělí o nemocniční zařízení
•
další problém vyplývá z hustoty sítě zdravotnických zařízení – územní
dostupnost zdravotnických služeb
•
v regionech s nízkou hustotou osídlení by bez zásahů vlády
lůžková zařízení buď vůbec nevznikala nebo jejich síť by byla
velmi řídká
Platby třetích stran
•
spotřebitelé jsou v době spotřeby
izolováni od hrazení nákladů
•
spotřebitel nemá zájem získat levnějšího
lékaře, jestliže je z pojistného uhrazeno
např. 90% ceny lékařské péče (úspara je
ve chvíli spotřeby pro spotřebitele
zanedbatelná)
Nepřítomnost stimulů k vytváření zisku
•
nemocnice jakožto neziskové organizace
namají svůj cíl v minimalizaci nákladů
nebo maximalizaci zisku a při poskytování
zdravotní péče nešetří
Tržní selhání jakožto důvod státních
intervencí
•
nedokonalá konkurence na trhu zdravotnických služeb
•
informační převaha poskytovatele zdravotní péče nad pacientem
•
faktor nejistoty na trhu zdravotnických služeb a nekomplexnost tohoto trhu
•
pacient neumí anebo umí jen v omezné míře předpovědět svůj zdravotní stav a potřebu
zdravotní péče
•
neumí odhadnout náklady spojené s potřebou zdravotní péče
•
zdraví je statek nezbytný a při jeho náhlé ztrátě může být zdraví spojeno se značnými a
nepředívatelnými náklady na jeho obnovení
•
zdravotnjické služby jsou smíšené kolektivní statky
•
zdraví je hodnota nejenom individuální (soukromá), ale i společenská
•
důležitý faktor ekonomické stability, sociálního smíru a ekonomického růstu
•
externality vyplývající ze spotřeby zdravotnických služeb
•
existence pozitivních externalit z hlediska produkce a spotřeby zdravotnických služeb
automaticky vytváří předpoklad vzniku alokační neefektivnosti vyplývající ze skutečnosti, že
tržní regulace vyprodukuje nedostatečný rozsah pozitivních externalit
•
celá řada nemocí, zvláště nakažlivých, s sebou nese negativní externality, které si
vynucují státní zásahy a regulaci.
některé zdravotnické služby jsou tzv statky pod ochranou
•
povinná očkování, kontrola, restrikce léčiv
•
Financování zdravotnictví v ČR
• převaha nepřímého financování
• zejména povinné veřejné zdravotní
pojištění
• doplňkové přímé financování –
zejména úhrady za léky
Financování zdravotnictví v ČR
•
•
•
•
•
•
•
•
zdroj financování
odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob
samostatně výdělečně činných
za definované skupiny obyvatel platí pojistné stát
důchodci, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání v
evidenci úřadu práce
zřízena Všeobecná zdravotní pojišťovna
(od roku 1997) zdravotní pojišťovny uzavírají
smlouvy se zdravotnickými zařízeními na ty druhy
péče, které je příslušné zařízení oprávněno
poskytovat
rozvíjí se smluvní (soukromé) zdravotní pojištění a
připojištění
přímé úhrady obyvatelstva
Sazby pojistného
•
•
•
•
•
•
OSVČ
•
13,5%
•
Vyměřovací základ: 50% z rozdílů příjmů a výdajů
•
Minimální vyměřovací základ: dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy
v národním hospodářství za kalendářní rok
Zaměstnanci
•
4,5% z hrubé mzdy
•
Minimální vyměřovací základ: minimální mzda
Zaměstnavatelé
•
9% z úhrnu hrubých mezd
Státní pojištěnci
•
13,5%
•
Vyměřovací základ: 0,25x průměrný měsíčný příjem za ekonomiku
Osoby bez zdanitelných příjmů
•
13,5% z minimální mzdy
Pojistné se odvádí zdravotním pojišťovnám (VZP) – 100% přerozdělení zdrojů dle
struktury pojištěnců pojišťovnám
•
zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy se zdravotnickými zařízeními na ty
druhy péče, které je příslušné zařízení oprávněno poskytovat
Úhrada zdravotní péče
•platby
•
•
•
•
za výkon
platba za jednotlivou položku zdravotní
péče
tj za jednotlivý úkon diagnózy léčení,
ošetřování, farmaceutických služeb
výkony jsou oceněné přímo nebo
prostřednictvím bodu
motivuje k hypertrofii výkonů, což vede při
financování z veřejných rozpočtů k finanční
náročnosti systému
Úhrada zdravotní péče
•platba
•
za diagnózu
platí se soubor služeb u jednoho pacienta za
jednu epizodu nemoci
•
•
•
DRG (diagnosis related groups)
určený pro nemocnice
téměř stejně nákladný a administrativně
náročný jako výkonový model
Úhrada zdravotní péče
•platba
•
•
•
•
•
za ošetřovací den
základní jednotkou jsou náklady na
jednoho pacienta za jeden den
lze používat převážně v nemocnicích nebo
zařízeních částečné hospitalizace
motivace nemocnic k tomu, aby snížily
náklady za jednotku
zlepšením managementu
snížení kvality
Úhrada zdravotní péče
•kapitační
•
•
•
•
•
•
•
•
•
platí se za registrovaného pacienta ve zdravotnickém zařízení po
určitou dobu, bez ohledu na to, zda a jak je léčen
bývá odstupňována podle věku nebo pohlaví pacienta nebo podle
území
zpravidla užívána u praktických lékařů
nevytváří pobídky pro poskytování zbytečných nebo nadměrně
intenzivních služeb
příznivý vliv na náklady
nevytváří impulsy pro zájem o pacienty, jejichž léčení je nákladné
vyšší věkové skupiny, děti předškolního věku
není motivace pro potřebnou kvalitu a intenzitu zdravotní péče
výše závisí na počtu registovaných pacientů, jejich věkovém složení,
hodnotě kapitačního paušálu
•kapitačně
•
•
•
platba
výkonová platba
kombinace kapitace a výkonové platby
snižuje riziko v podobě nízké intenzity zdravotní péče
zavedeno u praktických lékařů
Úhrada zdravotní péče
•účelové
•
•
•
•
•
•
•
paušály
představují roční platbu lékaři nebo nemocnici za
provoz, zařízení, investice
paušál odstupňován dle specializace lékaře, v
nemocnicích dle počtu lůžek a kategorie nemocnice
obvykle se používá jako doplňková platba k jinému
typu platby
vede k nízkým administrativním nákladům
poskytovatel zdravotní péče má motivaci
buď k tomu, aby paušál utratil za každou cenu i za
věci, které nepotřebuje
nebo aby šetřil, nakupoval nekvalitně, popř.
nenakupoval vůbec
Úhrada zdravotní péče
•Bonifikace
•
•
•
účelově vázaná platba
odměňuje dosažení určitého cíle
používá se jako doplňková platba
Literatura & zdroje:
•Doc.
Ing. Jaroslava Durdisová, Csc.: Ekonomika zdraví, Nakladatelství
Oeconomica, 2005
•Vojtěch
Krebs a kolektiv: Sociální politika
•Zdravotnická
ročenka České republiky 2006, dostupnost online:
http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ro%E8enka&region=100&mnu_id=5300
•Regulační
poplatkyhttp://www.mzcr.cz/Pages/485-regulacni-poplatky-ve-zdravotnictvi-funguji-ochranny-limit-pomaha-
stale-vice-lidem.html
•Stiglitz:
Ekonomie veřejného sektoru, Praha: Grada Publishing, 1997
Tisícero díků za pozornost