Transcript LOG-souhrnne_opakovani

SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ
PŘÍKLADY
METODA ABC
(Activity Based Costing)
ABC klasifikace 14 produktů
Číslo
Objem
Objem produkce Kumulativní % z Klasifikace
výrobku produkce
kumulativní
celkové produkce
1
5 056
2
3 424
3
1 052
4
893
5
843
6
727
7
451
8
412
9
214
10
205
11
188
12
172
13
170
14
159

13 966
5 056
8 480
9 532
10 425
11 268
11 995
12 446
12 858
13 072
13 277
13 465
13 637
13 807
13 966
-KONTROLA
36.2
60.7
68.3
74.6
80.7
85.9
89.1
91.9
93.6
95.1
96.4
97.6
98.7
100
--
--
Diferenciace skupin
Skupina A
Položky rychle se pohybující s velkým obratem,
20% sortimentu s obratem cca 70% kumulace.
Skupina B
Položky méně se pohybující,
50% sortimentu s obratem cca 90% kumulace.
V průměru 90% dostupnost výrobků.
Skupina C
Položky pomalu se pohybující,
50% sortimentu s obratem cca 10% kumulace.
60 – 90% úroveň služeb, možnost substitutu, dlouhé
čekání zákazníka. Rizika krátkodobá (ušlý zisk),
dlouhodobá (ztráta zákazníka).
ABC klasifikace 14 produktů
Číslo
Objem
Objem produkce Kumulativní % z Klasifikace
výrobku produkce
kumulativní
celkové produkce
1
5 056
2
3 424
3
1 052
4
893
5
843
6
727
7
451
8
412
9
214
10
205
11
188
12
172
13
170
14
159

13 966
5 056
8 480
9 532
10 425
11 268
11 995
12 446
12 858
13 072
13 277
13 465
13 637
13 807
13 966
-KONTROLA
36.2
60.7
68.3
74.6
80.7
85.9
89.1
91.9
93.6
95.1
96.4
97.6
98.7
100
--
A
A
A
B
B
B
B
C
C
C
C
C
C
C
--
Grafické znázornění
120
100
80
60
Kumulativní % z celk. produkce
40
20
0
1
2
A
3
4
5
6
B
7
8
9
10
11
C
12
13
14
Příklad: Uplatnění analýzy ABC
při stanovení objednávacích režimů
K dispozici je přehled o roční spotřebě materiálu u 10 položek:
Č. položky Cena za kus v Kč Roční spotřeba v ks Roční obrat
1
50
50 000
2
110
2 000
3
160
400
4
80
700
5
70
4 800
6
150
1 300
7
200
17 000
8
40
300
9
90
5 000
10
120
400

--
--
2 500 000
220 000
64 000
56 000
336 000
195 000
3 400 000
12 000
450 000
48 000
7 281 000
Rozdělení položek do skupin ABC
Č. položky
Roční obrat
7
1
9
5
2
6
3
4
10
8
3 400 000
2 500 000
450 000
336 000
220 000
195 000
64 000
56 000
48 000
12 000

7 281 000
Kumulativní obrat
3
5
6
6
6
7
7
7
7
7
400
900
350
686
906
101
165
221
269
281
--
000
000
000
000
000
000
000
000
000
000
Kum.obrat (% z celku)
46,7
81,0
87,2
91,8
94,8
97,5
98,4
99,2
99,8
100,0
--
Výsledek analýzy ABC
Skupina
položek
Čísla
položek
A
B
C
7,1
9,5,2,6
3,4,10,8
% podíl
hodnoty obratu
81,0
16,5
2,5
% podíl
počtu položek
20
40
40
Návrh řízení zásob pro skupiny ABC
A – objednávat 2x měsíčně, pojistná zásoba kryje týdenní
spotřebu
B – objednávat 1x za 2 měsíce, pojistná zásoba kryje
spotřebu na ½ měsíc
C – objednávat jednou za čtvrtletí, pojistná zásoba kryje
měsíční spotřebu
ROZHODOVÁNÍ
O ÚROVNI SLUŽEB
PŘÍKLAD
Společnost získala informace o tom, že na trhu se
vyskytuje situace, kde jejich výrobky nejsou v prodejnách
Podle provedeného průzkumu nebylo zboží k dispozici ve
20 % případů. Vzhledem k tomu, že tyto výrobky tvořily
60 % tržeb firmy, znamenalo to ztrátu 12 % tržeb. Po
rozboru příčin bylo navrženo zvýšit výrobu a stav zásob
v distribučních skladech o 2 mil. Kč. Vstupní údaje pro
ověření efektivnosti tohoto opatření:
Dosavadní objem tržeb – 200 mil. Kč
Vykazovaný objem kapitálových prost.–100 mil. Kč
Dosažená rentabilita tržeb – 15 %
Fixní náklady – 40 %
Průměrná úroková míra na kapitálové trhu – 15 %
Skladové náklady – 5% prům. zásob
SOUČASNÝ STAV
TRŽBY
NÁKLADY
200 mil. Kč
PO REALIZACI OPATŘENÍ
200 * 1,12 = 224 mil.Kč
Náklady výrobní
FC – 170*0,4= 68
VC – 170*1,12*0,6 = 114,24
TC – 182,24 mil. Kč
Náklady skladové – zvýšení
200 * 0,85 = 170 mil.Kč 2*0,05 = 0,1
Náklady s váz. zásob
2*0,15 = 0,3
Logistické náklady celkem:
182,64 mil. Kč
KAPITÁL
RENTABILITA
KAPITÁLU
100 mil. Kč
200 – 170
= 0,3
100
tržby – náklady
kapitál
100 + 2 mil. Kč
224 – 182,64
= 0,41
102
Vyšší  přijmout
HODNOCENÍ
A VÝBĚR
DODAVATELŮ
SCORING MODEL
HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM
X
DODAVATEL
Y
Z
A. JAKOST váha 45
Počet bezchybných dodávek z 30
Podíl v %
Podíl * váha
22
73,3
33
25
83,3
37,5
18
60
27
160
62.5
18,8
180
55,5
16,7
100
100
30
190
105
160
100
25
65,6
16,4
B. CENA váha 30
 cena 30 dodávek
Reciproční index
100
160 * 100
Index * váha
C. SPOLEHLIVOST váha 25
celkové překročení dodacích
lhůt za 30 dodávek
105
Reciproční index
190 * 100
Index * váha
CELKOVÉ HODNOCENÍ 33+18,8+13,8
55,3
13,8
65,6
79,2
73,4
HODNOCENÍ DODAVATELŮ – dodací lhůty
Dodavatelé A.B, dodací lhůta 10 dnů, celkem 70 dodávek
DODAVATEL A
Dodací doba 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Počet případů 2 4 6 10 12 12 10 6 4 2 2
 15%
Počet případů / celkem dodávek
a) Jaká je spolehlivost dodavatele v požadované lhůtě (v %)
10 / 70 = 14%
b) Jaká je spolehlivost v intervalu  15% vzhledem k dodací
lhůtě 10 dnů (v %)?
44 / 70 = 63%
44 = 4 + 6 + 10 + 12 + 12
c) Kolik objednávek je opožděno (v %)?
48 / 70 = 67%
48 = 12 + 12 + 10 + 6 + 4 +2 +2
DODAVATEL B
Dodací doba 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Počet případů 2 2 2 25 15 15 0 0 0 4 5
 15%
Počet případů / celkem dodávek
a) Jaká je spolehlivost dodavatele v požadované lhůtě (v %)
25 / 70 = 36%
b) Jaká je spolehlivost v intervalu  15% vzhledem k dodací
lhůtě 10 dnů (v %)?
59 / 70 = 85% 59 = 2 + 2+ 25 + 15 +15
c) Kolik objednávek je opožděno (v %)?
39 / 70 = 56%
39 = 15 + 15 + 0 + 0 + 0 + 4 + 5
 B je spolehlivější ( B  A v opoždění)
Grafické znázornění
Počet případů dodavatel A
14
12
10
8
6
4
2
0
Počet případů
Dodací
doba
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Počet případů Dodavatel B
30
25
20
15
10
Počet případů
5
0
Dodací
doba
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
VÝBĚR DODAVATELE
Kritérium
Cena (Kč)
Kvalita
Váha kritéria
30%
30%
Servis
Spolehlivost
20%
20%
DODAVATELÉ
A
B
C
60
75
100
100
90
90
90
90
100
80
50
90
a) Prosté hodnocení podle pořadí 1,2,3
Kritérium
Cena
A
1
B
2
C
3
Kvalita
Servis
Spolehlivost
Celkem
1
2
1
2
3
1
2
1
5
2
7
9
b) Váhové podle pořadí 1,2,3
Pořadí * váha kritéria
DODAVATELÉ
Kritérium
Váha kritéria
A
B
C
Cena
0,3
0,3
0,6
0,9
Kvalita
0,3
0,3
0,6
0,6
Servis
0,2
0,4
0,2
0,6
Spolehlivost
0,2
0,2
0,4
0,2
Celkem
1
1,2
1,8
2,3
c) Prosté a váhové podle hodnot
DODAVATELÉ
Kritérium
Váha kritéria
A
Cena
0,3
Kvalita
0,3
Servis
0,2
Spolehlivost
0,2
100
100
90
90
Celkem
1 přepsat
380
350
292
B
C
24
27
18
27
20
10
16
18
79
Kritérium
Váha kritéria
Cena
0,3
A
30
Kvalita
0,3
30
Servis
0,2
Spolehlivost
0,2
Celkem
1
18
18
96
B
60
*100
C 75
100%
80
90
100
80
87
60
*100
75
60
90
50
90
MAKE - OR – BUY
Rozhodování - vyrobit
nebo koupit ?
PŘÍKLAD
V podniku využívají montážní díl v počtu 1 000 kusů/rok
nakupovaných od cizího dodavatele v ceně 1 020 Kč/kus.
Aby mohli tento díl sami vyrábět, museli by podniknout
investiční akci. Opatřovací náklady této investice jsou
1,8 mil. Kč, variabilní náklady vztažené k 1 ks výrobku
jsou 720 Kč. Nové zařízení vyžaduje doplňkové personální
náklady ve výši 36 000 Kč/periodu. Doba životnosti
zařízení je 6 roků, kalkulovaná úroková míra je 10 %.
Potom faktor ročních splátek činí koeficient 0,229607.
Zjistěte, při jaké ceně za kus a jakém množství
odebíraných dílů je cizí nákup výhodnější. Je výhodnější
za současného stavu nakupovat montážní díly od
dodavatele, nebo je výhodnější si tyto díly vyrábět ve
vlastní režii?
Roční spotřeba (Q)
Cena od dodavatele (p)
Investice (I)
Variabilní náklady (vc)
Personální náklady (FCp)
1 000 ks
1 020 Kč/ks
1,8 mil. Kč
720 Kč/ks
36 000 Kč/rok
Koeficient ročních splátek (k) 0,229607
Kritická cena?……p* ?
P* ?
Kritické množství?……Q* ?
I  k  FCp  Q  vc  Q  p*
p 
*
I  k  FCp  Q  vc
Q
1.800.000  0,229607  36.000  1.000  720
*
p 
1.000
p*= 1.169,30 Kč
Roční spotřeba (Q)
Cena od dodavatele (p)
Investice (I)
Variabilní náklady (vc)
Personální náklady (FCp)
1 000 ks
1 020 Kč/ks
1,8 mil. Kč
720 Kč/ks
36 000 Kč/rok
Koeficient ročních splátek (k) 0,229607
Kritická cena?……p* ?
Q* ?
Kritické množství?……Q* ?
I  k  FCp  Q*  vc  Q*  p
Q 
*
I  k  FCp
p - vc
1.800.000  0,229607  36.000
*
Q 
1.020 - 720
Q*= 1.498 ks
Závěr (odpověď):
Nákup u dodavatele je výhodný do okamžiku, kdy cena
nepřekročí částku 1.169,30 Kč/ks.
Nákup u dodavatele bude výhodný do okamžiku, kdy
požadavek výroby nepřekročí kritické množství 1.498 ks/rok.
Pokud požadavek výroby bude vyšší než 1.498 ks/rok, potom
by se podniku vyplatilo vyrábět si tyto díly ve vlastní režii.
Vzhledem k tomu, že pořizovací cena jednoho dílu u dodavatele
činí 1.020 Kč je pro firmu výhodnější v současné době
nakupovat potřebné množství dílů, neboť podnik není schopen
zajistit výrobu tohoto množství s tak nízkými náklady.
Náklady [Kč]
2000000
1800000
1600000
1400000
1200000
1000000
800000
600000
400000
200000
0
Kritické množství 1498 Ks
Výroba ve vlastní řežii
Nákup od dodavatele
v ceně 1020 Kč/ks
1200 1300 1400 1500 1600 1700
Množství [ks]
TEORIE
ZÁSOB
Obrátka zásob hotových výrobků
Příklad 1:
Roční objem hotových výrobků určitého typu činil 5000 ks.
Zásoba se doplňuje dodávkami po 300 ks. Objednává se vždy při
poklesu na objednací úroveň tak, aby byl respektován očekávaný
prodej během dodacího cyklu a nebylo čerpáno z pojistné zásoby.
Pojistná zásoba se vytváří ve výši týdenní poptávky. Uvažujeme,
že rok má 50 týdnů.
Úkol: Vypočítejte obrátku a dobu obratu zásob hotového výrobku
Řešení
Přeměna hotových výrobků v tržby trvá v průměru 18 dnů, což
znamená, že 1 Kč vložená do výroby uskuteční 20 obratů za rok.
Obrátka =
Roční prodej v ks
Průměrná zásoba
Průměrná zásoba = průměrná běžná zásoba + pojistná zásoba
= Q/2 + Zp
Průměrná běžná zásoba = Q/2 = 300/2 = 150 ks
Pojistná zásoba = 5 000/50 = 100 ks
Průměrná zásoba = 150 + 100 = 250 ks
Obrátky = 5000/250 = 20 obratů za rok
Doba obratu = 360/ 20 = 18 dnů
Příklad 2:
Podnik docílil tržeb v nákladových cenách 37 mil. Kč ročně.
Průměrná hodnota zásob hotových výrobků v nákladových
cenách činila 2,5 mil. Kč. Uvažujeme, že rok má 360 dnů.
Úkol 1.: Vypočítejte počet obrátek zásoby hotových výrobků za
rok a dobu obratu ve dnech.
Úkol 2.: Jakého snížení průměrné zásoby lze docílit, jestliže se
podaří dobu obratu zkrátit o dva dny při nezměněných tržbách ?
1) Tržby v nákladových cenách: 37,00 mil. Kč
Obrátka: 37,00 /2,5 = 14,8 x za rok
Doba obratu: 360 /14,8 = 24 dnů
2) Zkrácení doby obratu: (24 –2) = 22 dnů, při jinak
stejném objemu tržeb,
znamená to, že se uskuteční 360/22=16,3 obrátek za rok a
lze pracovat s
nižší průměrnou zásobou. Její velikost bude: 37,00/16,3 =
2,27 mil. Kč.
Lze tedy uvolnit prostředky ve výši 2,5 – 2,27 = 0,22 mil.
Kč, které byly dříve vázány v zásobách. Spolu s tím se
úměrně sníží některé položky nákladů na držení zásob,
zejména náklady ušlých příležitostí a náklady spojené s
rizikem.
U nákladů na skladování je nutno počítat s tím, že některé
složky mají fixní charakter (např. odpisy skladovacích
zařízení)
Obrátka zásob hotových výrobků
a průměrná zásoba
Příklad 3:
Roční objem tržeb v nákladových cenách je 45,5 mil. Kč.
Průměrná nákladová cena výrobku dané skupiny je
3500,- Kč. Průměrná velikost zásoby hotových výrobků
byla 400 ks. Výrobky přicházejí na sklad z výroby po 200
kusech (výrobní dávka). Výroba a prodej jsou během
roku zhruba rovnoměrné.
Úkol 1.: Vypočítejte průměrnou hodnotu zásoby hotových
výrobků.
Úkol 2.: Jaká je rychlost obratu zásoby hotových výrobků?
Úkol 3.: Jakou velikost má pojistná zásoba hotových
výrobků a po jakou dobu je schopna krýt poptávku?
Řešení
1) Průměrná hodnota zásoby = 400*3500=1,4mil.Kč
2) Tržby vyjádřené v nákladových cenách = 45,5 mil.Kč
Obrátka = 45,5/1,4 = 32,5 obrátek za rok
Doba obratu = 360/32,5 = 11,07 dnů tj. 11 dnů
3) Pojistná zásoba
= celková průměrná zásoba – průměrná běžná zásoba
Průměrná běžná zásoba = velikost dávky/2
= 200/2=100 ks, tj. 100*3500 = 0,35 mil. Kč
Pojistná zásoba = 1,4-0,35 = 1,05 mil.Kč
Průměrná denní tržba v nákladových cenách
= 45,5/360 = 0,12638 mil. Kč, tj. 126. 380 Kč.
Pojistná zásoba je tedy schopna krýt poptávku pod
dobu 1,05/0,12638 = 8 dnů.
Obrátka zásob hotových výrobků
Příklad 4:
Tržby vyjádřené v nákladových cenách jsou 52,17
mil.Kč. Průměrná nákladová cena výrobku uvažované
sortimentní skupiny je 10 000,- Kč. Průměrná velikost
zásoby hotových výrobků ve skladu byla 250 ks.
Úkol 1.: Vypočítejte ukazatele rychlosti obratu zásob
hotových výrobků.
Řešení: obrátka = 20,9, doba obratu = 17,2 dnů
OPTIMÁLNÍ
VELIKOST
OBJEDNÁVKY
Optimální velikost objednávaného
množství
Příklad 1:
Spotřeba za rok 5 200 jednotek
Náklady na zajištění dodávky 20 Kč/objednávku
Náklady na skladování a udržování zásob 0,5 Kč/jednotku
Úkol 1.: Určete optimální velikost objednávky.
Úkol 2.: Proveďte tabelaci hodnot (velikost dávek) a
dokažte, zda je velikost dávky podle Campa skutečně
optimálním řešením.
Úkol 3.: Načrtněte grafický model, který na první pohled
prokáže závěry z předchozích dvou úkolů.
Řešení
Campův vzorec
Dopti=
2  D pi  N di
N si
Velikost dodávky Di
2  D pi  N di
Dopti =
=
N si
2  5.200 20
0,5
=
416.000
= 645
400
200
500
250
600
300
650
325
700
350
800
400
13
10,4
8,7
8
7,4
6,5
náklady
na skladování
100
125
150
162,5
175
200
náklady
na dodávky
260
208
174
160
148
130
celkové náklady
360
333
324
322,5
323
330
 zásoba Di /2
počet objednávek
450
400
350
Náklady
300
průměrná zásoba Di/2
náklady na skladování
náklady na dodávky
celkové náklady
250
200
150
100
50
0
400
500
600
650
Množství
700
800
Optimální velikost objednávaného
množství
Příklad 2:
Celková očekávaná poptávka po zboží je na rok 12 000 jednotek
v pořizovací ceně po 75 Kč / jednotku.
Náklady na objednání, přípravu, manipulaci a dopravu jedné
objednávky jsou 250 Kč.
Náklady spojené s udržením zásob (kapitál, prostor, rizika) činí 20 %
z pořizovací hodnoty zásob.
Naznačte řešení optimálního objednávaného množství.
Úkol 1.: Určete optimální velikost objednávky.
Úkol 2.: Proveďte tabelaci hodnot (velikost dávek) a dokažte, zda je
velikost dávky podle Campa skutečně optimálním řešením.
Úkol 3.: Načrtněte grafický model, který na první pohled prokáže
závěry z předchozích dvou úkolů.
Řešení
Nfix= Ndi= 250
Nvar= 75*0,2 = 15
Dopti=
2  D pi  N di
N si
Velikost dodávky Di
=
2 12.000 250
15
=
400.000
 zásoba Di /2
100
50
200
100
400
200
600
300
počet objednávek
120
60
30
20
náklady
na udržení zásob
750
1.500 3.000
= 632,5 = 633
633 800
316,5 400
19
15
1.000
500
12
4.500 4.748 6.000 7.500
náklady
na objednávky
30.000 15.000 7.500 5.000 4.750 3.750 3.000
celkové náklady
30.750 16.500 10.500 9.500 9.498 9.750 10.500
35
30
25
Náklady
20
15
10
00
0
Náklady na obj.
00
0
Náklady na
udržení
Náklady celkem
00
0
00
0
00
0
00
0
50
00
0
10
0
20
0
0
0
0
40
60
80
velikost dodávek
0
0
10
Vliv množstevních (cenových)
rabatů na velikost objednávky
Příklad
Spotřeba za rok
800 ks
…Dpi
Náklady na zajištění dodávky
60 Kč/obj. …Ndi
Náklady na skladování a udržování zásob 30% z pořiz. ceny
Množství (ks)
Cena (Kč/ks)
1 - 10
80
11 - 49
75
50 - 99
72,5
100 - 250
70
> 250
69
Vliv množstevních (cenových) rabatů na
velikost objednávky
Dopti 
2  D pi  N di
N si
2  800 60
 63,25  64ks
p1= 80,- Kč Dopti 
0,3  80
2  800 60
 65,32  66ks
p2= 75,- Kč Dopti 
0,3  75
p3= 72,5 Kč Dopti 
2  800 60
 66,44  67ks
0,3  72,5
2  800 60
 67,61  68ks
p4= 70,- Kč Dopti 
0,3  70
p5= 69,- Kč Dopti 
2  800 60
 68,10  69ks
0,3  69
Hledáme, do které cenové
množiny (cena za kus při
odběru určitého množství, jak
je uvedené v tabulce) se vejde
optimální množství vypočtené
pomocí Campova vzorce
(zaokrouhlujeme na celé
jednotky nahoru).
Pozn. vypočítává se pro každou
cenovou úroveň zvlášť
Vliv množstevních (cenových) rabatů na
velikost objednávky
1. velikost podle CAMPA
67
2. objednací množství … Di
10
30
67
100
250
3. cena za kus … p
80
75
72,5
70
69
4. celková nákupní hodnota
64.000 60.000 58000 56.000 55.200
Dpi x p
5. celkové objednací
náklady (Dpi/Di) x Ndi
4.800
1.600
716,4
6. celkové náklady na
zásoby (Di/2) x 0,3 p
120
337,5
728,6
480
192
1.050 2.587,5
7. součet nakupované
68.920 61.937,5 59.445 57.530 57.979,5
hodnoty a nákladů
Nižší náklady než podle Campa
Minimální
Vliv množstevních (cenových) rabatů na
velikost objednávky
Z uvedených výsledků – součtu nakupované hodnoty a
nákladů spojených s objednávkami a skladováním –
vyplývá, že Campův vzorec jednoznačně určuje optimální
velikost dávky vzhledem k nákladům na objednávky a
udržení zásob, pouze pokud je cena konstantní při nákupu
jakéhokoli množství.
Pokud se však cena nakupovaného množstvím mění
(s vyšším nakupovaným množstvím kusů cena klesá),
potom Campův vzorec nemusí jednoznačně určovat
optimální velikost dávky. Důkaz tohoto tvrzení je uvedený
v uvedeném příkladě.
VÝROBNÍ
LOGISTIKA
Příklad 1- KAPACITNÍ PROPOČET
Stanovte potřebný počet strojů na pracovišti na základě údajů:
- pracoviště vyrábí 30 000 ks výrobků ročně
- velikost dávky je 40 ks
- čas na seřízení stroje 15 min
- kusový čas 11 min
- počet pracovních dnů v roce 260
- celozávodní dovolená 12 pracovních dnů
- plánovaný čas opravy 1. stroje je 6,2 dnů za rok
- pracuje se na 2 směny, 1 směna představuje 7,4 hod využitelného času
Řešení
1. Výpočet normy strojní pracnosti
Kusový čas
Podíl času na seřízení stroje
2. Využitelný časový fond jednoho stroje
(260- 12 - 6,2) * 2 * 7,4 = 3578,64 hod
11,0 min
15/40 = 0,375 min
11,375 min/ks
3. Výpočet potřebného počtu strojů:
Potřebná kapacita
30 000 * 11,375 = 341 250 min = 5 687,5 h
Počet strojů
5687,5 / 3578,64 = 1,58 tj. 2 stroje
Použití MRP při plánování výroby židlí
Hlavní plán výroby židlí typu „A“ požaduje dokončení 100 ks
v 2. týdnu a 100 ks v 7. týdnu. V plánu výroby židlí „B“ je
požadavek, aby dodávky 120 ks byla obdržena v 5. týdnu
a 140 ks v 8. týdnu.
Čas potřebný pro konečnou montáž pro oba výrobky je
1 týden. Sestavte plán požadavků na příštích 8 týdnů pro
výrobek „C“ (opěrky židlí A a B), uvažujeme – li průběžnou
dobu jeho výroby 2 týdny.
Při řešení respektujte zásobu 47 ks
z předcházejícího období.
ROZPLÁNOVÁNÍ VÝROBY
VSTUPY:
Struktura finálního výrobku:
A
B 3x
D
1x
E
C 1x
1x
D 2x
A – finální výrobek (vychází z montáže komponentů B a C)
B,C – komponenty, můžeme dodávat i samostatně
Výrobní lhůta pro zakázku A 2 týdny
Výrobní série A je 200 ks
Plánovaný externí příjem A ve 2.týdnu 150 ks
U výrobku A je vykazovaná 12 % zmetkovitost
U výrobku B je vykazovaná 8 % zmetkovitost
Úkol: Rozplánuj výrobu výrobků A,B,C
Výrobní plán,
Požadavky na hotové
výrobky A,B,C podle týdnů
Výrobek
1
A
3
4
200
B
C
2
6
7
450
20
30
5
9
10
300
20
30
8
20
30
30
Výchozí situace v týdnu 0
Výrobek Počáteční Rezervace Bezpečnostní Výrobní Výrobní
zásoba
zásoba
série
lhůta
A
200
30
40
200
2.týdny
B
350
-
100
250
1.týden
C
160
10
50
100
2.týdny
Rezervace  pojistná „železná“ zásoba,
 používá se JEN v extrémním případě
 musíme ji mít neustále k dispozici na skladě
Bezpečnostní zásoba  kryje mimořádné krátkodobé výkyvy v poptávce
 pod její výši NESMÍME na skladě KLESNOUT
Výrobní lhůta  určuje s jakým PŘEDSTIHEM“pustit“ do výroby materiál
Výrobek A
Skladová zásoba 0 týden 200 ks
Rezervace 0 týden 30 ks
Bezpečnostní zásoba 40 ks
Týden
0
1
2
3
Náběh doba 2 týdny
série
Velikost dávky 200 ks Výrobní
očištěna o
Zmetky 12%
zmetky 12%
200 ks A = 88%
4
5
6
7
8
9 10
Hrubý
požadavek
200
450
300
na výrobu
Plánovaný
příjem 170+150-200 150
2x200 + 120 - 450
2x200 + 70 - 300
externí
200-30
Co je
okamžitě
170 170 120 120 120 70 70 70 170 170 170
k dispozici
88%..…400 ks
Potřeba k
400
400
rozplánování 100%…..455 ks
Uvolnění do
455
455
výroby
potřebujeme 2 výrobní
2 týdny dopředu i
série bez zmetků
se zmetky
Výrobek B
Skladová zásoba 0 týden 350 ks
Rezervace 0 týden 0 ks
Bezpečnostní zásoba 100 ks
Týden
0
1
2
3
Hrubý
požadavek
na výrobu
Plánovaný
příjem
externí
Co je
okamžitě
k dispozici
3 x 455
Náběh doba 1 týden
Očištěno
Velikost dávky 250 ks
o zmetky
Zmetky 8%
8%
Potřeba 3 ks na A
4
5
6
7
8
9 10
20+
20+
1365
1365
5x250 + 350 - 1385
20
6x250 + 215 - 1385
!!! Bezpečnostní
zásoba 100 ks !!!
350 350 350 215 215 215 330 330 330 310 310
Potřeba k 92%..…1 250 ks
rozplánování 100%…..1 359 ks
1250
1500
Uvolnění
1359
1630
do výroby
1 týden dopředu i
potřebujeme 5 výrobních
se zmetky
sérií bez zmetků
92%..…1 500 ks
100%…..1 630 ks
Výrobek C
Skladová zásoba 0 týden 160 ks
Rezervace 0 týden 10 ks
Bezpečnostní zásoba 50 ks
Týden
0
1
2
3
Náběh doba 2 týdny
Velikost dávky 100 ks
Zmetky 0%
Potřeba 1 ks na A
4
5
6
7
8
9
10
Hrubý
požadavek
30
30
30
30
455
455
na výrobu
1x100 + 65 - 30
4x100 + 135 – 455
Plánovaný
!!! Bezpečnostní
příjem
4x100 + 120 - 455
zásoba 50 ks !!!
externí
1x100 + 50 - 30
160 - 10
Co je
okamžitě
120 65 135 135 80 50 50 50 120
120
150
k dispozici
Potřeba k
400
100
400 100
rozplánování
Uvolnění do
100
400
400 100
výroby
potřebujeme 4 výrobní série
2 týdny dopředu
!
PLÁNOVÁNÍ, BILANCOVÁNÍ KAPACIT
Ve výrobním oddělení 3 jsou pracoviště X,Y,Z
Pracoviště
Výrobky
X
Y
Z
1 stroj, 1 člověk 1 stroj, 1 člověk 1 stroj, 1 člověk
A
X
Y
Z
B
X
Z
C
Y
Z
Objednávky přicházejí na pracoviště nahodile, jsou zpracovávány
v pořadí, ve kterém přišly, operační časy nejsou příliš rozdílné.
Výrobky
X
Y
Z
Celková
popt.za rok
A
0,3
0,2
0,1
10 000
B
0,2
0,3
5 000
C
0,15 0,2
15 000
Přípr.čas na sérii
1
0,5
0,5
---
Velikost sérií je 50 ks
Pracuje se 50 týdnů v roce, 5 dní v týdnu, 24 hodin denně
Pracovní fond (celková kapacita pracovních hodin)
= 50 x 5 x 24 = 6 000 hod / rok
Úkol:
a) Vypočítejte efektivnost 3 pracovišť, po jakou dobu stroj pracuje
b) Vypočítejte průměrné prostoje a čekací časy pro 1 sérií 50 kusů
pro 3 pracoviště
c) Vypočítejte průměrný průběžný čas výrobků A, B, C na 1 sérii
d) Navrhněte opatření pro snížení lead-time strukturálně
Efektivnost = poměr výstupu a vstupu. Podnik pracuje efektivně,
když všechny své zdroje plně využívá při nejvyšší
možné hospodárnosti.
Např. efektivnost investice = poměr výnosů z investice
a nákladů na ni.
Lead-time (dodací lhůta) = doba, která uplyne od objednání
surovin do dodání výrobku zákazníkovi.
Ad a) Počet sérií
Výrobky
A
B
C
Přípr.čas na sérii
X
0,3
0,2
1
Y
0,2
0,15
0,5
Z
Celková popt.za rok
Počet sérií
0,1
0,3
0,2
0,5
10 000
5 000
15 000
---
200
100
300
---
Využití: Počítáme po sloupcích !
X = 0,3 * 10 000 + 200 * 1 + 0,2 * 5 000 + 100 * 1 = 4 300
Y = 0,2 * 10 000 + 200 * 0,5 + 0,15 * 15 000 + 300 * 0,5 = 4 500
Z = 0,1 * 10 000 + 200 * 0,5 + 0,3 * 5 000 + 100 * 0,5 +
0,2 * 15 000 + 300 * 0,5 = 5 800
Pracovní fond je 6 000 hod /rok
Efektivnost
ρ X = 4 300 / 6 000 = 72 %
ρ Y = 4 500 / 6 000 = 75 %
ρ Z = 5 800 / 6 000 = 97 %
Prostoje 1 700 / 6 000 = 28 %
Prostoje 1 500 / 6 000 = 25 %
Prostoje 200 / 6 000 = 3 %
Ad b) Čekací časy
Výrobky
A
B
C
Přípr.čas na sérii
X
0,3
0,2
1
Y
0,2
0,15
0,5
Z
0,1
0,3
0,2
0,5
Velikost série je 50 ks
VARIAČNÍ ROZPĚTÍ
A: 0,3 * 50 + 1 = 16 16 – 13,5 = 2,5
B: 0,2 * 50 + 1 = 11 11 – 13,5 = -2,5
X1ser = 0,3 * 50 + 1 + 0,2 * 50 + 1 = 27
2 + (- 2,5)2 + 0
(2,5)
X1ser = 27 / 2 = 13,5
= 6,25
σ2 =
2
 čas na 1 sérii 1 typu výrobku
procházejícího daným pracovištěm
A: 0,2 * 50 + 0,5 = 10,5 10,5 – 9,25 = 1,25
C: 0,15 * 50 + 0,5 = 8
8 – 9,25 = -1,25
Y1ser = 0,2 * 50 + 0,5 + 0,15 * 50 + 0,5 = 18,5
2 + 0 + (-1,25)2
(1,25)
Y1ser = 18,5 / 2 = 9,25
= 1,56
σ2 =
2
Z1ser = 0,1 * 50 + 0,5 + 0,3 * 50 + 0,5 + 0,2 * 50 + 0,5 = 31,5
2 + (5)2 + 0
Z1ser = 31,5 / 3 = 10,5
(-5)
= 16,66
σ2 =
3
A: 0,1 * 50 + 0,5 = 5,5 5,5 -10,5 = -5
B: 0,3 * 50 + 0,5 = 15,5 15,5 -10,5 = 5
C: 0,2 * 50 + 0,5 = 10,5 10,5 -10,5 = 0
Vzorec pro  čekací čas
1-ρ = prostoje
 čekací čas na stroj X
6,25
0,72
X = 0,5 * 0,28 * [1 + 182,25 ] * 13,5 = 17,95 hod Na pracovišti
X čeká 1
13,52
100 %
výrobní série
0,75
1,56
Y = 0,5 *
* [1 +
] * 9,25 = 14,13 hod  na stroj
17,95 hod
0,25
85,56
9,252
0,97
16,66
] * 10,5 = 195,4 hod
Z = 0,5 * 0,03 * [1 +
110,25
10,52
Nejdelší čekací čas 
Zúžený prostor
Ad c)  průběžný čas výrobků A, B, C pro 1 sérii
Výrobky
A
B
C
Přípr.čas na sérii
X
0,3
0,2
1
Y
0,2
0,15
0,5
Z
0,1
0,3
0,2
0,5
Počítáme po řádcích !
Velikost série je 50 ks
Jedna 50 kusová
série výrobku A
se vyrobí za
259,48 hod.
A1ser = 0,3 * 50 + 1 + 0,2 * 50 + 0,5 + 0,1 * 50
+ 0,5 + 17,95 + 14,13 + 195,4 = 259,48
B1ser = 0,2 * 50 + 1 + 0,3 * 50 + 0,5 + 17,95 + 195,4 = 239,85
C1ser = 0,15 * 50 + 0,5 + 0,2 * 50 + 0,5 + 14,13 + 195,4 = 228,03
Ad d) Opatření pro snížení lead - time
 Výrobu řešit v souvislosti s linkou X a Y
 Řídit průtok výrobků
 Zvážit nákup nové linky (make or buy) a přijmout nové pracovníky
ZAŘAZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
Firma AJAX má 5 objednávek,
čekajících na vyřízení, pracovním časem
a termínem dodání charakterizovaných.
Je potřebné určit pořadí zařazení do výroby.
Objednávka
A
B
C
D
E
Úkol:
Pracovní čas Dodací termín Celková rezerva
6
2
8
3
9
8
6
18
15
23
1,3
3
2,25
5
2,55
8/6
 Doplňte připravené tabulky podle zvoleného pořadí.
 Určete v jakém pořadí bude nejvýhodnější zařazovat
objednávky do výroby.
Zařazování objednávek do výroby podle
POŘADÍ PŘÍCHODU
OBJEDNÁVEK
Obj. Pracovní Průběžný Dodací Splněno
čas
čas
termín
A
B
C
D
E

6
2
8
3
9
28
6
8
16
19
28
8
6
18
15
23
---
Průměr
4/5
8
8
18
19
28
Čeká
Zpožděno
2
-2
--4
 0,8
-2
-4
5
11
 2,2
Jedna dodávka se 
zpožďuje o 2,2 dne
11/5
Zařazování objednávek do výroby podle
PRACOVNÍHO
ČASU
Obj. Pracovní Průběžný Dodací Splněno
čas
čas
termín
B
D
A
C
E

2
3
6
8
9
28
2
5
11
19
28
6
15
8
18
23
---
6
15
11
19
28
Průměr
14/5
Čeká
Zpožděno
4
10
---14
 2,8
--3
1
5
9
 1,8
9/5
Zařazování objednávek do výroby podle
DODACÍHO TERMÍNU
Obj. Pracovní Průběžný Dodací Splněno
čas
čas
termín
B
A
D
C
E

2
6
3
8
9
28
2
8
11
19
28
6
8
15
18
23
---
6
8
15
19
28
Průměr
8/5
Čeká
Zpožděno
4
-4
--8
 1,6
---1
5
6
 1,2
6/5
Zařazování objednávek do výroby podle
CELKOVÉ REZERVY
(dodací termín / pracovní čas)
Obj. Pracovní Průběžný Dodací Splněno
čas
čas
termín
A
C
E
B
D

6
8
9
2
3
28
6
14
23
25
28
8
18
23
6
15
---
8
18
23
25
28
Průměr
6/5
Čeká
Zpožděno
2
4
---6
 1,2
---19
13
32
 6,4
32/5
KTERÉ ŘAZENÍ OBJEDNÁVEK
DO VÝROBY JE NEJVÝHODNĚJŠÍ?
Nejvýhodnější je to, které má
NEJMENŠÍ ZPOŽDĚNÍ !
A
B
C
D
Zařazování objednávek podle
Příchodu objednávek
Pracovního času
Dodacího termínu
Celkové rezervy
Čeká
Zpožděno
4
14
8
6
11
9
6
32
 NEJVÝHODNĚJŠÍ JE PODLE TERMÍNU DODÁNÍ
METODY VYUŽÍVANÉ
V ŘÍZENÍ DOPRAVY
A MANIPULACI
S MATERIÁLEM
METODA
SOUŘADNIC
PROSTOROVÁ STRUKTURA
LOGISTICKÉHO SYSTÉMU
METODA SOUŘADNIC
 Je vhodná pro hledání vhodného prostorového
umístění určitého centrálního objektu
(skladu, budovy), který kooperuje
s
několika prostorově již umístěnými objekty.
 Principem metody je souřadnicová siť, ve
které se pro každý objekt stanoví souřadnice
Xi a Yi.
 Vztahy každého objektu s centrálním
objektem jsou charakterizovány hmotnostním
činitelem Qi , který vyjadřuje objem přepravy
za jednotku času.
URČENÍ SOUŘADNIC
Souřadnice umístění centrální objektu
(X,Y) se určí matematicky jako vážený
aritmetický průměr podle vzorců:
X=
Qi
 Xi * Qi
 Qi
Y=
 Yi * Qi
 Qi
je hmotnostní činitel charakterizující
objem přepravy za jednotku času mezi
i-tým objektem a hledaným centrálním
objektem
Xi a Yi jsou souřadnice i-tého objektu,
Praktické
využití metody
souřadnic
Umístění centrálního skladu
Příklad 1:
Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě
umístit centrální distribuční sklady zásobující 4
hlavní prodejní centra. Na mapě byly odečteny
pravoúhlé souřadnice těchto míst a určena
požadovaná množství výrobků v tunách.
Centrum Souřadnice Xi Souřadnice Yi
Dodávka S tun
A
10
20
400
B
40
30
200
C
20
70
400
D
60
50
300
Souřadnice umístění centrálního
skladu vypočítáme takto:
X=
 Xi * Qi
Y=
 Qi
 Yi * Qi
 Qi
=
10*400 + 40*200 + 20*400 + 60*300
=
400 + 200 + 400 + 300
20*400 + 30*200 + 70*400 + 50*300
400 + 200 + 400 + 300
X = 38 000 / 1 300 = 29,238
Y= 57 000 / 1 300 = 43,8
Grafické znázornění
80
Y
70
60
A
50
B
40
C
30
D
20
SKLAD
10
0
0
10
20
30
40
X
50
60
70
Umístění centrálního skladu
Příklad 1:
Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě
umístit centrální distribuční sklady zásobující 4
hlavní prodejní centra. Na mapě byly odečteny
pravoúhlé souřadnice těchto míst a určena
požadovaná množství výrobků v tunách.
Centrum Souřadnice Xi Souřadnice Yi Dodávka S tun
A
20
10
500
B
40
30
300
C
50
70
600
D
60
50
400
Souřadnice umístění centrálního
skladu vypočítáme takto:
X=
 Xi * Qi
Y=
 Qi
 Yi * Qi
 Qi
=
20*500 + 40*300 + 50*600 + 60*400
=
500 + 300 + 600 + 400
10*500 + 30*300 + 70*600 + 50*400
500 + 300 + 600 + 400
X = 76 000 / 1 800 = 42,222
Y= 76 000 / 1 800 = 42,222
Grafické znázornění
80
Y
70
60
A
50
B
40
C
30
D
20
SKLAD
10
0
0
10
20
30
40
X
50
60
70
Umístění centrálního skladu
Příklad 2:
Najděte optimální umístění skladu pro 4
různě rozmístěné odebírající provozy.
Souřadnice a činitelé hmotnosti jsou
uvedeny v tabulce:
Provoz Souřadnice Xi Souřadnice Yi Činitelé hmotnosti
(t/den)
A
7
2
900
B
3
5
600
C
2
4
1 200
D
6
10
1 500
Souřadnice umístění centrálního
skladu vypočítáme takto:
X=
 Xi * Qi
Y=
 Qi
 Yi * Qi
 Qi
=
7*900 + 3*600 + 2*1200 + 6*1500
=
X= 4,6
900 + 600 + 1200 + 1500
2*900 + 5*600 + 4*1200 + 10*1500
900 + 600 + 1200 + 1500
Y= 5,8
DOPRAVNÍ PROBLÉM
DOPRAVNÍ PROBLÉM
Z regionálního skladu se zboží dostává k zákazníkovi
prostřednictvím kombinace nákladních aut a přívěsu které
mají kapacitu max 24 palet ( 12 nákladních vozů, 12 přívěsů).
6 zákazníků A – F poslalo objednávky po 8 paletách.
Vzdálenosti
Zákazník
A
B
C
D
E
F
Sklad
10
30
42
48
25
10
A
B
C
D
E
24
35
40
30
16
20
24
30
30
10
28
40
25
40
20
F
Úkol: Sestavit dopravní plán s:
 optimálním využitím kapacity auta a přívěsu  24 palet
 uspokojením potřeby všech zákazníků  2 výjezdy
 minimálním počtu ujetých km
PROPOČET KAPACIT
Celkem 6 zákazníků A – F po 8 paletách = 48 palet
 2x (auto + přívěs) po 3 zákaznících.
Zákazník
A
B
C
D
E
F
Sklad
10
30
42
48
25
10
A
B
C
D
E
F
První cesta
24
35
40
30
16
20
24
30
30
Druhá cesta
10
28
40
25
40
20
První cesta:
24
10
B
A
SKLAD
 96
42
20
C
SKLAD
 199
Druhá cesta:
10
SKLAD
20
F
E
 103
48
25
D
SKLAD
DALŠÍ VARIANTY
VARIANTA 1
16
10
F
SKLAD
25
SKLAD
C
D
 182
 102
42
10
25
 80
30
B
A
E
SKLAD
24
SKLAD
VARIANTA 2
10
42
10
SKLAD
D
C
SKLAD
20
F
B
SKLAD
A
 176
 70
10
30
E
 106
30
24
SKLAD
Objektivnější postup
 Vymezit možné sekvence
 Propočítat náročnost sekvencí přes dopravní sazby
 Vybrat minimální
Sekvence
SABCS, SFEDS
SBCAS, SDEFS
SABCS, SFDES
SBCAS, SFDES
SBCDS, SEAFS
SCDBS, SEAFS
SBCDS, SAFES
SBCDS, SFAES
SCDBS, SAFES
SCDBS, SFEAS
Celková náročnost
199 Km
198 Km
196 Km
195 Km
189 Km
187 Km
179 Km
178 Km
177 Km
176 Km
Lineární programování
OPTIMALIZACE
SAFS SBCDES
Trasa 146 km
Nesplněna podmínka
2 stejných jízd po
3 místech, využití
kapacity auta a návěsu
SUBOPTIMUM
Zavedení podmínek do omezení
AE = 1, EF = 1
SAEFS
SBDCS
Trasa 176 km
DISTRIBUČNÍ PROBLÉM
Dislokační úloha
DISLOKAČNÍ ÚLOHA
Proveďte optimální rozdělení produkce podniků F1, F2, F3 do
skladů A,B,C,D,E tak, aby náklady byly na co nejnižší úrovni.
Celková potřeba výrobků
Maximální výrobní kapacita
Kapacity skladů
Výrobní kapacita = kapacitě skladů
 máme VYVÁŽENÝ PROBLÉM
F1
F2
F3
3 200 000
1 200 000
700 000
1 300 000
ks
ks
ks
ks

3 200 000
ks
A
B
C
D
E
500 000
400 000
400 000
1 100 000
800 000
ks
ks
ks
ks
ks

3 200 000
ks
Náklady na distribuci jednoho kusu výrobku (uvedené v tabulce
v pravém horním rohu v příslušném poli)
Sklad
Výrobní
podnik
F1
F2
F3
A
B
C
D
E
Kapacita
9,5
10,5
8
1,5
10
3,5
10
14
8
3
9
18
16
7
8,5
Kapacita 500 000
400 000
400 000 1 100 000 800 000
1 200 000
700 000
1 300 000
3 200 000
Řešte úlohu: a) pomocí lineárního programování (naznačte řešení)
b) heuristického řešení – minimálních nákladů
(indexová metoda)
c) heuristické řešení - maximalizace úspor proti
nejhoršímu ve skladu
3 řádky a
3x5
5 sloupců
ad a) Lineárního programování - 8 soustav rovnic o 15 neznámých
ŘEŠENÍ
XŘS
x1a+x1b+x1c+x1d+x1e
x2a+x2b+x2c+x2d+x2e
x3a+x3b+x3c+x3d+x3e
= 1 200 000
= 700 000
= 1 300 000
x1a+x2a+x3a
x1b+x2b+x3b
x1c+x2c+x3c
x1d+x2d+x3d
x1e+x2e+x3e
= 500 000
= 400 000
= 400 000
= 1 100 000
= 800 000
Hledáme minimum účelové funkce (nákladové funkce)
Zmin = 9,5 x + 10,5 x + 8x + 1,5 x + 10 x + 3,5 x +
1a
1b
1c
1d
1e
2a
+ 10 x2b+ 14 x2c+ 8 x2d+ 3 x2e+ 9 x3a+ 18 x3b+
Snížit
náklady + 16 x3c+ 7 x3d+ 8,5 x3e
ad b) Řešení heuristické - MINIMÁLNÍ NÁKLADY
Pole s nejnižšími náklady (indexem) obsadíme největší možnou přepravou.
(!omezení). V tomto pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů.
Sklad
Výrobní
podnik
F1
F2
A
B
9,5
C
10,5
D
8
E
1,5
Kapacita
10
100 000 1 100 000
3,5
10
14
8
3
700 000
9
F3
500 000
Kapacita
500 000
18
400 000
400 000
16
300 000
7
1 200 000
700 000
8,5
100 000 1 300 000
400 000 1 100 000 800 000 3 200 000
Vyčíslení nákladů: N = 8 * 100 000 + 1,5 * 1 100 000 +
3 * 700 000 + 9 * 500 000 + 18 * 400 000 +
16 * 300 000 + 8,5 * 100 000 = 21 900 000
ad c) Řešení heuristické - MAXIMALIZACE ÚSPOR
Zjistíme nejvyšší index ve sloupci (podle skladu). Přepočítáme indexy ve sloupci (rozdíl
s nejvyšším indexem). Z přepočítaných indexů vybereme nejvyšší ve sloupci a obsadíme
ho největší možnou přepravou. Pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů .
Sklad
A
Výrobní
podnik
0
F1
9,5 – 3,5
F2
9,5 – 9
F3
6
B
C
D
18 – 10,5
9,5 7,5 10,5 8
8 6,5 1,5 0
400 000 800 000
18 – 10
3,5 8
10 2
14 0
8 7
16 1
7 1,5
400 000
0,5
9 0
500 000
18 0
300 000
E
Kapacita
10
3
300 000
8,5
500 000
1 200 000
700 000
1 300 000
Kapacita 500 000 400 000 400 000 1 100 000 800 000 3 200 000
Vyčíslení nákladů: N = 8 * 400 000 + 1,5 * 800 000 + 10 * 400 000
Dosazujeme původní
indexy! Protože počítáme
náklady a ne úspory!
+ 3 * 300 000 + 9 * 500 000 + 7 * 300 000
+ 8,5 * 500 000 = 20 150 000
ZÁVĚR
Vyčíslení nákladů: 21 900 000 Kč  20 150 000 Kč
 z hlediska úspory nákladů je výhodné řešení podle
maximalizace úspor proti nejhoršímu ve skladu, neboť
náklady jsou nejnižší.
Optimální řešení s minimálními
náklady se určí pomocí
lineárního programování.
K tomuto je možné využít např.
program WinQSB.
VNITROPODNIKOVÉ
PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ
(manipulace, rozmístění pracovišť – Lay –out )
Potenciální místa rozmístění pracovišť ve výrobní hale.
1
4
2
5
3
6
Naznačte řešení potenciálního rozmístění
materiálových toků na pracoviště pro případ:
Vzdálenost mezi pracovišti
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P1
0
60
80
20
60
100
P2
60
0
60
60
20
60
P3
80
60
0
100
60
20
P4
20
60
100
0
60
100
P5
60
20
60
60
0
60
P6
100
60
20
100
60
0
Materiálový tok mezi jednotlivými stroji v ks M1 M2 M3 M4 M5 M6
M1
0
85
20
18
6
13
M2
30
0
3
1
5
9
M3
32
0
0
0
0
2
M4
36
7
0
0
1
0
M5
9
11
0
4
0
1
27 33
8
0
0
Dopředu vezu určité množství, ale zpátky už mohu mít rozdílné
množství  nelze zpětná kontrola matice
0
M6
ÚKOL
a) Jak velký je transportní výkon při uspořádání M1-P1,.....M6-P6
b) Jak by se změnil při záměně M1 a M5
c) Jaký je počet alternativ řešení?
32
20
27
9
30
85
1
3
2
3
33
18
36
4
5
1
6
7
4
2
13
5
1
9
11
1
6
8
VÝPOČET
a) Transportní výkon při stávajícím uspořádání
60 x 85 80 x 20
M1
M2
M3
M1 M2
0
5100
1800
0
2560
0
M3
1600
180
0
M4
360
60
0
M5
360
100
0
M6
1300
540
40
M4
M5
M6
720
540
2700
0
0
160
0
240
0
60
0
0
0
60
0
celkem
420
220
1980
Transportní výkon [m*ks]
21 100
Transportní výkon při stávajícím uspořádání činí 21 100 m*ks.
VÝPOČET
b) Jak by se změnil transportní výkon při záměně M1 a M5
Způsob výpočtu č.1 – zamění-li se materiálové toky M1 a M5 mezi jednotlivými
stroji (pracovišti) – dojde v podstatě k vzájemné záměně P1 a P5 (přepočítají se
příslušné vzdálenosti v tabulce vzdáleností mezi pracovišti). Po této záměně
pracovišť přebere materiálový tok M1 vlastnosti M5 a naopak (tabulka
s materiálovými toky se proto již nepřepočítává), viz. zadání b).
Tabulka – přepočítané vzdálenosti po vzájemné záměně P1 a P5.
Vzdálenost mezi pracovišti
P5
P2
P5
0
20
60
60
20 60 60
0
60 60
60 0 100
60 100 0
P2
P3
P4
P1
P3
P4
P1
P6
60 60
60 60
80 20
20 100
60 60 80 20 0 100
P6
60 60 20 100 100 0
Přepočítaná tabulka se nyní vynásobí tabulkou materiálových toků ze zadání !
VÝPOČET
b) Transportní výkon při záměně M1 a M5 – varianta č.1
20 x 85 60 x 20
M1
M2
M3
M1 M2
0
1700
600
0
1920
0
M3
1200
180
0
M4
1080
60
0
M5
360
300
0
M6
780
540
40
M4
M5
M6
2160
540
1620
0
0
160
0
80
0
20
0
0
0
100
0
celkem
420
660
1980
Transportní výkon [m*ks]
16 500
Transportní výkon při záměně M1 a M5 činí 16 500 m*ks.
VÝPOČET
b) Jak by se změnil transportní výkon při záměně M1 a M5
Způsob výpočtu č.2 – zamění-li se materiálové toky M1 a M5 mezi jednotlivými
stroji (pracovišti) přepočítají se příslušné přesuny materiálu v tabulce
materiálových toků mezi jednotlivými pracovišti. Pozor – materiálový tok
např. z M1 do M2 není zaměnitelný s tokem z M2 do M1. Po této záměně
materiálových toků zůstávají vzdálenosti mezi pracovišti zachovány, tzn.tabulku vzdáleností mezi jednotlivými pracovišti tedy nemusíme
přepočítávat (viz. zadání b)).
Tabulka – přepočítané materiálové toky po záměně M1 a M5.
Materiálový tok mezi jednotlivými stroji v ks M5 M2 M3 M4 M1 M6
M5
M2
M3
M4
M1
0
5
0
1
11
0
0
7
0
3
0
0
4
1
0
0
9
30
32
36
1
9
2
0
6 85 20 18 0 13
M6
0 33 8
0 27 0
Přepočítaná tabulka se nyní vynásobí tabulkou vzdáleností ze zadání !
VÝPOČET
b) Transportní výkon při záměně M1 a M5 – varianta č.2
60 x 11 80 x 0
M5
M2
M3
M4
M1
M6
M5
0
M2
660
M3
0
M4
80
M1
540
M6
100
300
0
20
0
0
420
180
0
0
60
0
0
600
1920
2160
540
40
0
360
0
1700 1200
1980 160
1080
0
0
1620
780
0
Transportní výkon [m*ks]
16 500
celkem
Transportní výkon při záměně M1 a M5 činí 16 500 m*ks.
c) Počet alternativ
Permutace 1,2,…n. n! 6! = 6*5*4*3*2*1 = 720
BOD ZVRATU
Naznačte způsob porovnání tří logistických systémů při
následujících podmínkách
Současný stav
Fixní náklady
Variabilní náklady
na jednici
400 000 Kč
10 Kč
Návrh
varianta 1
600 000 Kč
8 Kč
Návrh
varianta 2
1 000 000 Kč
6 Kč
VÝPOČET:
TC = FC + VC
TC = FC + ( VC / ks ) * Q
BZ1:
TC1 = TC2
FC1 + (VC1 / ks) * Q1 = FC2 + (VC2 / ks) * Q1
400 000 + 10 * Q1 = 600 000 + 8 * Q1
Q1 = 100 000 Ks
Současný stav
Fixní náklady
Variabilní náklady
na jednici
BZ2:
400 000 Kč
10 Kč
Návrh
varianta 1
600 000 Kč
8 Kč
Návrh
varianta 2
1 000 000 Kč
6 Kč
TC1 = TC3
FC1 + (VC1 / ks) * Q2 = FC3 + (VC3 / ks) * Q2
400 000 + 10 * Q2 = 1 000 000 + 6 * Q2
Q2 = 150 000 Ks
BZ3:
TC2 = TC3
FC2 + (VC2 / ks) * Q3 = FC3 + (VC3 / ks) * Q3
600 000 + 8 * Q3 = 1 000 000 + 6 * Q3
Q3 = 200 000 Ks
3 500 000
Celkové náklady v Kč
Srovnání variant
3 000 000
2 500 000
2 000 000
1 500 000
Bod zvratu č.2
Bod zvratu č.3
současný stav
1 000 000
návrh varianta 1
Bod zvratu č.1
500 000
návrh varianta 2
Množství v kusech
0
0
50000
100000
150000
200000
250000
 Do množství 100 000 kusů je vhodné
využívat současného logistického systému.
Od množství 100 000 kusů do 200 000
kusů je optimální využívat logistický
systém ve variantě 1.
Od množství 200 000 kusů je optimální
využívat logistický systém ve variantě 2.