Transcript Slide k přednáškám Etika pro pojišťovnictví

Etika a etiketa pro
pojišťovnictví
Část 1. ETIKA
Doc. Ing. E. Mazák, CSc
BIVŠ
1
Jak získáte tuto prezentaci?
• Je uložena v ISu ve složce Materiály ke
studiu u předmětu EEP
2
1.0 ETIKA A MORÁLKA
ÚVOD DO ETIKY
3
1.1 ÚVOD DO ETIKY
.
4
1.1.1
Mezilidské vztahy
Pokrevní- vrozené a vybudované v dětství
Sociální - uvědomělé, vyvíjejí se –učíme se jim celý život
regulované sociálními institucemi
působí jako externí síly,mohou být
interiorizovány -zvnitřněny, osvojeny do osobnosti
5
1.1.2
Regulace sociálních vztahů
Cíl: společensky žádoucí chování jednotlivců a
sociálních skupin
4 úrovně podle stupně regulovanosti chování
1.
2.
3.
4.
Obvyklé a vhodné (obyčeje, zvyky, tradice, etiketa)
Požadované (hodnoty a normy, etika-morálka)
Řízené (činnost firem, společností, stran, veř. správa,trh)
Vynucované (mocenské orgány- soudy, policie, armáda)
6
1.1.3
Co to je etika -1
Etika- nauka o morálce
Éthos- (staroř. ) Charakter, mravnost, morálka
Etika- rozlišování dobra a zla
7
1.1.4
Co to je etika -2
Soubor pravidel
(e.normativní)
nebo soubor způsobů jednání (e.deskriptivní)
které:
• byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí
(např. manažery a zaměstnanci bank nebo určité banky, občany
nějaké země, členy nějaké církve atd., třídami a sociálními
skupinami)
•
•
•
•
platí v konkrétních podmínkách, místě a době
stanovují konvenční pravidla soužití a práce
vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů
zajišťují nejvyšší možnou efektivnost fungování
společenství v delším časovém horizontu
volně podle K Trinkewitze
8
1.1.5
Co to je etika -3
Etika
hodnotí skutky a postoje člověka, lidí,organizací
z hlediska určité morálky
To znamená: říká,
co je z morálního hlediska
dobré , co by se mělo dělat
špatné , co by se nemělo dělat
9
1.1.6
Etika a osobní život
Vedle dříve uvedené funkce etiky působit jako regulativ
každodenního lidského jednání v mezilidské
komunikaci
• může etika sloužit člověku jako vodítko
- při hledání orientace v životě,
- při přijímání zásadních rozhodnutí a
- při řešení kritických situací
10
1.1.7
Etika a filozofie
V etice se setkáváme i s otázkami, které ji přesahují:
• Proč se člověk rozhoduje jednat eticky?
• Proč člověk dokáže jednat proti své přirozenosti ? (Navzdory pudům,
instinktům, choutkám etc.)
• Z čeho pramení náš pocit povinnosti, soucitu a další mravní city?
• Proč člověk dokáže tvořit a dodržovat etické normy?
• Co to je svobodná vůle?
Odpovědi musíme hledat ve filozofii
-filozofií je více a odpovídají různě
proto je i více etik!
?
11
1.1.8
Etika a etiketa
• Jednou z funkcí etiky je působit jako
regulativ každodenního lidského jednání v
mezilidské komunikaci
• V této funkci stanoví základní normy
projevování vzájemné úcty, ohleduplnosti,
laskavosti, soucitu – obecně slušnosti
• Část těchto norem nabývá povahy zvyku
až formalizovaného rituálu a stává se
součástí etikety
12
1.1.9
Etika a spravedlnost
Etika je dnes stále častěji vtahována do
praktických společenských problémů
Spravedlnost a rovnost
Obsah toho, co je považováno za
spravedlivé se mění
Spravedlnost často chápána jako rovnost
Ale v čem?
Před zákonem (v právech, v povinnostech)…v příležitostech,
v možnostech,…v ohodnocení za práci, …ve spotřebě
13
1.1.10
Dnešní pohled na spravedlnost
• Principiální rovnost všech lidí vyplývající z jejich
důstojnosti jako racionálních morálních bytostí
• Nenarušitelnost základních osobních svobod,
včetně svobody získat a vlastnit majetek
• Spravedlnost jako rovnost : = rovnost příležitostí
ke vzdělání, zaměstnání, lékařské péči
• Každý má mít rovnou příležitost k uplatněné svých schopností
• Odmítnutí diskriminace nebo preferencí na základě původu,
postavení, rasy, náboženství či majetku
• Spravedlnost nikdy není dokonalá!
14
1.1.11
Etika a svoboda
•
Rozpor mezi svobodou jednotlivce a
svobodou ostatních
1.
2.
Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého
Kdy musí osobní svoboda ustoupit obecnému zájmu?
Vymezení svobody:
Negativní : zaměřené právně, na maximální zabezpečení
jednotlivce proti zasahování a omezování jeho svobod
z vnějšku, zejména ze strany státu (formalistické, naplnění
je tvoje věc)
Pozitivní: zaměřené obsahově, na pozitivní vymezení, pro
které cíle jsme svobodni, s důrazem na možnost
skutečné realizace zejména vlastního rozvoje
15
1.1.12
Etika a ekologie
Zažíváme ekologickou krizi?
Je možné e-situaci vyřešit technickými, ekonomickými a
organizačními (regul.) opatřeními?
Jaký recept nabízí ekologická etika?
Člověk musí změnit svůj vztah k přírodě.
Panský postoj k přírodě musí být nahrazen partnerským
Příroda a zachování života musí zaujmout čelné místo v
hodnotovém žebříčku, teprve potom člověk a jeho
zájmy
16
1.1.13
Etika a právo na život a zdraví
(bioetika)
Otázky:
• Co to je zdraví a jakou má hodnotu
• Umělé přerušení těhotenství a práva
nenarozených
• Právo na zdraví a krytí nákladů na léčbu z
veřejných prostředků
• Problém práva na smrt, euthanasie
17
1.1.14
Morálka
• Považuje se za nejstaršího regulátora lidského
chování
• Funguje jedině v lidské společnosti
• Změna společnosti vyvolává změnu morálky
• A naopak změna morálky vyvolává změnu spol.
Dva přístupy k původu morálky
• Empirický – v přirozenosti člověka, potřebách a
zájmech
• Transcendentní- mimo člověka, boží vůle,
přírodní zákon,
18
1.2 zdroje etiky
.
ESMA Profesionální etika
19
1.2.1
•
•
•
•
Kde se vzala etika ?
Stoické pojetí ctnosti
Náboženská etika – Boží přikázání
Utilitaristická etika
Kantova etika kategorického imperativu
ESMA Profesionální etika
20
1.2.2
Stoické pojetí ctnosti
• Nejvyšším dobrem a smyslem života každého
moudrého člověka je ctnost
• (chápaná jako život ve shodě s přírodou
(přirozeností )
• Co se tím rozumí vysvětluje Marcus Aurelius v
radách člověku, který chce být moudrý a
ctnostný• Zůstaň prostým, dobrým, nelíčeným, důstojným,
přirozeným přítelem práva, bohabojným, dobrotivým,
milujícím všechny blízké a neoblomným při plnění svých
povinností.
ESMA Profesionální etika
21
1.2.3
Stoikové a jejich názory na život
• Stoikové rozdělují věci na ty,které jsou v naší moci a které ne. V
naší moci jsou podle nich jen naše prožitky, naše duše. Vše ostatní:
tělo, zdraví, bolest, sláva , bohatství , úspěšné děti atd. nejsou
v naší moci
• Klíčový argument stoiků: věcmi, které nejsou v naší moci se
nemáme zneklidňovat. , stejně je nemůžeme ovlivnit.
• Člověk si má vypěstovat lhostejnost ke všemu, co přichází z vnějšku
a dosáhnout tak duševního klidu.(ATARAXIA)
• Stoikové nejsou fatalisté: kladli důraz na plný a odpovědný veřejný
život. Obětavě plní všechny povinnosti, které na ně společnost
a stát kladou
• Komentář: Stoicismus je příkladem individualistické etiky, kriteriiem
správnosti činu je jeho přirozenost , podřízenost světovému řádu a
rozumu
• Nejvyšší hodnotou je ctnost, která je dobrá sama o sobě a zárukou
šťastného a smysluplnného života.
ESMA Profesionální etika
22
1.2.4
Náboženská etika
• Např. Boží vůle – viz Desatero božích přikázání
•
Korán
ESMA Profesionální etika
23
1.2.5
Utilitaristická etika
• Nejvyšším cílem je dosahování užitku pro
jednotlivce i pro společnost
• Čin je správný jen tehdy, pokud je užitečný pro
dosahování štěstí (=suma duševní i tělesné
libosti)
• Bylo to původně reformní úsilí ve prospěch
liberalismu
• Utilitarismus činu – ukládá vykonat ten čin,
který vede k největšímu užitku (lhát se nemá, ale
milosrdná lež nemocnému je lepší než pravda)
• Utilitarismus pravidla - ukládá vykonat ten
čin, který zpravidla přináší užitek (zde by se
ESMA Profesionální etika
nemocnému řekla pravda)
24
1.2.6
Utilitaristická etika- komentář
• Přikazuje dělat to co přináší co největší
štěstí pro co nejvíce lidí
• Je tak založena na přirozené lidské
tendenci k libosti
• Za kritérium správnosti činu pokládá
racionální zhodnocení jeho užitečnosti
ESMA Profesionální etika
25
1.2.7
Kantova etika kategorického
imperativu
• Kant – důraz na lidskou morální autonomii
• Rozum sám určuje mravní zákony, nehledě na
lidské sklony, empirické motivy libosti a
nelibosti
• Svobodou člověka rozumí volit nezávisle na
sklonech a preferencích daných přírodou
• Člověk je schopen dát přednost morálnímu
zákonu před libostí (Hus, G. Bruno,Savonarola)
ESMA Profesionální etika
26
1.2.8
Kantův mravní zákon
Jaké jsou mravní zákony dané rozumem?
• Nazývá je kategorickým imperativem na rozdíl od
hypotetického, který přikazuje něco učinit za účelem
něčeho jiného
• Tj imperativ nepodmíněný vs podmíněný
• 1. Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát
obecným zákonem (universalistické pojetí morálky)
Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě-
• 2. Jednej tak, abys používal lidství jak ve sv osobě tak i v osobě
každého druhého vždy zároveň jako účel a nikoliv pouze jako
prostředek. Chápat, že jiní lidé mají stejné zájmy, touhy a účely
jako my sami.
• Obvykle totiž bereme představitele jiných profesí jako prostředek k
uspokojení naší potřeby a až pak (možná) jako lidskou mravní
bytost
ESMA Profesionální etika
27
1.2.9
Kant – komentář
• Kant chápe lidskou morálku jako autonomní a
člověka jako svobodného, který je schopen plnit mravní
zákon, uložený mu rozumem
• Kant věří na lidskou důstojnost a trvalé mravní
zdokonalování
• V čem vidíte rozdíl mezi etikou stoiků, náboženskou a Kantovou?
ESMA Profesionální etika
28
1.2.10
Vývoj naší soudobé morálky
• Morálka tzv. západní civilizace se vyvinula z evropské
středověké morálky , hlásí se ke křesťanské tradici a
antickému odkazu
• Směřuje k prohlubování humanismu
(přes všechny excesy totalitních režimů, válečné konflikty, a
násilné formy politického boje, )
3 kategorie subjektů soudobé morálky
•
akceptující většina
•
amorální menšina – v soukromém zájmů nehledí na mor.
•
reformátoři, rebelové, volnomyšlenkáři – usilují o změnu
29
1.3 Morálka -etika –právo
.
30
1.3.1
Morálka -etika -právo
V hovorové řeči m. a e. jako synonyma
Často i v učebnicích – např. u Janotové
Morálka označuje společenský jev … jak se lidé chovají
v reálném životě k sobě navzájem, k sobě samým, ke
všemu živému i neživému, k materiálním i duchovním
hodnotám.
Etika označuje teoretickou disciplinu (Aristoteles) věda
o morálce a mravnosti , zkoumající lidské chování z
hlediska dobra a zla.
Morálka má vždy konkrétního nositele (subjekt), který na
základě osobní nebo kolektivní vůle volí způsob svého
chování
31
1.3.2
Právo
• Z morálky a etiky vyrostlo právo
• Právo je další významný regulátor sociálního
chování
• Reguluje především vlastnické a společenské
vztahy
• Ochraňuje status quo
• Zákony nemohou obsáhnout veškerý život
• Proto jsou etické (morální) normy potřebným
doplňkem
32
1.3.4
Etika a právo
• Má vazbu na minulou a současnou
společenskou realitu
• Může fungovat jen ve společnosti s určitou
úrovní etiky a mravů
• Právo je vynucováno mocí státu
• Etika (morálka) je vynucována veřejným
míněním a svědomím jednotlivce
33
1:3:4
Etika a Zákony
Etické jednání – přijímáno jako konvenční
Zákonné jednání - vynucováno státem
Zákony
Etické jednání
Neetické jednání
34
1:3:5
Kolik je etik?
Zatím neexistuje jediná univerzální etika
Mnohost kultur
– mnohost etik
Mnohostrannost života – jiná mnohost etik
Akademická podnikatelská etika jako návod jak
řešit eticky problémové situace a dilemata
zahrnuje asi dvacet etik
Etika ctnosti, etika zlatého pravidla , etika zodpovědnosti, etika
povinnosti, etika užitku, etika lidských práv, etika dialogu, atd
35
2.0 Profesní etika
.
36
2.1 Čím se zabývá
profesní etika
.
37
Profesní etika a mezilidské
vztahy
2.1.1
Vykonávání profese – jedna z životních rolí
Požadavky na člověka v profesi:
1. Odborné
2. Vztahové – chování :
profesní etika a etiketa
38
2.1.2
Poslání profesní etiky
• Regulátor chování profesních skupin
• Příklad: Hippokratova přísaha-starověk
Cechovní regule - středověk
• Dnes ekonomická činnost regulována mnoha zákony
ale právní zásada : „Co zákon nezakazuje je dovoleno“ je
pro ekonomický život společnosti nebezpečná
• Proto si život vynucuje formování profesních etik jako
deontologických etika (etik povinností)
• Reguluje nad rozsah práva
• Kolektivní etika vztahující se na všechny subjekty určité
profese
• Odvozena z obecné etiky , vyjadřuje se k určitým specifikám
konkrétní profese
39
2.2.
ETIKA V MANAŽERSKÉ
PRAXI
.
40
2.2.1
Co to je manažerská etika
Management jeden ze subjektů podnikatelské
etiky.
Existuje i v nepodnikatelských organizacích
Jeden z axiomů teorie managementu „ pokud se na nějaké
činnosti podílejí minimálně dva lidé , jejich činnost si vynutí
další prvek, který umožní dát do souladu jejich činnost.
Tímto prvkem je řízení – management a jeho nositelem je
manažer.“
manažerská etika je aplikovaná profesní etika
řídících pracovníků –manažerů.
41
2.2.2
Základní rozpor v podnikání a
managementu
• Dosud přežívá nesprávné sociální paradigma, že
ekonomika a etika jsou dvě nezávislé sféry
a že v ekonomice je dovolené všechno, když to
nezakazuje zákon a správné, když to vede k profitu.
(A.Remišová, upraveno)
Jen pozvolna se začíná přijímat, že ekonomika není
oblast sama o sobě, ale že slouží životu,
takže musí brát v úvahu i jiné faktory než je zisk.
Takto chápané podnikatelské aktivity si vyžadují
manažery, schopné reagovat na sociální, ekologické a
etické potřeby společnosti.
42
2.2.3
Co má dělat manažer je - li
etika firmy špatná?
Ideální případ č.1 – manažer na to upozorní
a firma etickou závadu odstraní a je mu
vděčná
Není-li šance na 1 Ideální případ č. 2 –
manažer z firmy raději odejde
Život lze zřídka řešit ideálními postupy:
zkusit Nielsovy postupy (viz Janotová )
43
2.2.4
Nielsovy postupy je- li etika
firmy špatná
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
-nezabývat se problémem
-ignorovat problém
-protestovat
-namítat s odbornými argumenty
-anonymně zveřejnit
-externě neanonymně zveřejnit
-anonymně hrozit zveřejněním
-sabotovat neetická opatření
-vyjednávat a dopracovat se konsenzu o změně neetického
chování
10. -opustit firmu
Luknič A.S. Štvrtý rozmer podnikania – etika, SAR-Slovak academic press. 1994, s.104-108
44
Čtyři úrovně subjektů
působících na podnikatelskou etiku
2.2.5
Úrovně
Subjekty
Regulátory
Přínosy
Cíle
Globální
Mezinár.
Organizace
(OSN, EU, OECD,
…
WECD, UNICEF
Dokumenty
mezinár.
organizací,
např. Deklarace
lidských práv
Prohloubení
humanizace a
zabezpečení
trvale
udržitelného
rozvoje světa
Makro
Stát. vláda,
parlament,
celostátní
organizace
Ústava, zákony,
vyhl. vl.nařízení ,
dohody v rámci
tripartity
Sociální tržní
hospodářství
Maximalizace
uspokojování
potřeb
současné i
budoucí
civilizace.
Stabilita vládní
moci,
ekonomická
prosperita státu
Koupěschopnost
Mezo
Podniky a
organizace
,právnické osoby
Etické kodexy,
etické komise,
etické výbory,
fora
Legitimita zisku,
stabilní místo na
trhu
Mikro
Podnikatel,
akcionář,
manažer,
zaměstnanec,
zájmové skupiny
Úroveň
morálního
vědomí subjektu
Morální a
psychicky
vyrovnaná
osobnost
Maximalizace
zisku při trvale
udržitelném
růstu
45
2.3
Institucionalizace profesní etiky
46
2.3.1.
Etika a profesní etické
kodexy
Profesní etika = standard očekávaného chování
Celospolečenský význam profesních etik:
Zabezpečují zodpovědnost příslušníků profese před celou
společností i zainteresovanými skupinami , že nebudou
stavět své osobní zájmy nad zájmy své profesní skupiny
Prohlašují veřejně, že chtějí profesi vykonávat ke
spokojenosti klientů i společnosti
Formou tohoto prohlášení může být p. etický kodex
47
2.3.2
Co se čeká od etického
kodexu?
• Že bude regulovat etické chování subjektů
• Bude definovat orientační minimum etiky
/standard/
• Že bude sloužit k prevenci k prevenci neetického
jednání subjektů (např. korupce, skandály, poškozování
klientů, poškozování dobrého jména profese atd.)
• Že budu umožňovat klientům a veřejnosti porovnávat co o
sobě firma prohlašuje a co dělá
48
2.3.3
Etické kodexy- cíle
• Zavázat příslušníka profese k dodržování etických
norem považovaných za součást zodpovědně
vykonávané práce v oboru
• Apelovat na profesní hrdost
• Vést k obhajování důstojnosti daného povolání
49
2.3.4
1.
•
•
•
Typy etických kodexů
Podle ambicí, které si kladou (A.S. Lukanič)
Aspirační (Vyjadřují ideály, které byse měly subjekty snažit naplnit)
Výchovné (Obsahují přesné pokyny s komentářem, jak je naplňovat)
Regulační (Soubor detailních pravidel řízení profesionálního chování .
Slouží také pro vyřizování stížností, posuzování míry zavinění při nehodách
a neštěstích)
2. Podle subjektu (adresáta)
•
Profesní kodexy (lékaři, učitelé, právníci, manažeři, novináři, kněží…)
•
Odvětvové kodexy (bankovnictví, státní správa, veřejná správa, pošta,
pojišťovnictví)
•
Podnikové kodexy (určeny pro pracovníky konkrétního podniku, např.
České spořitelny, Národního divadla, Univerzity Karlovy)
50
-Etické kodexy- jak si stojí u
managementu?
2.3.5
Trpěný úkol.
• Management je sice výslovně neodmítá, ale je to drobnost
• Zeptejte se na personálním, tam ho snad někde mají.
Třešnička na dortu.
• Ale pokud ho firma nemá, slíbí, že se na to podívá až se
vyřeší důležitější problémy. (Ekonomika!)
Marketingová móda.
• Něco co potřebujeme kvůli reklamě, hned po ISO
Ti marketéři zase otravují, že nám jeho absence škodí na
trhu, tak ho někde objednejte…
Vhodný bod do souboru opatření po velkém průšvihu.
51
2.4 Institucionalizace manažerské
etiky
Nástroj prevence neetických praktik a podpora etiky v
podnikání a manažerské praxi
Příklady:
Etické kodexy (viz dále)
Vzdělávací programy
Etické komise, workshopy, kulaté stoly, diskusní fóra
Kontrola a komunikace eticky pozitivních negativních jevů
(hotlines, ombudsman pro etiku, ředitel pro etiku)
Motivační akce (vyhodnocení kontrol a průzkumů,
oceňování příkladných jednotlivců a kolektivů, jejich
zveřejnění a oslav)
Hodnocení zaměstnanců (etický aspekt činnosti součástí
kriterií hodnocení zaměstnance)
52
2.4.1
ETICKÝ KODEX
MANAŽERA
• Hlavní účel: prevence neetického chování
• Vyjadřuje kolektivní morální zodpovědnost
a společenský závazek profesní komunity
manažerů
plnit standardně svoje společenské
poslání
V různých oblastech života částečně
modifikovány podle jejich specifik
53
Etický kodex manažera v
podnikatelských subjektech
2.4.2
Měl by vyjadřovat
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Hodnotovou orientaci manažera
Vztah manažera k vlastníkům/zaměstnavatelům
Vztah ke spolupracovníkům
Vztah k zájmovým skupinám (Shareholders)
Vztah k zákazníkům
Vztah k manažerské komunitě
Vztah ke konkurenci
Vztah k regionu v němž podnik působí
Vztah k životnímu prostředí
54
2.4.3
Hodnotová orientace
manažera
Ve své řídící činnosti musí manažer respektovat:
• hodnoty svobodné demokratické společnosti, vytvářející
právní rámec pro podnikatelskou činnost
• svůj podíl na moci, která je mu delegována
v hierarchickém systému řízení podniku
• etické hodnoty, jako je čestnost, zodpovědnost,
tolerantnost, vstřícnost …jako podmínky zdravé
komunikace a spolupráce na všech úrovních(mikro,
makro, mezo i globální)
• požadavek na racionální hodnocení informací
a
racionální rozhodování , přihlížející k reálným
podmínkám podnikatelského prostředí
• pravidla pozitivní komunikace
55
Vztah k vlastníkům/
zaměstnavatelům
2.4.4
Ve vztahu k vlastníkům manažer respektuje
• legitimitu a oprávněnost zájmů vlastníků
• svoji zodpovědnost za naplňování vlastnické a
podnikatelské strategie, včetně povinnosti zhodnocení
jemu svěřených materiálních, intelektuálních a lidských
zdrojů a ochrany životního prostředí
• svoji povinnost být loajální, čestný a spolehlivý,
nezneužívat vlastního postavení k svému
neoprávněnému obohacování a k poškozování zájmů a
dobrého jména firmy
• povinnost vystříhat se střetu svých soukromých zájmů se
zájmy firmy
56
2.4.5
Vztah ke spoluzaměstnancům
Ve vztahu ke spoluzaměstnancům je manažer
• demokratický (uvědomuje si svoje mocenské postavení
v hierarchii řízení podniku, a svou moc v rámci řízeného
týmu uplatňuje na základě principu „první mezi rovnými“
• tolerantní vůči individualitě každého podřízeného a
nestrpí její nerespektování ostatními
• ochotný delegovat spolu s úkoly na své podřízené i
potřebnou část svých pravomocí
• aktivní při podpoře rozvoje osobnosti i odborného
růstu svých podřízených
• spravedlivý při řešení konfliktních situací uvnitř týmu i
navenek
• objektivní při předávání informací od vedení do týmu a
naopak
• taktní, čestný a empatický vůči svým podřízeným.
57
2.4.6
Vztah k zákazníkům
• Ve vztahu k zákazníkům je manažer:
• Poctivý a čestný (dbá na dodání zboží nebo služby v
požadovaé kvalitě, v dohodnutém termínu a za
dohodnutou přiměřenou cenu)
• Flexibilní (především k požadavkům zákazníka. Řídí se
zásadou „Náš zákazník, náš pán.“
• Neúplatný. (Nesmí podlehnout pokušení úplatků za
poskytnutí neoprávněných výhod pro zákazníka na úkor
firmy)
• Zdvořilý a taktní. (Ovládá svoje emoce při jednání s
klienty)
• Zodpovědný vůči celé společnosti (Např. za to, že
poskytované zboží služba nepoškozují fyzické a morální
zdraví lidí, jejich majetek a životní prostředí.)
58
2.4.7
Vztah k manažerské
komunitě
Ve vztahu k profesní komunitě je manažer
• loajální ke komunitě manažerů, což
dokazuje vlastní prací a spoluprací s s
ostatními manažery při obhajobě
společných profesních a stavovských
zájmů
• připraven plnit všechny závazky, které pro
něj vyplývají z členství v komunitě
59
2.4.8
Vztah ke konkurenci
Ve vztahu ke konkurenci je i v rámci
konkurenčního boje povinen
jednat čestně, nepoužívat eticky závadné postupy
a nedopouštět se nekalé soutěže
počínat si v duchu zásady !Nečiň jiným, co
nechceš, aby jiní dělali tobě“.
uvědomovat si, že i přes konkurenční vztahy
existují společné zájmy celého odvětví, která by
neměly být konkurenčním bojem poškozovány
60
2.4.9
PŘÍČINY NEETICKÉHO
CHOVÁNÍ
I NA SLUNCI JSOU SKVRNY
• Ani lidské chování není bez poskvrny.
•
Subjektivní příčiny, proč se lidé chovají neeticky spočívají v oblasti
potřeb a motivů
• I v podnikatelské sféře dochází k přestupkům proti zažitým i nově
vznikajícím pravidlům a normám.
• Zvláště v tzv. transformujících se ekonomikách
• Janotová :
• pro manažery jsou potřeby vyšší úrovně důležitější, než potřeby
úrovně nižší.
61
2.4.10
Možné příčiny neetického
chování manažera
mohu souviset
• s možností rychlého obohacení manažera na úkor
podnikatelského subjektu, zákazníka , resp. některých
zájmových skupin
• s touhou po uznání (bez adekvátních profesionálních a
morálně volně vlastností, bez vynaložení odpovídajícího
úsilí a dosažení výkonu)
• nedostatečným profesionálním chováním
(egocentrismus) a s nedostatkem empatie
• s nízkou úrovní právního vědomí
• s nízkým prahem etické citlivosti
62
2.4.11
Vnější příčiny neetickéh
jednání-1
NA MAKROÚROVNI
Nedostatečná legislativa (nepostihující
korupci, úplatkářství, tunelování , absence
právní ochrany malých akcionářů,
zakazující střet zájmů atd)
Absence, resp. nedostatečná práce
kontrolních útvarů
63
2.4.12
Vnější příčiny neetického
jednání-2
NA MEZOÚROVNI
VE VZTAHU K ZAMĚSTNANCŮM A SPOLUPRACOVNÍKŮM
Formální přístup k etickým kodexům nebo jejich absence
Nerespektování základních lidských práv
Absence vnitropodnikových komunikačních kanálů
Absence správných postupů řešení stížností
VE VZTAHU K ZÁJMOVÝM SKUPINÁM
Nedodržován í smluvních podmínek (např. cena, kvalita, množství,
termín dodávky)
Nedodržování práva na soukromí (zveřejňování informací o klientech)
Ihnorování zájmů zájmovývh skupin (formální přísliby, nedodržování
smluv)
64
2.4.13
Vnější příčiny neetického
jednání-3
NA MIKROÚROVNI
Nízké právní a etické vědomí zákazníků a zaměstnanců
Tolerování neetických praktik firmy nebo spolupracovníků
(např. z obavy ze ztráty zaměstnání nebo z vyloučení z pracovního
kolektivu)
65
2.5 Nejčastější případy porušování
profesní etiky v manažerské praxi
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Porušení ochrany důvěrných informací
Korupce
Poskytování a přijímání darů nad povolený rámec
Konflikt zájmů
Nekalá soutěž
Podvody
Arogantní chování vůči spoluzaměstnancům
Bossing, mobbing, sexual harrashment
Zneužívání služebního postavení
Neplacení závazků
Defraudace
Majetková trestná činnost
66
2.5.1
Ochrana důvěrných informací
• Může to být know-how (technologie)
• Část know how může být chráněna (patenty, licence,
průmyslové vzory)
• Seznamy klientů a obchodních partnerů
• Hospodářské výsledky nad rámec informační povinnosti
firmy
• Existující nebo připravované smluvní vztahy
• Ochrana: písemný závazek nositelů nesdělovat
•
omezení okruhu osob, které jsou seznámeny
• Ochrana důvěrných informací patří také do manažerské
etiky
67
2.5.2
Korupce
• Snaha ovlivnit osoby s rozhodovací pravomocí, aby
zvýhodnily některý subjekt ve výběrovém řízení na
dodávky zboží nebo prací nebo při koupi majetku od
zaměstnavatele korumpované osoby
• Je to celosvětový problém, i když v zemích s
transformující se ekonomikou a v rozvojových zemích je
zvláště rozšířený
• Apelování na etiku je zatím málo účinné
• Snaha zpřísnit zákony, postihovat obě strany, používat
úředních provokatérů
68
2.5.3
Dary
• Mají význam v mezilidských vztazích, včetně
podnikatelských
• Ulehčují navázání kontaktu a komunikace
• Vytvářejí atmosféru sympatií nebo alespoň
ochotu ke vstřícnému jednání
• Cenné dary mohou být věcnou podobou úplatku
Opatření: zákaz přijímání darů s výjimkou
drobných presentačních materiálů (kalendáře, psací
pomůcky, suvenýry a reklamní předměty)
dobře finančně ohodnotit práci
manažera, aby nepociťovali potřebu přijímáním
darů vylepšovat svůj rozpočet.
69
2.5.4
Konflikt zájmů
• Souběžná činnost ve firmě kterou může
zvýhodnit ke škodě.
• Nebo vedlejší práce pro konkurenci
• Nebo příbuzenský vztah do zainteresované firmy
• Opatření: Někteří funkcionáři firem mají
zakázáno vykonávat funkce ve statutárních
orgánech jiných firem. V bankách je to zákonné
ustanovení
• V pracovním řádu nebo v etickém kodexu bývá
klausule o povinnosti ohlásit možný střet zájmů
70
2.5.5
Nekalá soutěž
Označujeme tak jednání, kterým poškozuje
jedna firma dobré jméno jiné firmy
Nebo používá klamavé reklamy, která
způsobí jiné firmě ztrátu klientů
Přímé vyzývání k odchodu od konkurenční
firmy
71
Závěrečné slovo k
manažerské etice
2.5.6
• Vědomé i nevědomé přehlížení případů
porušování manažerské etiky je z hlediska
společnosti nepřípustné a mělo by být
sankcionováno
• Je demoralizující pro celou společnost a
generuje další případy
• Totéž platí i o etice podnikatelské.
72
3.0 Etika v podnikání
.
73
3.1 obecně o etice v
podnikání
.
74
3.1.1
Etické problémy firmy -koho
se týkají?
•Životní prostředí
•Globální vesnice
•EU
TRH
•Česká republika
•
.
• Klienti
•Veřejná správa
•Konkurence
•Veřejnost
Firma
•Vlastníci
•Manažeři
•Zaměstnanci
•Zájmové skupiny
75
3.1.2
•
•
•
•
•
•
Vymezení podnikatelské
etiky
Je to etika normativní
Zabývá se rozhodováním morální povahy
Aplikuje etické zásady do podnikání
Cíl: zlepšit etičnost podnikatelské praxe
Není v rozporu s ekonomií
Nelze ji redukovat na respektování práva
76
3.1.2
Hlavní oblasti etiky podnikání-1
The Institute of Business Ethics (Webley)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní etika
Práva zaměstnanců
Ochrana spotřebitele
Diskriminace dodavatelů nebo odběratelů
Kodexy chování
Využívání utajených informací pro obchodní jednání
(insider trading)
Benefity
Globalizace podnikání
Odpovědnost organizace
Odpovědnost zaměstnanců
Vztahy s odbory
77
3.1.3
Hlavní oblasti etiky podnikání-2
The Institute of Business Ethics (Webley)
•
•
•
•
•
Reakce zaměstnanců na neetické jednání organizace
Počítačová data a ochrana osobních údajů
Ochrana životního prostředí
Ochrana zvířat a výzkum
Průmyslová špionáž a ochrana autorských práv, licencí
atp.
• Korupce
• Odměňování manažerů (zejména na vrcholové úrovni)
• Hladomor a zamě třetího světa
78
3.1.4
Pět úrovní etiky podnikání
• Individuální etika – týká se jedince
zapojeného do procesů podnikání
• Podniková etika – týká se firmy, instituce,
organizace
• Etika národního hospodářství
• Etika hospodářských sdružení (EU, NAFTA,
OPEC, …)
• Etika nadnárodních společností
79
3.1.5
Proč usilovat o rozvoj etiky-1
• Ekonomické důvody. Etika chování podniku k
okolnímu prostředí může mít vliv na jeho tržní postavení
a finanční výsledky
• Nepostačující dosah práva. Právo nemůže
poskytnout detailní odpověď na každou etickou otázku.
• Tlak společnosti. Rostoucí vzájemná závislost
společnosti na podnikatelské sféře a naopak zvyšuje tlak
na společenskou odpovědnost podniků a dodržování
etických standardů. Regulátoři trhu a konkurence nutí
podniky to respektovat.
80
3.1.6
Proč usilovat o rozvoj etiky-2
• Ekonomická spolupráce. Podnikání se stále
více opírá o vzájemnou spolupráci podniků.
Čestné jednání partnerů považují podnikatelé za
jednu z nejdůležitějších podmínek spolupráce.
• Globalizace vyžaduje společnou platformu pro
obchodní a výrobní spolupráci partnerů s
různými kulturami a zvyklostmi a někdy i zákony.
Vedle konsenzu o uplatňovaném právu takovou
platformu tvoří etika podnikání
81
3.1.7
Proč by se měl podnik chovat
eticky?
• Je v zájmu podniku/organizace chovat se
eticky
(Kavánek, CEO ČSOB- E je ověřený obchodní koncept)
• Mravnost je obecným zájmem celé
společnosti
• Každý ekonomický subjekt očekává etické
chování ostatních
82
3.1.8
Proč by se měl podnik chovat
eticky?-2
• Je amorální jednostranně odstoupit od
vzájemných dohod, a očekávat, že ostatní je
budou dodržovat
• Je společensky mravně neúnosné se
přihlásit k dodržování etických pravidel a
skrytě je porušovat
• Jakékoliv porušování etických pravidel
narušuje prostředí nezbytné pro podnikání
83
3.2 Nástroje institucionalizace etiky
v organizaci
•
•
•
•
•
•
Etické kodexy
Kodexy chování a pracovní řády.
Úřad ombudsmana
Etické výbory
Etické audity
Výchova k etickému jednání
84
3.2.1
Etika a Zákony
Etické jednání – přijímáno jako konvenční
Zákonné jednání - vynucováno státem
Zákony
Etické jednání
Neetické jednání
85
3.2.2
Etika a Zákony a E. kodex
Etický kodex- obsahuje závazky zákonné
i závazky nad rámec zákona
Neetické jednání
Zákony
Kodex
Etické jednání
? Vymahatelnost kodexu? ?
Neetické jednání
86
3.3 O kodexech etiky firem a
organizací
.
87
3.3.1
Co obvykle upravují kodexy
podnikatelské etiky
• Etické chování podniků na celospolečenské
úrovni
• Vztahy vůči státu
• Vztahy vůči majitelům a investorům (akcionářům)
• Vztahy k zaměstnancům
• Vztahy ke klientům
• Vztahy k obchodním partnerům
• Vztahy ke konkurenci
88
Vybrané etické principy v
podnikání (zvl. pojišťoven)
3.3.2
A.
PRINCIP POJIŠŤOVNA JAKO UVĚDOMĚLÝ OBČAN
corporate citizenship)
B.
PRINCIP POCTIVÉ OBCHODNÍ POJIŠŤOVEN A OBOROVÉ
SOLIDARITY V POJIŠŤOVNICTVÍ
C.
PRINCIP LOAJALITY MANAGEMENTU K VLASTNÍKŮM A K
VEŘEJNOSTI (dobré správy a řízení společnosti -good corporate
governance)
D.
PRINCIP LOAJALITY ZAMĚSTNANCŮ K POJIŠŤOVNĚ
E.
VZTAH VZÁJEMNÉ DŮVĚRY A OTEVŘENÉ KOMUNIKACE
MEZI MANAGEMENTEM A ZAMĚSTNANCI
(
89
Vybrané etické principy v
podnikání (zvl. pojišťoven a b. )
3.3.3
F.
PRINCIP POSKYTOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍCH SLUŽEB S
NEJVYŠŠÍ ODBORNOU PÉČÍ
G.
PRINCIP MLČENLIVOSTI A OCHRANY OBCHODNIHO
TAJEMSTVÍ
H.
PRINCIP BOJE PROTI KORUPCI
I.
PRINCIP BOJE PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ
ČINNOSTI A ZKRACOVÁNÍ DANÍ
J.
PRINCIP NEPŘÍPUSTNOSTI INSIDER TRADING
K.
PRINCIP ROVNOSTI (ZAMĚSTNANCŮ I KLIENTŮ) BEZ
OHLEDU NA RASU, NÁBOŽENSTVÍ, POLITICKOU
PŘÍSLUŠNOST,VĚK A POHLAVÍ
90
3.3.4 Etické principy a problémy v
bankovních kodexech
PRINCIP ROVNOSTI LIDÍ A
ZÁKAZU DISKRIMINACE
V bance není dovoleno porušování principu
rovnosti lidí bez ohledu na rasu,
národnost,náboženství, politické
přesvědčení, věk a pohlaví vůči
zaměstnancům ani klientům
Problém – opatřeni na ochranu proti terorismu
91
3.4 Příklady porušování
etických principů
PODVODY VE FIRMÁCH
KRIMINALITA BÍLÝCH LÍMEČKŮ
ZPRONEVĚRA
FALŠOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ
INSIDER TRADING
KORUPCE
KIENTELISMUS A NEPOTISMUS
85% podvodů ve firmách spáchají zaměstnanci
a manažeři
50% respondentů se obávalo hlavně počítačových podvodů a
jen 5% se obávalo podvodů v účetnictví.
Přitom největší skandály posledních let (Enron, Parmalat ..) byly v oblasti
účetnictví
Výzkum 8th Global Ernst &Young Fraud Survey, July 2004
92
3.4.1
KORUPCE
Není to jen předávání drobných úplatků
Širší jev: např. zneužívání postavení a pravomocí
braní provizí z veřejných zakázek
klientelismus - zvýhodňování známých a
soukromých obchodních partnerů
nepotismus - zvýhodňování příbuzných
Míra korupce mezi politiky a veřejnými představiteli:
za r.2003 jsme na 52.-54.místě ze 133 zemí v žebříčku
korupce
1.Finsko(nejnižší) , 52-54 Brazílie, Bulharsko, Česko,
59 -63 Kolumbie, Chorvatsko, Salvador,
Peru a Slovensko
Podle výzkumu Transparency International
93
3.4.2
FALŠOVÁNÍ ÚČETNICTVÍ-
PRAVDIVOST ÚČETNÍCH UZÁVĚREK = ETICKÝ PROBLÉM
Příklad ENRON:
aby zakryl zhoršení finančních výsledků a utrpěné ztráty,
které by jinak ohrozily kurz akcií, důvěru bank a investorů
„ukryl“ část dluhů a pohledávek do nově založených fondů a
operoval s 3000 fiktivními firmami, které založil
vydával nepravdivé zprávy o hospodaření
oklamal nebo ovlivnil auditora, která vydával kladná
stanoviska
Případ PARMALAT aj.
94
3.4.3
Případ World Com-
jedna z vedoucích firem v USA v oboru telekomunikací
Za rok 2001 vykázala část provozních nákladů ( poplatky za přístup k
sítím jiných operátorů ve výši 3,8 mld USD) místo v kolonce nákladů
v kolonce dlouhodobých investic.
Tím jí účetně klesly náklady a stoupl zisk
Auditorská firma Arthur Andersen to akceptoval, dal auditorský výrok OK
Když se to provalilo, trh reagoval poklesem ceny akcií takto:
Před zveřejněním v r. 2000… cena akcií 40-50 USD
duben 2002
červenec 2002
0.6 USD
0.05 USD
Závěr: Bez důvěry v pravdivost účetních uzávěrek a ostatních informací,
které firmy o sobě publikují, nemůže kapitálový trh fungovat .
Zdánlivě nedůležitý problém ETIKY FIRMY v účtárnách = životně
důležitý pro fungování kapitálového trhu , a tím celé ekonomiky.
95
3.4.4
Podvody
České i evropské pojišťovny odhadují, že
pojistné podvody představují 7-14% všech
pojistných plnění
96
3.4.5
NEETICKÉ JEDNÁNÍ NEPOSTIŽITELNÉ
ZÁKONEM
NEZASLOUŽENÉ PLATY, ODMĚNY, BONUSY , PRÉMIE
ZLATÉ PADÁKY
NEDODRŽOVÁNÍ INTERNÍCH PŘEDPISŮ BANKY ( PŘÍKLAD-Czernek)
97
3.4.6
INSIDER TRADING
Př. Stewartová
98
VYUŽÍVÁNÍ MAJETKU ZAMĚSTNAVATELE
K SOUKROMÝM ÚČELŮM NEBO PODNIKÁNÍ
3.4.7
.
99
3.4.8
MOBBING
všechny formy společenské šikany spolupracovníka,
kterými může být nepříznivě ovlivněn fyzický nebo
psychický stav poškozeného
M. porušuje princip rovnosti lidí snižováním důstojnosti
postižené osoby a ohrožuje její zdravotní stav
Příklady:
pomluvy, posměch,
zadávání nesmyslných pracovních úkolů a úkolů, které
pracovníkovi nepřísluší
ponižování neobjektivním hodnocením práce,
upíráním práv na pracovišti a v pracovním kolektivu
až k fyzickému ubližování (méně časté)
Viz Pozn.
100
3.4.9
SEXUAL HARASSMENT
Porušuje princip rovnosti obou pohlaví a snižuje
lidskou důstojnost postižené osoby
Banky Smith Barney (nyní souč. Citigroup) a Merril
Lynch
vyplatily v mimosoudním vyrovnání přes 100
milionů USD za sexistické chování mužských
zaměstnanců vůči kolegyním
101
3.4.10
DISKRIMINACE PODLE POHLAVÍ
Jestliže firma porušuje princip rovnosti obou
pohlaví a snižuje lidskou důstojnost
postižené osoby
Banka Morgan Stanley zaplatila za údajnou
diskriminaci žen 340ti žen 54 mil. USD
Důkazy pro obvinění:
• za stejnou práci dostávaly ženy méně peněz než
mužští kolegové
• měly horšé podmínky pro kariérový postup
• sexistické chování (viz sexual harassment)
102
3.4.11
Diskriminace podle pohlaví -2
6 zaměstnankyň WalMartu firmu žalovalo,
že ženy jsou diskriminovány co do přístupu
k vedoucím funkcím.
Americký soud připustil možnost skupinové
žaloby za 1,6 milionu žen, které pro WalMart
pracují nebo pracovaly.
Důkazy pro obvinění :
v nižších pozicích WalMartu tvoří ženy 2/3
zaměstnanců
ve vyšších pozicích tvoří ženy jen 1/3
zaměstnanců
103
3.4.12 NEDOSTATEK VZÁJEMNÉ DŮVĚRY A OTEVŘENÉ
KOMUNIKACE MEZI MANAŽERY A ZAMĚSTNANCI
VÝZKUM DŮVĚRY UKÁZAL
( konz. firma Towers Perrin, 2004, 1000 respondentů z USA , z firem s více než 1000 zaměstnanci)
•
20% zaměstnanců nevěří manažerům vůbec
• 55% považuje sdělení zaměstnancům za překroucená ve snaze
neříci jim úplnou pravdu
• Jen 50% myslí, že firma komunikuje se zaměstnanci o svých
potřebách otevřeně a čestně
• Většina zaměstnanců se domnívá, že management je k nim méně
pravdivý než ke klientům , vlastníkům a ostatním zainteresovaným
stranám.
• Zaměstnanci považují nižší manažery za důvěryhodnější než
střední a vrcholový management
Každé porušení etiky ze strany firmy a jejího
managementu tuto důvěru dále oslabuje
104
Příklady porušování etických
principů
Dealer B.C.. byl odsouzen do vězení a k úhradě svého podílu ( 1 ,2 mld CZK ) na ztrátě, kterou způsobil ČSOB (aniž se
jakkoli obohatil)
Porušena byla povinnost ohlásit nadřízeným porušení etického
kodexu na základě falešné solidarity mezi zaměstnanci.
105
Zadání zápočtových prací
(další možnosti)
Témata
1.
Dokumenty a průzkumy situace, zabývající se etikou v činnosti
organizace nebo firmy
2.
Návrh testu, kterým byste kontrolovali znalost etického kodexu u
svých podřízených
3.
Návrh prezentace, pomocí které byste seznamovali svoje
podřízené s etickým kodexem firmy nebo profesní organizace
4.
Pravidla chování pro zaměstnance nebo profesní organizace
5.
Pravidla oblékání a vystupování pro zaměstnance (dress code)
6.
Návrh prezentace, pomocí které byste seznamovali svoje
podřízené s pravidly oblékání a vystupování pro zaměstnance
pojišťovny (Možno ve dvojici s autorem tématu č. 5)
7.
8.
9.
Rešerše informací o kriminalitě a porušování etiky ve vybrané
firmě
Kriminalita bílých límečků (manažerů a podnikatelů)
Porovnání etických kodexů nebo jim analogických dokumentů
neméně dvou pojišťoven navzájem a s kodexem České asociace
pojišťoven.
106
„Etický“ kodex Cosa Nostry
1.
Nikdo se nesmí představit přímo nikomu z našich
přátel. Musí u toho být třetí osoba - prostředník
2. Nikdy se nedívej na manželky našich přátel
3. Ať tě nikdo nevidí v přítomnosti policie
4. Nechoď do hospod a klubů
5. Je tvojí povinnosti být vždycky k dispozici - i kdyby
tvoje žena zrovna rodila
6. Funkce musí být bez výhrady respektovány.
7. S manželkou musíš zacházet s úctou.
8. Když po tobě někdo žádá informace, odpověď musí být
pravdivá
9. Peníze si nemůžeš přivlastnit, pokud patří někomu
jinému nebo jiné rodině.
10. Součástí Cosa Nostry se nemůže stát :
nikdo, kdo má příbuzné u policie
nikdo, jehož příbuzní jsou nevěrní
nikdo, kdo se neumí chovat a
nedrží se se morálních hodnot
107