Transcript etika.

Informační etika
Mgr. Anna Vitásková
Etika - definice
 Etika obecně je uplatňování normativů mravní
povahy. Jsou to principy k rozhodování mravních
problémů, soubor zásad, jak mravně uspořádat
lidské jednání.
 Zároveň je etika chápána jako věda o morálce,
věda o správném řádu lidského jednání. Etika
říká, jak se mají lidé správně chovat.
 Předmětem etiky je morální život lidí, jejím
úkolem je určovat základní pravidla lidského
jednání. Dodržují se principy dobra a
spravedlnosti.
 Etika = morálnost: shoda jednání se
zákony.
 Nemorálnost je popření principů dobra a
spravedlnosti, nedodržování zákonů a
norem.
Odlišujeme:
 Etiketa: pravidla společenského chování
a zvyklostí
 Ethos: mravnost (shoda jednání člověka s
jeho svědomím)
Historický vývoj
Základy vědecké etiky - Aristoteles
 Zakladatelem etiky jako vědy je
Aristoteles. Nejvyšším cílem je dobro.
Opakováním rozumné morální činnosti
vzniká ctnost. Dle Aristotela jen ctnostný
člověk může být šťastný. Dodržování
etických zásad by mělo být součástí
přirozeného života.
Starověk a středověk
 Už od nejstarších kultur si společnost
určovala etické normy a nabádala k
jejich dodržování. Například Židé měli
kolem roku 1000 v Pentateuchu (= Pět
knih Mojžíšových) stanoveny morální
předpisy nejen v tzv. Desateru, ale i
dalších zákonech.
 Ve starém Řecku mravnost vyzdvihovali
Sokrates a Platón.
Křesťanství
hodnota sebeobětování
(Kristus na kříži)
i přes utrpení lze vytrvat
Ve středověku jsou křesť. hodnoty
striktně vyžadovány i za cenu trestů
 Tomáš Akvinský – nejvýznamnějším
středověkým představitelem etiky
 Rozum je dobrým rádcem v životě,
mimo hranice poznání je třeba
uplatnit víru.
 Boží zákon je za hranicemi lidského
poznání.
 Víra je nadřazená
 Imanuel Kant – důraz na nezávislost,
autonomii vůle, právo uplatnit vlastní
rozhodování
 Odvozuje morálku z čistého rozumu ve
smyslu čisté vůle. Jeho hlavní zásada je
pak obměnou novozákonního citátu:
"Miluj bližního svého jako sebe
samého."
 Karel Marx - postavil svůj názor na
etiku na jiných principech. Tvrdil, že
etické normy jsou třídně podmíněné a
podle třídní proletářské morálky je
morální to, co vládní skupina za
morální prohlásí a co potřebuje k
upevnění moci.
 Novověké etické myšlení se v
poslední době opírá o humanismus.
Snahou etického konání je lidskost a
mravní kultura jedince i společnosti.
"Je snazší uhlídat dobré mravy než
zastavit špatné."
Etika v praxi
Etika v politice
Politická práce patří mezi velmi zodpovědná
povolání, protože rozhoduje o osudech
každého člověka jako občana.
Nejenom špatný cíl je v politice
zavrženíhodný, ale i špatné prostředky,
které se ospravedlňují dobrým cílem.
Politik by měl dodržovat některé zásady
 měl by být otevřený (nezatajovat inf.)
 konzistentní (neměnit své politické názory
podle momentálních výhod)
 pravdomluvný
 nezištný
 obětavý
 nezneužívat moci
 umět včas odejít
politická reprezentace ČR ?????
V mezinárodních vztazích je porušována
morálka např. ospravedlňováním
důležitosti a užitečnosti lokálních válek.
Proto musí etika obhájit svou roli, aby
byly morální zásady vtěleny do podoby
práva.
Kde je morálka, tam je svědomí, kde je
svědomí, tam je i svoboda, kde je
svoboda, tam je i právo a řád a kde je řád,
tam je i blahobyt.
Etika v ekonomice - ekonomika je s
politikou těsně provázána. Solidní
podnikatelé nemají mít jako cíl
maximální zisk, ale přiměřený, rozumný
zisk, tj. takový, který zajišťuje stabilitu
podnikání, vede k rozvoji podniku a
umožňuje zlepšovat pracovní podmínky.
Není morální mít zisk za každou cenu bez
ohledu na okolí (např. prodej prošlých
závadných potravin kvůli zvýšení zisku).
Další aspekt: co je ekonomické, nemusí
být ekologické!
Podnikání má zahrnovat i vztahy mezi
lidmi a přírodou! Příroda nemá být
vydrancována pro potřeby člověka a ve
prospěch jedné generace! Je nutné
myslet i na generace příští = trvale
udržitelný život.
Etika ve vědě a technice
 Vědec by se měl ptát svého svědomí, k
čemu jeho práce bude sloužit. Neplatí to
však jen pro vojenství, ale i ekologické či
genetické následky různých výzkumů.
 Věda má přispívat k blahu společnosti.
Vědec však ani předem nemůže tušit
všechny důsledky svých vynálezů a
možnosti zneužití
A. Nobel-dynamit, klonování,…
Etika v lékařství
V uplatňování morálních pravidel má
největší tradici lékařství. Již
Chamurapiho zákoník formuloval
postihy za špatné léčení. Absolventi
medicíny skládají tzv. Hippokratovu
přísahu (Hippokrates ca 469-370)
Ve zdravotnictví, kde jde o otázky života a
smrti, je mnohem obtížnější vše vtěsnat
do právních norem.
interrupce, transplantace, eutanázie,…
Etika v rodině
Jde o vztahy mezi manžely a o vztahy
mezi rodiči a dětmi.
Platí, že nejlepší je výchova vlastním
kladným příkladem. Rozpor mezi slovy
a činy rodičů dítě snadno vycítí a vede
to k potlačení mravních norem. Co
rodiče při výchově zkazí, to už se
obvykle těžko napravuje.
Základními kameny etiky jsou:
 -pravda
 -láska
 -dobro
 -spravedlnost
 -svoboda
V etice je nutno brát v úvahu povinnosti,
příkazy i zákazy, je třeba rozlišovat dobro a
zlo, spravedlnost a bezpráví, lásku a
nenávist. Mají se uznávat kladné morální
hodnoty a ctnosti, zvažovat důsledky
vlastních činů.
Základní etické teorie
Kodexově orientovaná morálka, podle které
znamená dobré jednání dodržování autoritou
daných pravidel;
Člověk je ale vždy součástí určitých společenských
celků a musí proto svoje osobní názory do určité
míry podřídit skupinovým – přijmout
společenský étos či konvence (etiketu). Tento
společenský étos nachází své vyjádření ve
skupinově sdílených etických kodexech. Étos
samotný pak vychází z komplexních názorů dané
skupiny na svět, tedy z náboženství či ideologie.
výhody:
 Udržuje integritu skupiny a zabraňuje excesům
 Usnadňuje rozhodování
(ne)výhody
 Jsou etické zásady zformulované v různých
kulturách navzájem slučitelné? Existuje něco
jako univerzální etický kodex?
 Jsou tyto zásady použitelné ve všech běžných
situacích, nebo vyžadují ještě další rozpracování?
 Není slepé následování kodifikovaných zásad
v rozporu s individuální odpovědností za vlastní
chování?
Teorie smlouvy, podle které tato pravidla
vytvářejí lidé sami v diskursu;
Podle teorií smlouvy můžeme k tomu, co je
správné, dojít na základě určité
společenské dohody.
Při rozhodování je třeba klást důraz na
slušnost a spravedlnost.
Vychází z předpokladu, že na etických
zásadách je možné se dohodnout
jaké řešení je v dané situaci
nejspravedlivější?
Deontologická etika - kritériem je posuzování
správnosti proces, resp. úmysl;
Mezi nejcharakterističtější rysy deontologických
teorií patří víra v univerzální existenci mravního
řádu, který je třeba bezpodmínečně respektovat.
Deontologickým systémům bývá vytýkána jistá
strnulost, závislost na neprokazatelných,
intuitivně nazřených hodnotách či víře v mravní
řád.
Zlaté pravidlo, kategorický imperativ, akarma i
pravidlo zlaté střední cesty jsou nejdůležitější
zásady, které se pokusím ve sporných oblastech
informační etiky aplikovat.
Teleologická etika -nejdůležitější je finální
výsledek našeho jednání;
Utilitarismus- žádné jednání není správné nebo
špatné samo o sobě, rozhodující je, jaké přinese
účinky. Správné jednání je proto takové, které
přinese co největší užitek, co největší štěstí co
možná největšího počtu lidí.
X v dobré víře používáme špatné prostředky a
dosáhneme špatných konců
“účel světí prostředky” se podepisuje na
charakteru těch, kteří ho volí
Egoistické teorie – odmítají jakoukoliv etiku
a prosazují pouze individuální prospěch
Cílem jednání je co neslastnější život, etika
je tedy jakýmsi uměním žít a užívat si.
Hedónismus
Hédonismus moderní společnosti před námi
otevírá past globálních problémů, jako je
vyčerpávání přírodních zdrojů či růst
znečištění.
Postmoderní reflexe - odmítají univerzální
závaznost etických pravidel;
Každý etický soud je individuální, neboť vychází
z individuální interpretace každého člověka. Není
univerzálně zakotvená etika, ale jen subjektivně
pociťovaná morálka. Jsme-li svědky jednání,
které nám připadá nesprávné, můžeme jej
odsoudit právě jen z hlediska vlastního názoru,
nikoli s odvoláním na “vyšší zákony mravní”.
Postmoderní přístup nám nedává právo bojovat
proti zlu, aniž by nám bránil k čemukoliv
vyslovovat svůj názor.
Existenciální analýzy - odmítají etická
pravidla a prosazují spontaneitu a
autenticitu
Podle některých východních učení a
západní existenciální filosofie je správné
jednání vždy spojeno s autenticitou. Řídit
se podle mravních norem pak znamená
určité porušení autenticity a je ve svém
důsledku horší, než jednání podle přirozené
inklinace.
Buddhismus
Ekologické analýzy - rozšiřují etiku do
mimolidského světa;
Ekologická etika navrhuje rozšířit okruh
vnitřních hodnot i na mimolidský svět.
Ekologická etika právem kritizuje ne zcela
udržitelný antropocentrismus klasické
etiky.
radikální biocentrismus může vést
k ekologickému terorismu
Informační etika
 IE - je oblast morálky uplatňovaná při
vzniku, šíření, ukládání, vyhledávání,
třídění a využívání informací. Jde o etiku
uplatňovanou lidmi zúčastněnými v celém
tomto informačním řetězci.
 Je to také zdůvodnění morálních
povinností lidí při předávání informací.
Tento pojem poprvé použil filozof Rafael
Cappuro (1987)
Cíle informační etiky
 Zdůrazňuje se nezbytnost IE pro celou
sféru práce s informacemi, dodržování
etických zásad
 Je třeba zvýšit úroveň informačních služeb
jako služeb společnosti
 Přispět k tomu, aby informace příznivě
působily na morální rozvoj společnosti
 Knihovníci se nemají odklánět od zásad
profesionální etiky
 Preventivně působit na ochranu před
nesprávným zacházením s informacemi
Historický vývoj IE
Informace musí být dostupné - právo na svobodu informací.
V roce 1947 toto právo bylo vyjádřeno v materiálu OSN:
Freedom of Information. V r. 1948 se konala konference
OSN o svobodě informací v Ženevě. Tato konference
shrnula např. tyto důležité zásady:
 -pravdivost a šíření informací bez zlého úmyslu
 -usnadnění řešení ekonomických a sociálních problémů
volnou výměnou informací
 -omezení falešných a tendenčních informací, eliminování
cenzury, určení práv a povinností médií
Historický vývoj IE
1968: Rezoluce o svobodě informací.
1975: helsinská konference - svobodná výměna
informací. Dokument z helsinské konference je
zaměřen převážně na novinářské informace,
věnuje se však i knihovnám a hovoří o přístupu
veřejnosti k dokumentům, o jejich půjčování a o
výměně technických informací.
V Česku byla roku 1991 přijata Listina
základních práv a svobod.
Roviny informační etiky
 Vztah jednotlivce k povolání
 Vztah k zaměstnavateli
 Vztah k uživatelům
Etické kodexy v IE
Etický kodex = soubor etických pravidel
 Formou právních norem již od osmnáctého století
– například tiskový zákon, zákon o svobodě
informací, o ochraně osobních údajů, autorský
zákon, atd.
 Formou mezinárodních úmluv – v oblasti
deklarovaných lidských práv zejména právo na
informace, právo na ochranu soukromí, svoboda
projevu, tisku, atd.
 Formou profesních kodexů v novinářské,
knihovnické či informatické oblasti.
Desatero počítačové etiky










1.Nepoužiješ počítače, abys uškodil jinému člověku.
2.Nebudeš rušit jiné při práci s počítačem.
3.Nebudeš slídit v cizích počítačových souborech.
4.Nepoužiješ počítače, abys kradl.
5.Nepoužiješ počítače pro falešné svědectví.
6.Nezkopíruješ ani nepoužiješ programové vybavení v
něčím vlastnictví, aniž bys za ně poskytl úhradu.
7.Nepoužiješ cizí počítačové prostředky bez zmocnění
nebo řádné kompenzace.
8.Nepřivlastníš si výsledek cizí duševní činnosti.
9.Budeš mít na paměti společenské důsledky programu,
který píšeš, nebo systému, který navrhuješ.
10.Budeš používat počítače pouze tak, aby bylo zajištěno
uznání a respekt tvých bližních.
Kodex ACM
Kodex Association for Computing Machinery ACM
Hlavní důraz je zde položen na slušné a spravedlivé
jednání; tak jako u předchozího kodexu se zde
objevuje motiv odpovědnosti, který může být
vztažen i na navrhování a tvorbu informačních
systémů.
 Společenská prospěšnost, neubližování
(Prospívat společnosti a lidskému dobru.
Neublížit jiným.)
 Spravedlnost a slušnost (Být poctivý a spolehlivý.
Být spravedlivý a nediskriminující. Ctít
důvěrnost. Respektovat soukromí druhých.)
 Ochrana vlastnických práv (Ctít vlastnická práva
včetně copyrightu a patentů. Náležitě oceňovat
duševní vlastnictví.)
Netiquette











Neměl bys používat počítač k tomu, abys škodil ostatním lidem.
Neměl bys bránit ostatním lidem pracovat na počítači.
Neměl bys čmuchat v cizích souborech.
Neměl bys pomocí počítače krást.
Neměl bys pomocí počítače šířit fámy.
Neměl bys používat ani kopírovat program, za který si nezaplatil.
Neměl bys používat prostředky na cizím počítači bez svolení.
Neměl bys upírat ostatním lidem užívat svůj intelekt.
Měl bys myslet na společenské souvislosti programu, který píšeš.
Měl bys používat počítač s respektem a uvážením.
Měl bys znát aspoň základy češtiny, popřípadě jazyka který
hodláš používat
Kodex ALA
 Kodex Americké knihovnické asociace
(ALA) je nejstarším ze všech těchto
kodexů. Kodex zdůrazňuje zejména zásady
zaměstnanecké loajality, které jsou
obsaženy ve čtyřech bodech ze šesti
Novinářský kodex
Žurnalistické kodexy se začaly objevovat v USA a
v Evropě již před sto lety, rozšíření došly po
druhé světové válce.
 Povinnost šířit pravdivé informace, rozlišovat
mezi domněnkami a fakty, fakty a názory.
 Bránit se potenciálnímu nařčení z konfliktu
zájmů.
 Respektovat soukromí.
 Nikoho nediskriminovat kvůli jeho rase,
náboženství, pohlaví, atd.
 Zákaz plagiátu.
Kodex etiky českých knihovníků
 vždy hájí základní právo jedince na informaci.
Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup
k informacím a informačním zdrojům, které jsou
obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez
ohledu na politická, ideologická a náboženská
hlediska a bez jakékoliv cenzury, s výjimkami
uvedenými v zákonných předpisech. Nenese však
odpovědnost za následky užití informací
získaných z dokumentů nebo v knihovně
Zásady práce v infosféře




V infosféře nesmí být způsobována entropie.
Infosféra by měla být chráněna před entropií.
Entropie by měla být odstraněna z infosféry.
Informační bohatství by mělo v infosféře být
podporováno jeho šířením (kvantita
informací), zdokonalováním (kvalita informací)
a obohacováním (informační různost).
Obecné zásady informační etiky
 Informace by měly být volně šířeny.
 Šíření informací by nemělo znamenat pro
nikoho újmu.
 Nepravdivé informace by neměly být
šířeny.
 Generovat nové informace je žádoucí.
 Každý je odpovědný za důsledky svého
jednání v informační oblasti.
rozpory
 První princip se čtvrtým (ochrana autorských práv – volná
reprodukce informací může podvázat tvůrčí činnost).

První princip se druhým (ochrana soukromí, obchodní tajemství,
státní tajemství).

První princip se třetím (je obtížné rozeznat, co je pravdivé a co ne).

První bod s pátým (odpovědnost může podvazovat volný tok
informací).

Druhý bod se čtvrtým (například investigativní žurnalistika, právo
vědět).
Problémové kauzy informační etiky
Právo na informace
 Právo na informace versus ochrana soukromí
Ochrana soukromí
 Ochrana soukromí vs. zajištění bezpečnosti občanů.
 Ochrana soukromí vs. kontrola zaměstnanců
 Dobrovolné zříkání se soukromí, elektronické
„šmírování “
 Obchodování s osobními údaji
Problémové kauzy informační etiky
Ochrana obchodního tajemství
 Obchodní tajemství vs. veřejný zájem
Ochrana duševního vlastnictví
 Ochrana autorských práv vs. společenský
zájem
 Nejasnosti při dodržování autorských práv
 Porušování citačních zásad
Problémové kauzy informační etiky
Svoboda projevu






Scientologická válka
Cenzura vs. pornografie
Hate speech
Reklamy na zdraví škodlivé látky
Cenzura ve veřejných institucích
Informační exploze, šíření redundantních informací
 Zamlžování reality, šíření zkreslených a
nepřesných informací
 Cyberstalking
Problémové kauzy informační etiky
Odpovědnost za výrobu informačních
systémů a některé další problémy
 Informační systémy omezující lidskou
svobodu
 Anonymní remailery
 Online gambling
 Agresivní počítačové hry
 MUDs a chat
 Hacking a cracking
Makroekonomické problémy
Makroetické problémy jsou etické otázky,
které se objevují nad analýzou širších
společenských dopadů informačních služeb
a technologií
Makroekonomické problémy









Informační technologie a moc
Digitální rozdělení společnosti
Cyberspace a zájem o dění v reálném světě
Informační technologie a životní prostředí
Informační technologie a stabilita společnosti
Informační technologie ve výuce
Informační technologie a zaměstnání
Informační technologie a svoboda
Další vývoj informačních technologií
Práva a povinnosti tvůrců,…
Etické zásady tvůrců
 Tvůrce
 Tlumočník
 Překladatel
 Autor
 Spoluautorství
Etika zprostředkovatele
(novináři, moderátoři, redaktoři,…)
 Přístup ke všem nezbytným zdrojům
 Nesmí filtrovat inf.
 Nepatřičné informace
 Čistota jazyka (redaktor)
 Respektovat autorské právo
 Včasnost informace
Etika uživatele
 Právo na výběr informací
 Právo na pravdivé informace
 Právo na důvěrnost svých inf.
 Povinnost pomáhat zprostředkovateli
 Přijímat i nepříjemné inf.
 Placení za informace ???
 Vyhledávání nejlepších inf., i když musí
hledat
Svoboda informací, citační etika
Utajování informací
Ochrana jednotlivce a jeho práv, osobní údaje
Ochrana podniků
Politické, hospodářské tajemství
X
Utajování inf. – cenzura
Finance – informačně bohatí x chudí
Ochrana autorských práv
Autorský zákon
Citační etika
 Impact faktor – udává vědeckou prestiž
časopisu, určuje kvalitu ???
 Citační index – kolikrát autora citovali
SPRÁVNĚ CITOVAT - VŽDY
 Citace děl, která byla nepoužita
 Necitování děl, která byla použita
 Autocitace
Charty a kodexy
ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k
bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, Filozofická
fakulta, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1.
JANOŠ, Karel. Informační etika. 1. vyd. Praha:
Česká informační společnost, 1993. 134 s.