Transcript základní pojmy, funkce, vazby na veřejný sektor

Přednášející:
Václav URBÁNEK , KVF VŠE
NB, 1. patro číslo 150, telefon 224095153,
e-mail [email protected]
Maily jen v nutných případech. Dotazy na
problémy řešené v studijních a dalších
předpisech VŠE a FFÚ mailem
nepodávejte.
Konzultační hodiny na ISIS
web: http://nb.vse.cz/~urbanek
1
Závěr semestru: ve zkouškovém
období test z obou částí předmětu
11F201 současně – polovina otázek z
VF, polovina z MTP. Otázky většinou
násobná volba, několik jednoduchých
příkladů, grafy, jedna nebo dvě
otázky volný popis problému. Max.
počet bodů 100, klasifikace podle
stud. řádu.
2
Literatura:
• HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné
finance. Praha: ASPI, 2007
• HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné
finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2004
Doporučená
• MUSGRAVE, R.A., MUSGRAVEOVÁ, P.B.: Veřejné
finance v teorii a praxi. Praha: Management Press,
1994
• STIGLITZ, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha:
Grada, 1997
• JACKSON, P.M., BROWN, C.V.: Ekonomie veřejného
sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003
3
1.téma:
Veřejné finance -vymezení
základních pojmů
- základní pojmy veřejných financí
- vazby na ekonomii veřejného sektoru
- příčiny rozvoje veřejných financí
- mikroekonomické a
makroekonomické aspekty
- vývoj fiskální teorie
4
Hlavní problémy určení předmětu fiskální teorie
(teorie veřejných financí):
- prolínají se dva okruhy teorií – teorie
veřejných financí a ekonomie veřejného
sektoru
- vznikají potíže při pokusech dělit
problematiku mezi fiskální teorii a teorii
veřejného sektoru
- existují rychlé změny v reálném vývoji
veřejných financí
- je mnoho teoretických přístupů k veřejným
financím
5
From: Rosen, Gayer: Public Finance, 10th ed., 2013:
Defining the Field of Study:
Public Finance – Field of economics that analyzes
government taxation and spending activities.
Public Sector Economics or Public Economics:
Terms that better capture the fundamental
issues of this field of economics - government’s
role in the allocation of real resources - that
includes, but is not limited to, government’s
financial behavior.
Focus on microeconomic functions of government.
1-6
VEŘEJNÉ FINANCE JSOU –
• specifické finanční vztahy
vznikající ve smíšené ekonomice
mezi subjekty veřejného sektoru a
mezi subjekty soukromého
sektoru;
• také příslušné finanční operace
mezi těmito subjekty
7
TERMÍN FISKÁLNÍ – v češtině dva významy:
•týkající se všeho souvisejícího s veřejnými
financemi spíše na straně státních příjmů, státního
řízení – v římské době fiscus byla císařská
pokladna – ALE – aerarium (ERÁR) byla veřejná
pokladna, tedy zřejmě spíše výdajová strana
financí
•odborný termín spojený s určitým typem
hospodářské politiky vlády zaměřené na stabilizaci
ekonomiky – FISKÁLNÍ POLITIKA – viz kapitola
tohoto kursu
8
SMÍŠENÁ EKONOMIKA (mixed economy):
• koexistence soukromého a veřejného
sektoru
• pluralita vlastnictví
– soukromé
– veřejné - státní, municipální, komunální apod.
• dvojí fungování ekonomiky:
tržní
– regulováno cenami,
cenovými signály
netržní
– řízeno veřejnými (státními)
zásahy, tj. různými zákony
(regulací), daněmi,
veřejnými výdaji
9
Government spending, % of GDP
1870
1913
Austria
-
-
Belgium
-
-
Canada
-
-
1920
1937
14.7
1960
1980
1990
1996
15.2
35.7
48.1
48.6
51.7
21.8
30.3
58.6
54.8
54.3
13.3
18.6
28.6
38.8
46.0
44.7
-
France
12.6
17.0
27.6
29.0
34.6
46.1
49.8
54.5
Germany
10.0
14.8
25.0
42.4
32.4
47.9
45.1
49.0
Italy
11.9
11.1
22.5
24.5
30.1
41.9
53.2
52.9
Japan
8.8
8.3
14.8
25.4
17.5
32.0
31.7
36.2
Netherlands
9.1
9.0
13.5
19.0
33.7
55.2
54.0
49.9
Norway
3.7
8.3
13.7
29.9
37.5
53.8
45.5
8.3
9.3
18.4
18.8
32.2
42.0
43.3
6.3
8.1
10.4
31.0
60.1
59.1
64.7
2.7
4.6
6.1
17.2
32.8
33.5
37.6
Spain
-
Sweden
Switzerland
5.7
-
-
Britain
9.4
12.7
26.2
30.0
32.2
43.0
39.9
41.9
United States
3.9
1.8
7.0
8.6
27.0
31.8
33.3
33.3
AVERAGE
8.3
9.1
15.4
18.3*
28.5
43.3
46.1
47.1
Australia
-
-
-
-
21.2
31.6
34.7
36.6
Ireland
-
-
-
-
28.0
48.9
41.2
37.6
New Zealand
-
-
-
-
26.9
38.1
41.3
47.1
AVERAGE
-
-
-
-
25.4
39.5
39.1
40.4
27.9
42.6
44.8
45.9
TOTAL AVERAGE
Source: IMF
8.3
9.1
15.4
20.7
*Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time
10
11
12
13
Všemocný stát v
představě
kreslíře z The
Economist ...
14
Základní principy veřejných
financí (tj. státních zásahů
do ekonomiky):
• nedobrovolnost (vynucení)
• nenávratnost
• neekvivalence
15
Příčinami státních zásahů jsou
tržní selhání:
1. mikroekonomická
2. makroekonomická
3. mimoekonomická
Cílem těchto zásahů je
dosažení:
1. efektivnosti (mikroekonomie)
2. stability (makroekonomie)
3. spravedlnosti (mimoekon. – etika…)
16
Tři fiskální funkce (funkce
veřejných financí):
1. alokační – mikroekonomická
2. stabilizační – makroekonomická
3. redistribuční - mimoekonomická
17
MIKROEKONOMICKÁ TRŽNÍ
SELHÁNÍ - ALOKAČNÍ
FUNKCE
• nedokonalá konkurence - monopol,
přirozený monopol
• externality
• veřejné statky
• a některé další (např. asymetrická
informace)
18
Alokační funkce:
• souvisí s veřejným zabezpečením veřejných
statků, s řešením externalit a dalších
tržních selhání
• Co znamená efektivní alokace ve veřejném
sektoru?
• Co znamená „veřejné zabezpečení“
veřejných statků?
19
EKONOMIE BLAHOBYTU
(Welfare Economics)
Vilfredo Pareto (1848-1923) - Paretovské optimum:
1. základní věta: Ekonomika je paretovsky optimální,
když nikdo si nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný
pohoršil - stav všeobecné rovnováhy.
2. základní věta: Každý bod na křivce užitkových
možností může být dosažen přerozdělením zdrojů a
následným působením tržních mechanismů.
20
Užitek skupiny B
Paretovské optimum v ekonomice bez tržních
selhání
E
F
Paretovsky neoptimální
bod
E1
Užitek skupiny A
Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání –
Paretovsky optimální bod
Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a
po přerozdělení zdrojů - Paretovsky optimální bod
OTÁZKA – jak z bodu F do bodů E, E1?
21
Trochu mikroekonomie:
Dílčí rovnováha (pro jeden statek)
P
D
S
E
PE
QE
Q
22
Spotřebitelovy preference pro dva statky:
RO - rozpočtové omezení
I1 - indiferenční křivka
statek Y
Sklon indiferenční křivky
… mezní míra substituce
statku X za statek Y
(MRSX,Y)
I1
Y1
RO
MRSX ,Y
PX

PY
X1
statek X
23
Všeobecná rovnováha
Odvozuje se pro dva spotřebitele A , B a
pro spotřebu a výrobu dvou statků X , Y
Edgeworthův box:
XB
F
.
YB
.
E
YA
B
IA
IB
A
XA
24
Musí platit pro Paretovské optimum:
MRS
A
XY
PX
B

 MRSXY
PY
MRS – mezní míra substituce (v tomto
případě statku X za statek Y) subjektů A a B
PX,Y – ceny statků X a Y
25
Výrobcovy preference:
RO - rozpočtové omezení isokosta
Faktor L
I1 - isokvanta
I1
Sklon isokvanty … mezní
míra substituce faktoru
K za faktor L (MRSKL)
L1
RO
MRSKL
MPK

MPL
K1
Faktor K
26
Rovnováha výrobců - Edgeworthův box:
KY
F
Y
.
LY
E
.
LX
IX
IY
X
KX
27
Také zde musí platit:
X
KL
MRS
PK
Y

 MRSKL
PL
MRS – mezní míra substituce (v tomto
případě faktoru K za faktor L subjektů X a Y
PK,L – ceny faktorů K a L
28
Rovnováha výrobců - diagram XY:
Sklon křivky produkčních
možností = mezní míra
transformace (MRTX,Y)
Y
.
Křivka produkčních
možností
X
29
MRTXY
MC X
PX


MCY
PY
PX
 MRSXY
PY
Závěr - pravidlo Paretova optima v
ekonomice bez tržních selhání:
MRTXY  MRS
A
XY
 MRS
B
XY
30
Y
P
X
31
Zopakujme Paretovské podmínky:
1. základní věta: Ekonomika je paretovsky
optimální, když nikdo si nemůže polepšit, aniž by si
někdo jiný pohoršil - stav všeobecné rovnováhy =>
MRTXY  MRS
A
XY
 MRS
B
XY
2. základní věta: Každý bod na křivce užitkových
možností může být dosažen přerozdělením zdrojů a
následným působením tržních mechanismů – to
znamená, že trh vždy dosáhne shora zmíněné
rovnováhy.
32
Křivka užitkových možností –
obdobná křivce produkčních možností
33
Křivka užitkových možností je dosažitelná
(2. Par. věta) působením trhu. Který bod
na ní bude pro společnost nejpřijatelnější?
Stanovme společenskou funkci blahobytu
(Social Welfare Function):
W  F(U
Adam
,U
Eve
)
kde:
W...úroveň spol. blahobytu
U... užitek Adama, resp. Evy
34
Křivky funkce spol. blahobytu jsou obdobné indif.
křivkám – nejvyšší blahobyt je v bodu iii
Problém: funkce
spol. blahobytu
je velmi obtížně
stanovitelná –
je nutné najít
souhlas s rozdělením užitků
35
V realitě je překážkou dosažení Paretova
optima soubor mikroekonomických
tržních selhání:
nedokonalá konkurence (monopol a
pod.)
veřejné statky a externality
asymetrie informací
neúplné trhy
atd.
36
Proč trh nepůsobí v uvedených případech:
SELHÁVÁ CENOVÝ MECHANISMUS
• monopol – "diktuje" ceny
• veřejné statky – spotřebitelé nechtějí
odhalit svoje preference, takže cena ve
směně nemůže vzniknout
• externality – spotřebitelé nejsou
identifikováni
• asymetrie informací – spotřebitelé nebo
výrobci nemohou určit cenu správně
37
MAKROEKONOMICKÁ SELHÁNÍ
– STABILIZAČNÍ FUNKCE
Ekonomika periodicky trpí inflací,
nezaměstnaností, malým růstem,
problémy s vyrovnaností zahraničního
obchodu apod.  veřejný sektor
má pomoci …
38
Stabilizační fiskální funkce
Nástroje:
– měnové (jimi se zabývá měnová teorie),
např:
• povinné rezervy
• diskontní sazba
• operace na volném trhu
– fiskální
• veřejné výdaje
• veřejné příjmy
• způsob financování deficitu
39
MIMOEKONOMICKÉ TRŽNÍ SELHÁNÍ –
REDISTRIBUČNÍ FUNKCE
Trh distribuuje příjmy bez
ohledu na spravedlnost nevnímá ji
Distributivní (též redistributivní)
role státu
Principy solidarity,
sociálního cítění, charity
40
Redistribuční fiskální funkce
Dva fiskální přerozdělovací nástroje:
NÁSTROJ
– příjmové (daňové)
– výdajové
• transfery
–záměrně redistribuční charakter
• dotace
• subvence
41
• daňově transferový mechanismus
kombinuje
– progresivní zdanění vysokých příjmů s
– dotacemi domácnostem s nízkými příjmy
nebo
– zdanění luxusního zboží s
– dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými
příjmy
42
Měření příjmové nerovnosti:
důležité pro zjištění jejího stavu a pro
nalezení nutných objemů redistribuce
Nástroje:
Lorenzova křivka
Giniho koeficient
(Robin Hood index, Atkinsonův index a
další...)
43
Lorenzova křivka a Giniho koeficient
GINIHO KOEF. Є
<0 ; 1)
G.K. = 0 (rovné rozdělení)
G.K. => 1 (silně nerovné rozdělení)
G.K. je obvykle v rozmezí 0.3 - 0.6
G=
B
A+B
procenta
důchodů
kumulativně
100%
80
60
B
40
A
20
0
20
40
60
80
100%
procenta obyvatelstva kumulativně,
od nejchudších
44
45
46