Transcript Aktuality v insolvenčním právu

FABIAN & PARTNERS
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ / INSOLVENČNÍ SPRÁVCE
29.10.2013
VSTUP VĚŘITELE DO
INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI
NÁVRHU
 Skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka
 Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.prosince 2011, sp.
zn. 29 NSČR 14/2011 se takovými skutečnostmi rozumí tvrzení,
z nichž lze logicky dovodit, jak skutkový stav, tak právní závěr
o tom, že dlužník je v úpadku. Za dostatečné vylíčení
skutečností osvědčujících úpadek proto nelze považovat
pouhé obecné konstatování, že „dlužník je v úpadku” ,nebo
že „ dlužník je insolventní“ , nebo že „je v platební
neschopnosti“, anebo že „je předlužen“
 Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sp.
zn. 29 NSČR 7/2008 se rovněž nepovažuje za řádné splnění
povinnosti vylíčit rozhodné skutečnosti situace, kdy
navrhovatel pouze odkáže na listinný důkaz připojený k
Návrhu ( např. výpis z obchodního rejstříku, sdělení soudního
exekutora
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI
NÁVRHU
 Věřitelský insolvenční návrh musí obsahovat jako součást
vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka:
 konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka
 konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů
 konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek
Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh s obecným
tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu
delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité
závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (Usnesení
Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 14/2011 z 21.12. 2011 )
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI
NÁVRHU
 Doložení aktivní legitimace navrhovatele
 Navrhovatel musí prokázat, že on a alespoň jedna
další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku
 Následky nedoložení legitimace: insolvenční
návrh zamítne (§ 143 odst. 2 IZ )
soud
 Následky absence tvrzení o této legitimaci:
insolvenční soud návrh odmítne ( § 128 IZ )
 Navrhovatel je povinen v návrhu uvést i konkrétní
údaje o věřitelích a jejich pohledávkách, včetně
údajů o splatnosti těchto pohledávek
PODSTATNÉ ZMĚNY
PROVEDENÉ ZÁKONEM Č.
334/2012 Sb.
 Cílem
novelizace
insolvenční návrhy
bylo
omezit
šikanózní
 Odmítnutí
insolvenčního návrhu pro zjevnou
bezdůvodnost
 Novelizace §147 IZ a prodloužení lhůty pro
uplatnění nároku na náhradu škody
 Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků.
PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY
 § 205 IZ – Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen
doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a
k návrhu připojit přihlášku
 Po novele od 1.1.2014 - Podá-li insolvenční návrh
věřitel , je povinen doložit, že má proti dlužníkovi
splatnou pohledávku, a k návrhu připojit přihlášku; jdeli o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak
nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za
uplatněnou podle §203.
PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY
 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2011, sp. zn.
29 NSČR 23/2011
 Je-li insolvenčním navrhovatelem věřitel, je přihláška
pohledávky
zákonem
požadovanou
přílohou
insolvenčního návrh (§105 IZ), při jejíž absenci se
insolvenční návrh doplňuje postupy popsanými v §
128 odst. 2 insolvenčního zákona.
PŘIHLÁŠENÍ POHEDÁVKY
 §173 odst. 3 IZ po novele od 1.1. 2014 – Přihlásit
lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku
vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů
vázané na splnění rozvazovací podmínky se
považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné,
dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na
pohledávkyvěřitelů vázané na splnění odkládací
podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení
vliv.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A
NEDOSTATKY V PODÁNÍCH
VĚŘITELŮ
 Insolvenční návrh nedovoleně odkazuje na přílohy
 Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující
skutečnosti osvědčující úpadek není splněna tím, že
insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností
odkáže na listinný důkaz (Usnesení Nejvyššího soudu
sp.zn. KSBR 31 INS 158/2008, 29 NSČR 7/2008 ze dne
26.2.2009 )
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A
NEDOSTATKY V PODÁNÍCH
VĚŘITELŮ
 Chybí přihláška pohledávky nebo je vadná
 Navrhovatel musí řádně vylíčit skutečnosti, ze
kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj.
skutečností svědčící o tom, že má proti dlužníku
splatnou pohledávku. Věřitel proto musí připojit k
insolvenčnímu návrhu řádnou přihlášku své
pohledávky, která má všechny náležitosti a je
učiněna v zákonem předepsané formulářové
podobě ( Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn.
KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008 – A ze dne
31.3.2008 ).
Zhojení vad insolvenčního
návrhu dalším insolvenčním
návrhem
 Případ, kdy bylo podáno více insolvenčních návrhů na
téhož dlužníka, které byly samy o sobě vadné, ale v
souhrnu poskytovaly dostatečný podklad pro
rozhodnutí o úpadku dlužníka vyřešil Nejvyšší soud ve
svém usnesení sp. zn. 29 NSČR 20/2012 ze dne 28.
března 2012, kde konstatoval, že od okamžiku, od
kterého se další insolvenční návrh považuje za
přistoupení k řízení o původním insolvenčním návrhu a
od kterého osoba, která další insolvenční návrh
podala,
považuje
za
dalšího
insolvenčního
navrhovatele, se na původní insolvenční návrh a na
přistoupení k řízení pohlíží stejně, jako kdyby šlo o
podání učiněná společně původním insolvenčním
navrhovatelem.
Zhojení vad insolvenčního
návrhu dalším insolvenčním
návrhem - pokračování
 Posuzované insolvenční návrhy sice obsahovaly
vady, pro které by mohly být samostatně
odmítnuty, nicméně posouzením obou těchto
návrhů v jejich souhrnu došlo ke zhojení vad
jednotlivých návrhů.
Pohledávky, které se
neuspokojují
 Jedná se o pohledávky, které jsou vypočteny v
ustanovení § 170 IZ. Jde tedy zejména o úroky z
pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před
rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době
po tomto rozhodnutí nebo které se staly splatné
až po rozhodnutí o úpadku, dále smluvní pokuty,
pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po
rozhodnutí o úpadku, a například i náklady
účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním
řízení.
Práva a povinnosti věřitelů v
insolvenčním řízení
1.Věřitelské orgány a účast v nich (schůze věřitelů
věřitelský výbor, zástupce věřitelů
2.Věřitel a insolvenční správce, pokyny zajištěných
věřitelů ke správě a zpeněžení předmětu zajištění
3.Věřitel a insolvenční soud
1. Věřitelské orgány
 Věřitelské orgány vznikají z důvodu rychlosti a
hospodárnosti insolvenčního řízení
 Důvod vzniku: - faktická nemožnost jednat s
každým věřitelem zvlášť
 Účel: - reprezentace zájmů většiny
 Mezi věř. orgány patří: - schůze věřitelů
- věřitelský výbor/zástupce
věřitelů
Schůze věřitelů
 svolává insolvenční soud z vlastní iniciativy nebo na návrh ins.
správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž
pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň
desetinu přihlášených pohledávek
 účel: - hlasování o otázkách, které jsou předmětem schůze
 pravomoc: - volit a odvolat členy věřitelského výboru
- pokud není ustanoven věř. výbor ani zástupce
věřitelů vykonává i jejich působnost
 účast: - právo zúčastnit se mají přihlášení věřitelé, dlužník,
insolvenční správce, státní zastupitelství
 hlasovací právo:- na každou 1Kč pohledávky, připadá jeden
hlas
Věřitelské orgány-věřitelský
výbor, zástupce věřitelů
 Více jak 50 věřitelů= schůze věřitelů povinna ustanovit
věřitelský výbor
 Pravomoc jako schůze věřitelů
 Reprezentují společné zájmy věřitelů
 Pokud není povinná volba věř. výboru může schůze
věřitelů zvolit zástupce věřitelů
Obecná náplň činnosti: - dohlížení na činnost ins.
správce, poskytování nutné součinnosti
Věřitelské orgány a jejich
využití
 Obecná kontrola činnosti insolvenčního správce,
insolvenčního správce, náhledy do účetnictví dlužníka
změna
Změna i.s.:
Dnešní úprava: §29 odst.1 IZ „Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po
přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem
ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují
nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně
hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni
předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich
pohledávek. Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů,
může je insolvenční soud zrušit
Po novele k 1.1.2014: §29 odst. 1
Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání se mohou
věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce
odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto
usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů
přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle
výše jejich pohledávek, kteří mají právo hlasovat.
2. Věřitel a insolvenční
správce
 Insolvenční správce tzv. provádí celým insolvenčním
řízením a bývá považován za nejdůležitější článek celé
soustavy insolvenčního řízení. Jedná svým jménem na
účet dlužníka
 S věřitelem se poprvé dostává do styku při přezkoumání
podané přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení.
 Nutno odlišovat dva vztahy:
ins. správce X nezajištěný věřitel
ins. správce X zajištěný věřitel
Ins. správce X zajištěný
věřitel
 Zajištěný věřitel: - takový, jehož pohledávka je zajištěna
majetkem dlužníka
 Svůj nárok uplatňuje přihláškou pohledávky, je klíčovým
subjektem jehož procesní postavení je mnohem silnější
 Jde-li o správu zajištěné majetkové hodnoty a její
následné zpeněžení, je insolvenční správce vázán
pokyny zajištěného věřitele. Ty může odmítnout pouze
tehdy, pokud má za to, že nesměřují k řádné správě.
V takovém případě je konečným arbitrem insolvenční
soud.
Ins. správce X zajištěný věřitel
pokrač.
 Z dosaženého výtěžku zpeněžení odečte insolvenční správce ve
stanoveném rozsahu náklady spojené se správou a zpeněžením a dále
částku připadající na odměnu insolvenčního správce. Zbývající část
dosaženého výtěžku slouží k uspokojení pohledávky (případně
pohledávek) zajištěného věřitele (zajištěných věřitelů), a to postupně
podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění.
 Náklady spojené se správou a zpeněžením nelze v žádném
případě dělit poměrně k tíži zajištěných a nezajištěných věřitelů.
viz. např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2009, č. j.
2 VSPH 594/2009-B-60 (sp. zn. MSPH 79 INS 2373/2008), dle něhož „pouze v případě,
kdy zůstatek výtěžku zpeněžení nedosáhne po provedeném odpočtu výše
pohledávky zajištěného věřitele, je zajištěný věřitel povinen strpět, že jeho
pohledávka bude uspokojena jen zčásti“.
 Výtěžek zpeněžení po odečtení výše uvedených položek je insolvenční správce
oprávněn vydat pouze se souhlasem insolvenčního soudu.
3. Věřitel a insolvenční soud
 Vztah mezi věřiteli a insolvenčním soudem začíná již
rozhodnutím o vyhlášení úpadku dlužníka, čímž vyvstává
věřiteli povinnost ve stanovené lhůtě uplatnit svoji
pohledávku v insolvenčním řízení
 Dále insolvenční soud vykonává tzv. dohlédací činnostvykonává dohled nad postupem ins. řízení
 stěžejní je pro věřitele rozhodovací činnost soudu, a to
zejména v incidenčních sporech, které vznikají když
přihlášené pohledávky jsou ins. správcem popřeny.
Věřitel a insolvenční soud II.
 Insolvenční soud působí jako zastřešující institut v
insolvenčním řízení a vstupuje do vztahů jako rozhodovací
orgán
 V rámci zrychlování ins. řízení se zkracují lhůty pro soudy
např. odmítnutí ins. návrhu do sedmi dnů
 Současná problematika: - insolvenční soudy rozhodují v
incidenčních sporech proti rozhodnutí soudů v nalézacích
řízeních tzn. např. insolvenční soudy popřou sml. pokutu,
která již byla přiznána v nalézacím řízení, tato situace
značně nahrává právní nejistotě
Vady návrhů na povolení
oddlužení
 §§ 391 IZ
 pouze na formuláři
 náležitosti formuláře (§ 23 vyhl. MSpr č. 311/2007 Sb.)
 § 391 odst. 1 IZ:
 Označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat
 Údaje o očekávaných příjmech dlužníka v
následujících 5 letech
 Údaj o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
Přílohy návrhu
 § 392
 Seznam majetku a seznam závazků dlužníka
 § 104 odst. 2 IZ
 přílohy:
seznam závazků, položkový seznam
majetku, pořizovací a realizační cena, listiny o
příjmech za posl. 3 roky, znalec. posudek na
zástavy, ověřený souhlas věřitele s nižším
plněním, ověřený souhlas ručitelů a manžela
Časté chyby
 Z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost vylíčit v
insolvenčním
návrhu
rozhodující
skutečnosti
osvědčující úpadek dlužníka není splněna tím, že
insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností
odkáže na listinný důkaz, který k návrhu připojil jako
přílohu. Tyto skutečnosti musí navrhovatel konkrétně
rozepsat přímo v insolvenčním návrhu v rámci
popisu rozhodujících skutečností.
 Jde-li o návrh podaný věřitelem, musí navrhovatel
navíc (na rozdíl od situace, kdy podává insolvenční
návrh sám dlužník) řádně vylíčit skutečnosti, ze
kterých vyplývá jeho oprávnění podat návrh, tj.
skutečnosti svědčící o tom, že má proti dlužníku
splatnou pohledávku.
Kdo musí návrh podepsat?
 § 392 odst. 3 IZ
 Dlužník
 Dlužníkův manžel – musí výslovně uvést, že s
povolením oddlužení souhlasí
 Osoba, která se zavazuje jako spoludlužník nebo
ručitel
 Všechny podpisy musí být úředně ověřeny
Odstranění vad návrhů
§ 128, 393 IZ
 insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení jsou dvě podání
 vady insolvenčního
automaticky odmítá
návrhu
se
neodstraňují,
ale
soud
návrh
 nejprve insolvenční návrh
 odmítnutí insolvenčního návrhu = k návrhu na povolení oddlužení se
nepřihlíží
 nejde o překážku podle § 395 odst. 2 písm. a) IZ
 odstranění vad návrhu na povolení oddlužení nebo jeho příloh, Lhůta
max. 7 dnů – problém u znal. posudků na majetek
 Pokuje výzva není splněna - insolvenční soud návrh na povolení
oddlužení odmítne a prohlásí
 KONKURS (§ 396 odst. 1 IZ), Odvolání je přípustné
Zamítnutí návrhu na
povolení oddlužení
 § 395 odst. 1 písm. a) + odst. 3 IZ
 jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat:
 návrhem sledován nepoctivý záměr:
 - řešení závazků z předchozí podnikatelské činnosti - vývoj judikatury
 - jestliže ohledně dlužníka probíhalo v posledních 5 letech insolvenční
nebo jiné obdobné řízení
 - v posledních 5 letech byl pravomocně odsouzen pro trestný čin
majetkové nebo hospodářské povahy
 hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé
bude nižší než 30% jejich pohledávek (ledaže s tím tito věřitelé souhlasí)
Zamítnutí návrhu na
povolení oddlužení (§ 403
IZ)
 skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí
insolvenčního návrhu, ale nebyly soudu v době
rozhodování o povolení oddlužení známy a současně :
 insolvenční správce na ně věřitele upozorní
rozhodováním schůze věřitelů o způsobu oddlužení
před
 věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení podají
námitku k insolvenčnímu soudu do konce schůze věřitelů,
na které bylo hlasováno o způsobu oddlužení – soud pro
jejich projednání nařídí zvláštní jednání
 jsou-li námitky důvodné, následuje rozhodnutí
o
neschválení oddlužení + KONKURS odvolání je přípustné
 námitky nedůvodné, nebo nejsou-li vzneseny, následuje
rozhodnutí o schválení oddlužení
Vývoj praxe I
 S narůstajícím množstvím návrhů na povolení
oddlužení se zpřísňují i podmínky, za nichž je
oddlužení povoleno, např.:
 – Darovací smlouvy
 – Dlužník se musí na splácení podílet podstatnou
měrou
 – Důslednější zkoumání poctivého záměru
Vývoj praxe II
Nepoctivý záměr je potřeba více sledovat u:
 Darovací smlouvy
 Uzavírání pracovních smluv, příp. dohod o provedení práce tzv. „na
oko“
 Neposkytování součinnosti a neplnění zákonem stanovených povinností
 Odkládání exekučního řízení
 Převedení majetku před podáním návrhu – kupní cenu nepoužije k
poměrné úhradě všech svých nezajištěných závazků (neúčinny pr. Úkon)
 Uměle vytvořené pohledávky
 V případě, že má dlužník pouze jednoho věřitele, přičemž není schopen
měsíční splátky hradit, dochází velmi často k situaci, kdy si dlužník
záměrně vytvoří další závazek tak, aby splňoval podmínky úpadku
Přihlašování pohledávek
věřitelů
 Propadná lhůta k podání přihlášky pohledávky
do insolvenčního řízení je uvedena v rozhodnutí
o úpadku (lhůta 30 dnů až 2 měsíců
od rozhodnutí o úpadku). Jedná se o lhůtu
procesní, tedy postačí, je-li poslední den lhůty
přihláška
podána
věřitelem
doporučeně
na poštu k doručení insolvenčnímu soudu.
V insolvenčním řízení není prominutí zmeškání
lhůty přípustné.
 Tato propadná lhůta se nevztahuje na uplatnění
pohledávek za majetkovou podstatou, ty lze
uplatňovat u insolvenčního správce po celou
dobu trvání insolvenčního řízení.
Dlužnický návrh (§ 148
odst. 3 IZ)
 lhůta pro podávání přihlášek (136 odst.4 IZ)
 30 dnů
 Přezkumné jednání
 ( § 137 odst. 2 věta druhá)
 max. 15 dnů po uplynutí lhůty k podávání přihlášek
 Seznam přihlášených pohledávek
 (§ 189 odst. 3 IZ) max. 3 dny před 1. přezkumným jednáním
 max. 12 dnů
 kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro
podávání přihlášek
Věřitelský návrh (§ 149
odst. 2 IZ)
 lhůta pro podávání přihlášek (136 odst. 3 a 4 IZ)
 30 dnů – 2 měsíce
 Přezkumné jednání
 ( § 137 odst. 2 věta první IZ)
 nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty k podávání přihlášek
 Seznam přihlášených pohledávek
 (§ 189 odst. 3 IZ)
 max. 15 dnů před 1. přezkumným jednáním
 max. 45 dnů
 kontrola přihlášek, odstranění jejich vad od uplynutí lhůty pro podávání
přihlášek
Věřitelský návrh (§ 149
odst. 2 IZ)
 Nesplatná pohledávka není podmíněná.
 § 173/3 IZ: Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku
vázanou na podmínku.
 Revizní novela:
 § 173/3 IZ: Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací
podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud
rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané
na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.
 § 191 IZ: Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje
podle seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky přihlášené jako
podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění podle
§ 183 odst. 1 a 2, se nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po
kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou
pohledávku věřitel
Sankce za neoprávněně
přihlášenou pohledávku
 § 178 i § 179
 Pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky
uvedené v odstavci 1, se nepovažuje za
přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal
věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na
základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží
k popřené části pohledávky.
Známost věřitele
 V době do uplynutí propadné lhůty určené v
rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do
insolvenčního řízení se za známého věřitele
dlužníka podle ustanovení § 430 IZ pokládá i
takový věřitel, o němž se insolvenční soud, popř.
insolvenční správce dlužníka nedozvěděl jen
proto, že dlužník řádně nevedl účetnictví nebo
jiné záznamy o stavu jeho majetku a závazků.
 R 138/2012 (Usnesení NS z 31. 05. 2012, sen. zn. 29
NSČR 13/2010):
 Usnesení NS z 29. 07. 2012, sp. zn. KSBR 26 INS
4436/2008 29 NSČR 20/2010
Mimosmluvní sankce
 V insolvenčním řízení se zásadně neuspokojují
žádným ze způsobů řešení úpadku mimosmluvní
sankce, včetně nezaplacené blokové pokuty (§
170 písm. d/ insolvenčního zákona), ani jejich
příslušenství, včetně nákladů za nařízení daňové
exekuce (§ 182 a § 183 daňového řádu).
Přihlášku takové pohledávky insolvenční soud
odmítne podle § 185 insolvenčního zákona.
 Usnesení VSPH ze 7. 9. 2012, sen. zn. 1 VSPH
1159/2012
Podřízená pohledávka
 Rozsudek VSPH ze 6. 9. 2012, sen. zn. 101 VSPH 180/2012.
 Pohledávka věřitele vzniklá z titulu výkonu rozhodnutí (§ 320 odst. 1 o. s. ř.)
postižením obchodního podílu ve společnosti dlužníka, je podřízenou
pohledávkou ve smyslu § 172 insolvenčního zákona.
 Vykonatelná pohledávka Finančního úřadu z titulu platebních výměrů na
daň z převodu nemovitostí, výkazu nedoplatků a daňového penále
vystavených nikoliv vůči dlužníku, ale vůči jiné osobě:
 důvod přihlášené pohledávky je třeba hodnotit ze skutkového hlediska (FÚ
svoji povinnost splnil, i pokud v přihlášce pohledávky za dlužníkem uvedl, že
vznikla na základě usnesení soudu o nařízení exekuce postižením podílu
povinného ve společnosti dlužníka)
 jedná se stále o pohledávku společníka za společností dle § 172 IZ (byť
přešla na jinou osobu v důsledku nařízení exekuce), nejedná o
pohledávku, kterou lze zjistit postupem dle § 190 a následujících IZ, ale o
pohledávku uspokojovanou až po uspokojení pohledávek dle § 168, 169 a
pohledávek obsažených v seznamu pohledávek dIe § 189 insolvenčního
zákona, v režimu podřízených pohledávek dle § 172 odst. 1 IZ
Obnova řízení
 Usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky podle
§ 185 insolvenčního zákona, nelze napadnout žalobou
na obnovu řízení.
 Žaloba na obnovu řízení směřující proti rozhodnutí
insolvenčního soudu vydanému v insolvenčním řízení je
(stejně jako např. dovolání nebo žaloba pro zmatečnost)
mimořádným opravným prostředkem týkajícím se
insolvenčního řízení, takže i na náklady účastníků řízení o
žalobě na obnovu řízení týkající se insolvenčního řízení se
vztahuje pravidlo obsažené v § 170 písm. f/ insolvenčního
zákona. Výrok o nákladech řízení o žalobě na obnovu
řízení týkající se insolvenčního řízení do rozhodnutí soudu o
takové žalobě nepatří.
 Usnesení NS z 28. 02. 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2012
Insolvenční soud
 Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b)
insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá
insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka.
Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve
smyslu ustanovení § 173 odst. 4, věty druhé, insolvenčního
zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.
 Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než
insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do
insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční
soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty
určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku
orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.
 R 84/2012 (Usnesení NS z 29. 02. 2012, sen. zn. 29 NSČR 3/2012)
 Usnesení NS z 31. 01. 2013, sen. zn. 29 NSČR 5/2013
Společné oddlužení
manželů
 Registrovaný partner není manželem ve smyslu IZ
 Manželé, z nichž každý samostatně je osobou
oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení,
mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení,
zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh
manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda
jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde
insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na
povolení oddlužení musí obsahovat výslovné
prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby
všechen jejich majetek byl pro účely schválení
oddlužení
zpeněžením
majetkové
podstaty
považován za majetek ve společném jmění
manželů.
Co je SJM?
 a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma
společně za trvání manželství, s výjimkou majetku
získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého
jedním z manželů za majetek náležející do výlučného
vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své
povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a
věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku
jednoho z manželů, ktery měl vydanou věc ve vlastnictví
před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc
vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,
 b) závazky, které některému z manželů nebo oběma
manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou
závazků týkajících se majetku, ktery náleží výhradně
jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru
přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal
jeden z nich bez souhlasu druhého.
Dvě samostatná insolvenční
řízení?
 V praxi se budeme setkávat i se situací, kdy
budou vedena dvě samostatná insolvenční řízení
ohledně dlužníků-manželů z důvodu, že některý z
nich bude mít závazky a majetek, který nenáleží
do SJM.
 Zejména u závazků bude obtížné zjišťovat, zda
náleží do SJM, tudíž automatické zahrnutí příjmů
manžela dlužníka do splátkového kalendáře
před tím, než podá insolvenční návrh i druhý
manžel, by situaci dosti znepřehlednil.
Co je SJM?
 a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma
společně za trvání manželství, s výjimkou majetku
získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého
jedním z manželů za majetek náležející do výlučného
vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své
povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a
věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku
jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví
před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc
vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,
 b) závazky, které některému z manželů nebo oběma
manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou
závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně
jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru
přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal
jeden z nich bez souhlasu druhého.
30% ne 60%
 Na oddlužení manželů by se nemělo pohlížet jako
na oddlužení dvou jednotlivců, ale jako na
oddlužení jednoho společného jmění manželů.
To se také odráží v minimálním plnění v
oddlužení, kdy není potřeba, aby se věřitelům
dostalo 2 x 30 %, tedy celkem 60 % jejich
zjištěných nezajištěných pohledávek, ale pouze
30 %. Součet zabavitelných částí jejich příjmů
musí zajistit minimálně 30 % uspokojení věřitelů.
Podepisování
 Pakliže insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení
podá pouze jeden z manželů, pak by měl dlužník v návrhu
na povolení oddlužení brát v úvahu i příjem druhého z
manželů pro účel společného oddlužení. Návrh na
povolení
oddlužení
musí
podepsat
i
manžel
dlužníka. Jestliže dlužníkův manžel svůj podpis a souhlas
na návrh na povolení oddlužení nepřipojí ani přes výzvu
soudu, soud návrh odmítne podle § 393 odst. 3
(insolvenční zákon), ledaže bude doloženo, že
oddlužením
nemůže
být
dotčen
majetek
z
nevypořádaného společného jmění manželů a rozsah
vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a
nezaopatřeným dětem. V usnesení o schválení oddlužení
splněním splátkového kalendáře by měl insolvenční soud
k plnění zavázat nejen dlužníka, ale i druhého z manželů.
Nemožnost spol. oddlužení
 Pokud by však jeden z dlužníků vlastnil majetek,
který je v jeho výlučném vlastnictví, pak by
nebylo společné oddlužení realizovatelné, neboť
by existovaly dvě rozdílné majetkové podstaty a
byl by dán předpoklad, že oddlužení manželů
bude provedeno rozdílným způsobem. (Typicky
za situace, kdy kromě věcí nepatrné hodnoty v
SJM vlastní jeden manžel nemovitost a druhý má
jen příjmy ze závislé činnosti, by byl jeden z
manželů
oddlužen
plněním
splátkového
kalendáře a druhý zpěněžením majetkové
podstaty.)
Judikát
 Svým podpisem na návrhu dlužníka na povolení
oddlužení dává manžel dlužníka souhlas, aby pro
účely oddlužení byl použit veškerý majetek v SJM
jeho a dlužníka, včetně příjmů, které budou v
budoucnu vyplaceny. Lhostejno přitom, zda
půjde o oddlužení zpeněžením majetkové
podstaty, či plněním splátkového kalendáře.
 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12.
2009, sp. zn. KSPL 54 INS 4966/2009, 1 VSPH
669/2009 – A – 21
KSPL 54 INS 4966/2009
 pokud manželé nemají zúženo SJM nebo závazky vzniklé před
manželstvím a jejich závazky jsou společné, musí se řešit v
jednom insolvenčním řízení
 i v insolvenčním řízení platí § 262 a odst. 1 osř
 v oddlužení se zpeněžuje nebo ke splátkám se používá
všechen majetek v SJM bez ohledu na to, zda jako dlužníci
jsou účastníky jednoho insolvenčního řízení oba manželé
 soudní praxe dovozuje, že mzdový nárok manžela povinného
není součástí SJM, ale vyplacená mzda již součástí SJM je a
lze ji postihnout exekucí nebo výkonem rozhodnutí
 veškeré příjmy dlužníka jsou v SJM jeho a jeho manžela a patří
do majetkové podstaty – smysl oddlužení je osvobození
zadlužených RODIN tedy oba manželé musí odevzdávat na
uspokojení společných věřitelů veškeré své příjmy
KSPL 54 INS 4966/2009
 není rozdílu, zda společné dluhy manželů se řeší v rámci IŘ, jehož
účastníkem je 1 z manželů (navrhovatel IŘ) a 2. manžel k návrhu připojí
podpis a tím, kdy oba podají návrh samostatný nebo společný – vždy
jde o to, za jakých podmínek bude majetek v SJM užit pro účely
oddlužení
 IN na oddlužení s ověřeným podpisem 2. manžela – soud již ve
vyhlášce o zahájení IŘ musí informovat věřitele, že oddlužení se bude
týkat i společných závazků dlužníka a jeho manžela. Podá-li návrh
každý manžel samostatně, je nutno obě řízení spojit, aby SJM náleželo
do jedné majetkové podstaty a ustanovit jednoho správce – věc
bude vedena pod jednou sp. značkou. Soud při rozhodnutí o
splátkách
uloží povinnosti dle § 406/3 jak dlužníkovi tak jeho
manželovi (resp. plátcům jejich mzdy).
 Podpisem na návrhu dlužníka dává manžel dlužníka souhlas, aby k
oddlužení (ať již zpeněžením nebo splátkováním) byl použit veškerý
majetek v SJM, vč. příjmů, které budou v budoucnu vyplaceny.
Nepřipojí-li dlužníkův manžel podpis a souhlas na návrhu ani přes výzvu
soudu, soud návrh odmítne dle § 393/3, ledaže bude doloženo, že
oddlužením nemůže být dotčen majetek SJM
Novela:§ 394a
 Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou
podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh
podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné
podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je
rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde
insolvenčnímu soudu.
 Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí
obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s
tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení
oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za
majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou
manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.
 Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení,
mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po
dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných
společníků a považují se za jednoho dlužníka.“.
Nedodržení splátkového
kalendáře
 Darovací smlouvy (problematika ov. podpisů,
doložení DP dárce)
 Snížení příjmu. Důchod
 Ztráta zaměstnání,
zaměstnání
resp.
nemožnost
 Vznik pohledávky po povolení oddlužení
nalézt
Nedodržení splátkového
kalendáře
 Jestliže dlužník za trvání účinků schválení
oddlužení plněním splátkového kalendáře není
schopen hradit měsíční splátky předpokládané
podle schváleného oddlužení, ačkoli řádně plní
povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3
insolvenčního zákona, není to důvodem k
postupu podle § 418 odst. 1 písm. a/
insolvenčního zákona; postup podle § 418 odst.
1 písm. b/ insolvenčního zákona tím však není
vyloučen.
 (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn.
29 NSČR 12/2013, ze dne 28.2.2013)
Postavení zajištěných
věřitelů v oddlužení
 pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do
majetkové podstaty, a to jen zástavním právem,
zadržovacím
právem,
omezením
převodu
nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo
postoupením pohledávky k zajištění anebo
obdobným právem podle zahraniční právní úpravy
 musí se výslovně dovolat svého zajištění v přihlášce
pohledávky
podané
ve
stanovené
lhůtě
uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze
zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku
(pro určení pořadí)
 Bude-li po přezkoumání přihlášená zajištěná
pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na
uspokojení této pohledávky v rozsahu menším
než 50 % její výše nebo že má právo na
uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl
v přihlášce pohledávky, k jeho právu na
uspokojení této pohledávky ze zajištění se v
insolvenčním řízení nepřihlíží
 Výjimka - rozhodnutí insolvenčního soudu o výši
zajištěné přihlášené pohledávky záviselo na
znaleckém posudku nebo na úvaze soudu
 Zajištění věřitelé se v případě oddlužení uspokojí
jen z výtěžku zpeněžení zajištění
 zvážit, zda uplatnit své právo ze zajištění, neboť
není vyloučeno, že pohledávka by v režimu
plnění splátkového kalendáře byla uspokojena
ve vyšším rozsahu, než v režimu zpeněžení
předmětu zajištění
 při oddlužení formou plnění splátkového
kalendáře možnost zpeněžení předmětu zajištění
buď odmítnout s tím, že jeho právo ze zajištění
zůstane nedotčeno a na jeho trvání nebude mít
vliv ani skončení insolvenčního řízení splněním
splátkového kalendáře.
 úroky a smluvní pokuty ovšem budou v takovém
případě k zajištěné pohledávce opětovně
přičítány až po skončení insolvenčního řízení,
neboť v jeho průběhu jsou ze zákona
suspendovány
 Možnost určit, jakým způsobem má být předmět
zajištění insolvenčním správcem zpeněžen, zda
ve veřejné dražbě či přímým prodejem, a
případně i jakým subjektem (dražebníkem,
realitní kanceláří) má být zpeněžení realizováno
či zprostředkováno
Novela od 1.1.2014
 § 408 odst. 3 IZ : Majetek, který slouží k zajištění,
insolvenční správce po schválení oddlužení
zpeněžením majetkové podstaty zpeněží jen na
žádost zajištěného věřitele, jestliže zpeněžením
ostatního majetku dojde k plnému uspokojení
pohledávek nezajištěných věřitelů nebo jestliže
zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu
zajištění.
Popírání vykonatelných
pohledávek IS
 USNESENÍ NSČR ZE DNE 18.7.2013, SP.ZN. 29 NSČR
25/2011, KSOS 31 INS 654/2010
 Jestliže pohledávka přihlášená věřitelem jako
„vykonatelná“ byla při přezkumném jednání
přezkoumána
coby
pohledávka
„nevykonatelná“ a popřena co do pravosti, pak
věřitel, jehož IS vyzval postupem podle § 197
odst. 2 IZ k podání incidenční žaloby o určení
pravosti takové pohledávky, byl povinen podat
ve stanovené lhůtě žalobu o určení pravosti
pohledávky u insolvenčního soudu dle § 198 IZ
Popírání vykonatelných
pohledávek IS
 Věřitel, který zmeškal lhůtu k podání žaloby o určení
pravosti nebo výše pohledávky určenou ve vyrozumění
(výzvě) IS dle § 197 odst. 2 IZ, nemá v rámci opravných
prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky, k
dispozici (jako účinnou) obranu založenou na tvrzení, že
výzvu ignoroval proto, že má za to, že přihlášená
pohledávka je pohledávkou „vykonatelnou“.
 Platí, že jakkoli prvotní (předběžné) posouzení, zda
pohledávka přihlášená věřitelem je vykonatelná, přísluší
insolvenčnímu správci, korekci tohoto posouzení je i bez
návrhu oprávněn
provést insolvenční
soud
při
přezkumném jednání v mezích své dohlédací činnosti.
Novelizace od 1.1.2014
 § 191 odst. 2 IZ : Při přezkumném jednání se pokládá
za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka,
ohledně které věřitel prokáže, že se stala
vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o
úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat
vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z
důvodů, pro které byla popřena. V pochybnostech
rozhodne o tom, zda se pohledávka považuje pro
účely jejího přezkoumání za vykonatelnou, do
skončení přezkumného jednání insolvenční soud;
učiní tak usnesením, které se nedoručuje a proti
němuž není přípustný opravný prostředek.
Incidenční spory
 spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak
stanoví insolvenční zákon (§159 IZ), projednávané
v rámci insolvenčního řízení
 a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených
pohledávek,
 b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo
jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o
vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5,
 c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a
jeho manžela,
 d) spory na základě odpůrčí žaloby,
 e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě
vzniklé
porušením
povinností
insolvenčním
správcem,
 f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke
zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo
dražbu,
 g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah
nebo právo týkající se majetku nebo závazků
dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní
zájem,
 h) další spory, které zákon označí jako spory
incidenční
Popření vykonatelné
pohledávky
 Je-li popřena vykonatelná pohledávka, podává
incidenční žalobu insolvenční správce, k čemuž má
lhůtu 30 dnů od přezkumného jednání
 jako
důvod
popření
pravosti
nebo výše
vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným
rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen
skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v
řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí
 důvodem popření však nemůže být jiné právní
posouzení věci.
Popření nevykonatelné
pohledávky
 Je-li popřena nevykonatelná pohledávka, podává
incidenční žalobu věřitel, k čemuž má lhůtu 30 dnů
od přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí
dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění
o popření pohledávky
 přiměřeně se použijí ustanovení občanského
soudního řádu týkající se sporného řízení + lze uzavřít
smír
 důvod
vzniku
popřené
pohledávky
pouze
skutečnosti, které jako důvod vzniku této
pohledávky věřitel uplatnil nejpozději do skončení
přezkumného jednání
Náklady řízení
 Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených
pohledávek nemá žádný z účastníků právo na
náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci
 Výjimka
náklady řízení, které vznikly zaviněním
insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu
přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je
povinen je nahradit (např. nedostaví se bez
omluvy na soudní jednání)
Novela insolvenčního
zákona
 Účinnost od 1.1.2014
 248 novelizací IZ
 Nejdůležitější body:
Způsob ustanovování IS, Volba VV, Účinky
spojené se zahájením IŘ a rozhodnutím o
úpadku, Incidenční spory, Pohledávky – přezkum,
Majetková podstata, Konkurs, Oddlužení
Vybrané změny
 Cílem novelizace bylo omezit šikanózní insolvenční
návrhy.
 Odmítnutí
insolvenčního
bezdůvodnost.
návrhu
pro
zjevnou
 Novelizace §147 IZ a prodloužení lhůty pro uplatnění
nároku na náhradu škody.
 Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků.
 Změna přístupu k dovolacímu soudu v insolvenčních
věcech
 Zpřísnění požadavků na insolvenční správce.
 Systém dozoru nad činností správců.
Oddlužení podnikatelů
 změny v judikatuře vycházející
Vrchního a Nejvyššího soudu ČR
z
usnesení
 Obecně platí že:„dlužník může insolvenčnímu
soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho
hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o
právnickou osobu, která podle zákona není
považována za podnikatele a současně nemá
dluhy z podnikání, nebo fyzickou osobu, která
nemá dluhy z podnikání“
 oddlužení určeno
nepodnikatele
primárně
pro
dlužníky
 Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 2 VSOL 117/2009
 „Z pouhého zápisu dlužníka v živnostenském rejstříku
jako držitele živnostenského oprávnění nelze vždy
vyvozovat závěr, že dlužník je podnikatelem.“
 Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 29 NSČR 3/2009
 „To, zda existuje rozumný důvod nepokládat při
rozhodování o návrhu na povolení oddlužení
nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení
schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu
oddlužení neuhrazený dluh z dřívějšího podnikání,
insolvenční soud uváží vždy především s
přihlédnutím k 1) době vzniku konkrétního
dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání, 2)době
ukončení dlužníkova podnikání, 3) četnosti
neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z
podnikání, 4)výši konkrétního dlužníkova závazku
(dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší
všech dlužníkových závazků, 5)tomu, zda věřitel,
o jehož pohledávku se jedná, je srozuměn s tím,
že
tato
pohledávka
bude
podrobena
oddlužením.“
VSPH 280/1010
 Vrchní soud v Praze, sp. zn. 1 VSPH 280/1010
 „Dlužníkovi, který není v pracovním poměru, nelze
odpírat
oddlužení
plněním
splátkového
kalendáře jen proto, že za účelem zapravení
svých dřívějších závazků, jež nepocházejí z
podnikání, bude vykonávat nebo vykonává jinou
výdělečnou činnost.“
VSPH 280/1010
 samotné držení živnostenského oprávnění není
překážkou, která by znemožňovala povolit
oddlužení
 Připouští se, aby měl dlužník menší množství starších
dluhů z podnikání
 Přijde-li dlužník o zaměstnání, je přípustné, aby si
obstaral příjem právě tak, že začne podnikat
 za určitých podmínek může dlužník, který je
podnikatelem požádat insolvenční soud o povolení
oddlužení a ten mu může vyhovět
KONTAKT
 FABIAN & PARTNERS advokátní kancelář
 Marešova 304/12, 602 00 Brno
Telefon: (+420)530331766
 Revoluční 8, budova B1,110 00 Praha 1
Telefon: (+420)246063127
 [email protected]
 www.fabianpartners.cz
www.pohledavkyonline.cz
www.spravaspolecnosti.cz