Transcript Závěry z jednání Kulatých stolů

KONFERENCE MOBILITA BUDOUCNOSTI
EUROTRANS, BRNO, 8. – 10. října 2013
Závěry z jednání
Kulatých stolů
Prof. Karel Pospíšil, Ph.D.
ředitel Centra dopravního výzkumu, v.v.i.
Kulaté stoly
1. Financování dopravní infrastruktury a
udržitelná mobilita
2. Nákladní doprava
3. Výstavba, údržba a opravy dopravní
infrastruktury
4. Bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích
5. Telematické systémy v dopravě
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
•
•
•
•
•
•
•
•
•
prof. Ing. Petr Moos, CSc.
RNDr. Jan Kotík
Ing. Jiří Horský
Ing. Danuše Marusičová
Ing. Petr Šenk, Ph.D.
Ing. Tomáš Munzi
PhDr. Ivo Rýc
Ing. Miloš Křepelka
Ing. Petr Kalaš
ČVUT
SVT
KORDIS
ACRI
CDV
AFIM
AFIM
MŽP
Česká
podnikatelská
rada pro udržitelný
rozvoj (CBCSD)
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
• Dopravní infrastruktura, jak silniční, tak železniční, představuje
veřejný kapitál, který je k dispozici naší zemi.
• Kvalitní infrastruktura zvyšuje atraktivitu a konkurenceschopnost
státu.
• Financování dopravních staveb musí být více zdrojové:
– financování ze státního rozpočtu
– podíl příjmů od uživatelů: mýtný systém, zejména výkonové zpoplatnění
zohledňující míry opotřebení, vliv na životní prostředí a další faktory:
zásada “Kdo užívá, ať platí“.
• Pro výstavbu nalézt modely financování, které motivují k šetrnosti při
projektování a zejména při provádění staveb.
• Plánování i výstavba infrastruktury vyžaduje dlouhodobou stabilitu
rozpočtů SFDI.
• Významným faktorem pro období 2014 – 2020 je podpora z fondů
EU - strategie pro využití intervencí v rámci OPD II se musí zaměřit
na efektivní využití podle dobře zpracovaných priorit.
• Kvalitu výstavby a údržby musíme zvýšit kvalifikovanou a důslednou
činností státních a regionálních kontrolních orgánů.
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční a
zvýšení podílů alternativních pohonů:
• ČR se připojuje ke strategii dopravy EU vyjádřené v
dokumentu „Evropa 2020“, snahou je:
– podporovat modální split dálkové (tranzitní) železniční dopravy a
místní/regionální nákladní silniční dopravy,
– vytvářet prostor pro koncepty s alternativními druhy pohonůjejich implementací a financování - udržitelné městské dopravy
("čisté mobility") v rámci "Smart Cities" včetně podpory MHD,
elektromobility, CNG pohonů, katalyzátorů emisí, později i
vodíkového hospodářství.
– vytvářet partnerství mezi veřejným sektorem a privátní sférou při
realizaci dopravních konceptů státu, regionu či měst ve snaze o
udržitelnou mobilitu.
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční,
zvýšení podílů alternativních pohonů:
• MŽP usiluje o snižování rizikových emisí z dopravy, jako
jsou především mikročástice (PM 1, PM2,5, PM10 ) a
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) pocházející
především z naftových a benzinových motorů.
• MŽP se zaměřuje na podporu čisté mobility, kam řadí
především mobilitu, která je založena na zemním plynu,
elektromobilitu a cyklodopravu.
• Jako nejperspektivnější a nejefektivnější se v tomto čase
ukazuje potřeba podpory dopravy na zemní plyn (CNG),
neboť je osvědčená, ekonomicky velmi zajímavá a
především neemituje zdravotně rizikové látky do ovzduší
měst a obcí.
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční,
zvýšení podílů alternativních pohonů:
• V rámci OPŽP 2007 – 2013 je připravován pilotní projekt
na pořízení autobusů městské hromadné dopravy s
pohonem na CNG a výstavba plnících stanic CNG. Je
plánována pro 3 území (Moravskoslezský kraj, Ústecký
kraj a město Brno) v celkovém rozsahu cca 1 miliarda
Kč.
• V rámci OPŽP 2014 – 2020 je vytvořen specifický cíl
2.1.Snížit celkovou expozici obyvatelstva, ekosystémů a
vegetace nadlimitními koncentracemi znečišťujících
látek. Bude snaha podpořit výstavbu veřejných plnících
stanic a podnikových stanic na alternativní paliva (kromě
bionafty) a výstavba sítě dobíjecích stanic v rámci
projektů elektromobility společně s obměnou vozového
parku. V rámci obměny vozového parku bude důraz
kladen na obměnu autobusů veřejné dopravy.
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
Průzkumy dopravního chování:
• Průzkumy dopravního chování poskytují velmi podrobnou a přesnou
analýzu, jaké dopravní prostředky lidé volí a proč
• Mezinárodní srovnatelnost výsledků – postup podle stejné metodiky
– CDV nabízí městům podporu v implementaci metodiky
• Průzkumy dopravního chování, které jsou v západní Evropě běžným
a dostupným podkladem pro zpracování strategických dopravního
modelů, v ČR stále chybí
• Stát měl hrát hlavní roli při standardizaci, která může otevřít nové
příležitosti k čerpání prostředků z EU.
• Metodická příprava a realizace národního průzkumu dopravního
chování má plnit dvojí úlohu:
– bude sloužit jako základní zdroj dat pro dopravní plánování a
vyhodnocení dopadu opatření dopravní politiky na dopravu v ČR
– sjednotí metodiku průzkumů na úrovni krajů a měst, což přispěje k
postupnému vytvoření unikátní jednotné národní databáze dat o
dopravním chování obyvatel ČR, která bude, podobně jako v
zahraniční, využívána k dopravnímu výzkumu a vývoji inovativních
řešení v oblasti udržitelné dopravy.
1. Financování dopravní
infrastruktury a udržitelná mobilita
Posilování atraktivity veřejné dopravy:
• Standardizace elektronických odbavovacích systémů –
vznik standardizační autority
• D2D (door-to-door) mobilita: propojení jízdenkových a
rezervačních systémů
Standardizace v oblasti silniční a železniční dopravy
2. Nákladní doprava
• prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.
• Ing. František Kyncl, Ph.D.
• Petr Kašík
• prof. Ing. Jozef Majerčák, Ph.D.
• Vojtěch Hromíř
• Ing. Jiří Novotný
UPce
Česká
logistická
asociace
Svaz
dopravy ČR
Žilinská
univerzita
ČESMAD
BOHEMIA
CDV
2. Nákladní doprava
Konvenční přeprava a jednotlivé vozové zásilky
• V přepravách ucelených vlaků nejsou zásadní problémy
• Doporučení pro řešení kritické situace jednotlivých zásilek:
– urychleně provést v segmentu železniční nákladní dopravy analýzu
výkonových a ekonomických ukazatelů za CD Cargo a ostatní nákladní
dopravce s cílem nalezení možných opatření jak podpořit jednotlivé vozové
zásilky. Může být prokázáno, že některé zásilky do segmentu jednotlivých
zásilek nepatří.
– pro sanaci ekonomické ztráty jednotlivých zásilek lze doporučit vytvoření
konsolidačního fondu, do které by přispívali nákladní dopravci ze ziskového
segmentu ucelených vlaků.
– provedení kritické revize dopravní politiky s cílem převedení přepravy zboží
na ekologické druhy dopravy. Musí v obsahové náplni zaznít jednoznačná
podpora jednotlivých zásilek přepravovaných po železnici.
– ČD Cargo musí urychleně provést optimalizaci technologie a řízení svozu a
rozvozu jednotlivých zásilek.
– ČD Cargo musí poskytovat širší rozsah logistických činností s přidanou
hodnotou.
• Je nutné se zabývat kapacitou traťových úseků (např. Praha – Kolín,
Choceň – Česká Třebová je vyčerpaná) a poplatkem za použití
dopravní cesty (jeden z nejvyšších v Evropě).
2. Nákladní doprava
Kombinovaná nákladní přeprava
• Témata:
– přetrvávají problémy s tvorbou efektivních linek kombinované přepravy (cena
je vyšší než v přímé silniční dopravě),
– neexistence terminálů s veřejným přístupem,
– nedostatečná podpora provozovatelů kombinované přepravy.
• Doporučení:
–
–
–
–
podpora technických prostředků - manipulační technika, dopravní prostředky
podpora pro zavádění nových linek
podpora osvěty pro potencionální uživatele kombinované přepravy
zpracování studie rozvoje logistických center s návrhem modelu na
ekonomické a provozní řízení, obdobným s vyspělými západními zeměmi
– Důraz na kvalitu v železniční dopravě, především dodržování jízdních řádů zpoždění přepravy jde na vrub silničních dopravců.
– veřejná podpora může být směřována jen do terminálů, kde bude zajištěn
veřejný a nediskriminační přístup zákazníků – silničních dopravců, operátorů,
zasilatelů
– veřejnou podporu je nutno poskytnout všem účastníkům, tj. i silničním
dopravcům (formou jejich vzdělávání, příspěvkem na speciální techniku..)
2. Nákladní doprava
Deklarace zásilek v přepravních listinách, daňové úniky,
přeprava nebezpečných a nadrozměrných nákladů
• Témata:
– nárůst přeprav nadrozměrných (těžkých) zásilek - potřeba ochrany
tras pro tyto přepravy,
– zvyšování počtu podvodů v kamionové dopravě založené na falešné
identitě dopravce.
• Doporučení:
– zpracovat studii přepravních tras pozemních druhů dopravy pro
nadrozměrné zásilky,
– zvýšit kontrolní činnost policie a celní správy v přepravních řetězcích
s ohledem na zvyšující se počty fiktivních podnikatelských subjektů.
2. Nákladní doprava
Dopady nákladní dopravy na dopravní infrastrukturu a
opatření k jejich snížení, vážení vozidel environmentální
motivace státu v nákladní dopravě
• Doporučení
– zvýšit kontrolní činnost dodržování hmotnostních parametrů
dopravních prostředků, s cílem předcházet poškozování dopravní
infrastruktury
– zpracovat jednotnou metodiku pro vysokorychlostní vážení a využití
získaných dat
– snížit sankce za přetížená vozidla, jednak vysoký poplatek spojený s
vážením + pokuta za přetěž, neúměrný bodový postih pro řidiče
– podpořit zavádění vozidel s pohonem na CNG
– zatížení životního prostředí dopravou řešit dělbou přepravní práce
na ekologičtější dopravní mody
– do poplatků za použití dopravní cesty zahrnout externí náklady
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
• prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA
• prof. Dr. Ing. Jozef Komačka
• doc. Dr. Ing. Michal Varaus
• doc. Ing. Ludvík Véber, CSc.
CDV
Žilinská
univerzita
VUT
ČVUT
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
Proces investiční výstavby
1 Návrh akce k přípravě
2 Příprava územně plánovací dokumentace a investiční záměr
3 Vliv na životní prostředí
4 Dokumentace pro územní rozhodnutí
5 Územní rozhodnutí
6 Projektant a jeho výběr
7 Dokumentace pro stavební povolení:
8 Majetkoprávní řízení
9 Stavební povolení
10 Výběr dodavatele
11 Realizační dokumentace stavby (RDS)
12 Provádění stavby
13 Vyhodnocení po dokončení stavby
14 Vyhodnocování v průběhu užívání
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
Příprava staveb
• Oblasti přípravy staveb dopravní infrastruktury by prospělo
strategické plánování, které by nahradilo nekoncepčnost a
diskontinuitu v této oblasti
• Koncepce by měla být fixována zákonem
• Vyčíslení ztrát a dodatečných nákladů způsobených zastavováním
staveb
• Výběr veřejných zakázek na základě nejnižší nabídkové ceny není
nejlepší řešení. Jiné možnosti zákon připouští, ale nejsou téměř
využívány
• Přijetí systému ratingu či ratingových pásem či kategorií projektantů
na základě dlouhodobé kontroly projektů z hlediska chybovosti,
nedostatečného a nebo naopak nadbytečného technickoekonomického řešení
• Hodnota ratingu (pásma, kategorie) by potom mohla vstupovat do
výběrových řízení jako jedno z kritérií výběru
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
Technologie výstavby, údržby a oprav dopravní infrastruktury
Systémy hospodaření s dopravní infrastrukturou
• Navázání katalogu technologií výstavby, údržby a oprav dopravní
infrastruktury na systém hospodaření s dopravní infrastrukturou tak,
aby byly patrné vazby a všem bylo umožněno pracovat se stejným
souborem dat
• Systém hospodaření s dopravní infrastrukturou musí být závazným
pro plánování
• Dohoda na standardech
• Ve Slovenské republice se povedlo systém HDM-4 lokalizovat pro
tamní silniční síť, čímž nástroj posílil své využití a funkčnost.
• Docílit přizpůsobení HDM-4 silniční síti v České republice a využít
pro systém hospodaření.
• Systémy hospodaření mají být koncipovány jako učící se systémy,
které umožní zohlednit pozitivní i negativní zkušenosti nabyté při
realizaci
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
Diagnostika staveb dopravní infrastruktury
• Příprava nových staveb i systémy hospodaření, tzn. plánování
oprav, údržby i rekonstrukcí, se musí opírat o důsledně a
systematicky prováděnou diagnostiku
• Zkušenosti ukazují, že náklady na diagnostiku jsou výrazně
zhodnoceni při provádění stavby – minimalizace vícenákladů či
přerušení stavby z důvodu změny technologie
• Výstupy diagnostiky staveb musejí být závazné.
3. Výstavba, údržba a opravy
dopravní infrastruktury
Využití recyklovaných materiálů a vedlejších produktů v dopravním stavitelství
Dopady staveb dopravní infrastruktury na životní prostředí
• Neadekvátní zpracování materiálu z cementobetonových krytů lze
považovat za environmentálně neudržitelné.
• V zahraničí je běžná recyklace cementobetonových i asfaltových materiálů
z opravovaných silnic a dálnic formou zapracování nejenom do spodních
vrstev, ale i do krytů vozovek nové výstavby či rekonstruované dopravní
infrastruktury (v SRN až 40 %).
• Existuje nejasná vazba na evropské normy v oblasti možného využití Rmateriálů pro novou výstavbu, či opravy D1.
• Při použití paralelního bubnu v obalovnách lze až 60 % R-materiálu
recyklovat při zachování všech významných technických parametrů,
• Neexistuje žádná politika ani finanční motivace pro použití vybouraných
materiálů, srov. s přístupem v Německu
• Vedlejší produkty je nutné používat při výstavbě i opravách dopravní
infrastruktury uvážlivě a opatrně.
• Při posuzování dopadů na životní prostředí je třeba zohledňovat všechny
environmentální aspekty – člověk je také součást životního prostředí.
4. Bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích
•
•
•
•
•
plk. Ing. Leoš Tržil
PaedDr. Miroslava Salavcová
plk. Ing. Tomáš Lerch
Ing. Milan Dont, Ph.D.
Mgr. Roman Šigut
• Bc. Jan Skalka
• Mgr. Karel Bezděkovský
Policie ČR
MŠMT
Policie ČR
MD
Drážní
inspekce
Město Odry
MD
4. Bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích
• V rámci hospodárného plánování a výstavby silniční sítě v ČR je
nezbytné minimálně na stejné úrovni jako využíván nástroj EIA
rovněž využívat nástroj RSIA (Hodnocení dopadů na bezpečnost) –
viz směrnice „Infrastruktura“ 2008/96/ES
• V rámci systematické identifikace nehodových a rizikových lokalit na
ucelené síti pozemních komunikací vytvořit predikční modely
nehodovosti a jejich výsledky využívat při rekonstrukcích či
úpravách silniční sítě
• Pro vozidla požadovat v rámci rekonstrukcí železničních přejezdů
mechanické zábrany (závory)
• Pro chodce aplikace závor se zábranami proti podlezení
• Zavést společné bezpečnostní prohlídky železničních přejezdů
provozovatelem dráhy a správcem komunikace v plném rozsahu
4. Bezpečnost provozu na
pozemních komunikacích
• Nastavit vzdělávací systém směřující k vzdělanému občanovi v
oblasti bezpečnosti silničního provozu u všech věkových kategorií.
• Motivovat účastníky silničního provozu k průběžnému vzdělávání.
• Vytvořit podmínky pro průběžné sebevzdělávání pedagogů i
hodnotících orgánů v oblasti dopravní výchovy.
• Zaměřit se na zvýšení kvality přípravy začínajících řidičů v
autoškolách, včetně jejich prověření zkouškou znalostí, dovedností
a chování.
• Vzhledem k celospolečenským ekonomickým ztrátám (v roce 2011
to bylo 53 mld. Kč), které jsou způsobeny dopravními nehodami je
nutno zajistit integraci problematiky bezpečnosti v rozsahu Národní
strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) 2011-2020 do
Operačního programu Doprava.
5. Telematické systémy v dopravě
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek
Ing. Martin Pichl
Ing. Tomáš Miniberger
Ing. Tomáš Juřík
Ing. Ivan Fencl, PhD.
Ing. Martin Pípa
Dr. Ivo Rýc
Ing. František Kopecký, Ph.D.
Ing. Roman Srp
ČVUT
MD
VARS
CROSS Zlín
Inovace v dopravě
CDV
AFIM
KPM CONSULT
Czech and Slovak
Intelligent
Transport Systems
& Services
5. Telematické systémy v dopravě
• Proč ITS ? - zvyšování BEZPEČNOSTI a PROPUSTNOSTI
na stávající infrastruktuře při omezených možnostech jejího
rozšiřování
• Vypracovat Akční plán rozvoje ITS (obdoba sektorových
strategií) ve všech dopravních módech, navazující na již
hotové strategické dokumenty jako např.
o strategie inovačních technologií v dopravě („INOTECH“),
o komplexní analýza současného stavu nasazení a reálné funkce ITS v
České republice s výhledem dalšího rozvoje,
o seznam významných projektů a činností týkajících se prioritních
oblastí ITS, které byly realizovány v České republice,
o aktuální Dopravní politika České republiky.
V tomto strategickém dokumentu budou mj. vymezeny
konkrétní projekty seřazené v pořadí důležitosti, nutné
investice, časový rámec i odpovědnost konkrétních subjektů
financování a za realizaci.
5. Telematické systémy v dopravě
• Definovat rozvoj klíčových ITS v ČR, včetně stanovení parametrů pro
kvantifikaci cílů a zpětně vyhodnocovat efektivnost investic.
• Při plánování a realizaci staveb důsledně oddělovat technologické a
stavební části díla
– viz příklad z diskuse: „přeprodávání“ ITS systémů…
• Je potřeba stanovit na národní úrovni samostatnou rozpočtovou kapitolu
ITS pro projekty s širším přesahem.
• Navázat na historii ČR v „normotvorbě“ a aktivovat českou diplomacii
směrem k normalizaci na mezinárodní úrovni.
• Maximálně podporovat tvorbu norem a jasně definovat funkcionalitu
systémů s cílem minimalizovat systémy s nízkou kvalitou a podpořit tak i
veřejnou správu v roli „péče řádného hospodáře“.
• Definovat úrovně kvality služby ITS poskytované správci dopravní
infrastruktury nebo subjekty poskytující služby ITS.
• Stimulovat český průmysl v implementaci nových ITS systémů v ČR a
poskytnout mu tak reference a konkurenční náskok resp. zvýšit
konkurenceschopnost domácího průmyslu v mezinárodním měřítku.
Co se závěry dále?
Děkuji za pozornost
[email protected]