Transcript K potřebě regulace hluku

K regulaci hluku
(se zaměřením na roli soudů)
Pavel Černý
Ekologický právní servis
Brno, NSS, 24.května 2011
1 teze a 2 otázky na úvod
• legitimní regulace je ochranou před
nezamýšlenými následky lidského jednání –
snahou omezit dopad externalit lidkého jednání na
ty, kdo je nezpůsobují
• jaký typ regulace je v oblasti ochrany životního
prostředí potřebný ?
• jak mohou k rozumné podobě regulace v oblasti
ochrany životního prostředí přispět soudy?
K potřebě regulace hluku
• „Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí
člověka, protože je důsledkem aktivního a
produktivního života lidí“ (ale do jaké míry?)
• zdravotní rovina – přes subjektivitu ve vnímání a
reakcích na hlukovou zátěž existuje odborná shoda o
míře hlukové zátěže, která většině lidí působí zdravotní
zátěž, případně ohrožení (sluch, oběhový systém,
psychika)
• podle strategických hlukových map v ČR více než 240.
000 lidí postiženo celodení hlukovou zátěží nad 70 dB
(65 dB uváděno jako hranice „dlouhodobé
nesnesitelnosti“)
K potřebě regulace hluku
• ekonomická (finanční) rovina – hluková zátěž přináší
finanční zátěž pro veřejné rozpočty (protihluková
opatření, výdaje na léčení) i pro jednotlivce (snížení
cen nemovitostí, pronájmů, užitné hodnoty)
• tyto dopady by měly být financovány původci nebo
beneficienty (příklad nových komunikací
odvádějících dopravu z obytné zástavby, ale
zatěžujících jiné osoby – snížení počtu zatížených by
nemělo být dostatečným argumentem pro přenos
zátěžě)
Základy právní regulace hluku
• hlukové limity a kompetence orgánů ochrany
veřejného zdraví – KHS (zákon 258/2000 Sb.,
nařízení vlády 148/2006 Sb.)
• strategické hlukové mapy a plány (zákon 222/2006
Sb.)
• možnosti obcí regulovat zroje hluku prostřednictvím
obecně závazných vyhlášek (§10 zákona č. 128/2000
Sb.)
• úprava „sousedských práv“ - § 127 občanského
zákoníku
Problematické aspekty právní úpravy
• dostupnost údajů o hlukové zátěži / dostupnost
měření
• ekvivalentní (průměrné) hodnoty –
nezohlednění časové koncentrace zátěže
• korekce pro určité zdroje hluku (doprava – stará
zátěž)
Procesní cesty k ochraně před hlukem
• řízení o povolení zdrojů hluku – dodržení
hlukových limitů jako podmínka povolení záměru
• řízení o povolení výjimky při překračování limitů
hluku
• soukromoprávní nástroje ochrany před hlukem
Judikatura správních soudů – hluk a řízení
o povolení záměru
1 As 16/2008-48
Otázka, zda zvýšení hladiny hluku ve vnějším chráněném prostoru
budovy nad zákonem povolenou mez lze považovat za dotčení
vlastníka na jeho vlastnickém právu, musí být vyřešena správním
orgánem v rámci interpretace a aplikace neurčitého pojmu
„dotčení na vlastnickém právu“. Úkolem soudů, je pouze omezený
přezkum zákonnosti interpretace a aplikace neurčitého pojmu.
Správní orgán se musí řádně a úplně vypořádat s argumentací
jednotlivce, který tvrdí, že může být dotčen na svém vlastnickém
právu v důsledku nárůstu hluku
Judikatura správních soudů – hluk a řízení
o povolení záměru
9 As 88/2008-301
„Je pravděpodobné, že jsou-li limity překročeny již za stávající situace, nová
zástavba přinese jejich zhoršení, neboť silniční síť sama o sobě je například
z hlediska ochrany ovzduší typickým (a významným) liniovým zdrojem
znečištění ovzduší.“
„ Pouhý odkaz na stanoviska dotčených orgánů státní správy se tedy v případě
zpochybnění jejich vzájemného souladu jeví jako nedostatečný a v žádném
případě nemůže nahradit vlastní správní uvážení stavebního úřadu v tomto
směru.“
„ Občanské sdružení je oprávněno uplatnit námitky týkající se ochrany zdraví a
životního prostředí před negativními vlivy hluku a imisí znečišťujících
ovzduší“
Judikatura správních soudů – hlukové
výjimky
4 Ads 49/2008 – 73, 4 Ads 79/2008 – 61
- vlastník nemovitosti se domáhal účasti v řízení povolení hlukové výjimky
pro provoz na silnici 1. třídy
- žádost o přiznání postavení účastníka odmítnuta neformálním dopisem,
odvolání proti výjimce zamítnuto jako nepřípustné
- žaloby proti oběma rozhodnutím Městský soud odmítl jako podané osobou
zjevně neoprávněnou
- NSS obě rozhodnutí městského soudu zrušil z formálních důvodů – forma
rozhodnutí o účastenství, nesplněny podmínky pro odmítnutí žaloby
- zároveň neshledal důvody pro podání návrhu na zrušení úpravy v řízení o
výjimkách pro neústavnost, ani se jasně nevyslovil k otázce aktivní procesní
legitimace
Judikatura správních soudů – hlukové
výjimky
Sporné aspekty rozhodnutí
- nevyslovení se k otázce dotčení právní sféry dotčeného vlastníka
vydáním hlukové výjimky (x rozšířený senát 6A 25/2002-42, povolovací
řízení)
- pominutí judikatury ESLP k procesním zárukám práva na ochranu
soukromí – zahrnuje i zásahy do životního prostředí, včetně hluku
(např. Taskin v. Turecko)
- pominutí čl. 9(3) Aarhuské úmluvy
- nepřiléhavá analogie s řízeními podle atomového zákona – hluková
výjimka je konečným rozhodnutím
- nevypořádává se s otázkou vazby mezi právem na soudní ochranu (čl. 36
Listiny) a právem na účast ve správním řízení (x 2 As 71/2010 – 96 –
vždy jen jedna procesní cesta – není zřejmé, zda se lze domáhat
soudního přezkumu bez předchozí účasti ve správním řízení)
Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“
• několik úspěšných „sousedských žalob“ na zdržení se
rušení hlukem z provozu na pozemní komunikaci
• pilotní případ – pražská magistrála – rozsudek NS
sp.zn. 22 Cdo 3281/2008
• návaznost na předchozí judikaturu - 22 Cdo 2808/2007,
odkaz 22 Cdo 223/2005 – „právně významným
obtěžováním (imisí) může být i takové obtěžování, které
sice nepřekračuje limity stanovené obecně závazným
právním předpisem, ale překračuje míru obvyklou v
daném místě, a to s přihlédnutím k obvyklé míře
obtěžování dané v jiných obdobných místech.“
Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“
Důležité aspekty pražského rozsudku NS
"Ochrana před obtěžováním imisemi nad míru přiměřenou poměrům poskytovaná v režimu §
127 odst. 1 obč. zák. ostatně představuje samostatný právní nárok vedle ochrany
poskytované na základě správních norem. V případě, že obtěžování překračuje meze
stanovené správním předpisem, přesahuje zpravidla i míru přiměřenou poměrům, ale nemusí
tomu být naopak. Bude-li tedy obtěžování vycházet z činnosti, ke které bylo vydáno úřední
povolení, nevylučuje to ochranu proti obtěžování způsobenému touto činností podle § 127
odst. 1 obč. zák."
• "Výjimka povolená žalovanému rozhodnutím Hygienické stanice, jíž bylo povoleno
provozování zdroje hluku – pozemní komunikace ve stávajících hodnotách hluku, je v
případě, že bylo zjištěno, že v dané lokalitě jde obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, z
hlediska porušení ochrany žalobců před hlukem podle občanskoprávní úpravy § 127 odst. 1
obč. zák., bezvýznamná.“
• "Ohledně náznaku námitky nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného hlavního
města Prahy dovolací soud poukazuje na svoji již ustálenou judikaturu, podle níž vlastníku
sousední nemovitosti náleží vůči obci ochrana podle § 127 odst. 1 obč. zák. (analogicky má
obec i aktivní legitimaci - 2 Cdon 330/97)"
• "Námitka ohledně údajné nevykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu je nepřípadná za
situace, kdy žalovanému je toliko uložena v souladu s ustálenou judikaturou negativní
povinnost ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák. a nesplnění soudem uložené povinnosti je možné
v rámci výkonu rozhodnutí vynutit ukládáním pokut podle § 351 o. s. ř."
Možné přístupy k regulaci v oblasti životního
prostředí - shrnutí
- detailní požadavky na postupy při určité činnosti a na oprávnění k
jejímu provádění
- stanovení obecných principů (typu "únosné zatížení území„,
"obtěžování nad míru přiměřenou poměrům" ), případně
konkretizovaných formou jednoznačných limitů
- možnost stanovení lokálně platných pravidel (typu vyhlášek obcí,
nízkoemisních zón), zohledňujících místní podmínky)
Za nejvhodnější lze považovat kombinaci nemnoha pravidel s
dostatečnými zárukami přístupu osob dotčených zásahy do
životního prostředí k povolovacím řízením i soudnímu přezkumu
Místo závěru
„ Základní úlohou soudů při ochraně životního prostředí je
prosazování stavu, kdy politické a administrativní rozhodování
probíhá transparentně a zajišťuje ochranu základních práv, a to i
v případech, kdy se dostávají do konfliktu s politickými
preferencemi demokratické většiny. Pokud legislativní nástroje
ochrany životního prostředí nejsou v tomto směru dostatečné,
musí soudy „vyplňovat existující mezery tvůrčí interpretací
ústavních práv a principů“. Tuto roli mohou soudy a soudci plnit
pouze v případě, že ve společnosti je dostatek aktivních
jednotlivců a skupin, které jsou ochotné nést rizika soudních
sporů.“
Sir Robert Carnwath, Brno, NSS, 16.4.2009
Děkuji za pozornost
[email protected]