Transcript Hluk
Zařazení prací podle rozhodujících faktorů Hluk Hluk Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v oboru slyšitelných kmitočtů. rozsah prahu slyšení: 0,00002 Pa – 200 Pa (práh bolesti) Základní veličiny při měření hluku síla zvuku vyjádřena velikostí akustického tlaku p /Pa/ hluk se vyskytuje v širokém rozsahu intenzit - velikost se vyjadřuje v hladinách akustického tlaku ALA Základní veličina – ekvivalentní hladina hluku ALAeq Hluk v pracovním prostředí citlivost lidského sluchu frekvence: 1000 Hz – 4000 Hz (mimo pásmo citlivost sluchu klesá) – při měření se do měřícího řetězce zařazují váhové filtry (A,B,C) upravující frekvenční charakteristiku zvukoměru podle charakteristik fyziologie slyšení a subjektivní rušivosti hluku (nejdůležitější je váhový filtr A – hodnocení ustáleného, proměnného, přerušovaného hluku) hladina akustického tlaku A se označuje LpA(dB) Hluk impulsní se měří špičkovými hodnotami akustického tlaku C z hlediska rušivosti a účinků hluku na sluch je důležitý časový průběh hluku Nebezpečné krátké, ostré impulsní zvuky - okamžité poškození sluchu. U ostatních druhů hluku je pro sluchovou ztrátu rozhodující celková dávka přenesené akustické energie. Podle časového průběhu hluk dělíme na: Impulsní Neimpulsní a) Ustálený b) Proměnný (přerušovaný) Hluk o frekvenci 8-20 Hz (vysokofrekvenční) Mladý a zdravý člověk slyší zvuky v rozsahu kmitočtů od 20 Hz do 20000 Hz Pod 20 Hz – infrazvuk Nad 20 Hz – ultrazvuk Měření hluku zvukoměry měřící mikrofony pásmové filtry Podle zák.č. 505/1990 Sb. jde o stanovená měřidla a podléhají úřednímu ověření 1x za 2 roky. Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku Zakotvena v NV č.148/2006 Sb. Hodnocení hlukové emise hodnocení hlukové emise se provádí podle výsledků měření hladin akustického výkonu strojů a zařízení nejvyšší přípustná hladina pro hluk ustálený, proměnný a přerušovaný je 85 dB(A) někdy se setkáváme s třídou hluku N – charakterizuje měřený hluk podle nebezpečnosti zejména pro sluch – třída N bývá číselně o 5 nižší než hladina hluku A Pokud jde o hluk na pracovním místě ustálený, proměnný nebo přerušovaný vyjadřuje se ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,Ti, – tj. energeticky průměrnou hladinou akustického tlaku za časový interval měření nebo dobou expozice podle vztahu: viz. tabule Ti… dílčí časový interval expozice hluku (doba práce stejným nářadím) m… počet časových intervalů (počet používaných nářadí nebo strojů s různou hlučností) Naměřená ekvivalentní hladina akustického tlaku A se normuje pracovní dobou (8h) T0 tak, že se k ní přičte korekce K K= 10 log T/T0 Při hodnocení pro potřeby kategorizace prací byla nově zavedena možnost hodnocení hluku při expozicích jiných než 8-hodinových směnách nebo při proměnlivému počtu hodin v pracovním týdnu. NPH jsou pak stanoveny takto: – ke stanoveným NP hladinám pro 8-hod dobu v hluku (Laeq, 8h) se připočte korekce KT podle vztahu: KT= 10 log(480/T) /dB/ v případě impulsního hluku se hodnotí samostatně jednotlivé rázy-limitní hodnota impulsního hluku je 85 dB není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale jde o kombinaci hluku impulsního a ustáleného nebo proměnného, vyjadřuje se jako hluk proměnný, stejně tak se vyjadřuje i hluková zátěž Při hodnocení celosměnných expozic se uvažují nejistoty měření. – Př. ve 2. tř. přesnosti měření je rozdíl mezi hygienickým limitem a celosměnovou hladinou hluku menší než 3 dB. Konečný výsledek hodnocení vyplývá z měření v 1. tř. přesnosti Zařazení faktoru hluk do kategorií Pro zařazení prací do kategorií platí vyhl. č. 432/2003 Sb. Kategorie č. 1, faktor hluk – Celosměnová expozice hluku je pod 75 dB(A) Kategorie č. 2, faktor hluk – Celosměnová expozice hluku je od 75 dB do 85 dB(A) Kategorie č. 3, faktor hluk – Celosměnová expozice hluku je od 85 dB do 105 dB(A) Kategorie č. 4, faktor hluk – Celosměnová expozice hluku je vyšší než 105 dB(A). Ochrana proti hluku snížení hlučnosti zdrojů hluku (nejúčinnější opatření na zdrojích-výměna hlučných strojů, jejich částí, technologických celků, krytování zdrojů hluku) izolace zvuku nebo omezení cest šíření hluku (opatření vychází z hlukové studie dané situace – pružné uložení strojů a zařízení, rozmístění akustických zástěn) zlepšení akustických vlastností výrobních hal (akustické obklady stěn, stropů – málo účinná opatření) změna organizace práce a technologie výroby (střídání pracovníků na hlučných prac. místech, přestávky, stanovení přípustných počtů směn) používání OOPP – chrániče sluchu (zátkové a sluchátkové chrániče, protihlukové přilby) Vliv na zdraví V populaci: osoby velmi citlivé osoby rezistentní Rozdíly mezi pohlavím muži citlivější – v chlapeckém věku vyšší četnost a rozsah sluchových ztrát Účinek hluku na zdraví: specifický systémový Specifický účinek Změny na smyslových a nervových buňkách Cortiho orgánu vratné nevratné škodlivost závisí na hladině intenzity hluku, frekvenčním složení a délce expozice kromě hluku působí déle individuální citlivost, psychogenní faktory, životospráva, režim práce a odpočinku, zdravotní stav apod. poruchy sluchu na ústrojí převodní, percepční periferní a percepční centrální – výsledkem je nedoslýchavost lékařské vyšetření-audiometrie. Míra poškození se hodnotí audiometricky celkovou ztrátou dle Fowlera nadměrná expozice hlukem - akutní poškození (nedoslýchavost)akustické trauma – výbuch, třesk – hodnoceno jako pracovní úraz při dlouhodobé expozici se vyvíjí sluchová porucha Stádia sluchové poruchy Zahlušenost spontánně odeznívá Latence sluchová únava se prohlubuje a odeznění se prodlužuje Manifestace obtíží sluchová ztráta se rozšíří i na frekvence potřebné pro rozumění řeči, symetrická a trvalá Systémový účinek V současné době nelze dostupnými metodami jednoznačně odlišit účinky vyvolané expozicí hluku od jiných faktorů. Je znám vliv na vegetativní nervový systém, kardiovaskulární, neurohumorální, na metabolismus a CNS. – subjektivní potíže bolest hlavy, porucha spánku, únava, poruchy komunikace apod. Děkuji Vám za pozornost