Transcript Hluk
Zařazení prací podle
rozhodujících faktorů
Hluk
Hluk
Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro
člověka škodlivý zvuk.
zvuk = mechanické vlnění pružného
prostředí v oboru slyšitelných kmitočtů.
rozsah prahu slyšení: 0,00002 Pa – 200 Pa
(práh bolesti)
Základní veličiny při měření hluku
síla zvuku vyjádřena velikostí akustického
tlaku p /Pa/
hluk se vyskytuje v širokém rozsahu intenzit
- velikost se vyjadřuje v hladinách
akustického tlaku ALA
Základní veličina – ekvivalentní hladina
hluku ALAeq
Hluk v pracovním prostředí
citlivost lidského sluchu frekvence:
1000 Hz – 4000 Hz
(mimo pásmo citlivost sluchu klesá)
– při měření se do měřícího řetězce zařazují váhové
filtry (A,B,C) upravující frekvenční charakteristiku
zvukoměru podle charakteristik fyziologie slyšení a
subjektivní rušivosti hluku
(nejdůležitější je váhový filtr A – hodnocení ustáleného,
proměnného, přerušovaného hluku)
hladina akustického tlaku A se označuje LpA(dB)
Hluk impulsní
se měří špičkovými hodnotami akustického
tlaku C
z hlediska rušivosti a účinků hluku na sluch
je důležitý časový průběh hluku
Nebezpečné krátké, ostré impulsní zvuky - okamžité
poškození sluchu. U ostatních druhů hluku je pro
sluchovou ztrátu rozhodující celková dávka
přenesené akustické energie.
Podle časového průběhu hluk
dělíme na:
Impulsní
Neimpulsní
a) Ustálený
b) Proměnný
(přerušovaný)
Hluk o frekvenci 8-20
Hz
(vysokofrekvenční)
Mladý a zdravý člověk slyší zvuky v rozsahu
kmitočtů od 20 Hz do 20000 Hz
Pod 20 Hz – infrazvuk
Nad 20 Hz – ultrazvuk
Měření hluku
zvukoměry
měřící mikrofony
pásmové filtry
Podle zák.č. 505/1990
Sb. jde o stanovená
měřidla a podléhají
úřednímu ověření 1x
za 2 roky.
Ochrana zdraví před nepříznivými účinky
hluku
Zakotvena v NV č.148/2006 Sb.
Hodnocení hlukové emise
hodnocení hlukové emise se provádí podle
výsledků měření hladin akustického výkonu strojů
a zařízení
nejvyšší přípustná hladina pro hluk ustálený,
proměnný a přerušovaný je 85 dB(A)
někdy se setkáváme s třídou hluku N
– charakterizuje měřený hluk podle nebezpečnosti
zejména pro sluch
– třída N bývá číselně o 5 nižší než hladina hluku A
Pokud jde o hluk na pracovním místě
ustálený, proměnný nebo přerušovaný
vyjadřuje
se
ekvivalentní
hladinou
akustického tlaku ALAeq,Ti,
– tj. energeticky průměrnou hladinou akustického
tlaku za časový interval měření nebo dobou
expozice podle vztahu: viz. tabule
Ti… dílčí časový interval expozice hluku
(doba práce stejným nářadím)
m… počet časových intervalů (počet
používaných nářadí nebo strojů s různou
hlučností)
Naměřená ekvivalentní hladina akustického
tlaku A se normuje pracovní dobou (8h) T0
tak, že se k ní přičte korekce K
K= 10 log T/T0
Při hodnocení pro potřeby kategorizace
prací byla nově zavedena možnost
hodnocení hluku při expozicích jiných než
8-hodinových směnách nebo při
proměnlivému počtu hodin v pracovním
týdnu.
NPH jsou pak stanoveny takto:
– ke stanoveným NP hladinám pro 8-hod dobu
v hluku (Laeq, 8h) se připočte korekce KT podle
vztahu:
KT= 10 log(480/T) /dB/
v případě impulsního hluku se hodnotí
samostatně jednotlivé rázy-limitní hodnota
impulsního hluku je 85 dB
není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně
impulsním hlukem, ale jde o kombinaci
hluku impulsního a ustáleného nebo
proměnného, vyjadřuje se jako hluk
proměnný, stejně tak se vyjadřuje i hluková
zátěž
Při hodnocení celosměnných expozic se
uvažují nejistoty měření.
– Př. ve 2. tř. přesnosti měření je rozdíl mezi
hygienickým limitem a celosměnovou hladinou
hluku menší než 3 dB.
Konečný výsledek hodnocení vyplývá z měření v 1.
tř. přesnosti
Zařazení faktoru hluk do kategorií
Pro zařazení prací do kategorií platí vyhl. č.
432/2003 Sb.
Kategorie č. 1, faktor hluk
– Celosměnová expozice hluku je pod 75 dB(A)
Kategorie č. 2, faktor hluk
– Celosměnová expozice hluku je od 75 dB do 85 dB(A)
Kategorie č. 3, faktor hluk
– Celosměnová expozice hluku je od 85 dB do 105 dB(A)
Kategorie č. 4, faktor hluk
– Celosměnová expozice hluku je vyšší než 105 dB(A).
Ochrana proti hluku
snížení hlučnosti zdrojů hluku (nejúčinnější opatření na
zdrojích-výměna hlučných strojů, jejich částí,
technologických celků, krytování zdrojů hluku)
izolace zvuku nebo omezení cest šíření hluku (opatření
vychází z hlukové studie dané situace – pružné uložení
strojů a zařízení, rozmístění akustických zástěn)
zlepšení akustických vlastností výrobních hal (akustické
obklady stěn, stropů – málo účinná opatření)
změna organizace práce a technologie výroby (střídání
pracovníků na hlučných prac. místech, přestávky,
stanovení přípustných počtů směn)
používání OOPP – chrániče sluchu (zátkové a sluchátkové
chrániče, protihlukové přilby)
Vliv na zdraví
V populaci:
osoby velmi citlivé
osoby rezistentní
Rozdíly mezi pohlavím
muži citlivější – v chlapeckém věku vyšší četnost a
rozsah sluchových ztrát
Účinek hluku na zdraví:
specifický
systémový
Specifický účinek
Změny na smyslových a nervových buňkách Cortiho orgánu
vratné
nevratné
škodlivost závisí na hladině intenzity hluku, frekvenčním složení a
délce expozice
kromě hluku působí déle individuální citlivost, psychogenní faktory,
životospráva, režim práce a odpočinku, zdravotní stav apod.
poruchy sluchu na ústrojí převodní, percepční periferní a percepční
centrální – výsledkem je nedoslýchavost
lékařské vyšetření-audiometrie. Míra poškození se hodnotí
audiometricky celkovou ztrátou dle Fowlera
nadměrná expozice hlukem - akutní poškození (nedoslýchavost)akustické trauma – výbuch, třesk – hodnoceno jako pracovní úraz
při dlouhodobé expozici se vyvíjí sluchová porucha
Stádia sluchové poruchy
Zahlušenost
spontánně odeznívá
Latence
sluchová únava se prohlubuje a odeznění se
prodlužuje
Manifestace obtíží
sluchová ztráta se rozšíří i na frekvence potřebné pro
rozumění řeči, symetrická a trvalá
Systémový účinek
V současné době nelze dostupnými
metodami jednoznačně odlišit účinky
vyvolané expozicí hluku od jiných faktorů.
Je znám vliv na vegetativní nervový systém,
kardiovaskulární,
neurohumorální,
na
metabolismus a CNS.
– subjektivní potíže
bolest hlavy, porucha spánku, únava, poruchy
komunikace apod.
Děkuji Vám za pozornost