Transcript Obojživelníci

Jan Calta
Zařazení
Říše:
Oddělení:
Řada:
Kmen:
Podkmen:
Nadtřída:
Třída:
Živočichové
Triblastica
β – Druhoústí
Strunatci
Obratlovci
Čtyřnožci
Obojživelníci
Obecná charakteristika
 Schopnost života na souši, ale rozmnožováním trvale vázáni na vodu
 Při vývoji rozsáhlá anatomická přestavba dýchacích orgánů, cévní a







svalové soustavy
Malé rozšíření – nesnášejí suchý vzduch a nízkou teplotu
=> největší rozšíření v tropických oblastech
Bioindikátoři, nežijí ve slaných vodách
Studenokrevní
Relativně malá pohyblivost
Loveni ptáky, plazi, savci i bezobratlými (raky)
Jejich předky byli krytolebci (před více jak 370 mil. let = prvohory devon, původ u lalokoploutvých ryb)
V ČR chráněni zákonem
Rozmnožování a vývoj
 Gonochoristé
 Vajíčka oplozována spermiemi při páření ve vlhkém
prostředí
 Oplození vnitřní (většina druhů)
 Oplození vnější (žáby)
 U pohlavních žláz tuková tělíska - zásoba energie
 Vajíčka:
 Většinou kladena přímo do vody
 Bez zárodečných obalů a skořápek (jediný obal chorion)
Larvy (pulci)
 Anatomie a způsob života




podobný rybám - dýchání
žábrami
Postranní čára (proudový
orgán; hlavní smyslové
ústrojí)
Lysá kůže bez žláz
Rostlinná potrava (v
prvních dnech života
rosolovité obaly vajíček)
Ocas hlavním zdrojem
svaloviny pro další vývoj
Dospělí jedinci
 Převážně na souši
 Mnohobuněčné žlázy – vylučování ochranného hlenu
nebo jedovatých výměšků
 Mimořádně vyvinutý lymfatický systém
 Pigmentové buňky (chromatofory) => zbarvení
 Potravou převážně hmyz
 Dýchací soustava:
 Plíce - „polykání“ vzduchu
 Doplňkové kožní dýchání (až 2/3 potřebného kyslíku)
 Nervová soustava:
 Hlavně střední mozek
 Sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední i vnitřní ucho, dvě
Eustachovy trubice
 Zrak - oko chráněno třemi víčky (horní nepohyblivé, dolní
pohyblivé, průhledná mžurka), barevné vidění
 Čich - vyvinutý, poprvé Jacobsonův orgán
 Trávící soustava:
 Ústní dutina s ozubenými čelistmi a vychlípitelným lepkavým
jazykem
 Zatažení očních bulev - posunutí potravy do jícnu
 Končí kloakou
 Vylučovací soustava:
 Párové prvoledviny -> močovody -> močový měchýř -> kloaka
 Cévní soustava:
 Srdce - 2 předsíně a 1 komora (okysličená krev se
částečně mísí s odkysličenou)
 Tělní a plicní krevní oběh
 Kostra:
 Vždy kostěná
 Není hrudní koš
 Zploštělá lebka, páteř tvořena obratli zatlačujícími
chordu
 Přední končetiny většinou 4 a zadní 5 prstů
Podtřída: Beznozí (Apoda)
 Starobylí tropičtí obojživelníci (Afrika, Jižní a Střední







Amerika, Indomalajská oblast)
Žijí pod zemí
Válcovité tělo bez končetin podobné kroužkovcům
Lysá, žláznatá pokožka s kruhovitými záhyby
Vyvinuta pouze pravá plíce
Dobrý čich
Vejcorodé (vodní) druhy – vodní larvy
Živorodé druhy – larvální vývoj v těle matky
Dospělí jedinci v půdě nebo ve vodě, délka kolem 1 m
Červor cejlonský
(Ichthyophis glutinosus)
 Cejlon, při březích řek nebo jezer
 Délka dospělce kolem 40 cm
 Samička se obtáčí kolem snůšky vajíček - vylučování
kožního slizu s vyživovací a ochrannou funkcí
 Vylíhlá larva do vody -> přeměna (délka asi 17 cm) ->
zbytek života na souši
Podtřída: Ocasatí (Caudata)
 Mírné pásmo severní polokoule
 Dva páry stejně vyvinutých končetin
 Hlava zřetelně oddělená od protáhlého těla
 Ocas s kožním lemem
 Larvy podobné dospělým jedincům
 Schopnost regenerace
 Převážně vejcorodí (sameček odkládá spermatofory na dno tůně
-> pohlavní otvor samičky -> oplozená vajíčka na vodní rostliny)
Některé druhy vejcoživorodé a neotenické (rozmnožování
už ve stadiu larvy)
Mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra)
 Vlhké lesy
 Aktivní v noci
 Pomalý pohyb
 Dospělý jedinec téměř nezávislý na vodě, ale vyžaduje
vysokou vlhkost prostředí
 Délka do 28 cm
Larva mloka skvrnitého
Dospělý mlok skvrnitý
Velemlok čínský
(Andrias davidianus)
 Potoky a jezera, živí se rybami
 Kriticky ohrožený druh
 Až 180 cm
 Pražská zoo
 Inspirace pro Čapkovu Válku s mloky
Lebka velemloka čínského
Detail přední končetiny
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
 Ze stran zploštělý ocas
 Při hladině vody dýchá vzdušný kyslík
 Přezimuje v půdě mimo vodu
 Vývoj asi 3 měsíce
 Pozoruhodné páření - „svatební šat“ samečků
(zvýraznění hřbetní části těla, velmi pestré zbarvení)
Samec
Samice
Čolek horský (Triturus alpestris)
 Nejpestřejší zbarvení
 Břicho bez skvrn (rozdíl od čolka velkého)
Čolek velký (Triturus cristatus)
 Až 18 cm
 Zrnitá kůže
Axolotl mexický
(Sideron mexicanum)
 „Vodní dráček“ nebo „tygří mlok“
 Chován akvarijně
 Neotenické larvy se schopností pohlavního
rozmnožování (larvální stadium až 35 cm)
 Keříčkovité žábry
 Vývoj v dospělce v přírodě jen vzácně (při stresových
situacích) - metamorfóza v laboratorních podmínkách
(podávání hormonu štítné žlázy)
Macarát jeskynní
(Proteus anguinus)
 Endemit podzemních vod Dinárského krasu
 Slepý, bez pigmentu
 Až 70 let
 Bez potravy vydrží i 10 let
Podtřída: Bezocasí (Ecaudata)
 Současné druhy v řádu žáby (Anura)
 Nejpočetnější, nejrozšířenější, vývojově nejpokročilejší
 Zkrácené, zploštělé tělo bez ocasu
 Redukovaná krční část
 Zadní končetiny mohutnější
 Velké vystouplé oči
 Nízká schopnost regenerace
 Zadní končetiny často poměrně mohutné
 Nemají žebra
 U samců rezonanční měchýřky
 Vodní druhy - plovací blány mezi prsty zadních končetin
Skokan hnědý (Rana temporaria)
 V ČR nejběžnější
 Samečkům v době páření narůstá na palcích předních
končetin „mozol“ - přidržování samice, pomoc při
kladení vajíček
 Samice může naklást až 4000 vajíček
 Kladení do mělkých tůní (rychlejší vývoj)
 Ve vajíčkách tmavý pól směřující vzhůru
 Potravou kromě hmyzu i žížaly nebo slimáci
 Skok až 1 m
 Skřehotání
Skokani během páření
Detail vajíček nakladených
poblíž vody
Skokan ostronosý (Rana arvalis)
 Zašpičatělá hlava
 Samci se v době páření
zbarvují do modra
 „Žabí stehýnka“
Zbarvení samce skokana ostronosého během období páření
Skokan štíhlý (Rana dalmatina)
 V ohrožení může skočit až 2,5 m do dálky
 Lužní lesy
 Skřehotání
Skokan zelený
(Pelophylax esculentus /Rana esculenta)
 Hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého
 Celoročně vázaný na vodu
 Přezimuje v bahně na dně
 Samička klade až 10 000 vajíček
 Skřehotání
Skokan skřehotavý
(Rana ridibunda)
 Teplé nížiny
 Samice dlouhé až 16
cm
 Život 5 - 10 let
 Variabilita zbarvení
 Skřehotání
Kuňka obecná
(Bombina bombina)
 Také kuňka ohnivá - zbarvení břicha
 Dlouhá asi 5 cm
 V ohrožení se převrací na záda (- výstraha pro
predátora) a může vylučovat bělavý toxický sekret
 Chybí vnější ušní bubínek
 Pulci mají dýchací otvor na břiše
 V ČR ohrožená
Blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus)
 Aktivní v noci
 V ohrožení vylučuje výměšek páchnoucí po česneku
 Vajíčka klade do provazců a obmotává je kolem stonků
vodních rostlin
 Pulci mohou být větší než dospělí jedinci
Pulec blatnice
Ropucha obecná (Bufo bufo)
 Aktivní v noci
 Za očima jedové žlázy
 Svrchní strana těla bradavičnatá
 Konzumuje z hlediska člověka škodlivé živočichy,
někdy ale také kanibalismus
 Samice až 20 cm
 Při páření objímavý reflex u samců - pokud je málo
samic, vznikají „ropuší copy“
Rosnička zelená (Hyla arborea)
 Paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavnými
polštářky
 Na stromech nebo keřích v listnatých lesech
 Skřehotáním reaguje na změnu tlaku, zbarvením na
teplotu a vlhkost
 Samec má nápadný hnědožlutý vak na hrdle
 „Nejhlasitější“ žába Evropy
Drápatka vodní
(Xenopus laevis)
 Afrika
 Chybí jazyk
 Využití ve vědě (hormonální test zjištění rané fáze
těhotenství)
 Chov v akváriích
 Na bocích „stehy“ - smyslový orgán zaznamenávající
vibrace
Veleskokan goliáší
(Conraua goliath)
 Západní Afrika
 Největší žába (Délka s
nataženýma nohama až
96 cm, váha 4 kg, doskok
6 m)
Pralesnička (Dendrobates )
 Nejjedovatější
 Tropické lesy Střední a
Jižní Ameriky
 Přísavky, život v
korunách stromů
Zdroje













Biologie pro gymnázia, 9. vydání – 2007, RNDr. Jan Jelínek + RNDr. Vladimír Zicháček
http://www.giobio.ic.cz/dok/ram_nemoc/obojzivelnici.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci
en.wikipedia.org
http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia
http://oko.yin.cz/31/cervor-cejlonsky/
http://blogripper.net/content/landrias-japonicus-et-landrias-davidianus
http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20horsky.htm
http://zena-in.cz/clanek/axolotl-ma-recept-na-vecne-mladi/kategorie/zviratka/rubrika/domacnost
http://nnm.ru/blogs/ianimal/protey_evropeyskiy_ili_olm_lat_proteus_anguinus/
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16807/?taxonid=331
http://www.enviport.cz/skokan-stihly-rana-dalmati.aspx
http://drapatka.ic.cz/?strana=7