Obojživelníci
Download
Report
Transcript Obojživelníci
Jan Calta
Zařazení
Říše:
Oddělení:
Řada:
Kmen:
Podkmen:
Nadtřída:
Třída:
Živočichové
Triblastica
β – Druhoústí
Strunatci
Obratlovci
Čtyřnožci
Obojživelníci
Obecná charakteristika
Schopnost života na souši, ale rozmnožováním trvale vázáni na vodu
Při vývoji rozsáhlá anatomická přestavba dýchacích orgánů, cévní a
svalové soustavy
Malé rozšíření – nesnášejí suchý vzduch a nízkou teplotu
=> největší rozšíření v tropických oblastech
Bioindikátoři, nežijí ve slaných vodách
Studenokrevní
Relativně malá pohyblivost
Loveni ptáky, plazi, savci i bezobratlými (raky)
Jejich předky byli krytolebci (před více jak 370 mil. let = prvohory devon, původ u lalokoploutvých ryb)
V ČR chráněni zákonem
Rozmnožování a vývoj
Gonochoristé
Vajíčka oplozována spermiemi při páření ve vlhkém
prostředí
Oplození vnitřní (většina druhů)
Oplození vnější (žáby)
U pohlavních žláz tuková tělíska - zásoba energie
Vajíčka:
Většinou kladena přímo do vody
Bez zárodečných obalů a skořápek (jediný obal chorion)
Larvy (pulci)
Anatomie a způsob života
podobný rybám - dýchání
žábrami
Postranní čára (proudový
orgán; hlavní smyslové
ústrojí)
Lysá kůže bez žláz
Rostlinná potrava (v
prvních dnech života
rosolovité obaly vajíček)
Ocas hlavním zdrojem
svaloviny pro další vývoj
Dospělí jedinci
Převážně na souši
Mnohobuněčné žlázy – vylučování ochranného hlenu
nebo jedovatých výměšků
Mimořádně vyvinutý lymfatický systém
Pigmentové buňky (chromatofory) => zbarvení
Potravou převážně hmyz
Dýchací soustava:
Plíce - „polykání“ vzduchu
Doplňkové kožní dýchání (až 2/3 potřebného kyslíku)
Nervová soustava:
Hlavně střední mozek
Sluch - bubínek na povrchu hlavy, střední i vnitřní ucho, dvě
Eustachovy trubice
Zrak - oko chráněno třemi víčky (horní nepohyblivé, dolní
pohyblivé, průhledná mžurka), barevné vidění
Čich - vyvinutý, poprvé Jacobsonův orgán
Trávící soustava:
Ústní dutina s ozubenými čelistmi a vychlípitelným lepkavým
jazykem
Zatažení očních bulev - posunutí potravy do jícnu
Končí kloakou
Vylučovací soustava:
Párové prvoledviny -> močovody -> močový měchýř -> kloaka
Cévní soustava:
Srdce - 2 předsíně a 1 komora (okysličená krev se
částečně mísí s odkysličenou)
Tělní a plicní krevní oběh
Kostra:
Vždy kostěná
Není hrudní koš
Zploštělá lebka, páteř tvořena obratli zatlačujícími
chordu
Přední končetiny většinou 4 a zadní 5 prstů
Podtřída: Beznozí (Apoda)
Starobylí tropičtí obojživelníci (Afrika, Jižní a Střední
Amerika, Indomalajská oblast)
Žijí pod zemí
Válcovité tělo bez končetin podobné kroužkovcům
Lysá, žláznatá pokožka s kruhovitými záhyby
Vyvinuta pouze pravá plíce
Dobrý čich
Vejcorodé (vodní) druhy – vodní larvy
Živorodé druhy – larvální vývoj v těle matky
Dospělí jedinci v půdě nebo ve vodě, délka kolem 1 m
Červor cejlonský
(Ichthyophis glutinosus)
Cejlon, při březích řek nebo jezer
Délka dospělce kolem 40 cm
Samička se obtáčí kolem snůšky vajíček - vylučování
kožního slizu s vyživovací a ochrannou funkcí
Vylíhlá larva do vody -> přeměna (délka asi 17 cm) ->
zbytek života na souši
Podtřída: Ocasatí (Caudata)
Mírné pásmo severní polokoule
Dva páry stejně vyvinutých končetin
Hlava zřetelně oddělená od protáhlého těla
Ocas s kožním lemem
Larvy podobné dospělým jedincům
Schopnost regenerace
Převážně vejcorodí (sameček odkládá spermatofory na dno tůně
-> pohlavní otvor samičky -> oplozená vajíčka na vodní rostliny)
Některé druhy vejcoživorodé a neotenické (rozmnožování
už ve stadiu larvy)
Mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra)
Vlhké lesy
Aktivní v noci
Pomalý pohyb
Dospělý jedinec téměř nezávislý na vodě, ale vyžaduje
vysokou vlhkost prostředí
Délka do 28 cm
Larva mloka skvrnitého
Dospělý mlok skvrnitý
Velemlok čínský
(Andrias davidianus)
Potoky a jezera, živí se rybami
Kriticky ohrožený druh
Až 180 cm
Pražská zoo
Inspirace pro Čapkovu Válku s mloky
Lebka velemloka čínského
Detail přední končetiny
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
Ze stran zploštělý ocas
Při hladině vody dýchá vzdušný kyslík
Přezimuje v půdě mimo vodu
Vývoj asi 3 měsíce
Pozoruhodné páření - „svatební šat“ samečků
(zvýraznění hřbetní části těla, velmi pestré zbarvení)
Samec
Samice
Čolek horský (Triturus alpestris)
Nejpestřejší zbarvení
Břicho bez skvrn (rozdíl od čolka velkého)
Čolek velký (Triturus cristatus)
Až 18 cm
Zrnitá kůže
Axolotl mexický
(Sideron mexicanum)
„Vodní dráček“ nebo „tygří mlok“
Chován akvarijně
Neotenické larvy se schopností pohlavního
rozmnožování (larvální stadium až 35 cm)
Keříčkovité žábry
Vývoj v dospělce v přírodě jen vzácně (při stresových
situacích) - metamorfóza v laboratorních podmínkách
(podávání hormonu štítné žlázy)
Macarát jeskynní
(Proteus anguinus)
Endemit podzemních vod Dinárského krasu
Slepý, bez pigmentu
Až 70 let
Bez potravy vydrží i 10 let
Podtřída: Bezocasí (Ecaudata)
Současné druhy v řádu žáby (Anura)
Nejpočetnější, nejrozšířenější, vývojově nejpokročilejší
Zkrácené, zploštělé tělo bez ocasu
Redukovaná krční část
Zadní končetiny mohutnější
Velké vystouplé oči
Nízká schopnost regenerace
Zadní končetiny často poměrně mohutné
Nemají žebra
U samců rezonanční měchýřky
Vodní druhy - plovací blány mezi prsty zadních končetin
Skokan hnědý (Rana temporaria)
V ČR nejběžnější
Samečkům v době páření narůstá na palcích předních
končetin „mozol“ - přidržování samice, pomoc při
kladení vajíček
Samice může naklást až 4000 vajíček
Kladení do mělkých tůní (rychlejší vývoj)
Ve vajíčkách tmavý pól směřující vzhůru
Potravou kromě hmyzu i žížaly nebo slimáci
Skok až 1 m
Skřehotání
Skokani během páření
Detail vajíček nakladených
poblíž vody
Skokan ostronosý (Rana arvalis)
Zašpičatělá hlava
Samci se v době páření
zbarvují do modra
„Žabí stehýnka“
Zbarvení samce skokana ostronosého během období páření
Skokan štíhlý (Rana dalmatina)
V ohrožení může skočit až 2,5 m do dálky
Lužní lesy
Skřehotání
Skokan zelený
(Pelophylax esculentus /Rana esculenta)
Hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého
Celoročně vázaný na vodu
Přezimuje v bahně na dně
Samička klade až 10 000 vajíček
Skřehotání
Skokan skřehotavý
(Rana ridibunda)
Teplé nížiny
Samice dlouhé až 16
cm
Život 5 - 10 let
Variabilita zbarvení
Skřehotání
Kuňka obecná
(Bombina bombina)
Také kuňka ohnivá - zbarvení břicha
Dlouhá asi 5 cm
V ohrožení se převrací na záda (- výstraha pro
predátora) a může vylučovat bělavý toxický sekret
Chybí vnější ušní bubínek
Pulci mají dýchací otvor na břiše
V ČR ohrožená
Blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus)
Aktivní v noci
V ohrožení vylučuje výměšek páchnoucí po česneku
Vajíčka klade do provazců a obmotává je kolem stonků
vodních rostlin
Pulci mohou být větší než dospělí jedinci
Pulec blatnice
Ropucha obecná (Bufo bufo)
Aktivní v noci
Za očima jedové žlázy
Svrchní strana těla bradavičnatá
Konzumuje z hlediska člověka škodlivé živočichy,
někdy ale také kanibalismus
Samice až 20 cm
Při páření objímavý reflex u samců - pokud je málo
samic, vznikají „ropuší copy“
Rosnička zelená (Hyla arborea)
Paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavnými
polštářky
Na stromech nebo keřích v listnatých lesech
Skřehotáním reaguje na změnu tlaku, zbarvením na
teplotu a vlhkost
Samec má nápadný hnědožlutý vak na hrdle
„Nejhlasitější“ žába Evropy
Drápatka vodní
(Xenopus laevis)
Afrika
Chybí jazyk
Využití ve vědě (hormonální test zjištění rané fáze
těhotenství)
Chov v akváriích
Na bocích „stehy“ - smyslový orgán zaznamenávající
vibrace
Veleskokan goliáší
(Conraua goliath)
Západní Afrika
Největší žába (Délka s
nataženýma nohama až
96 cm, váha 4 kg, doskok
6 m)
Pralesnička (Dendrobates )
Nejjedovatější
Tropické lesy Střední a
Jižní Ameriky
Přísavky, život v
korunách stromů
Zdroje
Biologie pro gymnázia, 9. vydání – 2007, RNDr. Jan Jelínek + RNDr. Vladimír Zicháček
http://www.giobio.ic.cz/dok/ram_nemoc/obojzivelnici.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci
en.wikipedia.org
http://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/obojzivelnici-amphibia
http://oko.yin.cz/31/cervor-cejlonsky/
http://blogripper.net/content/landrias-japonicus-et-landrias-davidianus
http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20horsky.htm
http://zena-in.cz/clanek/axolotl-ma-recept-na-vecne-mladi/kategorie/zviratka/rubrika/domacnost
http://nnm.ru/blogs/ianimal/protey_evropeyskiy_ili_olm_lat_proteus_anguinus/
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id16807/?taxonid=331
http://www.enviport.cz/skokan-stihly-rana-dalmati.aspx
http://drapatka.ic.cz/?strana=7