Transcript Chov zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských

Informace k tématům:
-
Zootechnika
Welfare HZ
Domestikace
Fylogenie
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
wikipedia
• Zootechnika – slovo pocházející z řečtiny
umění (znalost) chovu zvířat
• Synonymem je živočišná výroba.
• Zootechnika nesmí chápat zvíře jako výrobní prostředek, ale jako
živou bytost.
Za zakladatele 'zootechniky' jako vědního oboru v Čechách je
považován Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, Dr Sc. Dr.h.c.
(1885 – 1972), český hipolog., který v roce 1933 specifikoval obor
jako „nauku pojednávající o chovu a produkci domácích zvířat“.
Zootechnika
Zootechnika obecná (OZ)
Zootechnika speciální
(zejména teoretický popisný
(uplatnění teoretických
charakter)
poznatků OZ v praxi)
• Obecná zootechnika pracuje se znalostmi ze zoologie, anatomie,
embryologie, fyziologie (výživy zvířat), patologie, genetiky, statistiky.
Zkoumá původ plemen, rovněž morfologické, fyziologické, psychické
vlastnosti a metody plemenitby.
• Speciální zootechnika pak zvyšuje užitkovost zvířat a uplatňuje
poznatky obecné zootechniky v praxi. Dbá také na zdraví zvířat,
udržování ekologické rovnováhy a svoji vlastní ekonomičnost.
• Pěstování rostlin, domestikace a chov zvířat – zásadní vliv na vývoj
lidstva.
Chovem zvířat získáváme:
• - potravu (maso, mléko, vejce, tuk, krev, med…)
• - suroviny (vlna, kůže, kožešiny, peří, střeva, kosti, tuk, rohovina,
kolagen, hedvábí, pižmo, vosk ….)
• - energii (tažná zvířata, jezdecká..)
• - revitalizace krajiny (pastva, hnůj, kejda …)
• - zvířata ve službách člověka – policejní psi vyhledávající osoby, drogy,
výbušniny, ochrana, vodící psi, pastevečtí psi,
koně pro hypoterapii aj.
• - pokusná a laboratorní zvířata (krev, krevní sérum atd.)
• - společníci pro volný čas
• Od konce 2. světové války jsou zemědělci pod stále silnějším tlakem,
aby uspokojili poptávku spotřebitelů po potravinách živočišného původu
co nejdostupnější široké populaci - uplatnění politiky levných
potravin. Spotřeba těchto potravin se začala radikálně zvyšovat –
potřeba intenzifikace zemědělství .
• Důsledkem procesu je rostoucí tlak na zvyšování produktivity chovů
- welfare (pohoda, kvalita života) miliónů hospodářských zvířat je vážně
narušen.
intenzifikace procesu
x
vs.
• animal welfare
• kvalita potravin
• údržba krajiny
• zachování biodiverzity
Welfare hospodářských zvířat
Welfare zvířat = pohoda zvířete (jednotlivce)
= kvalita života zvířat
• vyjadřuje nutnost, aby:
každé člověkem chované zvíře mělo ustájení,
výživu a ošetřování (s ohledem na druh, biologickou
charakteristiku a stupeň adaptace) odpovídající jeho potřebám
v souladu s fyziologickými a etologickými poznatky a
zkušenostmi.
• volnost pohybu vlastní zvířeti dle druhu nesmí být omezována
způsobem, který by zapříčinil zvířeti utrpení či poranění.
Kvalita života zvířat resp. welfare je dána
souladem potřeb zvířat a podmínek prostředí.
Některé problémy intenzivního zemědělství vzhledem k welfare zvířat
• Natěsnání zvířat v přeplněných prostorách
(Mnoho zvířat na malém prostoru - příhodné podmínky pro vznik a šíření nemocí)
• Nepřirozené uspořádání zvířat. - (nepřirozená struktura stád a hejn, normální1♂ + X♀)
• Nevhodné a nepřirozené prostředí.
(klece, chybějící podestýlka, chronické nepohodlí, nepřirozené fádní prostředí nuda – zvířata
se přizpůsobí jednotvárnému prostředí, ´naučená apatie´).
• Bolestivé zákroky.
•
(zejména u mláďat: např. kastrace, odrohování, amputace ocásků, trhání zubů, kauterizace
špiček zobáků..)
• Šlechtění, genetické inženýrství
•
(cíle – rychlejší růst, růst do větší velikosti, vyšší produkce: libovějšího masa, mléka či vajec
apod. Pro zvířata negativní důsledky – jsou doháněna na samé hranice svých fyzických
možností. Obecně zhoršování konstituce.)
• Časné oddělování mláďat od matek.
• Přeprava zvířat - (miliony zvířat mezi státy i kontinenty, v desítkách hodin, dny i týdny)
• Porážka zvířat
• Aktivní působení ve smyslu welfare zvířat začalo
• v 60. letech ve Velké Británii.
• V roce 1965 tzv. Brambellova komise (dnes nezávislý
poradní sbor britské vlády – FAWC - Farm Animal
Welfare Council) shrnula poprvé základní požadavky
kvality života zvířat do 5 zásad známých jako
„ pět svobod“
Welfare „Pět svobod HZ“
• Svoboda od hladu a žízně
▼
nerušený přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmivu, zaručujícímu plné
zdraví a tělesnou zdatnost
• Svoboda od nepohodlí
▼
zajištění vhodného ustájení (prostředí) – dostatečná plocha – pohodlí k
odpočinku (případně i úkrytu), mikroklima, vhodný technologický systém
• Svoboda od bolesti, zranění a nemoci
▼
prevence (zoohygiena) nebo rychlá diagnóza a adekvátní léčba
• Svoboda projevit přirozené chování
▼
dostatkem prostoru a společenstvím ostatních zvířat – sociální kontakt
• Svoboda od strachu a úzkosti
▼
zajištění takového prostředí a zacházení – (vztah člověka a zvířete),
vylučujícího psychické strádání
• Vybrané faktory působící narušení harmonie zvířete a prostředí:
• nedostatečné krmení a napájení; krmné dávky (kvalita a kvantita krmiva)
neodpovídající věku a užitkovým potřebám zvířat
• nedostatečné či nesprávné větrání stáje (špatné klima), hluk
• nevhodná úroveň osvětlení a způsob osvětlení narušující denní cyklus
• trvalé ustájení zvířat bez podestýlky nebo na drátěné podlaze
• nedostatek pohybu, prostředí znemožňující přirozené pohybové aktivity
vedoucí ke stereotypii
• nepřirozené ochuzování zvířat o sociální kontakty, předčasný odstav
• nevhodné sociální složení chovných skupin, příliš vysoká koncentrace
zvířat na ploše, nevhodné sociální složení skupin
• plošné provádění chirurgických zákroků bez umrtvení, neodborné,
nehygienické
• nedostatečná zoohygienická prevence a veterinární péče v chovech
• stresující přesuny zvířat
• nevhodné, necitlivé až kruté zacházení se zvířaty
• Welfare hospodářských zvířat je především v rukou spotřebitelů.
• Ztráta pohody - změny v chování zvířat, změny fyziologických procesů
(ovlivnění užitkovosti), změny ve struktuře tkání a orgánů (odolnost k
nemocem) - vliv na kvalitu. živočišných produktů – bezpečnost potravin
Potraviny produkované v chovech, které více ctí welfare (ekofarmy) bývají
o něco dražší. Často nižší ekonomická konkurenceschopnost těchto
společností.
Legislativa např.: Zákon na ochranu zvířat proti týrání
Domestikace
-
proces, při kterém člověk nahrazením přirozeného výběru
umělou cílevědomou selekcí a plemenitbou přeměnil,
určité druhy zvířat.
Podmínkou úspěšného procesu domestikace :
• silný stádový či smečkový pud (hierarchické uspořádání) - zjednodušuje
komunikaci s člověkem,
• „klidné chování“ - zvladatelnost
• zvíře nesmí být úzkým potravním specialistou a výrazným potravním konkurentem
člověka
• snadné rozmnožování
• příznivé historické souvislosti + výskyt vhodného divokého předka.
Ke zdomácnění většiny tradičních zvířat došlo většinou v oblastech s kulturní
vyspělostí lidské populace - domestikační centra
Průběh i časové rozpětí domestikace většiny klasických domácích zvířat nejsou do
detailů přesně známé !
Proces domestikace
• Realizace ve třech krocích:
• - zajetí – odchycená zvířata z volné přírody držena
v ohradách (začíná péče člověka o zvířata)
• - ochočení – individuální proces u jedince
(podrobení zvířete, které je využíváno k práci)
• - zdomácnění – úplné ovládnutí druhu člověkem, který o zvířata
všestranně pečuje, řídí jejich rozmnožování, mění
jejich vlastnosti ve svůj prospěch
Množství druhů bylo člověkem domestikováno již v dávné minulosti.
Proces domestikace neustále pokračuje
domestikace nedokončená: např. králík, kočka, slon, los, kožešinová zvířata
Stupeň domestikace je různý. Existují druhy zvířat méně závislé na člověku – tzv.
polozdomácnělé (nutrie, lišky apod.) a druhy, které by se bez péče člověka neobešly.
Domestikace
Počátky cca 15 – 5 000 let př. n. l.;
důvody
• potrava
• podpora pěstování rostlin
• doprava
• kultické účely
• suroviny
centra domestikace
1-krocan; 2-morče, lama, alpaka; 3-prase, králík; 4-skot, osel; 5-skot, prase,
koza, ovce, velbloud dvouhrbý, 6-skot, koza, slepice, říční buvol; 7-kůň; 8-jak;
9-prase, buvol bažinný, slepice; 10-slepice, prase, balijský tur; 11 – dromedár;
12- sob
Zdroj : http://en.wikipedia.org/wiki/Domestication
Období (roků)
9500 př.n.l.
7500 př.n.l.
6800 př.n.l.
Centrum domestikace
Evropa, (dle Röhrse, 1994)
jižní Asie,
východní Asie
Ovce
(Ovis aries)
9.000 - 11.000 př.n.l.
jihozápadní Asie
Koza
(Capra aegagrus hircus)
10.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, severní
Indie
Prase domácí (Sus scrofa
domestica)
9.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, Čína,
Jihovýchodní Asie, Evropa
Tur domácí
(Bos primigenius f. taurus)
8.000 př.n.l.
Indie, Evropa, Severovýchodní
Afrika
Kočka
(Felis silvestris catus)
7.500 př.n.l.
Blízký Východ, Kypr
Kur domácí
(Gallus gallus f. domestica),
6.000 př.n.l.
Indie, jihovýchodní Asie
Morče domácí
(Cavia aperea f. porcellus)
5.000 př.n.l.
Peru
Osel domácí
(Equus asinus f. domestica)
5.000 př.n.l.
Egypt
Buvol domácí
(Bubalus bubalus)
4.000 př.n.l.
Indie, Čína
Druh
Pes
(Canis lupus familiaris)
Druh
Velbloud jednohrbý,
dromedár (Camelus
dromedarius)
Včela medonosná
(Apis mellifera)
Kůň domácí
('Equus caballus f. domesticus')
Lama krotká
(Lama glama)
Bourec morušový
(Bombyx mori)
Husa domácí
(Anser anser f. domesticus)
Slon indický
(Elephas maximus)
Období (roků)
Centrum domestikace
4.000 př.n.l.
Arábie
4.000 př.n.l.
na více místech
4.000 př.n.l.
Euroasie stepi (zejména)
3.500 př.n.l.
Peru
3.000 př.n.l.
Čína
3.000 př.n.l.
Egypt
2.000 př.n.l.
Indie
Fretka domácí
1.500 př.n.l.
(Mustela putorius furo)
Kachna domácí
1.000 př.n.l.
(Anas platyrhynchos f. domestica)
Evropa
Čína
Druh
Období (roků)
Krůta domácí (Meleagris
gallopavo f. domestica)
500 př.n.l.
Páv korunkatý (Pavo
cristatus)
500 př.n.l.
Centrum domestikace
Mexiko
Indie
Křepelka japonská (Coturnix
1.100 - 1.900 n.l.
japonica
Japonsko
Králík domácí (Oryctolagus
cuniculus f. domesticus)
Evropa
1600 n.l.
Člověk zajištuje zvířatům potravu,
ochranu před nepříznivými vlivy (přirozenými nepřáteli, nemocemi,
nepříznivými klimatickými vlivy), ovlivňuje jejich rozmnožování,
exterierové a užitkové vlastnosti
Negativní působení domestikace:
Jejím vlivem přežívají i jedinci, kteří by ve volné přírodě přežít nemohli.
Rozmnožují se – u dalších generací zhoršování odolnosti vůči nepříznivým
podmínkám (např. i odolnosti vůči nemocem) a životaschopnosti,
oslabování některých instinktů (např. péče o potomstvo).
Vysoká užitkovost je pro organismus zvířete velkou zátěží – stresem.
Zhoršování konstitučních vlastnosti populací.
domestikační změny u zvířat
•
Zdroj: Majzlík, 2012 :
Ovlivnily – stavbu těla, funkci jednotlivých orgánů, včetně jejich chování:
Domestikační změny morfologické :
• Změna zbarvení – u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla,
které se nevyskytují u divokých forem např. bílé zbarvení, různé
odstíny zbarvení, strakatost, pruhování, albinismus
• Změna pokryvu těla – změny osrstění – prodloužení srsti – angorismus;
zkrácení srsti – rexismus; absence srsti; absence šupin;
změny struktury peří, u prasat méně štětin
• Změny kůže – tvorba řas, laloků, záhybů klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů,
u prasat postavení uší plemenný znak..)
• Změny v utváření lebky – zejména délka lebky např. zkrácení obličejové části
(brachycefalie), psi – boxer, buldok, prasata plemeno yorkshire
Domestikační změny morfologické :
• Změny kosterních znaků – kostra se stává jemnější (zhoršení konstituce);
odchylky v počtu ocasních obratlů (ovce kozy),
úplné zakrnění ocasu (některá plemena psů a koček);
počty hrudních obratlů (prasata)
• Změny velikosti těla – změny růstu kostry nanismus nebo gigantismus;
u prasat se obecně snížila kohoutková výška; zkrácení
končetin (brachymelie) u jezevčíka; zvýšení tělesné
hmotnosti např.u vodní drůbeže; u skotu plemeno dexter
(končetiny velmi krátké)
• Změny osvalení - atrofie svalstva či hypertrofie (skot belgické modrobílé)
• Změny v ukládání rezervního tuku - (u prasat), u ovcí tlustozadkých a
tlustoocasých
Domestikační změny fyziologické:
Změny v rozmnožování – domestikovaná zvířata jsou ranější – dřívější
pohlavní dospělost
- úplná či částečná asezónnost v rozmnožování;
(divoké druhy většinou monoestrické,
domácí zvířata polyestrická)
(drůbež - vyšší snáška, multiparní zvířata více mláďat
vícekrát ročně)
Zvýšená produkce mléka - zejména skot, (ovce, kozy…), mnohonásobně
vyšší než je potřeba mláďat, prodloužení doby laktace
(skot), změna tvaru mléčné žlázy; zvýšení výkonností
celého organismu zvířete
Domestikační změny fyziologické:
Zvýšená výkrmnost – (netto přírůstek; spotřeba krmiv na 1 kg přírůstku)
o lepší metabolický výkon organismu,
spočívající ve větším objemu a délce střeva,
tedy vyšší žravosti a využití krmiva,
nižší hmotnosti srdce, jater a sleziny,
Zvýšená výkonnost dýchacího ústrojí a cévního aparátu –
zejména u dostihových koní
Potlačení pudu sezení na vejcích - u vodní drůbeže
U většiny druhů vede domestikace ke snížení odolnosti vůči chorobám
– zhoršení konstituce
Domestikační změny nervové soustavy:
Redukce mozku a některých funkčních částí CNS (senzorické orgány)
omezení využívání pohybového a smyslového aparátu;
(u prasete se uvádí o 33,6 %; ovce o 24 %; psa o 28,8 %)
změny chování: - snížení temperamentu (agresivity),
- ostražitosti, reflexů a pudů (ztráta plachosti)
Mění se biorytmy - např. prasata původně noční živočichové, dnes s denní
aktivitou
Některé typicky monogamní druhy (husy) se mění na polygamní
Při zdivočení dojde u některých druhů dochází k procesu tzv. feralizace
(zdivočení, dedomestikace), kdy člověk úmyslně či neúmyslně vypustí
do volné přírody zdomácnělá zvířata (např. holub domácí).
K vyloučení extrémů (brachymelie = zkrácení končetin, brachycefalie =
zkrácení obličejové části), avšak nikdy nedojde k návratu na úroveň
divokých zvířat. Domestikace je nevratný proces (Majzlík, 2012).
Fylogenie - nauka o vývoji živočišných druhů od původních forem po současné
Fylogenie hospodářských zvířat zjišťuje, ze kterých divoce žijících, popřípadě
vyhynulých forem vznikla, kde a ve které době a jakým způsobem je člověk
domestikoval.
Původ hospodářských zvířat - monofyletický (z jediné formy předka),
- difyletický (ze dvou forem předků)
- polyfyletický (z více forem předků)
Studium na základě – archeologických vykopávek (případně mumifikovaných
těl, studium kosterní pozůstatků – srovnávací anatomie, např. lebek –
kraniologie)
• V současnosti je příbuznost či vzdálenost druhů, plemen - studována
převážně genetickými metodami (studium DNA)
Podčeleď:
Rod:
Druh:
TUŘI (Bovinae)
Tur (Bos)
banteng,
(Bos javanicus)
(tur domácí baliský)
gaur,
(Bos gaurus)
(domestik. forma
gayal)
Buvol
(Syncerus)
Arni
(Bubalus)
Bizon
(Bison)
buvol
africký
kaferský
buvol
indický
bizon
americký
Další rody:
nilgau, saola
antilopa,
bongo
zubr
evropský
jak divoký
(Bos mutus )
(jak domácí)
kuprej
(Bos sauveli)
pratur* +
(Bos primigenius)
* Odvozen tur domácí (domestikovaná forma pratura) Bos primigenius f. taurus
předek tura domácího
Druh: Bos primigenius (pratur)
Poddruhy:
• Bos primigenius primigenius (Bojanus, 1827) vymřel
(tur divoký; předek současných plemen skotu)
• Bos primigenius namadicus (Falconer, 1859) vymřel
(pratur indický - vyskytoval se na Indickém subkontinentu - je pravděpodobným
předkem domácích plemen zebu)
• Bos primigenius africanus (Thomas, 1881) vymřel
(pratur africký - severní Afrika)
Tur domácí: dvě skupiny plemen:
bezhrbá plemena a zebu
domestikační události – tzv. „tuři praví“
• Bos primigenius – pratur,
(auroch)
-
původně rozšířen z Indie přes přední Asii a Evropu až do severní Afriky
-
obýval v malých stádech světlé lesy
-
kohoutková výška cca 1,8 m, délka až 3 m, hmotnost býků překračovala
1 000 kg, krávy byly menší
- domestikace před 8 tis. , - předek současných plemen skotu
nejdéle přežil v Polsku - poslední kus zde uhynul roku 1627.
- nápadně dlouhá lebka, mělká, přímého
profilu
- lyrovité rohy
- široce rozestavěné, do stran orientované
očnice
- nízké záhlaví svírá ostrý úhel s čelní linií
Samice pratura byly zbarvené červenohnědě, samci byli černí nebo hnědočerní
a pravděpodobně měli úzký světlejší úhoří pruh na hřbetě.
Zdroj.Hajič, 1995
Některými autory - uměle rozlišovány - základní kraniologické skupiny skotu
(sekundární hledisko třídění skotu, dle utváření lebky):
I. Bos primigenius – pratur (plemenná skupina pratura)
podskupiny : - plemena skotu stepního (např. skot uherský)
- plemena skotského náhorního skotu (např. highland)
- plemena skotu nížinného (např. holštýnský skot, ayrshirský)
- skot zebu
II. Bos brachyceros - tur krátkorohý
(např. červinky, šedohnědý alpský skot, irský skot kerry,
bretaňský skot)
III. Bos frontosus – tur čelnatý
(např. simentálský skot, bernský skot, charolais)
IV. Bos brachycephalus – skot krátkohlavý
(např. jerseyský skot, pincgavský skot, dexter,
andaluzský)
V. Bos akeratos – skot bezrohý
(např. aberdeen angus, galloway, shorthornský skot a hereford)
VI. Bos ortoceros – skot přímorohý
(např. kalmycký skot, kirgizský skot)
Koza domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koz
čeleď
podčeleď
druh
poddruh
ovce
koza bezoárová (paseng)
turovití
koza
koza
koza keltská (capra prisca) vyhynulá
koza šrouborohá (markhur)
Domestikace cca 10 000 p.n.l. - Blízký a Střední Východ, severní Indie
v roce 2000 celosvětově popsáno 691 plemen, 694 mil. kusů
koza bezoárová
(paseng) –
(Capra aegagrus )
(Malá Asie, Kavkaz,
Irán)
koza šrouborohá
(markhur)
(Capra falconeri)
koza keltská
(Capra prisca) – (vyhynula)
Jižní Evropa
(Jihozápadní Asie, Irán,
Afghánistán, Himaláje),
Odvozena švýcarská
Odvozena plemena domácích
odvozena plemena koz Jižní
alpská plemena - koza
šrouborohých koz – koza
Evropy (neapolská, španělská…),
sánská (rozšířená po
čerkaská, sicilská koza
koza švýcarská, africká plemena
celém světě), hardská
(egyptská, thébská ….), kozy
a rovněž kamerunská
Malé Asie (koza angorská,
kašmírská) a Číny (koza
severočínská)
ovce obecná - polyfyletický původ
Zoologická systematika ovcí
čeleď
podčeleď
druh
poddruh
ovce sněžná
ovce
muflon evropský
turovití
ovce obecná
muflon asijský
ovce stepní - archár
ovce tibetská - argal
Domestikace cca 9000 – 11 000 p.n.l.
v roce 2000 celosvětově popsáno 1 481 plemen, populace čítala 1 059 mil. Ks
nejrozšířenější domácí zvířata
Mufloni
Archár (ovce stepní)
Argal (ovce tibetská – ovce
(Ovis ammon musimon)
(Ovis vignei arcal)
krátkoocasá, velehorská,
(j. Evropa, z.Asie)
(obl. Kaspické moře a východ)
pamírská)
(Ovis ammon polli)
východofrízská ovce,
merinové ovce (jemnovlnné),
plemena skupiny ovcí
nordická, vřesová,
ovce typu cigája,
tlustozadkých a
maršová
cápové ovce – (hrubovlnné),
tlustoocasých
nezušlechtěné (šumavky a
valašky)
(např. ovce karakulská )
prase domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika prasatovitých – rodu sus
čeleď
rod
Pekari
Babirusa
druh
pekari páskovaný
babirusa celebská
Prase chvostouché
prasatovití
Porcula
Sus
(pravé prase)
poddruh
prase madagaskarské (štětkoun)
prase zakrslé
prase
divoké
divoké prase evropské
(Sus scrofa ferrus)
divoké prase páskované (asijské)
(Sus scrofa vittatus)
Domestikace cca 9000 p.n.l.
Evropa, Střední a Blízký Východ, Čína, jv. Asie
divoké prase středozemní
(maloasijské)
(Sus scrofa mediterraneus)
prase domácí - polyfyletický původ
Divoké prase evropské
Divoké prase páskované
(Sus scrofa ferrus)
(asijské - střední a východní
Asie, Japonsko)
Odvozena bývalá
evropská krajová
plemena.
(původní krajové prase
české, prase bavorské,
holandské prase frízské,
červené prase
tamworthské)…..atd.
Plodnost, odolnost
životaschopnost, pomalý
růst a vývin, pozdní
dospělost, horší kvalita
masa, výborná tuhá a
zrnitá konzistence tuku
Divoké prase
středozemní
(maloasijské)
(Sus scrofa vitattus)
(Sus scrofa
mediterraneus)
Odvozena prasata čínská
a indická (s brachycephalií).
Odvozena
především původní
jihoevropská
kadeřavá: (mangalica,
ranost, vyšší kvalita masa,
vyšší schopnost tvorby tuku,
menší odolnost a
životaschopnost
Yorkshirská prasata (bílá
ušlechtilá anglická) a
německé ušlechtilé prase
(vznik jako kříženci
prasete divokého
evropského a
páskovaného)
bagon, macedonské
prase, šumadinka …)
Krátkoštětinatá (prase
románské, sicilské a
portugalské)
kůň domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koní
čeleď
rod
druh
poddruh
Dnešní plemena koní se odvozují od
divokých předků:
kůň Převalského - kertak
koňovití
(Equus przewalski)
Kůň
(Equus
caballus)
Kůň
obecný
kůň obecný tarpan
(Equus gmelini)
kůň obecný západní (okcidentální)
(Equus robustus)
kůň obecný severský (nordický)
(Equus gracilis)
Domestikace euroasijské stepi, cca 4000 p.n.l.
Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků:
kůň Převalského - kůň obecný tarpan
(Equus gmelini)
kertak
(Equus przewalski)
Kertak – jediný
dosud žijící předek
koně
Střední Asie, mezi
Mongolskem a
Čínou
(vymřel koncem 19.
století)
Ruské až jihoruské
stepi k Černému a
Kaspickému moře, až k
Aralskému jezeru
kůň obecný
západní
(okcidentální)
(Equus robustus)
(vymřel počátkem
našeho letopočtu)
Západní Evropa
kůň obecný severský
(nordický)
(Equus gracilis)
(vymřel)
pleistocénní forma
malých divokých koní
Skandinávie, Finsko
Island, sever GB a
Irska, Shetlandské
souostroví
plemena koní se z fylogenetického hlediska řadí do 4 plemenných skupin
Odvozena
plemenná skupina
koní stepních
(mongolských) -
mongolští,
kirgizští, sibiřští,
altajští …..
Odvozena plemenná
skupina koní
orientálních –
Odvozena plemenná
skupina koní
okcidentálních
Odvozena plemenná
skupina koní
nordických
3 větve: iránští koně,
Mohutná
chladnokrevná
Malý tělesný
rámec.
Nordický pony,
shetlandský pony,
irský pony,
karpatský hucul,
kůň fjordský ….
arabský plnokrevník,
anglický plnokrevník
(teplokrevníci)
(ale i koně s podílem
krve západní např.
berbersko – arabské
krve - starošpanělský,
starokladrubský )
plemena – větší těl.
rámec, mohutná
kostra, rousy, kůň
belgický, norický
(rázy - haflingský
ardenský …)