Transcript 1. Třídění ptáků a lesních ptáků

Ekologie ptáků v lese
• klasifikace
• diverzita
Jiří Reif
katedra ekologie PřF UK, Praha
• životní styl
1. Třídění ptáků a lesních ptáků
Co je to les? A co les není?
Intuitivně poznáme na 1. pohled co je co.
neles v lese
Poznáme to i podle ptáků?
(pes ve vodě)
Les jak Brno, ale je tu spousta
polních druhů
strnad obecný
pěnice hnědokřídlá
Pole jak víno, ale v něm všelijaká lesní havěť
Pěnice slavíková
Drozd brávník
Ptáci čtou prostředí jinak než my!
• máchnutím křídel mažou námi určené hranice
• jednotlivé druhy využívají jemněji či jinak definované typy prostředí
šoupálek krátkoprstý má rád macaté stromy a je mu jedno, kde stojí
Ptáci čtou prostředí jinak než my!
• máchnutím křídel mažou námi určené hranice
• jednotlivé druhy využívají jemněji či jinak definované typy prostředí
šoupálek krátkoprstý má rád macaté stromy a je mu jedno, kde stojí
Ptáci čtou prostředí jinak než my!
• máchnutím křídel mažou námi určené hranice
• jednotlivé druhy využívají jemněji či jinak definované typy prostředí
pěnice černohlavá má ráda křoví a je jí fuk, kde zrovna vyrostlo...
Ptáci čtou prostředí jinak než my!
• máchnutím křídel mažou námi určené hranice
• jednotlivé druhy využívají jemněji či jinak definované typy prostředí
pěnice černohlavá má ráda křoví a je jí fuk, kde zrovna vyrostlo...
Má teda jejich ekologie vůbec nějaké zákonitosti?
• ale jistě: prostorová distribuce podle teorie zobecněných fraktálů, rozložení abundancí
• ale taxonově
houbyinvariantní
– kohospecies-area...
tohle zajímá...
podle modelu lámání hůlky,
Jak se teda konkrétní druhy vztahují k vybraným
charakteristikám prostředí?
Co jsou lesní ptáci?
Analýza databáze studií popisujících česká ptačí společenstva
společenstva rákosin
jsou nejodlišnější
lesy se vydělují
až na druhé ose
(Storch a Kotecký 1999)
Analýza bodového sčítání na 400 km megatransektu
Sax.rube
čížek lesní
POLE A LOUKY
Car.spin
Pyr.pyrr
Pas.dome
Hir.rust Ala.arve
Ant.triv
Car.cann
Reg.igni Par.cris
Phy.troc
ROZPTÝLENÁ
ZEL.
Str.deca
Tur.visc Reg.regu
LIDSKÁ SÍDLA
Car.chlo
JEHL. LES horské a
jehličnaté lesy
Car.card
Pru.modu
Ser.seri
Pas.mont
Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES
Phy.co
BUKOVÝ L.
Stu.vulg
Pha.colc
Tro.trog
Hip.icte
Sit.euro
PASEKA
Ori.orio
NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES
Fic.albi
-1.0
1.0
První hlavní gradient
Den.medi
-1.0
sýkora parukářka
1.0
skřivan polní
Sax.rube
POLE A LOUKY
Car.spin
Pyr.pyrr
„neles“
Pas.dome
Hir.rust Ala.arve
Ant.triv
Car.cann
Reg.igni Par.cris
Phy.troc
ROZPTÝLENÁ
ZEL.
Str.deca
Tur.visc Reg.regu
LIDSKÁ SÍDLA
Car.chlo
JEHL. LES
Car.card
Pru.modu
Ser.seri
vrabec domácí
Pas.mont
Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES
Phy.co
BUKOVÝ L.
Stu.vulg
Pha.colc
Tro.trog
Hip.icte
Sit.euro
PASEKA
Ori.orio
NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES
Fic.albi
-1.0
1.0
První hlavní gradient
Den.medi
-1.0
1.0
Sax.rube
POLE A LOUKY
Car.spin
Pyr.pyrr
Pas.dome
Hir.rust Ala.arve
Ant.triv
Car.cann
Reg.igni Par.cris
Phy.troc
ROZPTÝLENÁ
ZEL.
Str.deca
Tur.visc Reg.regu
LIDSKÁ SÍDLA
Car.chlo
JEHL. LES
Car.card
Pru.modu
Ser.seri
Pas.mont
Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES
Phy.co
BUKOVÝ L.
Stu.vulg
Pha.colc
Tro.trog
Hip.icte
Sit.euro
PASEKA
Ori.orio
NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES
Fic.albi
-1.0
1.0
Druhý hlavní gradient
Den.medi
-1.0
lejsek bělokrký
1.0
1.0
Buc.clan
Ana.stre
MOKRAD
rorýs obecný
Ayt.feri
Cha.dubi
Ayt.fuli
Tri.ochr
Lar.ridi
Acr.scir
Pho.phoe
Třetí hlavní gradient
Cer.brac
Ana.plat
Mot.cine
Hir.rust
Apu.apus Del.urbi
Pas.dome
Loc.lusc
Ard.cine
Emb.scho
ROZPTÝLENÁ ZEL.
Syl.niso
Van.vane
Lan.col
Sax.torq POLE A LOUKY
Mot.flav Per.perd
-0.4
HORSKÝ SMÍŠ. LES
-0.8
0.8
1.0
Buc.clan
Ana.stre
MOKRAD
Třetí hlavní gradient
Ayt.feri
Cha.dubi
Ayt.fuli
Tri.ochr
Lar.ridi
Acr.scir
Pho.phoe
Cer.brac
Ana.plat
Mot.cine
Hir.rust
Apu.apus Del.urbi
Pas.dome
Loc.lusc
Ard.cine
koroptev polní
Emb.scho
ROZPTÝLENÁ ZEL.
Syl.niso
Van.vane otevřený terén
Lan.col
Sax.torq POLE A LOUKY
Mot.flav Per.perd
HORSKÝ SMÍŠ. LES
-0.8
0.8
1.0
Buc.clan
Ana.stre
kopřivka obecná
MOKRAD
Čtvrtý hlavní gradient
Ayt.feri
strnad rákosní
Cha.dubi
Ayt.fuli
Tri.ochr
Lar.ridi
Acr.scir
Pho.phoe
Cer.brac
Ana.plat
Mot.cine
Hir.rust
Apu.apus Del.urbi
Pas.dome
Loc.lusc
Ard.cine
Emb.scho
ROZPTÝLENÁ ZEL.
Syl.niso
Van.vane
Lan.col
Sax.torq POLE A LOUKY
Mot.flav Per.perd
-0.4
HORSKÝ SMÍŠ. LES
-0.8
0.8
• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady
• bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad až 4. v pořadí
Tak kde je ta pravda?!
Obojí má něco do sebe...
• lokální studie mají dobře definované hranice sčítaných území
- většinou homogenní kusy krajiny
zjistí, jak dobře do nich kteří ptáci lezou:
= mokřadní ptáci nejsou jinde než v mokřadech a naopak
= ptactvo lesů a otevřené krajiny se často míchá
• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady
• bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad až 4. v pořadí
Tak kde je ta pravda?!
Obojí má něco do sebe...
• bodovku tvoří plošky s mozaikou různých prostředí
- rozdělí společenstva podle dominantních typů = les vs. otevřená krajina
- mokřad hraje druhé housle = výrazné společenstvo v marginálním
prostředí
- nížinný lužní les se vyděluje v rámci všech ostatních lesních typů
Fenomenologická klasifikace českých lesních společenstev
(podle mě)
předbělokarpatský
nivňák
blanenská bučina západovysočinský jehláč
třeboňská tajga východovysočinský lesíkbělokarpatský
šumavská smrčina
horský
soutokový solitér
třeboňská olšina
pomoravský lužák
budějovický dubobor podyjská
doubrava rozvolněný milovičák
šumavská roztroušenina
jihomoravský větrolam
Šumavská smrčina
čížek lesní
králíček ohnivý
Šumavská roztroušenina
čečetka zimní
hýl obecný
Blanenská bučina
ořešník kropenatý
holub doupňák
Budějovický dubobor
rehek zahradní
šoupálek krátkoprstý
Třeboňská tajga
kulíšek nejmenší
žluna šedá
Třeboňská olšina
sýkora babka
střízlík obecný
Západovysočinský jehláč
linduška lesní
skřivan lesní
Východovysočinský lesík
sýkora uhelníček
červenka obecná
Podyjská
svahová doubrava
zvonohlík zahradní
strakapoud prostřední
Jihomoravský větrolam
sýkora modřinka
slavík obecný
Rozvolněný milovičák
hrdlička divoká
dudek chocholatý
Soutokové solitéry
čáp bílý
kavka obecná
Pomoravský lužák
žluva hajní
vrabec polní
Předbělokarpatský nivňák
drozd zpěvný
cvrčilka říční
Bělokarpatská (smíšo)bučina
lejsek malý
budníček lesní
Bělokarpatská bučina
1. Třídění ptáků a lesních ptáků - souhrn
• ptáci mají volné vazby k prostředí – nevhodná indikační skupina
• autekologie ve vztahu k biotopům v našich podmínkách celkem nezajímavá
• (řeší se spíš obecnější evolučně-ekologické problémy)
• les a neles tvoří kontinuum, zároveň však jde o nejvýraznější gradient
• při klasifikaci společenstev silně záleží na metodě a měřítku
• sociologii nikdo dosud neudělal a hned tak neudělá – naše data jsou k dispozici
2. Druhové bohatství ptáků a lesních ptáků
Struktura avifauny ČR podle preference prostředí (n=189)
Druhy otevřené krajiny, 15%
Mokřadní druhy, 29%
Druhy sídel, 10% Chocholouš
Modráček
Červenka
Datlík tříprstý
Lesní druhy, 46%
Druhová bohatost sčítacích plošek na Třeboňsku podle jejich prostředí
• více druhů ptáků je v otevřené krajině než v lese
• otevřenou krajinu obohacují lesní ptáci v malých fragmentech zeleně
ANCOVA: F(1, 114)=11.485, p=0.00096
1.50
• vyloučeny plošky zahrnující
lidská sídla, mokřady a vodu
1.48
Log Počtu druhů
1.46
1.44
• zahrnuty pouze plošky s
podílem lesa/otevřené krajiny
nad 80%
1.42
1.40
1.38
• otevřená krajina =
louka, pastvina, pole
1.36
1.34
1.32
1.30
1.28
Otevřená krajina
Les
• odfiltrována heterogenita
prostředí
králíček obecný
strnad obecný
sýkora koňadra
pěnice černohlavá
čejka chocholatá
skřivan polní
Rozdělení českých lesních ptáků podle jejich asociace s lesy (n=87)
Druhy pasek; 8%
Druhy živící se i mimo les; 13%
AAAAAAAAAAAAAAAAA;
Druhy vnitřního14%
lesa; 14%
Lelek
Orel křiklavý
Tetřev
Puštík
Druhy schopné hnízdit i v malých fragmentech; 66%
Druhová bohatost ve velkém měřítku - longitudinální gradient
přírodní vlivy
působení člověka
• v Evropě od západu na východ přibývá ptáků
• může za to: člověk, ostrovní biogeografie, mid-domain effect
(Tomaiłojć 2000)
Longitudinální gradient diverzity lesních ptáků v Evropě
– dělají ho druhy vnitřního lesa
strakapoud bělohřbetý
tetřev
Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt
32
30
Počet druhů ptáků
28
26
24
22
20
18
16
14
12
10
les
8
6
2
4
6
otevřená krajina
8
10
12
14
16
18
20
otevřená krajina
• směrem ven z lesa diverzita ptáků vzrůstá
Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt
sedmihlásek hajní
ťuhýk šedý
drozd kvíčala
• na kraji lesa se míchají druhové pooly: lesní ptáci, nelesní ptáci a
speciální ptáci-okrajáci
Bulbul Pycnonotus
Foto: David Hořák
Gradienty ve složení ptačích společenstev v rámci lesa
Con Clear
clearings
0.8
0.8
Třeboňsko
Lesy
Phy Tro
Emb Cit Phy Col
Ptáci
Mix Clear
Syl Bor
Young Mix
Pru Mod Par MonStr Tur
shrub under high
deciduous trees
Dec Clear
Dec
ConCn MixCn
ConSh
Young Con
MixSh
Ant Tri
Stu Vul
Syl Atr
Mus Str
Tur Phi
Tri Och Par Cae
Par Maj Cer Bra
Fic Alb
Par Pal
Sit Eur
Tro Tro
DecSh
Pyr Pyr
DecCn Young Dec
Par Cri
Par Ate
Phy Sib
Mix
-0.6
high trees without
shrub
Reg Reg
1.0
-0.8
-0.8
Con
Coc Coc
Reg Ing
Cer Fam
-0.6
Fri Coe
1.0
Třeboňsko: výrazný vliv druhově bohatého lužního lesa
- velká úživnost, vertikální členitost, prolínání s dalšími lesními typy
koňadra
šoupálek
střízlík
modřinka
Třeboňsko: druhá osa – druhově chudé jehličnaté porosty
- opak lužáku (neúživné, homogenní, málo pater...)
parukářka
králíček obecný
Třeboňsko: druhá osa – paseky
- docela dost druhů, pronikání prvků otevřené krajiny
linduška lesní
pěvuška
28
26 r=0.65, n=72, p=0.000
24
22
20
18
16
14
12
10
8
6
0.2 0.3 0.4 0.5 0.6
55
50
r=0.68, n=72, p=0.000
45
Počet jedinců
Počet druhů ptáků
Lužní les pozitivně ovlivňuje diverzitu i počet jedinců
= vliv produktivity prostředí?
40
35
30
25
20
15
10
0.7
0.8
0.9
1.0
5
0.2
0.3
0.4
Lužák s křovím
• je-li v lese kus luhu, je to pro ptáky kruciální
• není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...
0.5
0.6
0.7
Lužák s křovím
0.8
0.9
1.0
Vztah diverzita – produktivita (v lesích na Třeboňsku)
5.0
Počet jedinců na druh
4.5
Všechny druhy: r=0.23, p=0.049
Deset nejhojnějších: r=0.50, p=0.000
Bez 20nejvzácnějších: r=0.33, p=0.005
4.0
Nejhojnější
druhy
3.5
3.0
2.5
Bez dvaceti
nejvzácnějších
2.0
1.5
1.0
0.2
Všechny druhy
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
Lužák s křovím
0.8
0.9
1.0
Gradienty ve složení ptačích společenstev v rámci lesa
0.8
Křivoklátsko
0.8
forest with understory
Young Dec
DecSh
MixSh
clearings
deciduous trees
without shrubs
ConSh
Mix Clear
Con Clear
Young Mix
ConCn
DecCn
MixCn
Par Maj
Sit Eur
Par Cae
Emb Cit Coc Coc
Mus Stri
Syl Atr
Par Pal
Syl Bor
Phy Col
Par Cri
Young Con
Mot Cin
Cer Fam
Fri Coe Reg Ing
Par Ate Reg Reg
Tro Tro
-0.6
coniferous forests
-0.6
Fic Alb
Dec
Mix
Con
-0.6
Fic Par
Pru Mod
Phy Tro
1.0
-0.8
1.0
Křivoklátsko: výrazný vliv druhově chudého bukového lesa
- malá úživnost, bez podrostu, skály podél potoka
lejsek malý
konipas horský
Bukový les ovlivňuje diverzitu negativně
= vliv produktivity prostředí?
24
r = -0.16, n = 84, n.s.
45
20
r = - 0.39, n = 84, p = 0.0003
40
Počet jedinců
Počet druhů ptáků
22
50
18
16
14
12
35
30
25
20
10
8
15
6
10
Bukový les
• je-li v lese kus buku, je to pro ptáky kruciální
• není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...
Bukový les
2. Diverzita ptáků a lesních ptáků - shrnutí
• gama-diverzita jednotlivých prostředí odráží jejich evoluční historii (méně už
jejich současnou strukturu)
• les je druhově bohatý v lokálním měřítku, ale je tam nízká beta-diverzita
• lesní druhy s širší ekologickou valencí obohacují otevřenou krajinu
• na rozhraní lesa a otevřené krajiny je nejvyšší diverzita díky specializovaným
druhům, ale v tropickém deštném lese tohle neplatí – chybí specialisti na okraje
• citlivé druhy hlubokého lesa jsou u nás vzácné a způsobují výraznou diverzitu
východoevropských lesů a pralesů
• pozitivní koreláty lokální diverzity v lese: listnatost až smíšenost, křoví v
podrostu; negativní koreláty: jehličnatost nebo bukatost, absence vertikální
členitosti
3. Životní strategie ptáků a lesních ptáků
Potravní specializace (všichni lesní ptáci ČR n=87)
Semenožravci; S; 11%
sýc rousný
Masožravci; M; 25%
Křivka
Plodožravci; F; 3%
Sluka
Hmyzožravci; I; 60%
Jeřábek
Životní styl lesních ptáků
Potravní specializace
• naši ptáci nejsou ve způsobech obživy moc nápadití – proč?
• inu, myslet bolí a proč by se někdo namáhal, když...
Životní styl lesních ptáků
Sezónnost
doba krmení mláďat
... je u nás zjara život tak krásný!
doba krmení mláďat
• v tropech je pořád hodně ovoce a
pořád málo hmyzu
(Stutchbury a Morton 2001)
Životní styl lesních ptáků
Mixed-species foraging flocks
24
22
Pobřeží slonoviny
20
Počet případů
18
Je to odpověď společenstva na:
16
14
1)
2)
12
10
vysoké riziko predace
omezenost potravních zdrojů
8
6
4
2
0
méně 5
5-9
10-14
15-20 více 20
Počet druhů v hejnu
• mezidruhová kompetice je slabší než vnitrodruhová
je výhodnější družit se s druhými druhy než s vnitrodruhovými soudruhy
(Waltert 2000)
Životní styl lesních ptáků
Mixed-species foraging flocks
Strakapoud velký
Mlynařík
Brhlík
• u nás se ptáci spolčují pouze v zimě (sýkorky a spol.)
Soudržnost žracích hejn
Soudržnost žracích hejn
• sýkora babka se do hejna připojí jen tehdy, pokud brhlík zmasí koňadru, která
jinak babku vydrtí
Životní styl lesních ptáků
Reprodukce (velikost snůšky)
• dutinoví ptáci mají podstatně více mláďat než jinde hnízdící – proč?
• nižší riziko predace hnízda = možnost větší investice do současné reprodukce
• větší kompetice o vhodné prostory = množ se co nejvíc, dokud máš kde (a s kým)
Životní styl lesních ptáků
Teorie o vztahu investice do reprodukce vs. riziko predace platí obecně i pro
srovnání našich zemí a tropů
Životní styl lesních ptáků
Reprodukce (riziko predace)
• v tropech je velmi vysoké riziko
predace hnízda
• asi kvůli hadům
Jak se liší „normální“ les od pralesa?
• pořádný středoevropský prales pro ptáky vlastně neexistuje
– jedině snad Bialowieza
• diverzita a druhové složení nejsou moc podstatné – záleží na
druzích stromů, nadmořské výšce, množství křoví...
• zásadní je predace – v pralese je velmi vysoká, v normálním lese
spíš nízká
• zásadní je nabídka hnízdních dutin – v pralese je velmi vysoká, v
normálním lese spíš nízká
• v Bialowiezi je 2/3 dutin neobsazených, druhy o ně nesoupeří,
využívají je i bizarní ptáci (červenka, kos)
• limitující faktor v pralese je predace – ptáci proto neradi hnízdní ve
starém dřevu
Park jako les?
• v postatě jo
• absence některých
druhů citlivých na
lidskou přítomnost
drozd brávník
krkavec velký
datel černý
káně lesní
Park jako les? – interakce predátor/kořist
vrána šedivka
holub hřivnáč
• v nově vzniklém parku chybí predátoři – početnost ptáků roste proklatě rychle
• za pár desítek let se tam predátoři dostanou – intenzita predace podobná pralesu
Year
• početnost lesních ptáků u nás dlouhodobě roste...
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
110
108
106
104
102
100
98
96
94
92
90
88
1982
Geometric mean of
species indices
Změny početnosti našich lesních ptáků
Rozdělení druhů podle šířky niky na megalinii
druhá CCA osa
abundance druhu XY
• šířka habitatové niky – variabilita distribucí jednotlivých druhů v
mnohorozměrném prostoru ordinačních os
CCA – odezva je unimodální
druh s nikou
širokou
první CCA osa
faktor prostředí
druh s nikou
úzkou
Year
• přibývají hlavně druhy s užší nikou
a dutinové druhy
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
brhlík lesní
1984
žluna zelená
112
110
108
106
104
102
100
98
96
94
92
90
88
86
1982
Geometric mean of species
indices
Změny početnosti našich lesních specialistů
Year
• generalisti nic moc
• zrnožravci ubývají
skoro všichni
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
110
108
106
104
102
100
98
96
94
92
90
1982
budníček větší
Geometric mean of species
indices
Změny početnosti našich lesních generalistů
Změny početnosti našich lesních ptáků
2650
Area (ha * 1000)
2640
2630
2620
2610
2600
2590
1965
1975
1970
1985
1980
1990
Year
1995
2000
• ptáci asi reagují na rostoucí rozlohu lesa a/nebo...
Změny početnosti našich lesních ptáků
100
Relative coverage (%)
80
60
40
20
0
1920
Age class (years)
121+
101-120
81-100
61-80
41-60
21-40
1-20
1930
1950
1960
1970
1980
Year
... na změnu věkové struktury
1990
2000
POLE A LOUKY
Car.spin
Pyr.pyrr
Pas.dome
Hir.rust Ala.arve
Ant.triv
Car.cann
Reg.igni Par.cris
Phy.troc
ROZPTÝLENÁ
ZEL.
Str.deca
Tur.visc Reg.regu
LIDSKÁ SÍDLA
Car.chlo
JEHL. LES
Car.card
Pru.modu
Ser.seri
Pas.mont
Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES
Phy.co
BUKOVÝ L.
Stu.vulg
Pha.colc
Tro.trog
Hip.icte
Sit.euro
PASEKA
Ori.orio
NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES
Fic.albi
-1.0
1.0
Existuje vztah mezi vazbou druhu na daný typ lesa a jeho dlouhodobým
populačním trendem?
Sax.rube
Den.medi
-1.0
lejsek bělokrký
1.0
Změny početnosti našich lesních ptáků
1.06
Picus viridis
Sylvia atricapilla
Muscicapa striata
Phoenicurus
phoenicurus
Garrulus
glandarius
Ficedula
albicollis minor
Columba
oenas
Dendrocopos
Columba Dryocopus
palumbus martius
Sturnus vulgaris
Oriolus oriolus
Turdus
Parus
aterviscivorus
Turdus
merula
Dendrocopos
major
Troglodytes troglodytes
Sitta europea
Regulus ignicapillus Phylloscopus collybita
Certhia familiaris
Ficedula
Parushypoleuca
montanus
Parus caeruleus
rubecula
Turdus pilaris Erithacus
Turdus
philomelos
Cuculus
canorus
Parus
major
Certhia brachydactyla
Prunella
modularis
Fringilla
borincoelebs
Regulus regulusSylvia
Coccothraustes cocothraustes
Anthus trivialis
Trend početnosti
1.04
1.02
1.00
0.98
Phylloscopus trochilus
Pyrrhula pyrrhula
Phylloscopus sibilatrix
Parus palustris
Carduelis
flammea
Paruscurvirostra
cristatus
Loxia
0.96
Carduelis spinus
0.94
r = 0.41, n = 54, p = 0.006
0.92
-0.6
-0.2
-0.4
0.2
0.0
0.6
0.4
1.0
0.8
Vazba na lužák
• čím lužnější druh, tím více přibývá
1.4
1.2
1.6
1.0
Sax.rube
čížek lesní
POLE A LOUKY
Car.spin
Pyr.pyrr
Pas.dome
Hir.rust Ala.arve
Ant.triv
Car.cann
Reg.igni Par.cris
Phy.troc
ROZPTÝLENÁ
ZEL.
Str.deca
Tur.visc Reg.regu
LIDSKÁ SÍDLA
Car.chlo
JEHL. LES horské a
jehličnaté lesy
Car.card
Pru.modu
Ser.seri
Pas.mont
Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES
Phy.co
BUKOVÝ L.
Stu.vulg
Pha.colc
Tro.trog
Hip.icte
Sit.euro
PASEKA
Ori.orio
NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES
-1.0
Fic.albi
Den.medi
-1.0
sýkora parukářka
1.0
Změny početnosti našich lesních ptáků
1.06
Picus viridis
Sylvia atricapilla
Muscicapa striata
Phoenicurus Ficedula
phoenicurus
Garrulus
albicollis glandarius
Columba oenas
Dendrocopos minor
Columba martius
palumbus
Dryocopus
Sturnus vulgaris
Oriolus oriolus
Turdus viscivorus
Parus ater
Turdus
merula
Dendrocopos
Troglodytes troglodytes
Sitta
europea major
Regulus ignicapillus
Phylloscopus collybita
Certhia
familiaris
FicedulaParus
hypoleuca
Parus montanus
caeruleus
Erithacus
rubecula
Turdus
pilaris
Turdus
philomelos
Cuculus canorus
Parus major
Certhia brachydactyla
Prunella
modularis
Sylvia borinFringilla
coelebs
Regulus regulus
Coccothraustes cocothraustes
Anthus trivialis
Trend početnosti
1.04
1.02
1.00
0.98
Phylloscopus trochilus
Phylloscopus Pyrrhula
sibilatrix pyrrhula
Parus
palustrisflammea
Carduelis
Parus cristatus
Loxia curvirostra
0.96
0.94
r = -0.31, n = 54, p = Carduelis
0.04 spinus
0.92
-0.8
-0.4
-0.6
0.0
-0.2
0.4
0.2
0.8
0.6
1.2
1.0
Vazba na jehličnany
• čím jehličnatější druh, tím více ubývá
1.6
1.4
1.8
Snižuje se zastoupení jehličnatých ve prospěch listnatých
100
Procenta
80
60
40
20
0
1970
1980
1990
2000
2004
3. Životní styl ptáků a lesních ptáků - shrnutí
• skoro všichni naši ptáci se v době množení živí hmyzem – je výživný a je ho dost
• tropičtí ptáci mají širší nabídku zdrojů, ale soutěží o ně v drsnější konkurenci
• při nedostatku jídla a nebezpečí života je výhodné družit se do mezidruhových
seskupení – je v nich menší konkurence, ale fungují hejnové výhody
• je výhodné hnízdit v dutinách – méně rizik = více energie do současné reprodukce
• dutiny jsou však ve většině lesů v nedostatku – větší kompetice o ně
• ve středoevropském pralese je jich habakuk – proč nejsou všichni ptáci dutinoví?
• park je jako les, akorát chybí citlivé druhy a občas je tam nižší míra predace
• početnost našich lesních ptáků stoupá, a to hlavně u listnatolesních druhů – asi
proto, že roste výměra lesů, zastoupení starých porostů i podíl listnáčů
Díky za pozornost!
Special thanks všem, kterým
jsem ukradl jejich fotografie
(zvláštně © Janu Ševčíkovi).
All correspondence to:
[email protected]