Transcript Mikrobiologie kap. 18. Krmiva

MIKROBIOLOGIE KRMIV
1. Úvod
2. Mikroflora objemných krmiv
3. Mikroflora sena
4. Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí
5. Mikrobiologie siláže
Úvod
Mikroorganismy vesměs nežádoucí
 podíl na destrukci živin
 produkce nežádoucích metabolitů
Výjimky:
 mléčné bakterie v siláži a senáži
 mikroorganismy (zvláště kvasinky) jako zdroj vitamínů a bílkovin
 probiotika – živý krmný mikrobní doplněk k optimalizaci mikroflóry
trávicího traktu
Mikroflora objemných krmiv
= mikroflora zelených částí rostlin
= epifytní mikroflora
V průměru nepříznivé složení
Obvyklý počet 105 – 108/g
(podrobnosti viz půdní mikrobiologie)
Mikroflora sena
Snížení obsahu vody (na 12-16%) vede k omezení mikrobiálních
aktivit a změně složení mikroflory – vychází z epifytní




snížení počtu (při optimálním sušení)
přechod bakterií v anabiosu
preference klidových stádií (spóry, konidie)
typičtí představitelé – mikromycety, Bacillus
Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů
 Samozahřívání - Termogenese
= výsledek fyziologických a mikrobiálních procesů
při nepřiměřeném obsahu vody (i lokálně)
Hlavním zdrojem tepla mikroorganismy
 5-10 % substrátu = zdroj živin
 95-90 % pro produkci tepla
 (v půdě 20-40% živiny, 80-60% mineralizace – energie)
Fáze:
 fyziologická
 mikrobiologická (mesofilové, termofilové)
 chemická, suchá destilace
samovznícení
Mikroflora jadrných krmiv
Základ - epifytní mikroflora
Zvýšený výskyt vždy negativní
ČSN 46 70 11 „Metody zkoušení nezávadnosti krmiv“
ČSN 46 70 06 „Mikrobiologické zkoušení krmiv
Není norma stanovující konkrétní parametry
Hlavní kriteria kvality:
- bez patogenních mikroorganismů (Salmonella)
- bez mikromycet – producentů toxinů
Naše výsledky: - celkový počet bakterií
do 103/g výborné
do 105/g vyhovující
- počet mikromycet
do 103/g dobré
do 104/g průměrné
nad 105/g plesnivějící (plesnivé)
Hlavní skupiny mikroorganismů:
- bakterie: Bacillus , Pseudomonas,
Escherichia! Salmonella !
- mikromycety: Aspergillus!
Penicillium, Mucor, Alternaria
Fusarium!
Polská norma vymezuje počty:
Proteolytické b.
Amonifikační b.
Saprofytické houby
Toxiny produkující mikromycety
Mikrobiologie siláže
= konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií
3 základní podmínky:
1. anaerobní uložení silážované hmoty (velikost řezanky,
rychlost naskladnění, vytěsnění vzduchu, uzavření….)
2. cukerné minimum (Zubrilin) = dostatek zkvasitelných cukrů,
aby pH pokleslo na cca 4,2 (odvislé od pH)
3. přítomnost bakterií mléčného kvašení
Fáze silážování:
 fáze smíšené mikroflory (do 7 dnů)
– rozvoj všech epifytních bakterií, spotřebován O2,
rozvoj anaerobů, počátek produkce org.kyselin
 fáze bakterií mléčného kvašení – anaerobiosa umožňuje rozvoj BMK;
zpočátku hlavně kokovité (podfáze mléčných koků - Lactococcus)
– rychle se množí ale méně odolné vůči pH; nahrazeny tyčinkami
(podfáze ml.tyčinek – Lactobacillus); při nízkém pH odumírání i tyčinek
 technologická zralost (cca po 8 týdnech)
– mikrobní procesy ustávají, píce je konzervována
a získává dlouhodobou skladovatelnost
Hlavní mikroorganismy siláže
 Bakterie mléčného kvašení
jediná pozitivní skupina v siláži;
fermentuje glycidy na kyselinu mléčnou;
homormentativní (preferovány) i heterof.;
Lactococcus (lactis), Lactobacillus (plantarum)
 Mikromycety (plísně)
Negativní – konkurenti BMK, rozklad živin, produkce toxinů;
Acidorezistentní, regulace anaerobiosou;
Aspergillus, Penicillium….
 Bakterie máselného kvašení
Konkurenti BMK, produkce kys.máselné,
tím zhoršení organoleptických vlastností;
Anaerobní, regulace – pH: < 4,9 (4,5);
Clostridium
 Hnilobné bakterie
Dominantní v efifytní m.,
rozklad proteinů, vznik nežádoucích metabolitů (NH4+);
Aerobní až anaerobní, regulace: nízké pH
Pseudomonas, Escherichia…
 Kvasinky
Konkurenti BMK (etanol + CO2);
V malém množství nevadí;
Fakultativní anaerobové;
Regulace – dlouhá generační doba;
Saccharomyces
Regulace procesů v siláži
 Anaerobiosa = nezastupitelná podmínka
 Očkování BMK – nutný ale dostatek glycidů
Polyvalentní x monovalentní;
Enterococcus faecium (Lactisil)
Lactobacillus
 Doplnění dalších mikroorganismů
Především jako zdroj hydrolas
Bacillus, Aspergillus…
 Kombinované přípravky
Obsahují enzymovou složku
(hydrolýza polysacharidů – např. amylasy) + BMK
 Doplnění glycidů
Melasa - dříve nejpoužívanější přísada
Kombinace snadno a obtížně silážovatelných rostlin
 Snížení pH (nyní výjimečně)
Přídavek organických či anorganických kyselin
nahradí určitý nedostatek glycidů;
(kys.mravenčí, H2SO4….)
 Regulace nežádoucích mikrobů (nyní výjimečně)
Soli organických kyselin, formaldehyd
Antibiotika (již zakázána) –
ČR dříve pouze 2: bacitracin, chlortetracyklin