Transcript 11_04_Verejne statky

Veřejné statky, ekonomika
veřejného sektoru, teorie
veřejné volby
Jednoduché schéma
ekonomického systému
Tvorba
vlastních
pravidel a
zákonů
stát
Přerozdělení
finančních
prostředků
EKONOMICKÝ
SYSTÉM
Vlastní ekonomické zákony
Základní pojmy

Veřejný statek – statek, splňující podmínky
nevylučitelnosti a nezmenšitelnosti – jsou to
statky, které nejsou poskytovány na trzích
(vzniká problém černého pasažéra), proto je
poskytuje stát

Veřejné finance – peněžní zdroje, které
financují veřejný sektor, zahrnují nejen
státní, ale i regionální a místní rozpočty a
rozpočty příspěvkových organizací, případně
mimorozpočtových fondů
Základní pojmy

Veřejný sektor – část ekonomiky, jejíž statky
jsou financovány převážně z veřejných
rozpočtů

Veřejná volba – teorie, zkoumající chování
politiků a státních úředníků jako lidí s
osobními zájmy. Řeší, jak individuální
potřeby lidí včlenit do kolektivního
rozhodování
Křivka produkčních možností
Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme
pěstovat spíše rajčata nebo papriky?
Rajčata (kg)
Soukromý
Služby
sektor
A
B
KŘIVKA PRODUKČNÍCH
MOŽNOSTÍ
C
Veřejný
Papriky (kg) Těžký průmysl
sektor
Základní věty ekonomie blahobytu
(welfare economics)
1. věta: alokace zdrojů v ekonomice je taková, že
některému z účastníků prospěla, aniž by
žádného jiného poškodila (tzv. paretovsky
efektivní alokace zdrojů)
2. věta: paretovsky efektivní alokace zdrojů může
být
dosaženo
působením
tržních
mechanismů při odpovídajícím rozdělení zdrojů
mezi účastníky trhu
Proč existuje veřejný sektor?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Selhání konkurence
Veřejné statky
Externality
Neúplné trhy (např. půjčky)
Nedostatek informací
Inflace, nezaměstnanost, nerovnováha
Veřejný statek, definice

veřejným nazýváme takový statek, který
splňuje současně tyto dvě podmínky nebo se
jim alespoň blíží:

ze spotřeby takového statku není možné nikoho vyloučit
nebo to možné je, ale pouze za cenu vysokých nákladů

spotřeba takového statku libovolným počtem lidí
neomezuje v jeho spotřebě dalšího jednotlivce
Veřejný statek, definice

Celková spotřeba yk dělitelného statku k je rovna
součtu spotřeb jednotlivých spotřebitelů xi:
yk 


x ki
Na rozdíl od soukromých statků potom u statků
veřejných platí, že jejich celková spotřeba yg se
rovná spotřebě x každého spotřebitele (i,j,….):
x gi  x gj  ..... y g
Příklady typických veřejných
statků




v pravěku – oheň – zdroj tepla a světla
ohňostroj
veřejné osvětlení
národní obrana
Na příkladu těchto statků můžeme vidět, že zde vznikají dva problémy:


problém černého pasažéra
problém transakčních nákladů
Problém černého pasažéra

vyplývá z definice veřejného statku, z podmínky
nevyloučitelnosti ze spotřeby

veřejné statky tak nikdy nebudou nabízet soukromé
firmy, které by si za tento statek účtovaly určitou
cenu, kterou by si ale od spotřebitelů těchto statků
nebyly schopny vynutit

problém černého pasažéra (free rider problem) vede
k tomu, že veřejné statky zajišťuje stát
Transakční náklady




představme si jako příklad veřejného statku městský
park
kdyby město chtělo od každého návštěvníka parku
vybírat vstupní poplatek, přineslo by to neochotu lidí park
navštěvovat a pro město také dodatečné náklady
tyto náklady se nazývají transakční, zjednodušeně je
možné je definovat jako náklady na finanční transakce a
vymáhání vlastnických práv
tyto náklady mohou mít významnou velikost a ve většině
případů by nebyly zaplaceny, proto je mnoho veřejných
statků poskytováno bezplatně
Mýtné ve městě a transakční
náklady
Představme si, že zavedeme pro automobilovou dopravu
placený vjezd do centra města. Jaké typy transakčních
nákladů tím vzniknou?



vybudování systému (např. umístění kamer na vstupech
do centra)
provozní náklady související s vybíráním a evidencí
poplatků
náklady na vymáhání poplatků od neplatičů
p
Poplatky za veřejné statky a
ztráta blahobytu
poptávka po mostu
kapacita mostu
ztráta užitku z
používání mostu při
ceně pm
Qm – počet využití
mostu při ceně pm;
Q0 – počet využití
mostu při nulové ceně
pm
Qm
Q0
Qc
počet neuskutečněných přejezdů
Q
Efekt transakčních nákladů
p
Jestliže uvalení ceny pe vyvolá transakční náklady TC, které jsou větší
než ztráta z neefektivní produkce při nulové ceně, není efektivní
veřejný statek zpoplatňovat.
poptávka po veřejném osvětlení (zdravotnických službách)
cena (složená z mezních a
transakčních nákladů)
pm
Transakční
náklady TC
užitek ze zvýšení spotřeby
MC
pe
ztráta z neefektivní produkce
Qm
Qe
Q0
Q
Jiný náhled na veřejné statky
-
neexistuje „prospěch společnosti – existuje pouze prospěch jednotlivce
-
Paretovský standard je zcela jasně konceptem morálním, nikoli
ekonomickým
-
existenci ani funkci veřejného sektoru nelze vysvětlit ani ospravedlnit teorií
veřejných statků ani žádnou jinou ekonomickou teorií. Protože otázka, co
má dělat stát, je výsostně morální otázkou, nemůže na ni principiálně
odpovědět žádná věda kromě filozofie. K validaci státu (veřejného sektoru)
a jeho funkcí je tudíž kompetentní pouze politická filozofie, nikoli ekonomie.
-
je to filozofie, která selhávala dlouhá staletí před Ayn Rand. Lidé, včetně
filozofů, mohou selhávat. Trhy nikoli.
Jiří Kinkor
Veřejné statky – nabídka a
poptávka
Existuje i jiný přístup k teorii veřejných statků, který přinesli ekonomové James
Buchanan, Gordon Tullock či Wiliam Niskanen.
Jejich teze je: politici se nechovají jinak než ostatní lidé a i jejich hlavním cílem je
maximalizace vlastního užitku.
Cíle občanů:

jako daňoví poplatnící chtějí co nejmenší daně

jako spotřebitelé veřejných statků jich vyžadují co nejvíce
S tím souvisí motivace politiků k jejich udržení se v politických funkcích:

maximálně snižovat daně

poskytovat co nejvíce veřejných statků
Výsledkem jsou deficitní veřejné rozpočty a schodkové hospodaření
státu.
Struktura politického procesu
Pokud jde o politický proces, platí, že na politickou hru nepůsobí pouze vzájemná
interakce voličů a politiků v rámci daných pravidel, ale že do hry vstupují minimálně
dva další faktory - zájmové skupiny a byrokracie.
VOLIČI
ZÁJMOVÉ SKUPINY
POLITICKÁ HRA
POLITICI
BYROKRACIE
PRAVIDLA
ZÁKONY
VOLEBNÍ SYSTÉM
Kolektivní rozhodnutí
Veřejný statek
Nedělitelnost
Jak integrovat individuální preference do kolektivního rozhodnutí?
Teorie veřejné volby
Zvířata se rozdělila na dvě skupiny pod hesly „Volte Kuliče
a třídenní pracovní týden“ a “Volte Napoleona a plné
žaludky“. Jediný Benjamin se nepřidal k žádné skupině.
Neuvěřil ani tomu, že by někdy mělo být víc žrádla, ani tomu,
že mlýn snad ušetří práci. Říkal, že at už s mlýnem, či bez
něj, půjde život dál tak, jak šel vždy, to jest špatně.
George Orwell, Farma zvířat
"Strany nevyhrávají volby, aby formulovaly své politické
programy, nýbrž formulují své politické programy, aby
vyhrály volby"
Anthony Downs, americký ekonom
Arrowův teorém nemožnosti
(impossibility theorem)
-
Kenneth Arrow – (nar. 1921) – nositel Nobelovy ceny za ekonomii
-
Vyvrátil tzv. teorii společenské funkce blahobytu (součet všech
individuálních potřeb lidí ve společnosti) – dosažení Paretova
optima
Volič
A
1
A
je lepší než
B
je lepší než
C
2
C
je lepší než
A
je lepší než
B
3
B
je lepší než
C
je lepší než
A
A je lepší než B
B
B je lepší než C
C
C je lepší než A
Důsledek : PRO VARIANTY A, B, C NEEXISTUJE SPOLEČENSKÁ ŠKÁLA PREFERENCÍ
Další problémy veřejné volby
racionální ignorance
 politický cyklus
 teorie byrokracie
 parciální zájmy a zájmové skupiny
 jánabráchismus
 model středového voliče

Model středového voliče
LEVICE
Počet hlasů
Je-li stran více, vyplní střed
malé strany, které pak získávají
velkou moc při tvoření koalic.
PRAVICE
V modelu dvou
politických stran mají
strany tendenci sbírat
středové voliče, což může
vést k tomu, že mají velmi
podobné programy a k
nižší účasti ve volbách.
Politické preference
Externality
- znečištění ovzduší automobilismem
- dopady na zdraví obyvatel
- z toho plynoucí vyšší náklady ve zdravotnictví,
které jejich původci neplatí
- příklad negativní externality – externích nákladů
- včelař, jehož včely opylují stromy sadařů v okolí a
zvýší jejich úrodu – opačný příklad
- včelař nedostane od sadařů část jejich výnosů
- příklad pozitivní externality – externích výnosů
Externality a jejich působení na
tržní rovnováhu
p
Mezní společenské náklady
Mezní soukromé náklady
pe
E
pm
Poptávka po statku
Qe

Qm
Q
Externalita vzniká tehdy, když jednotlivec nebo firma podnikne
libovolnou činnost, která má vliv na jiného jednotlivce nebo firmu a
která zároveň není druhou stranou zaplacena.
Příklad: zemědělec versus rybníkář
HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb
POLE
RYBNÍK
HNOJIVO – zvyšuje výnosy
úhyn ryb z poslední
jednotky hnojiva
přírůstek úrody z poslední
jednotky hnojiva
Kč
Kompenzační platby mohou probíhat
oběma směry, zemědělec může platit
rybníkáři za jemu vzniklé škody, naopak
rybníkář zemědělci za menší používání
hnojiva.
1
2
3
4
5
6
7
8
množství hnojiva
Tribut pacis

Poplatek za mír, ve starověku běžný způsob „mezinárodní dohody“
a zajištění míru
Podobné jako způsob odškodňování u externalit
Sv. Václav ho platil Jindřichu Ptáčníkovi (císař svaté říše Římské)
500 hřiven stříbra a 120 ks dobytka
Hřivna = 0,253 kg
Dobytek – to, co bylo dobyto

Tribut pacis platil i např. kníže Břetislav





Coaseho teorém
Pokud strany mohou vyjednávat a odškodňovat se, dojde k
efektivnímu řešení – tj. k optimálnímu množství znečištění.
Externality jsou potom pouze důsledkem nevyjasněných
vlastnických práv a jejich nedostatečné ochrany.
Ronald Coase, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (1991)
Náklady
Celkové náklady CG
Náklady na odstraňování
škod ze znečištění CS
CG  C A ( x )  C S ( x )  min!
Náklady prevence CA
Optimální úroveň
znečištění
Množství znečištění
Překážky k soukromým
vyjednáváním
POLE
HNOJIVO - způsobuje úhyn ryb a
znečišťuje řeku
HNOJIVO – zvyšuje výnosy
CHATOVÁ OBLAST
Soukromé vyjednávání neproběhne tehdy, když:
 nebudou vymezena vlastnická práva
 budou vysoké transakční náklady (náklady vyjednávání) – ty jsou
tím vyšší, čím vyšší je počet zúčastněných osob
Způsoby internalizace externích
nákladů

Internalizace prostřednictvím trhu
Internalizace prostřednictvím trhu je tzv. dobrovolnou internalizací,
která je zajištěna tržní samoregulací.
Předpokladem je ochota zúčastněných subjektů se dohodnout na
kompenzačních platbách.
Uplatňuje se především v případech, kdy je zcela jasně znám
původce a poškozený a pouze u malého počtu zúčastněných subjektů.

Internalizace státním zásahem
Internalizace státním zásahem využívá daní (v případě negativních
externích efektů) a dotací (v případě pozitivních externích efektů).
Výše daní a dotací je neustále nutné propočítávat v závislosti na
aktivitách subjektů, kterými jsou původci externalit.
Princip ekologické daň
S1
p
S
E1
33
E
30
Zavedením ekologické
daně se nabídková křivka posune
doleva
Výše ekologické daně
1000
1200
Q
Subvence, dotace
p
D
S
S1
E
10 000
Velikost dotace
8 000
E1
3000
4000
Q
Možnost zavedení mýtného v
centrální části města
Základní východiska:
 cílem je snížení úrovně kongescí, emisí a hluku ve zpoplatněné oblasti, v případě
Prahy i zvýšení kvality pěší dopravy, druhým cílem je získání příjmu veřejných rozpočtů
 základním východiskem je předpoklad, že stanovení výše mýtného je politickou
(společenskou) volbou
Intenzita
Příjem z mýtného
I ´i  I i  e  c P
I ´i  I i  e  c P
M
M
Výše mýtného
PM  f ( I ,T )
PM ... cena mýtného
Ii ... intenzita dopravy (po vjezdu a před vjezdem)
T ... příjem města z mýtného
Politický proces při zavádění mýtného
Zavedení mýtného
ANO
NE
Politická volba
Možnost využití
referenda
Výše mýtného
Pohyblivá výše
Zájmy města
Intenzita
dopravy
Čistý příjem
Využití prostředků
Možnosti využití - účelové:
 financování MHD
 dopravní infrastruktura
města
 jiné využití