Transcript Symposium z dějin geodezie a kartografie NTM v Praze 2003

Komora geodetů a kartografů
Praha, 29. 4. 2011
ČESKÉ ZEMĚMĚŘICKÉ
SPOLKY A AUTORIZACE
Pavel Hánek
Vznik zeměměřictví
Starověké zdroje zeměměřictví
(potřeby státu):
• zemědělství (daně)
• dálkový obchod
• urbanismus
• vojenství
• rituály (náboženské, státní)
• astronomie
▲Zaměření pozemku s výpočtem výměry. Babylon, 21. st.př.n.l.
Vytyčování v Egyptě:
◄ nekropole, bohyně Sefchet a faraon
▼ pole, rolníci za dozoru herpedonaptů
Historie
Augustus, (Gaius Octavius 63 př. n. l.
Řím - 19. srpna 14 n. l. Nole u Neapole),
od roku 27 př.n.l. první císař Říše římské
(Gaius Iulius Caesar Octavianus), zavedl
do státní správy 5 tříd zeměměřičů:
- agrimensores - měřič polí a vsí,
- finitores - vytyčovatel hranic,
- mensores - měřič - stavitel (inv. výst.),
- decempedatores - měřič délek latěmi,
- gromatikus - měřič úhlů gromou.
Zkoušky, rozhodčí malých sporů, znalci
u velkých sporů.
Při kolonizaci nových území měl soubor pozemků zvaný
centurie v důsledku mělké křížové orby tvar čtverce
(výjimečně obdélníku 2:3) o výměře asi 50 ha. O vytyčení
byla (často) pořízena dokumentace, jeden ze dvou náčrtů
byl
předán
do
ústředního
archivu
do
Říma.
▲Náčrt pořízený agrimensorem Hyginem (Honl, Procházka
1976)
Kolonizace českých zemí
▲Heidelberský rukopis, 14. století)
Vnitřní do 12. stol., vnější do počátku 15. stol. Účast lokátorů při
vysazení (vytyčení) obce. Lán = 18-28 ha, chyby až +20%.
Změny ekonomické, sídelní, sociálních vztahů (včetně vládnoucí
vrstvy) a krajiny. (P.O.II, Bruno ze Schauenburgu.) Emfyteutické právo
na venkově a německé městské právo. Stavba hradů.
Česká historie
• 1249 - Iura et montanorum civitas Iglaviensis krále Václava I.
a markraběte Přemysla Otakara (důlní měřiči)
• 1260-76 - Registra regalia (zemské desky, do 1851), měřiči desk
zemských
• 1268 - Přemysl Otakar II., reforma měr (1549, 1764)
• 1300/5 - Ius regale montanorum Václava II. (autorizovaní důlní
měřiči)
• 1337 - Zerv, první jménem známý měřič
• 1340 – Jan Lucemburský, přísežní zemští mlynáři (do 19. st.)
• 1348 - Karel IV., založení pražské
univerzity
• 1348 - moravské zemské desky,
Slezsko v 15. stol.
• 1358 - Karel IV., měřiči hor
viničních
• 1388 - urbáře (závazky
poddaných vůči vrchnosti)
• 1500 - Vladislav II., zemské
zřízení (včetně sazebníku za
měřické úkony)
• 1587 - moravská obdoba zemských
měřičů
• 1600 - místosudí Jakub Menšík
z Menštejna: O mezech, hranicích,
soudu a rozepři mezní
• 1518 - Mikoláš Klaudyán (Kulha) z Mladé Boleslavi,
1. mapa Čech (Norimberg; Johann Criginger
1568, Pavel Aretin 1619)
• 1534 - Zikmund Prášek, důlní mapa z Poličan s
českým popisem
• 1545 - anonym, 1. mapa Slezska (Martin Helwig
1561)
• 1569 - Paulus Fabricius, 1. mapa Moravy, (J.A.
Komenský 1627)
• 1593 - Phendlerova mapa Rudolfovy štoly 1:547
• 1600 - Tadeáš Hájek z Hájku - 1. triangulace, okolí
Prahy
• 1600 - Tycho Brahe, měření zem. šířek v Praze
• 1652 - česká I. berní rula (1713, 1785, 1817)
• 1655 - moravské Lánové rejstříky
Zemští měřiči a přísežní mlynáři
• 1530 ? - 1599 Matouš Ornys (Ptáček), měřič desk zemských, člen
cechu malířského (▼Třebenický kancionál 1574-8)
• 1617 - Simeon Podolský z Podolí, zemský měřič od 11.12.1599, žák
Ornysův: Knížka o měrách zemských etc.; vydána 1683 zásluhou
měřiče Samuela Globice z Bučína
• 1734 - Wáclaw Jozef Weselý: Gruntovní počátky matematického
Umění, geometra praktica etc. - 1. moderní učebnice zeměměřictví
18. století
• 1705 - Kristian Josef Willenberg,
žádost Leopoldu I. o zřízení
inženýrské stavovské školy - 1707
patent Josefa I. - 1.1.1718 zahájení
výuky za Karla VI.
• 20.4.1785 – patent Josefa II. (17411790) o založení katastru:
„Našimi vedoucími myšlenkami při
tomto všeobecně prospěšném opatření
bylo:
uplatnění
pojmu
přísné
spravedlnosti,vynikajícího povzbuzení
zemědělství, podmíněného správným
vyměřením pozemkové daně a co
největším urychlením jeho ozdravění."
19. století
• 1860 - 29.11., nařízením č. 36413 (publ.
11.12.) úředně autorizovaní soukromí
technici: civ. inž. pro stavební obory architekti - geometři
• 1861 - Spolek úředně autorizovaných a
přísežných civilních inženýrů, architektů
a geometrů, od 1889 Inženýrská komora v
království Českém
• 1865 - založení SAI + Zprávy SAI
• 1884 - z. o katastrální evidenci (do 1928),
Spolek evidenčních geometrů
• 1886 - 8.11., min. vnitra č. 8152, nové rozdělení ÚAST: stav. inž. stavební a současně kulturní inž . - architekti - strojní inž. geometři - geometři a současně kulturní (vodní) technici
Rakousko - Uhersko
•1893 - založen Technický obzor (SAI)
•1898 - 1. absolventi dvouletých zeměměř. běhů
•1899 - založení ČVŠT v Brně
•1903 - organizace státních geometrů
•1905 - v Praze měřické práce vedou inž. s 2. SZZ,
nikoli geometři
•1907 - Sdružení geometrů hl. m. Prahy
•1908 - Jednota civilních geometrů
• 1909 - oprávnění zeměměřiči pro práce v katastru, úprava
podle z. 148/1922: a) dle nařízení v z. 40/1909, b) zkouška před
komisí, zřízené podle téhož nařízení do 28.10.1918, c) dle nařízení
min. veř. prací v z. 77/1913, d) zkouška podle nového zákona
• 1911 - Spolek c. k. úředníků zeměměřičských v markrabství
moravském
• 1912 - 8.12. Spolek českých geometrů (1913 - 133 členů)
Spolek českých zeměměřičů
▲ Cestovní náhrady 1924
•1913 - 2.1., publikace 10.1., zákon č. 3 ř. z.,
založení Inženýrské komory: úř. opráv. soukromí
technici + báňští inženýři + 2 kategorie existujících
civilních techniků, §3 - povinné členství
(12.10. Slezsko, 14.10. Morava: 38 českých + 28
německých civ. g., 7.1.1914 Čechy)
•1913 - 7.5., č. 77 ř.z., m. vnitra, kultu a vyučování,
spravedlnosti, obchodu, financí, železnic a orby:
zavedení titulů civilní inženýr (se specifikací
oboru) resp. civilní geometr
•1914 - 5.6., Vyhláška MVP o konání zkoušek
civilního technika (civ. inž. nebo civ. geometr). 5
členů, předs. přednosta státní stavební služby
•1914 - protest proti titulu geometr u osob bez VŠ
•1917 - 14.3., císařské nařízení č. 130 ř.z. o používání titulu Ing.
se zpětnou platností pro absolventy zeměměřických běhů
•1918 - třídy geometrů: evidenční (od 1920 měřický úředník),
železniční, autonomní (samosprávní), civilní
1. ČSR
•1919 - Přehled spolků: Spolek čsl.
Zeměměřičů (Slov. 2.2.1924) - Spolek čsl.
měřických úředníků státních a státních
podniků (22.4. 1923) s odbočkami v Praze
Brně a Bratislavě (ročně 50 Kč, z toho 5
Kč
ústředí)
Zájmová
skupina
zeměměřická SIA - Pracovní sekce
Inženýrské komory pro ČSR, včetně
civilních geometrů - Jednota čsl. úředně
autorizovaných civilních geometrů, člen
Inženýrské komory - Sdružení městských
geometrů - Sdružení geometrů státních
drah čsl. - Svaz čsl. horních a hutních
inženýrů - Spolky studentů a absolventů
VŠ
Prof. Petřík
• 1919 - odbor zeměměřičský při Ústředním všetechnickém výboru v
Praze navrhl zřízení Ústředního zeměměřičského úřadu
• 1920 - 18.3., z. č. 185 a vl. nař. č. 654, jednotná Inženýrská komora
ČSR (zrušení zemských). Roku 1923 1068 členů (63,2% Čechosl.,
30,1 % Němců), z toho 28,46% (304) civ. geom., v předst. 22,6% zem.
• 1920 - Čsl. národní komitét geodetický a geofysikální
• 1922 - z. č. 148 Sz. a n. o knihovním dělení parcel a o činnosti
oprávněných zeměměřičů na Slovensku a Rusi - úprava z. 222/1855
• 1923 - J. Ryšavý: Geodesie I, 1925 GII, 2. vyd. 1955
• 1923 - 26.5., vznik Skupina zeměměřičská, odbor Praha, při Spolku
čsl. inženýrů a architektů (27 členů), v Brně již dříve
• 1927 - tříleté VŠ studium
• 1928 - (?) Klub měřičských úředníků hl. m. Prahy
• 1929 - Komise pro ustanovení Svazu čsl. zeměměřičů
• 1930 - Čs. fotogrammetrická společnost
• 1933 - SČsZ - 367 členů (1913 - 334 čl.), Jednota civ. g. 162 čl., 3 VŠ
968 posluchačů, ZV 5 Kč 1935 (za číslo v r. 1935)
•1934 - 18.5., ustavující schůze Svazu (Spolku) čsl. zeměměřičů
• 1934 - Ústředí správních inženýrů zahrnující 14 spolků,
nejpočetněji zastoupen Spolek čsl. inženýrů státní měřické služby
1938 - Spolek čsl. inž. stát. měř. služby se sloučil do Spolku čsl.
inž., poplatek 50 Kč a povinný odběr ZV. 4.3.1939 vznikla Skupina
inženýrů státní měřické služby, zanikla koncem roku v důsledku
sjednocení do zeměměřičského odboru SIA.
◄ ZV, 1932, č. 3
Protektorát Čechy a Morava
•1939 - počty měřičů: MF - 611, MZ - 54, MVP - 72, MV (delimit. a
map. služba) - 33, MŽ - 53, civ. geometři – úř. aut. 254 + 82
asistentů, územní samosprávy - 66 (z toho 38 Praha), pedagog. a věda
- Praha 15 + Brno 3; celkem 1243, oproti 1730 v květnu 1938
•1940 - 6.1., zrušení zeměm.
spolků, přechod do Odboru zem.
inženýrů
Spolku
českých
inženýrů SIA. ZV se změnil na
Zeměměřičský obzor (SIA)
1942 - 9.10.,
Sdružení civ.
geom. pro nové měření v Praze
•1943 - 4.11., MŠ, třísemestrový
abiturientský zeměměřický kurz
na České vyšší průmyslové škole 1. výuka techniků, sladění s Říší
ČSR, ČSSR
•1945 - prosinec, obnovení Spolku čs. inženýrů
•1946 - 12.4., z. 87, čtyřleté VŠ zeměměřické studium
•1946 - 15.4., výnos MF o psaní měřický místo měřičský
•1946 - z. 196 prodloužil a rozšířil působnost protektorátního ZÚ
•1947 - 1.1. , Č+M 350 civ. geometrů + S 170 podle z. z 1941
•1948 - zeměměřický zákon č. 82
•1950 - ČSVTS, Komise GaK ve Stavební společnosti
•1951 - 11.6., z. 61 zrušení Inž. komory a civ. techniků; §3 m.
průmyslu uděluje oprávnění pro zem. úkony pro org. stát. správy, n.p.
a družstva v rozsahu vlastní působnosti podle z. 82/1948 Sb. po
prokázání odborné znalosti a zkušenosti
•1951 - školní rok 1951/52, osamostatnění SPŠZ v Praze
•1954 - 1.1., zákonem č. 60 vznikla ÚSGK
•1957 - samostatná skupina IG v rámci GaK
•1968 - 27.4., Společnost GaK v rámci ČSVTS
•1974 - vyhláška 10/1974 Sb., funkce OG
ČSFR, ČR
•1990 - 10.1., OF geodetů a kartografů (150 zástupců 72
organizací), požadavek na vznik Svazu GaK, založení ČSGK
•1990 - vznik Českého SVTS (68 společností)
•1991 - vznik SDMG
•1992 - 4.5., ustavující schůze Sdružení pražských zeměměřičů,
(později IMIP, pak pobočka ČSGK)
•1992 - 19.11. ustavující valné shromáždění ČKAIT
•1992 - 20.11., vznik Komory GaK
•1993 - září, vznik Kartografické společnosti ČR
•1994 - 24.3., založen Spolek zeměměřičů Brno
•1994 - z. č. 200, ÚOZI
•1996 - rozdělením vznik České společnosti pro fotogrammetrii a
dálkový průzkum a Slovenské společnost pro ftgm. a DPZ
•1997 - 20.3., vznik CAGI
Děkuji za pozornost