Transcript Living Psychology by Karen Huffman

Obrázky a uspořádání některých částí
prezentace dle
Carpenter, Huffman: Visualizng Psychology.
John Wiley & Sons, Inc., 2008
10. Motivace
Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie, Praha:
Academia, s.319-385
Nakonečný: Motivace lidského chování, Praha, Academia 1996
Motivace


Motivace: souhrn
intrapsychických
dynamických sil, které
aktivují, směřují a
udržují chování,
obvykle směrem k
nějakému cíli
cíl = něco získat
(approach) x něčemu
se vyhnout (avoidance)
Motivace a motivy

motivace – hledání „příčin“ chování

motivy (jednotlivé dynamické síly) se v reálné situaci
vždy skládají a výsledné chování je vedeno
usměrňováno nejnaléhavějšími motivy, případně
synergií (uplatní se více motivů najednou)
motiv
vnitřní mentální pohnutka
vnější – pobídka (incentiva)


motivačně-emocionální systém

anticipované emoce jako bezprostřední motivátory (ale ne
zjednodušeně! – někdy se pouštíme do chování, které bude emočně
neutrální nebo dokonce nepříjemné, ale má přinést později emoční
satisfakci – např. vyhnutí se trestu, výčitkám svědomí atd.)
Motivace a motivy

existuje „nemotivované“ chování?



uvědomované motivované projevy chování
nemotivované – automatické chování (dynamické
stereotypy, výraz)
nevědomé motivy – sublimace motivů

(náhrada osobně nepřijatelného motivu motivem jiným –
např. dynamická teorie umělecké tvorby jako sublimace
sexuálních pohnutek
Motivace a motivy


implicitní a explicitní motivy
motiv (Heckhausen) = „hodnotící dispozice“,
hodnota, kterou osobnost připisuje široké
skupině výsledků (např. úspěch)


implicitní M – obecná připravenost reagovat na
podněty, situace spojené s určitým motivem, člověk
si je nemusí plně uvědomovat
explicitní M – sobě připisované motivy
Motivace a motivy

druhy lidských motivů


sebezáchovné a stimulační (vycházejí z
biologických potřeb)
psychosociální


sociální (vycházejí se sociální povahy lidské existence –
potřeba vztahů a sociálního začlenění)
individuální psychické motivy (sebepojetí, sebeurčenost,
smysluplnost bytí)
Motivace a motivy

sebezáchovné motivy


motivy zajišťující přežití jedince (hlad, žízeň,
tělesná teplota)
motivy zajišťující přežití druhu (sexuální a
rodičovské motivy)
Sebezáchovné motivy
Hlad a alimentární (potravní) chování


apetenční fáze a konzumace
Biologické faktory:


laterální hypotalamus – spouští
příjem potravy, ventromediální
hypotalamus – zastavuje příjem
potravy
mozková centra – informace o stavu
– glukostatická, případně lipostatická
hypotéza
Motivace a potravní chování

kulturní modifikace
potravního chování
 co se jí a co ne
 tělesné schéma
 symbolický význam
přijímání potravy

individuální psychické
faktory
 sebeurčení a
sebeovládání
 poruchy příjmu potravy
Poruchy potravního chování
Mentální anorexie a mentální bulimie


Obezita – řada biologických a
sociokulturních faktorů
Mentální anorexie a mentální bulimie
symptomy
Mentální anorexie a mentální bulimie
Žízeň a regulace příjmu tekutin





role koncentrace solí sodíku v mimobuněčných
tekutinách (sodík neprochází buněčnou membránou)
nedostatek extracelulární tekutiny – žízeň, odčerpává
se voda z krve, pokles krevního tlaku (další signály z
ledvin, srdce a cév do mozku (hypotalamus)
hypotalamus hypofýza: antidiuretický hormon
(zadržení vody v ledvinách)
ledviny renin v krvi angiotenzin-pocit žízně
při velké koncentraci sodíku v extracelulární tekutině
(i v krevním řečišti) – osmózou se přesune voda z
buněk (včetně neuronů hypotalamu) do krve – žízeň
(např. po slaném jídle)
Sexuální motivy

sexuální chování



apetence (touhy, fantazie, vzruchy)
konzumace (vlastní sexuální aktivity směřující k
dosažení orgasmu)
vliv kulturních faktorů



restrikce – tabu (incest, věk, kasta, atd.)
sexuální morálka – pocity viny
rané zkušenosti a sexuální chování (Harlowovy
pokusy s izolovanými mláďaty opic)
Rodičovské motivy



nezbytnost péče
(René Spitz – děti v ústavech, pokles hmotnosti
apatie, úmrtnost; Langmeier, Matějček – Psychická
deprivace v dětství, 1963) – potřeba specifického
sociálního objektu
rodičovské chování – částečně dědičně (vnímání
dětské tváře – instinktivní reakce při kontaktu;
prolaktin u žen), částečně sociokulturně
citové přilnutí (Harlow – chlupaté modely matek,
Bowlby – instinktivní motivační systém
Citové přilnutí (Attachment):
přetrvávající silná
emoční vazba k
pečující osobě
(osobám

Lorenzův imprinting
studie ukazují na
biologickou povahu
citového přilnutí i u lidí
(ochrana před
ohrožením)
Citové přilnutí

Harlowovy výkumy
opic – ne potrava
ale kontakt je tím,
co uspokojuje
potřebu vazby
Citové přilnutí Tři typy vazby

Ainsworthová experimentální
navození vazbového
chování („divná
situace“)
identifikovala 3 typy
vazby:
1.
jistá vazba
děti zůstávají blízko
u matky, střední
distress když odejde,
šťastné když se vrátí
- kontakt
Citové přilnutí Tři typy vazby
2. vyhýbavá vazba dítě se chová stejně k matce i
cizí osobě a jen zřídka křičí, když matka odejde
3. úzkostná/ambivalení dítě je neklidné, když
matka odejde; když se matka vrátí, dítě vzhledává
blízkost ale také se snaží vykroutit
Citové přilnutí

výzkumy ukazují na
to, že vzorec vazby,
který jsme si vytvořili
v dětství přenášíme
později do svých
partnerských vztahů
Přístupy k motivaci zaměřené na
biologickou povahu motivů:






Instinkty – vrozené vzorce chování
(sebezáchovné, reprodukční) McDougall
sociobilogie (Wilson aj. , „sobecký“ gen)
Redukce puzení (Drivu)
C.Hull- vnitřní tenze pudí k
uspokojení základních potřeb
(vyhnout se deficitům),
homeostatická regulace – udržování
rovnováhy
Aktivace - motivace k optimální úrovni
aktivace a proměnlivosti stimulace
Drive-Reduction Theory
Motivy stimulace - úroveň aktivace a
potřeba proměnlivé stimulace
•
lidé vyhledávají individuální
úroveň optimální aktivace
•
Zuckerman – sensation seeking
•
•
•
•
vyhledávání vzrušení
potřeba zkušeností
disinhibice (potřeba
„nevázanosti“)
citlivost na nudu
Teorie motivace
Freudova teorie pudů:

pudy jsou zdrojem veškeré psychické energie



pudy života (sebezáchovné, sexuální)
pudy smrti (agresivity, sebedstrukce – s cílem
anorganické stability)
chování motivované primitivními popudy
= agování



výbuchy agresivity, sebepoškozování, zneužívání, promiskuita, atd.
podle analytiků často při ohrožení intimního („objektového“) vztahu
Psychosociální motivy
Teorie motivace
Murrayho teorie potřeb:

potřeba = síla, která organizuje vnímání, myšlení, snažení
a jednání určitým směrem s cílem změnit existující
neuspokojivou situaci
potřeby primární (tělesné) a psychogenní sekundární
potřeby (sexuální potřeba se objevuje jako obojí)
potřeby se prosazují buď spontánně nebo jsou aktivovány
na základě (pozitivních a negativních) tlaků (vnějších
podmínek)
výsledkem opakované interakce potřeby a tlaku je téma






je výsledkem tlaků, jimž jsme byli vystaveni při uspokojování svých potřeb v dětství –
např. přísná výchova, sourozenecká rivalita, podpora rodiny atd.
Tematický apercepční test
Přehled Murrayho
psychogenních potřeb
(Carver, Scheier, 2000 – dle
Plhákové, 2003)
Thematic Aperception Test
test interpretace viděného – diagnostika implicitních
motivů (energizují, vybírají a zaměřují naše chování)
potřeba výkonu
 potřeba afiliace
 potřeba moci
 potřeba intimity
(viz dále)

Psychosociální motivy


implicitně založené motivační tendence (TAT)
big three (D. McClelland, Winter):




potřeba úspěšného výkonu
potřeba afiliace a intimity
potřeba moci
jsou založeny jako dvě protichůdné tendence

naděje x obava (např. naděje na úspěch x obava z
neúspěchu)
Příklad - behaviorální koreláty vysoké výkonové
motivace (volně podle McAdamse, 1994, s.625)













Vysoké aspirace, ale střední míra akceptovaného rizika
Preference situací, v nichž osobní zodpovědnost může ovlivnit výsledky
Tendence úspěch přičítat sobě, ale v situaci neúspěchu obviňovat
ostatní
Podvádění nebo „pozměňování“ pravidel v zájmu dosažení žádoucího
cíle rychle a efektivně
Záliba v cestování
Sebe-kontrola, inhibice a tolerance oddáleného uspokojení
Preference tmavých barev a formální módy
Rozšířená orientace na budoucnost
Zvýšená sociální mobilita a vyšší dosažené vzdělání
Podnikavý duch
Úspěch v podnikání
Výchova v rodině, kde rodiče stanovovali vysoké požadavky na výkon
Pravidelné krmení a poměrně striktní nácvik hygieny v dětství
Motiv moci - vlivu
McClelland:
dvě podoby moci




personalizovaná - se soustřeďuje na budování a udržování
vlastní pozice,
socializovaná - se projevuje v podpoře druhých a
v pomáhání jim (McClelland, Davis, 1972).
čtyři vývojová stádia orientace na moc (v paralele k
psychoanalytickým stádiím vývoje)

1.
2.
3.
4.
přijímání moci
autonomie
asertivní prosazování
generativita
Schéma 4 stádií moci (volně podle McClelland,
Z d r o j
m o c i
1975, str. 36)
Druzí
Já
Já (cítit se silnější)
Definice:
Projevy jednání:
Vývojový stupeň:
m o c i
Patologie:
Zaměstnání:
Témata příběhů:
Stádium I: přijímání moci
„Ono“ (Bůh, moje matka,
moje vedoucí osoba, jídlo)
mě posiluje
Četba o moci
Orální, být podporovaná
bytost
Hysterie, narkomanie
Klient, mystik
Jídlo, vzít, opustit
Stádium II: Autonomie
Já posiluji, kontroluji,
řídím sám sebe
Hromadění znaků prstiže
Anální, autonomie, vůle
Obsedantně kompulzvní
jednání, neuróza
Psychologové, sběratelé
Já, on, mít, jít, najít
O b j e k t
Druzí (vliv)
Definice:
Souvztažný čin:
Vývojový stupeň:
Patologie:
Stádium IV: Generativita Stádium III: Prosazování
„Ono“ (náboženství, moje
Působím (mám vliv) na
skupina) mě má k tomu,
ostatní
abych sloužil, ovlivňoval
druhé
Členství v organizaci
Soutěživé sporty,
prosazování se,
argumentace
Genitální, vzájemnost,
Falický, asertivní jednání
principiální povinnost
Mesiášství
zločin
Zaměstnání:
Manažer, vědec
Témata příběhů:
My, oni stoupají, pád
Trestní právník, politik,
novinář, učitel
Hledání, lovit, mohu
Teorie motivace
Maslowova hierarchie potřeb

interakce biologických, psychologických a
sociálních potřeb



potřeby nedostatku,
potřeby bytí
Teorie motivace

1.
2.
Další psychosociální teorie
Kognitivní—motivace je ovlivněna
atribucemi a očekáváním (očekávání x
hodnota)
Incentivní motivace = vnější motivace —
motivace je výsledkem působení vnějších
podnětů
Heckausenova teorie – Rubikon model
Heckhausen (1980) - utřídění pojmů používaných v motivačním kontextu (jako
např. přání, rozhodování, volní úsilí atd.), odlišení přirozeně navazujících
sekvencí dějů v procesu motivace.
Rubikon model:
1. mezi jednotlivými fázemi existují jasné hranice,
2. dílčí fáze mají své zvláštní funkční charakteristiky (dva odlišné stavy mysli – dva
různé způsoby integrace psychických procesů)
• motivační mentální nastavení
• volní mentální nastavení.
motivační
fáze
před rozhodnutím
volní
předakční
fáze
dezaktivace
intence
iniciace intence
zformování
intence (záměru)
volní
akční
fáze
motivační
postakční
fáze
realizace
intence
výběr
- předakční fáze
jednání
zhodnocení
Teorie sebedeterminace

Vnitřně motivované chování vychází z těchto
základních potřeb



kompetence
relatedness (potřeba potvrzujících vztahů)
autonomie
http://www.psych.rochester.edu/SDT/theory.php
Kvalita chování
Typ regulace
Typ motivace
Kontinuum sebedeterminace s typy motivace a
typy regulace (volně podle Deci, Ryan, 2002, str. 16)
Vnější
motivace
Amotivace
bez
regulace
vnější
introjektovaná
regulace
regulace
ne sebedeterminované
identifikovaná
regulace
Vnitřní
motivace
ingtegrovaná
regulace
vnitřní
regulace
sebedeterminované
Vnitřní a vnější motivace
vztah vnitřní a vnější motivace (např. Deci & Ryan, Green & Nisbett)
Deci a Ryan – teorie sebedeterminace:
potřeba kompetence, vztahů a autonomie
vnější odměny mohou snižovat zájem a vnitřní motivaci
Předmětná stránka motivace - cíle




cíl = jasná představa žádoucí skutečnosti, obsahuje
i předjímání uspokojení
cíle si volíme a vytváříme na základě zkušeností s
uspokojováním potřeb
úroveň aspirace – stupeň objektivní náročnosti
zvolených cílů
E. Klinger – teorie aktuálních zájmů

current concern = mentální stav vytvořený na základě
vytvoření záměru (intence) dosáhnout určitý cíl, trvá do
dosažení nebo vzdání se cíle, usměrňuje a koordinuje
psychické procesy směrem ke zvolenému cíli
Vůle

J.Kuhl




sama motivace není dostačující ke sledování cíle až k jeho
dosažení – zdůraznění vůle
integrace motivace a vůle – kontrola jednání
analýzy TAT příběhů – stavová a činnostní orientace
Personal Systems Interactions

4 funkce důležité pro efektivní fungování vůle





udržování záměru v paměti
potlačení předčasného jednání
potlačení soupeřících impulsů k jednání
vyrovnávání se s duševním napětím
stavově orientovaní mají všechny funkce zvýšené (hlavně 2.),
to zhoršuje jejich volní procesy