Transcript K. J. Erben - Rozbor díla Kytice z pověstí národních

Karel Jaromír Erben:
Rozbor díla Kytice z pověstí
národních
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová
Základní škola Kolín III., Masarykova 412
Dostupné na www.7zskolin.cz
Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám
1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Karel Jaromír Erben (1811-1870)
Historik, právník, archivář,
překladatel, spisovatel, sběratel lidové
slovesnosti
Představitel vrcholné fáze Národního
obrození s příklonem k romantismu
Narodil se v Miletíně u Hořic (měl
dvojče Jana, ten zemřel)
Archivářem hl. města Prahy,
pracovník Národního muzea
Setkal se s K. H. Máchou
Spolupracoval s Františkem Palackým
Stěžejní část jeho díla tvoří sběr lidové slovesnosti
Sbíral a shromažďoval lidové písně, říkadla,
nápěvy, pohádky, pořekadla, pranostiky,…
Sepsal je do knih → Sto prostonárodních pohádek
a pověstí slovanských v nářečích původních
(1865); Vybrané báje a pověsti národní jiných
větví slovanských (1869); České pohádky
Kytice z pověstí národních
Nejznámější původní dílo K.J. Erbena
je sbírka dvanácti (resp. třinácti)
básní, vydaná r. 1853 s názvem
KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH
Původně 12 balad (sám Erben tento
výraz nepoužívá), ve 2. vydání
v r. 1861 doplněná o báseň Lilie
Nejprve vydávána po částech v
časopisech – velký úspěch
Kytice z pověstí národních
K. J. Erben vychází z lidové slovanské
tradice
je to typické dílo vrcholné fáze NO s
romantizujícími prvky a folklorními motivy
ačkoliv se v názvu díla objevuje slovo
pověst, jedná se o balady
??? Co je to balada???
Lyricko-epická nebo lyrická báseň s
ponurým dějem a často tragickým koncem.
Kytice z pověstí národních
12 umělých (autorem vymyšlených) balad
klasických + úvodní báseň Kytice a
závěrečná Věštkyně – ty se vymykají
Čas i prostor je neurčitý (les, jezero,…)
Pro čas je typický cyklus (častý motiv
uplynutí jednoho roku či střídání ročních
období)
Seděly jsme také tak
loni pohromadě:
a než se rok obrátil,
dvě nám chybí v řadě!
Kytice z pověstí národních
Hlavní roli v baladách hrají ženy
Námět:
» mezilidské vztahy (tragédie vznikají jejich
narušením)
» činy odporující zásadám morálky
» problém viny a trestu (ne vždy je trest
adekvátní)
» bezmocnost člověka vůči přírodním zákonům
» konflikt světa lidského a nadpřirozeného
» víra v osud
» častý je motiv mateřství
Přehled básní v Kytici
Kytice
Poklad
Svatební košile
Polednice
Zlatý kolovrat
Štědrý den
Holoubek
Záhořovo lože
Vodník
Vrba
Lilie
Dceřina kletba
Věštkyně
Náměty některých básní
Poklad:
Matka kvůli mamonu zlatého pokladu nechá své dítě
ve skále. Ta se uzavře a matka své dítě najde až za
rok. Motiv viny a trestu (zde dobrý konec).
» A hle, stříbro matka nese!
Dítě se tu na ni třese:
"Mama!" volá, "mama, mama!"
chytajíc ji ručinkama.
"Mlč, synáčku, mlč, mlč, hochu,
počkej tuto jenom trochu,
hned tu bude zase mama!"
Náměty některých básní
Svatební košile
Příběh dívky, která se rouhá k Bohu, aby se
jí vrátil její milý z války. Za to je potrestána
(konec však dobrý).
» Maria, panno přemocná,
ach budiž ty mi pomocna:
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého z ciziny mi vrať aneb život můj náhle zkrať´
Náměty některých básní
Polednice
Matka na své zlobivé dítě přivolá nadpřir.
bytost – Polednici. Když jí ho pak nechce
dát, Polednice odejde, ale matka své dítě
strachy zadusí.
» Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, zlostníka!" A hle, tu kdos u světnice
dvéře zlehka odmyká.
Náměty některých básní
Zlatý kolovrat
Nevlastní matka a sestra zabijí kvůli závisti dceru
(sestru); ta se má stát královnou. Král jejich zradu
nakonec prokoukne (díky zlatému kolovratu) a krutě
je potrestá. V díle hraje důležitou roli živá voda
(pohádkový motiv).
» "Vrrr - zlou to předeš nit!
Chtěla jsi krále ošidit:
pravou nevěstu jsi zabila
a sama ses jí učinila vrrr - zlá to nit!"
Náměty některých básní
Štědrý den
Balada o tom, že není dobré chtít znát svůj
osud. Dvě mladé dívky na Štědrý den v noci
spatří svoji budoucnost – jedna radostnou,
druhá tragickou. Vše se pak vyplní.
» Něco se černá mezi bílými však mi se rozednívá již: jsou to družičky, a mezi nimi proboha! Rakev - černý kříž!"
Náměty některých básní
Vodník
Motiv mateřské lásky v konfliktu s láskou mezi lidskou
bytostí a nadpřirozeným světem (zde vodníkem).
Mladá dívka neuposlechne vodníkův příkaz, aby se
za ním vrátila do jezera a on v zoufalství zabije jejich
dítě.
» "Nikam nechoď, dcero moje,
zradu kuje vodní vrah;
ač že péči máš o dítě,
mně o tebe větší strach.
Vari, vrahu, do jezera,
nikam nesmí moje dcera;
a pláče-li tvé děťátko,
přines je sem na náš práh."
Formální stránka textu
použití tehdejší češtiny (dnes již
zastaralá a knižní)
» Učiň mne radš kamenem
bez mysli a citu,
by mi věčně žel nebylo
slunečního svitu!" -
Převládá sdružený rým (AA BB)
» Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
Krátké a výstižné popisy
» Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!
Dramatický dialog
» A co necháš svojí matce,
dcero má,
a co necháš svojí matce,
jež tě milovala sladce
a draze tě chovala?
"Kletbu zůstavuji tobě,
matko má,
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!"
Zvukomalba
» Vyvalily se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal.
Tropy (metafora, synekdocha, metonymie,
eufemismy)
Básnické figury (anafora, epifora,
epizeuxis)
» "Žel bohu, kde můj tatíček?
Již na něm roste trávníček!
» Již jsem košile ušila,
již jsem je v truhle složila,
již moje routa v odkvětě,
a milý ještě ve světě,
ve světě šírém, širokém,
co kámen v moři hlubokém.
Tři léta o něm ani sluch
živ-li a zdráv - zná milý bůh!
Použité zdroje:
KAREL JAROMÍR, Erben. Kytice z pověstí
národních. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002. Mocca.
ISBN ISBN 80-86569-38-1.