DUM 1 ÚVOD DO NAUKA O SZ II. - pojmenování, slovo, frazém

Download Report

Transcript DUM 1 ÚVOD DO NAUKA O SZ II. - pojmenování, slovo, frazém

Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_3_Úvod do nauky o slovní zásobě
Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 3
Autor: Mgr. Milena Uhrovičová
Anotace
Materiál objasňuje pojmy pojmenování a slovo, formy
pojmenování, významové vztahy mezi slovy
Autor
Mgr. Milena Uhrovičová
Klíčová slova
Lexikologie, pojmenování, slovo, sousloví, frazém,
pojmenování nemotivovaná, motivovaná, slova
jednoznačná, mnohoznačná, nadřazenost, podřazenost
Druh učebního materiálu
Prezentace
Cílová skupina
Žák
Stupeň a typ vzdělávání
Střední odborné vzdělávání
Tematická oblast
Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura
ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ
NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ II.
LEXIKOLOGIE
Lexikologie
PŘEDMĚT OBORU
 zabývá se slovní zásobou určitého jazyka
 vymezuje pojmy pojmenování a slovo
 studuje významovou a formální stránku slova
 zkoumá - významové vztahy mezi slovy
- ustálená spojení slov
POJMENOVÁNÍ A SLOVO
POJMENOVÁNÍ
SLOVO
 základní jednotka komunikace  základní pojmenovávací prostředek
- okolní realitu v
komunikačním procesu
pojmenováváme – nejčastější
formou pojmenování = slovo
– znak zvolený pro označení určité
mimojazykové skutečnosti
 základní jednotka slovní zásoby
slovní zásoba = lexikum
lexém, lexikální jednotka = souhrnné označení
všech tvarů téhož slova
ZPŮSOBY (FORMY) POJMENOVÁNÍ
POJMENOVÁNÍ
JEDNOSLOVNÁ
škola / výška
vyučovat
VÍCESLOVNÁ
vysoká škola
FRAZEOLOGICKÁ
SPOJENÍ
(FRAZÉMY)
je ze staré školy
vést výuku mít tvrdou školu života
ZKRATKA
VŠ
VÍCESLOVNÉ
LEXIKÁLNÍ
JEDNOTKY
Doporučený dopis
Doručený dopis
Kancelářský nábytek
Dřevěný nábytek
USTÁLENÁ SPOJENÍ
VOLNÁ SPOJENÍ
VÍCESLOVNÁ
POJMENOVÁNÍ
Diplomová práce
FRAZÉMY
Mít práce nad
hlavu
VÍCESLOVNÉ LEXIKÁLNÍ JEDNOTKY
VÍCESLOVNÁ POJMENOVÁNÍ - SOUSLOVÍ
FRAZÉMY: NEVĚTNÉ X VĚTNÉ
Jméno + shodný adjektivní přívlastek:
osobní automobil, nové koření
NEVĚTNÉ:
•Lev salónů, kápnout božskou, růžové brýle,
hodina duchů, levou zadní, zvědavý jako opice
V odborném názvosloví obrácené pořadí:
Stoj spatný, kyselina sírová
Častá pojmenování se zkratkou:
RM-systém, HIV-test X !při opačném pořadí
bez spojovníku: test HIV
Jméno + shodný substantivní přívlastek:
Borovice kleč, matematik analytik
Jméno+ neshodný přívlastek:
Vrh koulí, poločas rozpadu
VĚTNÉ:
•POŘEKADLA: kupuje zajíce v pytli
•PRANOSTIKY: Vánoce na blátě, Velikonoce na
ledu
•PŘÍSLOVÍ: S poctivostí nejdál dojdeš
•VÝROKY VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ: Kostky
jsou vrženy, CITÁTY
•KLIŠÉ: ustálený, automatizovaný slovní
obrat; často hanl. otřelý slovní obrat: módní
diktát, vrátil se k rodinnému krbu
Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T)
a frazeologická spojení (FS):
Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý.
Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že
spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však
spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je
oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu
jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký
medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med,
jenže v mé tašce našel jen turecký med.
Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T)
a frazeologická spojení (FS):
Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý.
Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že
spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však
spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je
oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu
jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký
medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med,
jenže v mé tašce našel jen turecký med.
FRAZÉMY, SOUSLOVÍ
K uvedeným slovům uveďte
frazémy:
Z uvedených slov utvořte
sousloví:
 Koruna
 Jméno
 Meč
 Hůl
 Hadr
 jazyk
FRAZÉMY, SOUSLOVÍ
K uvedeným slovům uveďte frazémy:
Z uvedených slov utvořte sousloví:
Koruna
nemá ani korunu –
je bez peněz,
nasadit tomu korunu –
ironicky – dovršit to chybně
Meč
má jazyk jako meč –
ostrý,
Damoklův meč –
stálé nebezpečí,
zkřížit meče –
vést spor
vymřít po meči –
Hadr
chodit v hadrech –
v onošeném oblečení,
lítá jako hadr na holi –
rychle
Jméno –
křestní, rodné, rodové, podstatné,
přídavné jméno, jménem zákona
Hůl –
slepecká, vycházková, hokejová,
biskupská, maršálská hůl
Jazyk –
národní, český, mateřský, spisovný,
hovorový
POJMENOVÁNÍ PODLE
PŮVODU
ZNAČKOVÁ, NEMOTIVOVANÁ
POPISNÁ, MOTIVOVANÁ
(původní, kořenná)
voda
voda → vodní
Podtrhněte slova nemotivovaná
 Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně,
hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný
Podtrhněte slova nemotivovaná
 Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně,
hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný
SLOVO
VÝZNAM
SLOVA
slovní (věcný,
lexikální)
Označuje určitý jev skutečnosti
Strom – dřevina s kmenem
mluvnický
(gramatický)
Vyjadřuje různé mluvnické kategorie – na
stromě – 6. pád, číslo jednotné, rod mužský
Vysvětlete věcný význam slov:
Medik
– studující medicíny
Historismus
- slova označující skutečnosti, které již zanikly
Klišé
- otřelý slovní obrat
Fotogenický
- vhodný pro fotografování
Malíř
- 1. výtvarný umělec malující obrazy
- 2. m. (pokojů) řemeslník zabývající se malováním
VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY
Pojmenování mohou být ve vzájemném vztahu podřazenosti,
nadřazenosti
a souřadnosti
obilí
• Slovo nadřazené
žito
• Slovo podřazené
Slova souřadná: pšenice, ječmen, oves
Uveďte nadřazené slovo slovu obilí.
Plodina
K následujícím slovům uveďte slova nadřazená
a podřazená
 Mrkev
 Stůl
 Pšenice
 Tygr
 Atletika
K následujícím slovům uveďte slova nadřazená
a podřazená
Mrkev
– zelenina – mrkev karotka
Stůl
– nábytek – kancelářský stůl
Pšenice
– obilí – pšenice špalda
Tygr
– šelma – tygr indický
Atletika
– sportovní odvětví – lehká atletika
Které slovo není s ostatními souřadné
 Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z
Otradovic
 Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca
 Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel, Bonn
Které slovo není s ostatními souřadné
 Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z
Otradovic
 Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca
 Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel, Bonn
SLOVA JEDNOZNAČNÁ A VÍCEZNAČNÁ
 Pojmenování mohou svůj význam měnit.
 Některá slova jen jeden význam: květináč = JEDNOZNAČNÁ
(JEDNOVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – především
TERMÍNY
(sousloví X! svíčka)
VLASTNÍ JMÉNA
(Jan, Micka, Národní divadlo)
 MNOHOZNAČNÁ (VÍCEVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – podle
kontextu mají víc než jeden význam:
význam základní: hlava (horní část lidského těla)
význam druhotný: hlava státu, hlava motoru, hlava- kapitola, …
V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná?
a) obsah, korunka, chronometr
b) stopka, list, lopatka
c) jehla, náramek, velryba
d) Eva, výška, kohout
V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná?
a) obsah, korunka, chronometr
b) stopka, list, lopatka
c) jehla, náramek, velryba
d) Eva, výška, kohout
LEXIKOLOGIE - SHRNUTÍ
•
•
•
•
•
Lingvistická disciplína - zabývá se lexikem - slovní zásobou určitého jazyka a jejím
užíváním.
Jednotkami SZ - slova a ustálená slovní spojení.
Základní jednotkou lexikální roviny - SLOVO
V komunikačním procesu je slovem označována nějaká mimojazyková skutečnost
— slovo něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, stává se tak v
procesu komunikace POJMENOVÁNÍM.
Slovo je základní jednotkou slovní zásoby jazyka. Pojmenování je základní
jednotkou komunikace.
ZPŮSOBY (FORMY POJMENOVÁNÍ):
• slovo (divadlo),
• složené pojmenování (divadelní prkna – významová soudržnost dvou nebo více slov),
• sousloví (Národní divadlo),
• víceslovné (multiverbální) slovní spojení (dramatická výchova , provádět dramatizaci X
univerbizace - dramaťák),
• frazém (hrát divadlo – přetvařovat se) ,
• zkratka (ND).
Lexikologie a její disciplíny:
SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov
SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov
FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních
ETYMOLOGIE - nauka o původu slov
ONOMASTIKA – nauka o vlastních jménech
LEXIKOGRAFIE – nauka o sestavování slovníků
Zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k
Mluvnici češtiny pro střední školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1993. 128 s.
Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,
2003. 799 s.
Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005.
243 s.
Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč:
Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita)
Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992.
181 s.
Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment,
2008. 196 s.
Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s.