Transcript Lexikologie

Lexikologie
Definice
Lexikologie je lingvistická disciplína, která se zabývá
lexikem, tedy slovní zásobou určitého jazyka a jejím
užíváním.
Dílčí disciplíny
• slovotvorba - popisuje způsoby tvoření nových slov
• sémantika - je nauka o významu slov
• etymologie - zkoumá původ slov
• frazeologie - se věnuje ustáleným slovním spojením
• onomastika - hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních
jmen
• toponomastika - nauka o místních jménech
Slovní zásoba
• Která slova více
používáte?
• Tužka
• Kniha
• Učebnice
• Kanon
• Podhoubí
• Přístřešek
Aktivní slovní zásoba
Pasivní slovní zásoba
Slovní zásoba
• Slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení
(lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom
konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní
jedinec (individuální slovní zásoba).
• Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při
ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk
rozumí, ale sám je běžně nepoužívá.
• Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině
tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 – 10 000
slov.[1][2] Pasivní slovní zásoba je obvykle 3–6x vyšší,[2] pasivní slovník
středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000
slov.[3]
• Zdroj – WIKIPEDIE
• Otázka:
Co znamenají údaje v hranatých závorkách?
Co znamenají podtržené údaje?
Vývoj slovní zásoby
• Co znamenají slova v následujících spojeních
Nestojí to za zlámanou grešli.
Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar.
Celetná ulice ve středověku voněla koláči.
Sudličníci a kopiníci, pakosti a drabanti (z Kdož
jsú boží bojovníci)
Píďalka je od pídě, Korec se jmenuje podle korce.
Vývoj slovní zásoby
• Drahný
regiment
anžto
peku
arci
leč
šenkýř
šenkovat
kantořit
škamna
kabátec
vyňatá slova
Vývoj slovní zásoby
• Co znamenají následující slova/spojení
Musel ji z radosti pocelovat.
Nazírat začal na něj přívětivěji.
Dobrý počinek do začátku.
Chrabrý rytíř dlel v jeseni se svým ořem na hradě
svém.
Vývoj slovní zásoby
• Historismy (slova historická) jsou slova, která označují
zaniklou skutečnost. Historismy úzce souvisejí s
archaismy, ale liší se od nich tím, že archaismy mohou
označovat i skutečnost dosud existující, pro niž se
ovšem v současnosti používá vhodnější výraz.
• Slova knižní patří mezi slova spisovná, která se již
nepoužívají v běžné mluvě, ale najdeme je v literatuře,
někdy i v oficiálních nebo slavnostních projevech. Jde o
slova zastaralá nebo básnická (celovat, nazírat, počin,
dlít, chrabrý, jeseň, oř atd.), ale i o koncovky sloves
(infinitivy na -ti, přechodníky - čísti, psáti, jda, přinesši
atd.). Z knižních slov se pak „rekrutují“ slova archaická.
Obohacování slovní zásoby
1)
2)
3)
4)
Přejímáním z cizích jazyků
Tvořením nových slov
Rozšiřováním slovního významu
Tvorba pomocí odvozování, skládání,
zkracování
Přejímání
Z jakých jazyků čeština přejala následující slova
Fondue, reservé, pizza, PC, DVD, SMS, volant,
prezident, škola, katedra, interna, psychiatr,
email, flaška, cibule, knedlík, vesmír
Přejímání
Z angličtiny – hlavně součastnost, temíny
související třeba s PC nebo povoláním:
Email – emailovat (ukázka perspektivnosti
přípony –ovat)
Software, hardware, DVD, CD, ale i víkend,…
Z němčiny – hlavně dříve (cca do 1918) – jedná
se o slova spisovná – knedlík, cibule, ale i
nespisovná – flaška, ksicht, …
Přejímání
Z francouzštiny – ta ovlivňoval hlavně v 19.
století a pak cca do 2. sv. války. Jedná se o
stolničení, vaření, ale i součásti automobilů
apod. – fondue, reservé (i rezerve), šasí (šasi i
chassis), volant, prezident, něco a la něco
Z italštiny – vedle jídel (hlavně dnes) i třeba
domácí podoba jména Josef – Pepa z it.
Beppo, jinak tedy i pizza, pasta
Přejímání
Z latiny a řečtiny (klasické) – hlavně odborné
termíny a termíny v lékařství (iatros = řec. lékař,
čili „atr“=lékař a před je uvedeno, v jakém oboru psyché = duše = psychiatr)
Latina – škola, katedra, tabule, mašina atd.
Oba uvedené jazyky vytvářejí i mezinárodní
terminologii, nejvíce se to asi projevuje v „cizích
slovech“ (př. vulgarismus, demokracie) nebo v
názvech třeba zvířat – Lynx lynx (Rys ostrovid).
Přejímání
Slovanské jazyky – některé výrazy se už
nepoužívají, protože souvisely s
komunistickým režimem (třeba dača = chata,
ale slovo kombajn se používá stále). Dále pak
slova byla přejímána hlavně v období NO –
vesmír
Další jazyky – eskymácké jazyky – nanuk
Čeština dala světu slovo robot, ale i pistole (byť
přes portugalštinu/španělštinu)
Kalky
• Kalk = doslovný překlad z cizího slova
Např.: česky mrakodrap a německy
Wolkenkratzer z anglického sky-scraper (sky
nebe, scraper škrabač od scrape škrábat)
Rozšiřování slovního významu
Jaké významy mají slova:
Oko
Ucho
Propiska
Koruna
Princezna
Slova jednoznačná
Slova, který mají pouze jeden věcný význam,
nazýváme slova jednoznačná.
Nejčastěji jsou to:
• Vlastní jména - Milena, Azor, Jaroměř, Ještěd,
• Odborné názvy - sloveso, otakárek fenyklový,
hydroxid, poddaný,
• Zvukomalebná citoslovce - fij, frnk, crr,
• I slova běžná - květináč, lustr.
Slova mnohoznačná (polysémie)
Slova, která mají jeden význam základní, a potom ještě
významy další, druhotné, nazýváme slova mnohoznačná.
Tyto další významy daného slova vznikly přenesením významu
na jinou skutečnost, a to na základě:
a) vnější podrobnosti (= metafora)
Např.: Král měl na hlavě zlatou korunu.
Koruna stromu byla košatá.
b) vnitřní souvislosti (= metonymie)
Např.: Malý pes měl vyplazený jazyk.
Čeština je mým jazykem mateřským.
Synonyma = slova souznačná
• Synonyma úplná: dějepis-historie
• Synonyma neúplná: pěkný-krásný
Otázka – jaký je mezi úplnými a neúplnými rozdíl?
• Synonymická řada:
Syn-hoch-kluk-chlapec-mládenec-špunt
Jmenujete významové rozdíly mezi slovy
Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma
Jaký jsou vztahy mezi slovy:
Hrneček, nádobí, sklenička, vidlička, příbor, lžíce,
nůž, nádoby, hrnec, kastrůlek, dezertní vidlička
nádobí
příbor
nůž
vidlička
dezertní vidlička
nádoby
lžíce
sklenička
hrneček
hrnec
kastrůlek
Hyperonyma, hyponyma, kohyponyma
• Hyperonyma – slova nadřazená
• Hyponyma – slova podřazená
• Kohyponyma – slova na stejné úrovni
• Úkol – vymyslete 4 hyperonyma a ke každému
4 hyponyma
Antonyma, opozita
• Slova opačného významu
Homonyma = slova souzvučná
• Slovo, které má stejnou podobu (zvukovou
nebo grafickou) jako slovo jiného významu i
původu.
• Vznik homonym bývá nahodilý, třeba
odvozením slov od podobných základů (vinný)
nebo přijímáním z cizích jazyků (kolej, role).
Skloňujte slovo los a vysvětlete významové
rozdíly. Jaký je rozdíl mezi los, být x bít, role
Paronyma
Jaký problém řeší tento článek (vysvětlete jednotlivá slova)
Paronyma - kámen úrazu rádobyintelektuálů...
Paronyma jsou slova formálně podobná, nikoli však stejná, a významově často
výrazně odlišná.
Řečeno laicky - pokud si spleteme adoptovat a adaptovat, budeme se na novou
skutečnost nutně muset adaptovat tak jak tak, ovšem značných rozčarování se
může dočkat ten, jež zamění návštěvu u gynekologa a kynologa. O nepochopení
rozdílu mezi erupcí a erekcí ani nemluvím. Neboli: hojným užíváním slov cizího
původu ze sebe intelektuála neuděláte. Ba naopak, zvláště pokud je volíte v
paronymálním duchu. A tak v prizmatu těchto informací pojďme náš jazyk
společně neprznit.
Zdroj: http://kalamajkamikmikmik.webnode.cz/vejdetez-v-pokoji/co-prozradiluvodni-text-/paronyma-kamen-urazu-radobyintelektualu-/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz
Frazémy
• Fráze – ustálené spojení, které v důsledném chápání je nelogické,
ale má v daném jazyce nějaký význam (viz anglické – Není zde místo
na roztočení kočky – jedná se o bič a říkalo se to na lodích, kde měl
být vykonán trest mrskání – proto se trestalo u stěžně). Zpravidla je
založena na nějakém jazykovém posunu, hříčce, vychází i z argotu
atd.
• Pranostiky – týkají se meteorologických jevů, kalendáře atd. – Na sv.
Jiří vylézají hadi a štíři.
• Pořekadlo (rčení) – nějaká pravda, něco, co je řečeno obrazně – I
mistr tesař se někdy utne – každý se splete; Dej si bacha
• Přísloví – obecná moudrost – Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
• Citáty (okřídlená slov, motta) – Vím, že nic nevím; Myslím, tedy
jsem…
Tvoření nových slov
odvozováním
dějinný
skládáním
dějepis
zkracování
DEJ
Jakým způsobem vznikla tato
slova (popř. z jakých slov)
Odvozování
Pomocí přípon, předpon. Nejčastější v češtině.
Z jakého slova a jakým postupem vzniklo slovo traktoristka
traktoristka
traktorista
A slovo traktorista?
Pomocí přípony -ka
Pomocí přípony -ista
Pro každé nově utvořené slovo je důležité slovo, ze kterého vzniklo – tzv. slovo
základové, př smrk -) smrkový, ledový od led, ledovec od ledový
Základové slovo poznáme podle nejdelší společné části:
Traktoristka vzniklo ze slova traktorista – použijme „podtrhávací metodu“
Traktoristka
Základem je tedy traktorist(a), protože má se slovem traktoristka více společných
hlásek, než má slovo traktor
Kolik slov můžeme ve slově nalézt?
Kolik základových slov najdeme ve slově
železničnímu
železničnímu
železniční
železnice
železný
železo
Pomocí koncovky -ímu (3. pád) ke tvaru 1. pádu
Pomocí přípony -ní
Pomocí přípony -ice
Pomocí přípony -ný
Koncovky
Pochopitelný od pochopit, běh od běžet, chytrák od chytrý,zpracovat od
práce
Části slova
les
lesní
Pralesní
Předpona – obměňuje význam slova, při skloňování/ časování se
zpravidla nemění, připojuje se před slovo
Přípona – obměňuje význam slova, při skloňování/časování se
zpravidla nemění, připojuje se za slovo
Koncovka – umožňuje ohýbání slova, někdy i vytváří nové
slovo
Jaký je rozdíl mezi koncovkou a příponou?
Lesní
Lesního
Lesnímu
Lidský
Lidského
Lidským
Povšimněte si koncovek, mohou být jaksi záhadné
Způsoby tvoření slov při odvozování
•
•
•
•
Pomocí předpony
Pomocí přípony
Pomocí přípony a předpony
Pomocí koncovky
Prales, vyjet
Lesní, učitel
náprstek
trní
Co by znamenalo slovo a k jakému slovu se vztahují
mazlidlo
bělidlo
hladidlo
mazlítko
bělítko
hladítko
učeň
Která slova spolu souvisejí
učení
Jak vidíte, přípony mají v češtině
schopnost vytvářet nové významy,
popř. původní význam upřesnit,
zjemnit atd.
učený
učenec
Co znamenají a z jakých slov vznikly výrazy
humánní
humanitní
humanitární
humanus
humanita
humanita
lidský
lidskost
lidskost
humanistický
humanismus
související s humanismem
Slovotvorný rozbor
1) Napíšeme si zkoumané slovo
učitel
učit
+přípona -tel
2) Napíšeme si pod něj slovo
základové (i tehdy, pokud ho jen
tušíme)
3) Zpravidla odtrhneme koncovku,
většinou nevstupuje do nových slov
4) Určíme, pomocí která části bylo
nové slovo odvozeno
5) Jen kvůli přehlednosti vše
ohraničíme rámečkem
Slovo základové musí mít k nově
utvořenému slovu nějaký vztah. V tomto
případě je na místě otázka – Kdo je to
učitel? – Ten, kdo učí. Základové slovo má
ale zpravidla podobu 1. pádu nebo
infinitivu.
klínek
klín 0
+přípona -ek
U některých slov je
tzv. nulová koncovka.
U kterých dalších
vzorů ji nalezneme?
Pán0
Muž0
Prakticky se zde nic
„neodtrhvá, proto
není přípona -nek,
ale -ek
Hrad0
Stroj0
Píseň0
Kost0
ženský
žena
+přípona -ský
Zde koncovka již
existuje, máme tedy
co „odtrhnout“
učitel
učit
U sloves za koncovku
považujeme –t (tzv.
infinitivní koncovka)
+přípona -tel
učitelé
učitel0
+koncovka -é
nesu
nést
+koncovka -u
Slova, která jsou v jiném, než 1.
pádě, mají slovo základové právě v
1. pádě. Slovesa pak v infinitivu.
Pro 1. pády přídavných jmen u
rodu ženského a středního je
základní tvar 1. pádu rodu
mužského.
mladá
mladý
+koncovka -á
klíneček
klínek0
+přípona -ek
k>č
U některých slov
dochází k tzv. alternaci
– změkčení hlásky
kvůli samohlásce
Právě kvůli alternaci není přípona ček, ale –ek. Proto tuto alternaci
do rozboru rovněž zaznamenáme.
tetiččin
tetička
+přípona -in
Jaké slovo vytvoříte
Pozor na pravopis
Skládání (Kompozice)
Tvoření nového slova ze dvou, řidčeji tří slov. Méně časté než odvozování.
Hybridný složeniny: autodoprava, autodílna (jedna část je cizího původu)
Vlastní složeniny: nedají se rozdělit na dvě samostatná existující slova –
trojúhelník, horolezec, jihozápad
Spřežky ( nevlastní složeniny): lze je rozdělit na dvě samostatná slova:
obranyschopný (schopný obrany)
Jaký je rozdíl mezi složeninami kolotoč, vodovod, písmoznalec?
Se spojníkem píšeme slova, jejichž obě části vyjadřují vzájemnost : anglicko-český
slovník, literárně-hudební pořad
Zkracování (Abreviace)
• Zkracováním vznikají zkratky, slova zkratková
• Např.Iniciálové zkratky: ČR – Česká republika,
ČTK –čtou se po písmenech
• Neskloňují se
• Zkratková slova:Čedok – Česká dopravní
kacelář, sitkom – situační komedie
• Skloňují se podle vzorů: Čedok – hrad
• Zkratky: př.Kr.- před Kristem, Mgr., pí
Osobní jména
• rodná – existuje seznam více jak 1500 jmen, která se mohou
používat. Podléhají dobové módě, mnohá jména existují jako
základní i v pozměněné podobě – Vít x Vítek (pozor na Josef (Jozef)
a Pepa)
• příjmení – v češtině se objevují od 13. století, dříve zvykem jméno
po otci, nebo původ
• původ – Polák, Prus, Němec,…
• z křestního jména – Blažej – Blahut, Blahník
• z bydliště – Hořejší, Dolejší
• zaměstnání – Tesař, Sládek, Bečvář
• vlastnosti a vzhled – Malý, Hlaváč, Tichý
• cizí původ – Mayer, Schwarz (i počeštělé a zkomolené podoby)
• přezdívky
• pseudonymy
Místní a pomístní jména (jména
zeměpisná – toponyma)
•
• Místní jména – názvy sídel (lidská činnost); „obecně
produktů člověka v krajině“
• jméno vlastníka – Terezín
• obyvatelé – Budějovice (z Budějovici)
• historie vzniku – Lhota
• posměšné přezdívky – Všeruby
• cizí původ (zkomolenina) – Karlsberg = Kašperk
• z pomístních jmen – Bystřina, Brod, Blatná
•
• Pomístní jména – názvy přírodních prvků, mnohdy starobylý
původ (Ohře – keltské)
• http://skolni---ucivo.blog.cz/0911/slovajednoznacna-a-mnohoznacna
• Definice – www.wikipedia.org