Název školy Střední škola obchodně technická s. r. o.

Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0624

3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu

Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 8 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

Anotace Autor Klíčová slova Druh učebního materiálu Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání Tematická oblast

Materiál seznamuje žáky s druhy pojmenování podle významu. Na prezentaci navazuje procvičení probraného učiva - viz. DUM 10 VY_32_INOVACE_XVII_1_1o_Druhy pojmenování podle významu Mgr. Milena Uhrovičová Polysémie, homonymie, paronymie, synonymie, antonymie Prezentace Žák Střední odborné vzdělávání Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

LEXIKOLOGIE DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU

TERMINOLOGIE

POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) HOMONYMIE (SOUZVUČNOST) PARONYMIE (ZVUKOVÁ PODOBNOST) SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) ANTONYMIE (VÝZNAMOVÁ PROTIKLADNOST)

POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST)

= existence více než jednoho významu pro jedno pojmenování,

mezi nimi významová spojitost

Význam jasný z kontextu – v něm jednoznačné pojmenování

(kruh – vypočítat obsah kruhu, cvičit na kruzích, sejít se v rodinném kruhu)

Význam - základní (nejčastěji vývojově primární, ve slovnících na prvním místě) - druhotný (sekundární, odvozený) Důvody vzniku:  jazyková ekonomie (potřeba nových pojmenování x omezenost jazykových prostředků)  snaha o obrazné vyjadřování

POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST)

Víceznačnost vytvářena:



přenášením pojmenování

(viz kruh)



víceznačností předpon

(na- nahrát – nahrál skladbu, nahrál spoluhráči, náhoda mu nahrála)



převzetím téhož slova z různých jazyků, v nichž odlišný význam:

servis – příbor (z fr.), podání (z fr. přes angl.), opravna (z angl.)

HOMONYMIE (SOUZVUČNOST )

= více významů jednoho pojmenování , ale BEZ významové souvislosti, hlásková shoda jen náhodná Homonyma -

vlna – mořská x ovčí stav – zdravotní, tkalcovský lup – kořist, ve vlasech matka – matička (např. pečlivá) matka – matička (např. pojistná)

- významy se nedají odvodit jeden z druhého jako při polysémii

       

Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma

Výtah Plášť Aligátor Dotočit Hradit Lékořice Nabourat Raketa  Travička  Mořit  Maska  Volavka  Volejbal  Brnění  Lichoběžník  Krok  Pata

    

Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma - řešení

Výtah - h Plášť - m Aligátor - j Dotočit - m Hradit - h  Lékořice - j  Nabourat - m  Raketa - h  Mořit - h  Maska - m  Volavka - h  Volejbal - j  Brnění - h  Lichoběžník - j  Krok - m  Pata - m

HOMONYMA PODLE PŮVODU

LEXIKÁLNÍ SLOVOTVORNÁ TVAROSLOVNÁ

SLOVNĚDRUHOVÁ

HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ

Vznik:     domácí slova: znak – charakteristický rys, způsob plavání; vlna domácí slovo – přejaté : klika – dveří, mít kliku (z něm.), politická klika (z fr.); pas převzetí z různých cizích jazyků, v nichž různý význam takt – rytmický celek (z lat.), ohleduplné chování (z fr.) servis – příbor (z fr.), podání (z angl. přes fr.), opravářská služba (z angl.); raketa – pálka (fr.) létací zařízení (něm.) rozpadlá polysémie (ztráta znaku, který významy slov původně spojoval) jeřáb – pták, stroj; pokoj – místnost, klid

HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ

PRAVÁ:



ÚPLNÁ = shoda ve všech gramatických tvarech

kolej – stopa, ubytovna 

ČÁSTEČNÁ = shoda jen v některých tvarech

los – zvíře, loterijní poukázka

NEPRAVÁ:

homofony – zvukově shodné, ale graficky odlišné:

mýt – mít, zpráva - správa

homografy – graficky shodné, ale zvukově odlišné panický (od panic) – panický (od panika) mezijazyková – slovensky sprostý – hloupý, rusky pitomec - chovanec

HOMONYMIE SLOVOTVORNÁ TVAROSLOVNÁ

Způsobena slovotvorným prostředkem:   V tvarech slov:  totožnost tvaru v rámci jednoho slova příponou: žena – přišel bez ženy - 2.p.sg. -ička: travička od tráva ženy zpívaly - 1.p.pl.

travička od travič -itý: hlinitý od hlína hlinitý od hliník předponou: hrad – k hradu (3.p. sg.)  v hradu (6.p.sg.) u sloves typ (on) nosí, (oni) nosí Totožnost tvarů v rámci různých tvarových systémů za- zatopit v kamnech zatopit údolí vodou bratr – šel k bratrovi (subst. 3.p.sg.) bratrův – bratrovi přátelé (adjekt. 1.p.sg.) pře- přelít z jednoho do druhého být – Petr je v lese přelít přes okraj

HOMONYMIE SLOVNĚDRUHOVÁ

 Přenesením slova do jiné slovnědruhové kategorie →nový význam i nová mluvnická charakteristika

nemocný – být nemocný (adj.), nemocného (subst.) navštívil lékař vedoucí – vedoucí tým, vedoucí týmu večer – Štědrý večer, přišel pozdě večer během – dostal se tam chůzí i během, během přestávky vedle – bydlí vedle, vedle domu

PARONYMIE – ZVUKOVÁ PODOBNOST

 PARONYMA – zvukově podobná pojmenování, která spolu významově nesouvisejí  Často slova cizího původu → problém přiřadit správný význam

brojler – bojler, psychologie – psychiatrie, ekonomika – ekonomie, ustavit – ustanovit, víska - výská

SYNONYMIE (SOUZNAČNOST)

 Vztah mezi dvěma a více pojmenováními, která mají stejný nebo podobný význam, liší se však svou formou (obdobný

obsah - různá forma)



Synonyma = významově blízká jednoslovná i víceslovná pojmenování

pěkný – hezký – půvabný – okouzlující – milý neprovdat se – zůstat na ocet

X nejsou zastupitelná ve všech kontextech

uhodil – udeřil – praštil – zasáhl mě kamenem X právě uhodila půlnoc (nelze právě praštila půlnoc) X udeřila vedra (nelze praštila vedra)

SYNONYMIE (SOUZNAČNOST)

-

Synonyma se liší:

významovým odstínem

(žádat – prosit),

rozsahem významu

(červený – rudý),

stylistickou platností

(hledět – koukat),

frekvencí užití

(ptát se – tázat se),

původem

(hostinec - restaurant)

nářeční příslušností

(vesnice - dědina).

Rysem synonymie – vytváření tzv. synonymních řad

dům – stavení – vila – chalupa – barák – barabizna – bouda – chatrč

= možnost vyjádřit i nejjemnější významové odstíny Synonymie bohatě využívána v uměleckém stylu.

SLOVA POLYSÉMNÍ A HOMONYMA VE VÝKLADOVÝCH SLOVNÍCÍCH

 SLOVA MNOHOZNAČNÁ – jednotlivé významy uvedeny v JEDNOM heslovém odstavci  HOMONYMA – uvedena v SAMOSTANÝCH heslových odstavcích  Viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost heslo kynout – homonymum heslo kypět – mnohoznačné (polysémní) slovo heslo kyprý – synonyma (Pozn. – grafická stránka jazyka – viz. kypřicí X kypřící)

SLOVNÍK SPISOVNÉ ČEŠTINY pro školu a veřejnost

ANTONYMIE – VÝZNAMOVÁ PROTIKLADNOST

 Významová protikladnost dvojic pojmenování  Antonyma (opozita) – slova protikladná, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností

život – smrt, láska – nenávist, zdravý – nemocný, bílý – černý, plavec – neplavec, přinést – odnést, do – z, ano – ne, chronický - akutní

ANTONYMA (OPOZITA)

    Opozita lexikální:

tupý - ostrý

Opozita složená:

maloměsto – velkoměsto

Opozita odvozená:

vstoupit – vystoupit, cenný – bezcenný

Opozita utvořená záporkou ne-:

sedět – nesedět, přítel – nepřítel

nekov, nevodič – časté v odborném názvosloví někdy jen v záporné podobě –

neduh, neomalený, neřest

 Užití - při vysvětlování věcného významu

(chudý – opak. bohatý)

- ve slovnících - ironické vyjádření –

Ty jsi ale šikovný!

- eufemistické vyjádření –

nemladý (místo starý)

Zdroje:

  http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://ssjc.ujc.cas.cz/          HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. 193 s.

Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1993. 128 s.

Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 799 s.

Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005. 243 s.

Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita) Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. 181 s.

Slovník spisovné češtiny pro školu pro školu a veřejnost. Academia, nakladatelství ČSAV, Praha 1978 Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s.

Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 196 s.