Transcript Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu

Jednoduchý Keynesyánský
model určení důchodu
Spotřeba, úspory, investice
Sektory v ekonomice a jejich vztah k
agregátním výdajům (agregátní poptávce)
• 􀂄 Rozlišujeme 4 sektory: domácnosti, firmy, stát a
zahraničí
• Dvousektorová ekonomika: domácnosti a firmy
• AE = AD = C+I AE = plánované agregátní výdaje
•
AD = agregátní poptávka
• Třísektorová ekonomika: domácnosti, firmy a stát
• AE = AD = C+I+G
• Čtyřsektorová ekonomika: domácnosti, firmy, stát a
zahraničí
• AE = AD = C+I+G+NX
Model důchod – výdaje
dvousektorový model
• 􀂄 Jednoduchý keynesyánský model určení důchodu,
• model multiplikátoru, model pod úhlem 45 º
• 􀂄 Model sleduje, jakým způsobem ovlivňují
• jednotlivé složky agregátních výdajů celkový
• reálný důchod, sleduje domácnosti a firmy
• Úspory i investice chápeme jako nespotřebovanou část
důchodu
Předpoklady modelu
• 􀂄 Úrokové míry jsou konstantní
• 􀂄 Cenová hladina, inflace je konstantní
• 􀂄 Mzdy jsou nepružné
To vše má za následek…….
reálný důchod = nominální důchod
Spotřební výdaje – spotřební
funkce
• 􀂄 Největší složka agregátních výdajů
• 􀂄 Jsou funkcí disponibilního důchodu (YD) = Y mínus
celkové daně plus transférové platby vlády
• YD = Y – TA + TR ……..TA daně agregátní TR transfery
• dvousektorový model......YD = Y
• YD = spotřeba (C) + úspory (S)
• Spotřební funkce: C = Ca + mpc YD
• C – celková spotřeba C = Ca + cYd…… kde
• c......mezní sklon ke spotřebě (mpc)….c = ΔC/ΔYD….změna
disponibilního důchodu o jednotku
Spotřební funkce – klesající podíl
spotřeby na celkovém důchodu
• Spotřeba – výdaje domácností na statky
krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a také na
služby. Je větší než složky HDP, běžně platí….
• C › 50 – 75 % HDP, závisí na celé řadě
faktorů…Yd
• Psychologické hledisko – lidé jsou ochotni
zvyšovat svou spotřebu, zvyšuje-li se jejich
důchod, nikoliv ve stejné míře, v jaké roste
důchod
Faktory ovlivňující spotřebu
•
•
•
•
Závisí na celé řadě faktorů
Disponibilní spotřeba – daně, transfery
Úroková míra
růst…větší výnos, snížení C jedinec odkládá
svou spotřebu
• pokles….menší výnos, zvýšení C jedinec spíše
utrácí
Autonomní spotřeba
• Ca – autonomní spotřeba, nezávislá na výši
důchodu
• mpc YD – indukovaná spotřeba = 0.75 Yd
• mpc (mezní sklon ke spotřebě) – počet
jednotek, o který se zvýší výdaje na spotřebu,
jestliže se disponibilní důchod zvýší o
jednotku, domácnosti z každé další koruny
důchodu navíc věnují 75 haléřů na spotřebu…
• vyspělé země
Př: CA = 25 mld.
C = CA + mpc YD
Disponibi mpc
lní
důchod
1
2
Indukovaná
spotřeba
Autonomní
spotřeba
Celková
spotřeba
mps
Indukova Celkové
né
úspory
úspory
3=2x1
4
5=4+3
C = Ca +
mpc Yd
6
7=6x1 8=7-4
= -Sa +
mps Yd Sy
mpc Yd
0
0.75
0
25
25
0.25 0
100
0.75
75
25
100
0.25 25
0
300
0.75
225
25
250
0.25 75
50
500
- 0.25
Úspory - úsporová funkce, úspora část
důchodu, která nebyla vynaložena na spotřebu
• Autonomní úspory – Sa….nezávislé na velikosti důchodu
jejich výše dána velikostí autonomní spotřeby Sa = Ca
• Autonomní složka úspor je rovna velikosti úspor v případě,
kdy důchod domácností je roven nule, domácnosti čerpají
úspory k úhradě výdajů na autonomní spotřebu…
• Úsporová funkce
YD = C + S
• Průměrný sklon k úsporám
APS = S/Yd
• Poznámka: s = ΔS/ΔYd
mps mezní sklon k úsporám
Změny sklonu k úsporám
• Vliv úrokové sazby, její zvýšení vede k růstu úspor,
někdy k růstu spotřeby
• Vliv nákupů na úvěr má vliv na podíl C/Yd
• Vliv bohatství domácností, růst kurzu cenných papírů
může snižovat úspory domácností
• Očekávání vývoje ekonomiky do budoucna,
optimismus S snižuje, pesimismus opak
• Změna etických hodnot ve společnosti
• Štědrý systém sociálního zabezpečení vede k poklesu
úspor domácností
Jiné vyjádření…..
• Součet mezního sklonu ke spotřebě a
k úsporám se rovná jedné: mpc + mps = 1
• S = – Ca + (1- mpc) YD (úsporová funkce úprava)
• S = – Ca + mps YD (úsporová funkce)
• mps – mezní sklon k úsporám – vyjadřuje
změnu úspor vyvolanou změnou
disponibilního důchodu o jednotku
Úsporová funkce graficky